2. Zahájení řízení

1. Rozhodčí řízení se zahajuje podáním žaloby Rozhodčímu soudu.

2. Nevyplývá-li z mezinárodní smlouvy, kterou je Československá socialistická republika vázána, něco jiného, považuje se za datum podání žaloby den, kdy byla žaloba doručena Rozhodčímu soudu.

1. V žalobě musí být uvedeno:

2. Žaloba má také obsahovat:

1. Žalobce je povinen uvést v žalobě hodnotu předmětu sporu také v případech, kdy jeho nárok nebo část nároku má nepeněžní povahu.

2. Hodnota předmětu sporu se určuje zejména:

3. V žalobách sestávajících z několika nároků musí být částka každého nároku stanovena samostatně; hodnota předmětu sporu se stanoví součtem všech nároků.

4. Jestliže žalobce nestanovil hodnotu předmětu sporu nebo jestliže ji stanovil nesprávně, určí Rozhodčí soud z vlastního podnětu nebo na žádost žalovaného hodnotu předmětu sporu na základě údajů, které jsou k dispozici.

a) označení stran,

b) nárok žalobce,

c) podpis žalobce,

d) adresy stran.

a) poukaz na založení pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu, pokud pravomoc (příslušnost) nevyplývá z mezinárodní smlouvy pro strany závazné;

b) uvedení skutkových a právních okolností, na kterých žalobce zakládá své žalobní nároky, a poukaz na důkazní prostředky, jimiž lze tyto okolnosti prokázat;

c) hodnotu předmětu sporu;

d) doklad o zaplacení poplatku za rozhodčí řízení;

e) jméno a příjmení rozhodce, kterého jmenuje žalobce, nebo žádost, aby rozhodce byl jmenován předsedou Rozhodčího soudu; žalobce může rovněž jmenovat náhradního rozhodce.

a) vymáhanou částkou v žalobách o peněžité plnění,

b) hodnotou vymáhaného majetku v žalobách o vydání majetku,

c) hodnotou předmětu právních vztahů v okamžiku podání žaloby v žalobách určovacích nebo v žalobách o změnu právních vztahů,

d) na základě údajů, které jsou k dispozici o materiálních zájmech žalobce v případech žalob o určité konání nebo nekonání.

1. Rozhodci jmenovaní ve smyslu § 19 a 22 stranami nebo předsedou Rozhodčího soudu, zvolí z listiny rozhodců předsedu rozhodčího senátu.

2. Jestliže strana žalovaná nejmenuje rozhodce nebo jestliže rozhodci nezvolí předsedu rozhodčího senátu do 10 dnů ode dne oznámení o jmenování rozhodcem, určí rozhodce nebo předsedu rozhodčího senátu předseda Rozhodčího soudu.

3. Vystupuje-li ve sporu více žalobců nebo více žalovaných, je každá ze sporných stran povinna jmenovat bez ohledu na počet žalobců či žalovaných po jednom rozhodci. Jestliže by mezi žalobci nebo mezi žalovanými nedošlo k dohodě ve lhůtě stanovené tajemníkem, jmenuje rozhodce předseda Rozhodčího soudu.

4. Jediný rozhodce se volí vzájemnou dohodou stran, a nedojde-li k dohodě, je jmenován předsedou Rozhodčího soudu.

5. Dokud není ustaven rozhodčí senát (není ustanoven jediný rozhodce), je předseda Rozhodčího soudu oprávněn vykonávat všechny procesní úkony, pokud nejsou svěřeny tajemníkovi.

1. Každá ze stran je oprávněna odmítnout rozhodce, předsedu rozhodčího senátu nebo jediného rozhodce, jestliže se domnívá, že jsou předpojatí, zejména jestliže je možno předpokládat, že jsou osobně, ať přímo či nepřímo, zainteresováni na výsledku sporu. Rovněž rozhodce, předseda rozhodčího senátu nebo jediný rozhodce mohou prohlásit, že se vzdávají funkce. Odmítnutí musí být provedeno do započetí ústního jednání. Jestliže k odmítnutí dojde později, rozhodne se o něm jenom v tom případě, kdy důvod, který vedl k opožděnému odmítnutí, byl uznán za závažný.

2. O odmítnutí rozhodce rozhodují zbývající členové rozhodčího senátu. Jestliže mezi nimi nedojde k dohodě, nebo jestliže odmítnutí směřuje proti dvěma rozhodcům, rozhoduje o odmítnutí předsednictvo Rozhodčího soudu, které také rozhodne o odmítnutí jediného rozhodce.

3. Bude-li odmítnutí vyhověno, bude nový rozhodce, nový předseda rozhodčího senátu nebo jediný rozhodce zvolen nebo jmenován podle tohoto řádu s tím, že není vázán úkony svého předchůdce.

4. Z těchže důvodů, které jsou uvedeny v odstavci 1, mohou být odmítnuti znalci a tlumočníci. V tomto případě rozhoduje o odmítnutí rozhodčí senát.

1. O pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu rozhoduje jeho předsednictvo. Za tím účelem mu rozhodci, pokud již byli ustanoveni, jinak tajemník, předloží spis se stručnou zprávou, a to v každém případě, kdy se bude rozhodovat o pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu s ohledem na námitku strany nebo s ohledem na pochybnosti rozhodců či tajemníka, případně jsou-li rozhodci či tajemník názoru, že Rozhodčí soud je nepříslušný.

2. Předsednictvo zastaví řízení usnesením, dojde-li k názoru, že není dána pravomoc (příslušnost) Rozhodčího soudu k projednávání a rozhodování věci. Rovněž usnesením zamítne námitku nepříslušnosti, jestliže dojde k názoru, že Rozhodčí soud je příslušným.

3. Před rozhodnutím může předsednictvo podle okolnosti nařídit ústní jednání.

4. Rozhodčí senát dříve než předloží předsednictvu k rozhodnutí otázku příslušnosti, učiní opatření, která považuje za nezbytná k odvrácení újmy pro strany nebo k zachování výsledků řízení, pokud k nim není příslušný soud nebo jiný orgán.

1. O čase a místě ústního jednání vyrozumí Rozhodčí soud strany předvoláním, které jim bude zasláno s takovým předstihem, aby každá ze stran měla k dispozici lhůtu alespoň 30 dní na přípravu jednání a na cestu k ústnímu jednání.

2. Se souhlasem stran může být tato lhůta kratší.

1. Jestliže tajemník zjistí, že žaloba byla podána tak, že nebylo přihlédnuto k požadavkům uvedeným v § 19 tohoto řádu, vyzve žalobce, aby odstranil zjištěné vady, přičemž, pokud jde o požadavky uvedené v § 19 odst. 1, nesmí lhůta k odstranění vady být delší než 2 měsíce ode dne, kdy mu byla zmíněná výzva tajemníka doručena. Budou-li tyto vady odstraněny v určené lhůtě, platí za den podání žaloby den, uvedený v § 18 odst. 2. Do odstranění uvedených vad se žaloba neprojednává.

2. V případech, kdy žalobce bez ohledu na výzvu k odstranění uvedených vad trvá na projednání sporu, bude se v řízení pokračovat, jestliže to povaha vady žaloby připouští, a bude vydán rozhodčí nález ve věci samé; jinak bude řízení zastaveno.

3. Příprava projednání sporu

1. Má-li tajemník za to, že žaloba může být předmětem řízení podle tohoto řádu, uvědomí o jejím podání žalovanou stranu a zašle jí kopii žaloby s přiloženými písemnostmi, jakož i listinu rozhodců a Řád tohoto Rozhodčího soudu.

2. Současně tajemník vyzve žalovanou stranu, aby během 30 dnů po doručení žaloby předložila k ní své písemné vyjádření podepřené příslušnými důkazy. Na žádost žalované strany může být tato lhůta prodloužena.

3. V téže lhůtě je žalovaná strana povinna oznámit jméno a příjmení rozhodce, kterého si zvolila, nebo požádat, aby předseda Rozhodčího soudu jmenoval rozhodce za ni; žalovaná strana může rovněž zvolit náhradního rozhodce.