SOCIÁLNÍ PÉČE

ROZSAH SOCIÁLNÍ PÉČE

(1) Sociální péčí podle této části zákona zajišťuje stát pomoc občanům, kteří se ocitli v nepříznivých životních poměrech a nemohou je překonat bez pomoci společnosti, a občanům, jejichž životní potřeby nejsou jinak zajištěny, zejména dávkami nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci) a důchodového zabezpečení nebo jinými dávkami a službami, poskytovanými podle zvláštních předpisů. Sociální péče se poskytuje též občanům, kteří ji potřebují vzhledem ke své zvláštní životní situaci.

(2) V oblasti sociální péče rozvíjí stát též poradenskou a výchovnou činnost, výchovu k odpovědnému rodičovství a k upevňování rodinných vztahů, zejména aby se děti podílely na zabezpečení slušné životní úrovně svých rodičů a pečovaly o ně, jestliže takovou péči potřebují, aby si občané pomáhali, zejména aby pomáhali spoluobčanům starým a těžce postiženým na zdraví.

(3) Při plnění úkolů sociální péče národní výbory spolupracují s jinými státními orgány a socialistickými organizacemi.

(4) V rámci sociální péče se poskytují zejména

a) služby:

1. výchovná a poradenská péče v oblasti rodinné a sociální,

2. sociálněprávní ochrana,

3. péče o občany se změněnou pracovní schopností,

4. pečovatelská služba,

5. stravování důchodců,

6. péče v účelových zařízeních,

7. výhody pro některé skupiny tělesně postižených občanů,

8. kulturní a rekreační péče o důchodce,

9. ústavní sociální péče včetně zařízení pro denní a týdenní pobyt,

10. bezúročné půjčky;

b) dávky:

1. věcná pomoc,

2. peněžité příspěvky jednorázové nebo pravidelně se opakující.

PÉČE O RODINU A DÍTĚ

(1) Všestrannou společenskou pomoc rodinám, matkám a dětem upravují zvláštní předpisy.

(2) Národní výbory poskytují zvláštní pomoc rodičům s nezaopatřenými dětmi, zejména osamělým matkám (otcům) pečujícím o nezaopatřené dítě, a ženám v době těhotenství, jestliže se rodina nebo těhotná žena ocitly v nepříznivých životních poměrech, které nemohou překonat vlastním přičiněním.

(3) K zajištění životních potřeb těchto občanů poskytují národní výbory věcnou pomoc, peněžité příspěvky, pečovatelskou službu a ubytování v domovech pro matky s dětmi v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcími předpisy.

PÉČE O OBČANY SE ZMĚNĚNOU PRACOVNÍ SCHOPNOSTÍ

(1) Občanům se změněnou pracovní schopností se poskytuje bezplatně pracovní rehabilitace jako souvislá péče směřující k tomu, aby mohli vykonávat dosavadní, popřípadě jiné vhodné zaměstnání; zahrnuje poradenskou službu při volbě povolání nebo jiného pracovního uplatnění, přípravu pro pracovní uplatnění a umisťování do zaměstnání [§ 9 odst. 2 písm. a)].

(2) Národní výbory vypracují plán úkolů potřebných k provádění pracovní rehabilitace.

(3) Poradenskou službu poskytují a umisťování občanů se změněnou pracovní schopností do zaměstnání provádějí národní výbory. Přípravu pro pracovní uplatnění (§ 85) zajišťují organizace; tuto přípravu mohou též zajišťovat národní výbory.

(1) Občanům se změněnou pracovní schopností se umožňuje pracovní uplatnění na místech vhodných pro ně se zřetelem na jejich zdravotní stav, schopnosti a kvalifikaci. Organizace provádějí za součinnosti orgánů státní zdravotní správy a Revolučního odborového hnutí, popřípadě družstevních orgánů, a podle pokynů národních výborů výběr pracovních míst vhodných pro tyto občany a předkládají seznamy těchto míst s popisem pracovního postupu a pracovních podmínek národnímu výboru ke schválení.

(2) Národní výbory stanoví plán zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností. Organizace provádějí technická a organizační opatření, která umožní co nejširší pracovní uplatnění občanů se změněnou pracovní schopností.

(3) Plán zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností a technická a organizační opatření organizace tvoří součást jejich hospodářských plánů. K plnění plánu zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností se hledí při hodnocení, jak organizace plní úkoly vyplývající ze státního plánu rozvoje národního hospodářství. Při závažném neplnění plánu zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností příslušný národní výbor může organizaci odejmout nebo omezit oprávnění k náboru pracovních sil z ostatních zdrojů.

(1) Organizace nesmí odmítnout sjednání pracovního poměru s občanem se změněnou pracovní schopností s poukazem na jeho zdravotní stav, jestliže národní výbor doporučil jeho přijetí na místo, které je v seznamu pracovních míst vhodných pro tyto občany. Doporučení národního výboru je pro organizaci závazné. Obdobně nesmí škola odmítnout přijetí občana se změněnou pracovní schopností ke studiu s poukazem na jeho zdravotní stav, jestliže národní výbor uznal takovouto přípravu pro pracovní uplatnění občana se změněnou pracovní schopností za vhodnou.

(2) Ochranu při rozvázání pracovního poměru výpovědí s občanem se změněnou pracovní schopností upravují zvláštní předpisy.²⁹)

(1) Organizace zabezpečují občanům se změněnou pracovní schopností vhodné pracovní uplatnění a jsou zejména povinny:

a) vytvářet vhodné pracovní příležitosti pro občany se změněnou pracovní schopností;

b) provádět výběr pracovních míst (§ 85 odst. 1) a informovat národní výbor o změnách či zavádění nových výrobních programů nebo technologie výroby;

c) plnit úkoly vyplývající pro ně z plánu úkolů potřebných k provádění pracovní rehabilitace (§ 84 odst. 2);

d) přednostně obsazovat místa uvedená v seznamu pracovních míst vhodných pro občany se změněnou pracovní schopností těmito občany, především pracovníky, jejichž pracovní schopnost se změnila v době zaměstnání v organizaci, a svými bývalými pracovníky, u nichž nastala změna pracovní schopnosti;

e) přednostně přijímat mladistvé občany se změněnou pracovní schopností na místa pro ně vyhrazená v plánu rozmístění dorostu;

f) provádět přípravu pro pracovní uplatnění občanů se změněnou pracovní schopností a věnovat zvláštní péči zvyšování jejich kvalifikace;

g) upravovat občanům se změněnou pracovní schopností pracoviště, pomůcky, pracovní dobu a ostatní pracovní podmínky, vyžaduje-li to jejich zdravotní stav; pro občany se změněnou pracovní schopností, kteří nejsou schopni pracovat ani za takto upravených pracovních podmínek, především pro občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením (§ 88), zřizovat nebo vyhrazovat chráněné dílny (pracoviště);

h) vést evidenci občanů se změněnou pracovní schopností pracujících v organizaci a vyznačovat v této evidenci skutečnosti důležité pro provádění péče o tyto občany.

(2) Jednotná zemědělská družstva jsou též povinna oznámit předběžně příslušnému národnímu výboru zánik členství člena jednotného zemědělského družstva se změněnou pracovní schopností.

PÉČE O OBČANY TĚŽCE POSTIŽENÉ NA ZDRAVÍ

(1) Občanům s těžkým tělesným nebo smyslovým postižením, zejména nevidomým a občanům s těžkým postižením pohybového nebo nosného ústrojí, národní výbory poskytují služby, peněžité příspěvky nebo věcnou pomoc k překonání obtíží, jež jim způsobuje uvedené postižení. Umožňuje se jim zejména účast na společném stravování a na rekreaci, poskytuje se jim pečovatelská služba a pomůcky potřebné k odstranění, zmírnění nebo překonání následků jejich postižení; místo těchto pomůcek může být poskytnut peněžitý příspěvek na jejich opatření.

(2) Občanům s těžkým tělesným nebo smyslovým postižením, které podstatně omezuje jejich pohybovou schopnost, se poskytují podle druhu a stupně postižení mimořádné výhody (například v dopravě nebo při potřebě průvodce).

(3) Občanům, kteří pro velmi těžké tělesné nebo smyslové postižení anebo pro mentální postižení potřebují ústavní péči, se poskytuje ubytování, zaopatření, zdravotní a kulturní péče, jakož i příležitost k přiměřenému pracovnímu uplatnění a jiné služby v ústavech sociální péče pro dospělé občany tělesně (smyslově) postižené, popřípadě v ústavech sociální péče pro dospělé občany mentálně postižené.

(1) Dětem a mladistvým s těžkým tělesným postižením, které znemožňuje nebo podstatně ztěžuje normální způsob výchovy, vzdělání a pracovního výcviku, se poskytuje ubytování, zaopatření, školní vzdělání, výchova, zdravotní a kulturní péče a příprava pro pracovní uplatnění v ústavech sociální péče pro tělesně postiženou mládež.

(2) Dětem a mladistvým, kteří nejsou schopni vzdělávání pro mentální postižení, se poskytuje ubytování, zaopatření, zdravotní a výchovná péče a zácvik pro výkon přiměřené práce v ústavech sociální péče pro mentálně postiženou mládež.

(3) Dětem a mladistvým, kteří nejsou schopni vzdělávání pro mentální postižení a žijí v rodinách, se poskytuje stravování, zdravotní a výchovná péče a zácvik pro výkon přiměřené práce v zařízeních pro denní, popřípadě týdenní pobyt.

PÉČE O STARÉ OBČANY

(1) Starým občanům poskytují národní výbory služby a dávky sociální péče, kterými se usnadňuje život ve stáří a umožňuje uspokojování zvláštních potřeb odůvodněných stárnutím. Udržování domácnosti a osobní péče se jim usnadňuje poskytováním pečovatelské služby a účastí na společném stravování. Vytvářením vhodných podmínek se jim umožňuje aktivní účast na společenském a kulturním životě, na pracovní i veřejné činnosti podle jejich zájmů a zdravotního stavu a účast na rekreaci.

(2) Starým občanům, zejména občanům, kteří pro trvalé změny zdravotního stavu potřebují soustavnou péči, se poskytuje ubytování, zaopatření, zdravotní a kulturní péče a jiné služby v ústavech sociální péče pro staré občany (domovech důchodců), pokud zdravotní stav nevyžaduje léčení a ošetřování v lůžkovém zdravotnickém zařízení. Starým občanům může být poskytována potřebná péče též v zařízeních pro denní pobyt, popřípadě v jiných zařízeních sociální péče.

(3) Organizace umožňují důchodcům – bývalým svým pracovníkům (členům výrobních družstev a členům jednotných zemědělských družstev), kteří odešli do důchodu, účast na kulturních, společenských, rekreačních a jiných akcích organizace, jakož i na závodním stravování, pokud je organizace poskytuje svým pracovníkům (členům).

PÉČE O OBČANY, KTEŘÍ POTŘEBUJÍ ZVLÁŠTNÍ POMOC, A O OBČANY SPOLEČENSKY NEPŘIZPŮSOBENÉ

(1) Národní výbory ve spolupráci s ostatními státními orgány, společenskými a hospodářskými organizacemi poskytují péči občanům společensky nepřizpůsobeným (například občanům po skončení protialkoholního léčení, po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody), jíž se sleduje řešení sociálních důsledků jejich společenské nepřizpůsobenosti. Cílem této péče je vytvářet aktivní vztah těchto občanů k práci a společnosti a napomáhat k tomu, aby vedli řádný způsob života.

(2) Společensky nepřizpůsobeným občanům se poskytuje zejména pomoc při pracovním umístění, výchovná a poradenská péče, pomoc při ubytování, další služby, věcná pomoc a peněžité příspěvky.

(3) Organizace nesmí odmítnout sjednání pracovního (učebního) poměru s občanem společensky nepřizpůsobeným, jestliže národní výbor jej doporučil na místo, které je vhodné pro takového občana. Organizace jsou povinny věnovat společensky nepřizpůsobeným občanům u nich zaměstnaným zvýšenou pozornost a pomáhat při jejich zařazení do řádného občanského života.

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH A SLUŽBÁCH SOCIÁLNÍ PÉČE

(1) Dávky a služby sociální péče se poskytují jen občanům, kteří mají trvalý pobyt na území Československé socialistické republiky; nenáležejí za dobu, po kterou se oprávněný zdržuje v cizině, i když jen přechodně.

(2) Sociálně potřebným občanům se poskytují služby a dávky sociální péče zcela nebo zčásti ze státních prostředků. Za sociálně potřebného občana se považuje občan, jehož výživa není zabezpečena ani vlastními příjmy ani výživným, popřípadě příspěvkem na výživu od jiných osob (§ 102 odst. 2).

(3) Dávky sociální péče nemohou být postoupeny a nemohou být předmětem dohody o srážkách ani nepodléhají výkonu rozhodnutí.

(4) O poskytování dávek a služeb sociální péče a o právu požadovat vrácení neprávem poskytnutých dávek nebo o právu požadovat náhradu výdajů, vynaložených na službu sociální péče poskytnutou neprávem, bezplatně nebo jen za nižší úhradu, platí obdobně společná ustanovení o dávkách důchodového zabezpečení (§ 61, § 62 odst. 1 věta první a druhá a odstavec 2, § 64 odst. 1, § 68, § 71); o povinnosti k náhradě rozhoduje národní výbor, který rozhodl o poskytnutí dávky nebo služby.