(1) Invalidní (částečný invalidní) důchod podle této části zákona náleží též občanu, který byl vojákem z povolání, jestliže

a) byl zaměstnán po dobu potřebnou pro nárok na tento důchod (§ 26) a stal se plně (částečně) invalidním nejpozději do dvou roků od skončení služebního poměru, nebo

b) konal nejméně 20 roků službu v ozbrojených silách a v době trvání zaměstnání (§ 13) se stal plně (částečně) invalidním, anebo

c) se stal plně (částečně) invalidním následkem onemocnění vzniklých při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním.

(2) Jestliže se voják z povolání nebo občan, který byl vojákem z povolání, stal plně (částečně) invalidním následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním, náleží mu invalidní (částečný invalidní) důchod bez ohledu na délku doby zaměstnání.

(3) Ustanovení § 25 platí obdobně.