USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Starobní důchod

(1) Podle tohoto zákona se posuzují od 1. ledna 1976 i nároky na dávky, jejichž podmínky se splnily před tímto dnem a nezakládaly nárok na dávky podle dosavadních předpisů.

(2) O nárocích na dávky, jež vznikly před 1. lednem 1976 a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, se rozhodne podle dosavadních předpisů s odchylkami podle dalších ustanovení.

(3) Dávky důchodového zabezpečení přiznané podle předpisů platných před 1. lednem 1976 se považují za dávky podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležely ke dni 31. prosince 1975 po snížení o zvláštní daň z důchodu, pokud jí byly podrobeny, a po úpravě podle části osmé. Náležel-li zvláštní přídavek k dávce, která nebyla upravena podle části osmé, platí ustanovení § 144 odst. 1 a 2 o zvláštním přídavku obdobně. Další trvání nároku na tyto dávky se posuzuje podle tohoto zákona s odchylkami podle dalších ustanovení.

(1) Doba pracovního poměru před 1. říjnem 1948, která se nepovažovala za dobu zaměstnání podle dosavadních předpisů, není dobou zaměstnání ani podle tohoto zákona, jestliže pracovník vykonával zároveň samostatnou výdělečnou činnost, která byla hlavním zdrojem jeho obživy.

(2) Doba služby v tzv. vládním vojsku, doba služby vojáků z povolání v armádě tzv. Slovenského státu a doba služby těch příslušníků policie a četnictva, kteří byli přijati do služeb v době nesvobody, se nezapočítává do doby zaměstnání; doby takové služby se však započítávají v rozsahu, v jakém se kryjí s dobou účasti na boji proti fašismu.

(1) Jestliže důchodce požívá nebo požíval starobní, invalidní (částečný invalidní) důchod, důchod za výsluhu let nebo výsluhový důchod vyměřený podle předpisů platných před 1. červencem 1964 z průměrného ročního výdělku (důchodového základu), nesmí být starobní důchod, invalidní (částečný invalidní) důchod nebo důchod za výsluhu let (částečný důchod za výsluhu let) vyměřen z nižšího průměrného měsíčního výdělku, než by činila dvanáctina průměrného ročního výdělku nebo důchodový základ, z něhož byl vyměřen dřívější důchod.

(2) Jestliže důchodce požívá nebo požíval starobní nebo invalidní (částečný invalidní) důchod vyměřený z průměrné měsíční pracovní odměny, platí ustanovení § 14 odst. 6 i tu.

(1) Členům jednotných zemědělských družstev, kterým vznikne nárok na starobní nebo invalidní (částečný invalidní) důchod do 31. prosince 1980, se základní výměra důchodu a její zvýšení určí podle důchodového pásma stanoveného dosavadními předpisy o důchodovém zabezpečení družstevních rolníků,⁴⁰) pokud by to bylo výhodnější než vyměření důchodu podle tohoto zákona.

(2) Jestliže důchodce požívá nebo požíval důchod z důchodového zabezpečení družstevních rolníků, jehož základní výměra byla určena důchodovým pásmem, nesmí být do 31. prosince 1980 základní výměra starobního a invalidního (částečného invalidního) důchodu nižší než dřívější základní výměra určená důchodovým pásmem.

(1) Výše plného starobního důchodu pracujících, kteří splnili podmínky pro nárok na tento důchod před 1. lednem 1976, jsou po vzniku nároku na plný starobní důchod nepřetržitě zaměstnáni k 31. prosinci 1975 a nepobírali starobní důchod ani jeho část, se posuzuje podle tohoto zákona.

(2) Nárok na důchod podle předchozího odstavce se zvyšuje za dobu dalšího zaměstnání
Ustanovení § 23 odst. 6 platí i tu.

a) vykonávaného před 1. lednem 1976 podle dosavadních předpisů,

b) vykonávaného po 31. prosinci 1975 podle tohoto zákona (§ 21).

(3) Starobní důchod (odstavec 1) i jeho zvýšení za dobu dalšího zaměstnání se vypočte z průměrného měsíčního výdělku zjištěného před rokem, v němž pracující skončil zaměstnání (§ 14 odst. 3), pokud je tento výpočet pro něj výhodnější.

(4) Jestliže je to pro pracujícího, který jinak splňuje podmínky uvedené v odstavci 1, výhodnější, stanoví se výše starobního důchodu podle dosavadních předpisů; ustanovení odstavců 2 a 3, § 23 odst. 3 a 4 a § 137 odst. 3 platí i tu.

(5) Výše plného starobního důchodu pracujících, kteří splnili podmínky pro nárok na tento důchod před 1. lednem 1976, nesplňují však ostatní podmínky uvedené v odstavci 1, se posuzuje podle dosavadních předpisů. Nárok na důchod za dobu dalšího zaměstnání se zvyšuje podle odstavce 2 a zvýšení se vypočte z průměrného měsíčního výdělku, z něhož byl vyměřen starobní důchod; byl-li však pracující po vzniku nároku na starobní důchod nepřetržitě zaměstnán a pobíral starobní důchod nebo jeho část, považuje se 31. prosinec 1975 za den skončení zaměstnání pro zjištění průměrného měsíčního výdělku, pokud to při pobírání starobního důchodu nebo jeho části dosavadní předpisy umožňovaly a jestliže to je pro pracujícího výhodnější. Ustanovení § 23 odst. 3 a 4, pokud jde o nejvyšší výměru starobního důchodu spolu se zvýšením za dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod, platí i tu.

(1) Pracujícím, kteří splnili podmínky nároku na poměrný starobní důchod před 1. lednem 1976 a jsou po 31. prosinci 1975 zaměstnáni, zvyšuje se nárok na starobní důchod za dobu dalšího zaměstnání

a) vykonávaného před 1. lednem 1976 podle dosavadních předpisů,

b) vykonávaného po 31. prosinci 1975 podle tohoto zákona (§ 22).

(2) Ustanovení § 14 odst. 3, § 23 odst. 6, § 137 odst. 3 a § 152 odst. 5 platí obdobně.

(1) Stal-li se poživatel invalidního důchodu, na nějž vznikl nárok před 1. lednem 1976, po 31. prosinci 1975 jen částečně invalidním, vyměří se částečný invalidní důchod podle ustanovení tohoto zákona, nesmí však být nižší než polovina dosavadního invalidního důchodu včetně zvláštního přídavku a jakéhokoliv jiného zvýšení; byl-li však invalidní důchod zvýšen jako jediný zdroj příjmu důchodce a rodinných příslušníků odkázaných na jeho důchod, částka zvýšení důchodu z tohoto důvodu se odečítá před výpočtem poloviny dosavadního důchodu.

(2) Stal-li se poživatel částečného invalidního důchodu, na nějž vznikl nárok před 1. lednem 1976, po 31. prosinci 1975 plně invalidním, vyměří se invalidní důchod podle ustanovení tohoto zákona; tento důchod však nesmí být nižší než dosavadní částečný invalidní důchod včetně zvláštního přídavku a jakéhokoliv jiného zvýšení.

(3) Poživateli invalidního důchodu, který je zaměstnán po 31. prosinci 1975, se pro nárok na nové vyměření tohoto důchodu (§ 33) započítává do doby 5 roků zaměstnání též doba zaměstnání vykonávaného po vzniku nároku na tento důchod před 1. lednem 1976.

(4) Jestliže zanikl nebo zanikne nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod vzniklý před 1. lednem 1976 a do dvou roků po zániku nároku vznikne za účinnosti zákona znovu nárok na takový důchod, nesmí být nově přiznaný důchod nižší, než kolik činil dřívější důchod ke dni zániku nároku.

(1) Nenáležel-li vdovský důchod podle dosavadních předpisů proto, že manželství bylo uzavřeno po 60. roce věku pracujícího (důchodce) a netrvalo aspoň dva roky, přizná se na žádost tento důchod za splnění ostatních podmínek nároku, nejdříve však od 1. ledna 1976; přitom se výše vdovského důchodu stanoví podle předpisů platných před tímto dnem.

(2) Nebyl-li vdovský důchod vyplácen nebo byl-li vyplácen ve snížené výměře proto, že vdova žije ve společné domácnosti s druhem, obnoví se na žádost výplata vdovského důchodu v plné výši, nejdříve však od 1. ledna 1976.

(3) K vdovskému důchodu podle odstavců 1 a 2 náleží zvýšení podle § 142.

(4) Jestliže zanikl nebo zanikne nárok na vdovský nebo sirotčí důchod vzniklý před 1. lednem 1976 a do dvou roků po zániku nároku vznikne za účinnosti zákona znovu nárok na takový důchod, platí ustanovení § 155 odst. 4 obdobně.

(5) Převyšuje-li při souběhu vdovského a starobního (invalidního) důchodu přiznaných před 1. lednem 1976 úhrn důchodů nejvyšší výměru úhrnu důchodů při souběhu (§ 66), snižuje se počínajíc splátkou důchodu splatnou v lednu 1976 vdovský důchod o částku, o niž úhrn přiznaných důchodů převyšuje tuto nejvyšší výměru, popřípadě se vdovský důchod nevyplácí; zvýšení důchodu podle části osmé se provede po této úpravě.

(6) Vdovský důchod družky náležející ke dni 30. června 1964 se zachovává za stejných podmínek jako vdovský důchod vdovy.

(7) Ustanovení tohoto zákona o rozvedených ženách se vztahují též na ženy rozloučené a rozvedené podle dřívějších předpisů.

(1) Dávky poskytované podle dříve platných předpisů, a to:
mohou být sníženy nebo odňaty, jen pokud by to připouštěly uvedené předpisy a není-li dále uvedeno jinak.

a) úrazové důchody vyplácené podle předpisů o důchodovém pojištění platných před 1. lednem 1957,

b) zaopatřovací požitky přiznané podle zákona č. 164/1946 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce,

c) přídavek za zranění přiznaný občanu, na nějž se vztahuje § 81 odst. 4 zákona č. 76/1922 Sb., o vojenských požitcích zaopatřovacích, nebo vojenskému invalidovi ze stavu mužstva z doby před první světovou válkou,

d) důchody rodičů a sourozenců přiznané podle předpisů o důchodovém pojištění (zaopatření) platných před 1. lednem 1957,

e) příspěvky (starobní, úrazové, nadlepšovací a jiné příspěvky) podle § 6 zákona č. 16/1947 Sb., o umístění a jiném zaopatření zaměstnanců na zkonfiskovaném zemědělském majetku a jejich rodinných příslušníků,

(2) Je-li některá z dávek uvedených v předchozím odstavci vyplácena ke dni 31. prosince 1975 vedle starobního, invalidního (částečného invalidního), vdovského nebo sirotčího důchodu, slučuje se s tímto důchodem v jediný důchod a považuje se za tento důchod; nárok na dosavadní dávku po jejím sloučení zaniká. Je-li poživateli úrazového důchodu, zaopatřovacích požitků nebo přídavku za zranění uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) přiznán invalidní (částečný invalidní) důchod a přitom jeho plná (částečná) invalidita vznikla zhoršením následků úrazu (poškození zdraví), pro nějž mu byla přiznána dosavadní dávka, zaniká nárok na tuto dávku.

(3) Jestliže poživateli některé z dávek uvedených v odstavci 1 vznikne nárok na důchod z důchodového zabezpečení, platí o souběhu těchto nároků obdobně § 65 odst. 2 a § 66; po úpravě podle těchto ustanovení se dávka slučuje s důchodem z důchodového zabezpečení v jediný důchod a považuje se za tento důchod; nárok na dosavadní dávku po jejím sloučení zaniká. Důchod takto sloučený vyplácí orgán, který vyplácel vyšší důchod.

(1) Pro nároky na dávky důchodového zabezpečení se hodnotí též pracovní činnost vykonávaná v období od 1. ledna 1957 do 31. prosince 1975 občany (spolupracující členové rodiny člena jednotného zemědělského družstva a jiní pracující), kteří nebyli členy jednotného zemědělského družstva, ani nebyli k němu v pracovním poměru, vykonávali soustavně a pravidelně práce v jednotném zemědělském družstvu, podrobovali se pracovním příkazům družstva a byli z tohoto důvodu účastni důchodového zabezpečení (pojištění) družstevních rolníků.

(2) Do doby, než bude po 31. prosinci 1975 upraven členský, popřípadě pracovněprávní vztah občanů uvedených v předchozím odstavci k jednotnému zemědělskému družstvu, nejdéle však do 31. prosince 1976, posuzuje se jejich pracovní činnost vykonávaná v družstvu pro jejich nároky z důchodového zabezpečení podle dosavadních předpisů a pro jejich nároky na dávky ze zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte podle předpisů o zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte družstevních rolníků.

(1) Sociální důchod přiznaný účastníku odboje před 1. lednem 1976 ve výši nedosahující částky uvedené v § 59 odst. 1 se zvyšuje na částku odpovídající skupině, do níž je účastník odboje zařazen. Zvýšení se provede na žádost, nejdříve však počínaje splátkou splatnou v lednu 1976.

(2) Sociální důchod vdovy po účastníku odboje přiznaný před 1. lednem 1976 se zvyšuje na částku 600 Kčs měsíčně; ustanovení odstavce 1 věty druhé platí i tu.

(1) Zaopatřovací příspěvek, který je vyplácen podle předpisů platných před 1. lednem 1976 členům rodin občanů konajících službu v ozbrojených silách, se podle tohoto zákona upraví, a pokud podle tohoto zákona jim nenáleží, se jeho výplata zastaví počínajíc měsícem lednem 1976.

(2) Byl-li členu jednotného zemědělského družstva před 1. lednem 1976 vyplácen národním výborem zaopatřovací příspěvek za dobu vojenského cvičení vykonávaného po 31. prosinci 1975, nevzniká mu za tutéž dobu vůči jednotnému zemědělskému družstvu nárok na náhradu pracovní odměny.

ODCHYLNÁ USTANOVENÍ PRO DŮCHODOVÉ ZABEZPEČENÍ VOJÁKŮ Z POVOLÁNÍ, PŘÍSLUŠNÍKŮ SBORU NÁRODNÍ BEZPEČNOSTI A PŘÍSLUŠNÍKŮ SBORŮ NÁPRAVNÉ VÝCHOVY

(1) Doba služby konané v armádě Československé republiky od 28. října 1918 do 31. prosince 1939 a doba služby konané před 9. květnem 1945 v bývalých ozbrojených sborech se pro nárok na důchod hodnotí jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie, s výjimkou činnosti výkonného letce, která se hodnotí jako doba služby v ozbrojených silách v I. kategorii funkcí. Ustanovení § 147 odst. 2 platí i tu.

(2) Doba účasti na národním boji za osvobození se hodnotí jako služba v ozbrojených silách v I. kategorii funkcí.

(3) Doba služby konané v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech od 9. května 1945 do 31. prosince 1964 se hodnotí jako výkon funkce I. kategorie; doba této služby po 31. prosinci 1964 se zařazuje do I. (II.) kategorie funkcí.

(4) Vznikl-li nárok na důchod po 31. prosinci 1975, určuje se zařazení služby, vykonávané po 31. prosinci 1964, do I. nebo II. kategorie funkcí podle předpisů platných po 31. prosinci 1975; jsou-li výhodnější ustanovení dřívějších předpisů, určuje se zařazení služby podle těchto předpisů.

(1) Občanu, který byl vojákem z povolání a získal nárok na výsluhový důchod podle předpisů platných před 1. říjnem 1964 a jemuž dosud nevznikl nárok na starobní důchod, náleží, konal-li aspoň 20 roků službu v ozbrojených silách, starobní důchod podle § 122 odst. 2 a 3, § 123 a 124; nesplňuje-li tuto podmínku, náleží starobní důchod podle ustanovení platných pro ostatní pracující.

(2) Starobní důchod podle předchozího odstavce nesmí však činit méně, než by činil dřívější výsluhový důchod s případnými úpravami podle předpisů platných před 1. lednem 1976⁴²) a jeho zvýšení podle části osmé.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

a) sazby výchovného, popřípadě příplatek k němu (§ 46 odst. 2 a 3) a přiznávat k němu jednorázovou výpomoc,

b) nejnižší výměru sirotčího důchodu (§ 41 odst. 3 a 4),

c) částku nejvyšší přípustné hranice vlastního příjmu nezaopatřeného dítěte pro nárok na sirotčí důchod (§ 40) a výchovné (§ 46),

d) sazby zaopatřovacího příspěvku, popřípadě příplatek k němu (§ 74 odst. 1 a 2),

e) částky nejvyšší přípustné hranice příjmu pro přiznání náhrady ušlé pracovní odměny členům jednotných zemědělských družstev při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách (§ 78 odst. 5 a 6).

a) za jakých podmínek a v jaké výši se poskytuje při zaměstnání starobní a vdovský důchod a bez ohledu na výši výdělku důchod za výsluhu let a sirotčí důchod z důchodového zabezpečení (pojištění);

b) že se poskytuje část starobního důchodu, aby se umožnil postupný přechod do starobního důchodu pracujícím, kteří jsou zaměstnáni po vzniku nároku na tento důchod, jestliže se věkem změnila jejich pracovní schopnost tak, že jejich výdělek poklesl v důsledku zmenšeného pracovního úvazku anebo v důsledku změny zaměstnání;

c) odchylný způsob stanovení průměrného měsíčního výdělku u pracujících, kteří po vzniku nároku na starobní důchod jsou nepřetržitě zaměstnáni bez pobírání starobního důchodu nebo jeho části a splňují podmínky pro výplatu starobního důchodu při zaměstnání.

a) v oborech své působnosti ministři národní obrany a vnitra Československé socialistické republiky, ministři práce a sociálních věcí, vnitra a spravedlnosti republik,

b) příslušné národní výbory, pokud jde o zaopatřovací příspěvek, o dávky ze zabezpečení v nemoci pracujících uvedených v § 3 písm. f), o dávky ze zabezpečení matky a dítěte občanů, kteří poskytují služby a opravy na základě povolení národního výboru, jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, a o zabezpečení důchodců některými dalšími dávkami (§ 72).

(1) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a s Ústřední radou odborů

a) způsob výpočtu průměrného měsíčního výdělku, do jaké výše se započítává hrubý výdělek domáckého dělníka pro výpočet průměrného měsíčního výdělku, co se považuje za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, co je zaměstnáním zcela nepřiměřeným dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního povolání, co se rozumí podstatným poklesem výdělku, kdy je důchodce částečně, převážně nebo úplně bezmocný, podrobnosti o důchodovém zabezpečení občanů ve výkonu trestu odnětí svobody a odchylky potřebné pro použití automatizovaného způsobu výpočtu podkladů pro vyměření důchodu;

b) způsob zúčtování invalidního důchodu při jeho zpětném přiznání, dojde-li k jeho souběhu s nemocenským, sirotčím důchodem, výchovným nebo přídavky na děti, popřípadě příplatkem na invalidní dítě;

c) výši příspěvku dětem až do 26. roku věku dítěte, o které není jinak náležitě postaráno;

d) pro pracující uvedené v § 3 písm. f) zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte obdobně podle úpravy platné pro pracovníky v pracovním poměru, zabezpečení v době vojenského cvičení a důchodové zabezpečení; přitom určí základ pro výpočet důchodu a může určit, které doby se nezapočítávají do doby zaměstnání pro nezaplacení příspěvku podle předpisů platných před 1. lednem 1969;

e) podmínky, rozsah a výši dávek ze zabezpečení matky a dítěte a důchodového zabezpečení občanů, kteří poskytují služby a opravy na základě povolení národního výboru; přitom může stanovit, jak se určuje průměrný měsíční výdělek těchto občanů;

f) další podrobnosti k provedení tohoto zákona, pokud se nestanoví jinak v odstavcích 7 a 8; přitom může stanovit ve prospěch pracujících odchylky od jednotlivých ustanovení zákona.

(2) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s federálními ministerstvy národní obrany a vnitra, s ministerstvy kultury republik a s Ústřední radou odborů upraví podle zásad stanovených vládou Československé socialistické republiky okruh pracujících, na něž se vztahují ustanovení o důchodu za výsluhu let (částečném důchodu za výsluhu let), podrobné podmínky pro nárok a výši tohoto důchodu, zejména délku potřebné doby zaměstnání a podmínky výplaty důchodu.

(3) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s federálními ministerstvy zemědělství a výživy a financí upraví výši příspěvku jednotných zemědělských družstev na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení (§ 101), způsob jeho výpočtu a odvádění.

(4) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s federálním ministerstvem zemědělství a výživy, s ostatními zúčastněnými ústředními orgány a s Ústřední radou odborů upraví pro jednotlivě hospodařící rolníky a jiné osoby samostatně hospodařící

a) podmínky, rozsah a výši dávek ze zabezpečení matky a dítěte;

b) podmínky a rozsah důchodového pojištění; přitom stanoví vyměřovací základ, ze kterého se vypočítává starobní, invalidní (částečný invalidní) důchod, a pojistné na částečnou úhradu nákladů důchodového pojištění; nejnižší výměru starobního, invalidního a vdovského důchodu těchto osob, které byly účastníky odboje, stanoví obdobně podle úpravy platné pro účastníky odboje podle tohoto zákona;

c) za jakých podmínek se hodnotí doba zaměstnání jako doba získaná podle předpisů o důchodovém pojištění těchto osob.

(5) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může v dohodě s Ústřední radou odborů stanovit, kteří jiní občané, za jakých podmínek a v jakém rozsahu mají nárok na dávky důchodového zabezpečení.

(6) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s ministerstvy práce a sociálních věcí republik, s ostatními zúčastněnými ústředními orgány a s Ústřední radou odborů upraví podmínky a rozsah péče o občany se změněnou pracovní schopností, zejména jejich hmotné zabezpečení a povinnosti organizací při provádění péče o tyto občany; dále upraví úhradu za péči poskytovanou v ústavech sociální péče.

(7) Ministerstva práce a sociálních věcí republik v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, s ostatními zúčastněnými ústředními orgány, s Českou odborovou radou nebo Slovenskou odborovou radou a po projednání s příslušným svazem družstevních rolníků stanoví podmínky a způsob poskytování ostatních dávek (služeb) sociální péče, povinnosti organizací při provádění péče o občany společensky nepřizpůsobené a organizaci ústavní péče a ostatních účelových zařízení sociální péče.

(8) V oborech své působnosti stanoví podrobnosti k provedení tohoto zákona federální ministerstva národní obrany a vnitra a ministerstva spravedlnosti republik, zejména určí okruh funkcí pro nárok na důchod za výsluhu let a upraví v souladu se zásadami o souběhu nároku na příspěvek za službu s nárokem na starobní a invalidní (částečný invalidní) důchod⁴³) souběh tohoto příspěvku s důchodem za výsluhu let (částečným důchodem za výsluhu let).

1. zákon č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákonů č. 89/1968 Sb., č. 161/1968 Sb., č. 71/1970 Sb., č. 106/1971 Sb. a č. 99/1972 Sb.;

2. ustanovení zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákonů č. 141/1965 Sb., č. 116/1967 Sb., č. 89/1968 Sb., č. 161/1968 Sb., č. 71/1970 Sb., č. 106/1971 Sb. a č. 99/1972 Sb., pokud upravují důchodové zabezpečení družstevních rolníků, zabezpečení členů rodin družstevníků konajících službu v ozbrojených silách, zabezpečení družstevníků v době vojenského cvičení, zabezpečení důchodců v nemoci a služby sociálního zabezpečení, a to § 1 až 3, § 4 odst. 2, § 38 až 87, § 89, v § 91 odst. 1 část poslední věty počínající slovy „nejvýše však za tři roky nazpět...“, § 92, § 93 odst. 2, § 94, § 96, 97, § 99 odst. 2, § 100 odst. 4 a 5, § 101 až 103, § 105 až 112, v § 113 část věty „úřad důchodového zabezpečení (správa důchodů)“, § 114, § 115 odst. 2, 3 a 4, § 117 odst. 2 a 3, v § 118 odst. 1 první větě část věty počínající slovy „o vstupu důchodce do družstva“ a končící slovy „se změněnou pracovní schopností“, § 120 odst. 2, § 121 odst. 3 až 9, § 124 až 141, § 142a písm. d), § 143 odst. 2, § 145 a v § 148 odst. 1 slova „s výjimkou ustanovení uvedených v následujícím odstavci“ a odst. 2. V důsledku toho se název zákona mění a zní „Zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte“ a slova „sociální zabezpečení“ se v tomto zákonu nahrazují slovy „zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte“. Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 103/1964 Sb., jak vyplývá z pozdějších předpisů a ze změn provedených tímto zákonem;

3. čl. I zákona č. 161/1968 Sb., o zvláštním přídavku k dávkám, o změnách v důchodovém zabezpečení účastníků odboje a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení;

4. zákon č. 161/1969 Sb., o některých důsledcích neoprávněného pobytu pracovníků v cizině, pokud upravuje důchodové zabezpečení (pojištění), a to v § 1 odst. 1 písm. b) slova „a pro nárok na dávky důchodového zabezpečení (pojištění) a jejich výši,“;

5. vládní nařízení č. 113/1950 Sb., jímž se stanoví podrobnosti o přestupu státních zaměstnanců a některých nestátních veřejných zaměstnanců, jakož i příjemců odpočivných (zaopatřovacích) platů, do národního důchodového pojištění a srážky na pojistné;

6. vládní nařízení č. 114/1950 Sb., o pensijním a úrazovém zabezpečení zaměstnanců v pragmatikálním nebo regulovaném služebním poměru převzatých do služeb národních podniků, zřízených z bývalých státních podniků, nebo do služeb některých jiných národních podniků;

7. vládní nařízení č. 115/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech a o pensijním zabezpečení bývalých pragmatikálních zaměstnanců převzatých do služeb národních nebo komunálních podniků, pokud nebylo zrušeno ustanovením § 279 odst. 1 č. 48 zákoníku práce č. 65/1965 Sb.;

8. vládní nařízení č. 18/1954 Sb., o úpravě nároků z dosavadního pensijního nadlepšení;

9. § 19 vládního nařízení č. 59/1964 Sb., o úkolech národních výborů při péči o děti, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 99/1971 Sb.