Zásady spolupráce socialistických organizací

(1) Organizace jsou povinny při zajišťování plánovaných úkolů spolupracovat a pomáhat si tak, aby byly co nejlépe zajištěny potřeby národního hospodářství. Zejména jsou povinny zavazovat se při uzavírání hospodářských smluv k dodávkám výrobků, prací nebo výkonů v jakosti, sortimentu a ve lhůtách, které jsou z hlediska celého národního hospodářství pro plnění plánovaných úkolů nejvhodnější, své závazky řádně plnit a důsledně kontrolovat plnění závazků, které vůči nim mají druhé organizace.

(2) Jestliže organizace včas neinformuje druhou organizaci o výraznějších změnách v předpokládaném rozsahu, sortimentu nebo časovém členění dodávek nebo odběrů (§ 114a), je u dlouhodobých dodavatelsko-odběratelských vztahů dodavatel povinen při uzavírání hospodářských smluv se zavazovat v návaznosti na dosavadní vývoj rozsahu, struktury a sortimentu dodávek a odběratel je oprávněn prosazovat jen takové dodávky.

(3) Organizace dodávající průmyslové výrobky jsou povinny zajišťovat v nezbytném rozsahu servisní službu a dodávky náhradních dílů, pokud to vyžaduje povaha těchto výrobků. Tato povinnost trvá i po zastavení výroby nadále po dobu, v níž je obvyklé a účelné výrobky opravovat. Obdobnou povinnost má při dovozu podnik zahraničního obchodu.

(1) Organizace nesmějí v rozporu s požadavky odběratelů omezovat výrobu nebo vypouštět z výrobního programu výrobky, práce nebo výkony, pokud jim k tomu nedá souhlas nadřízený ústřední orgán, nebo u organizací řízených národními výbory krajský národní výbor; souhlas dává po projednání s rozhodujícími odběratelskými ústředními orgány. Jde-li o výrobky určené pro potřeby obrany a bezpečnosti státu, nelze provést omezení výroby nebo vypuštění výrobků z výrobního programu, pokud nadřízený orgán nedosáhne dohody s federálním ministerstvem národní obrany nebo s federálním ministerstvem vnitra, a jde-li o výrobky určené pro komplexní bytovou výstavbu, dohody s ministerstvy výstavby a techniky republik. Vláda Československé socialistické republiky může stanovit další případy, kdy k omezení výroby nebo k vypuštění výrobků z výrobního programu může být dán souhlas jen po dohodě s odběratelskými ústředními orgány, popřípadě stanovit, s kterými dalšími ústředními orgány musí být omezení nebo zrušení výroby projednáno. Ustanovení § 51 platí obdobně.

(2) Organizace nesmějí zneužívat svého hospodářského postavení k získání neoprávněných nebo nepřiměřených výhod na úkor jiných organizací nebo na úkor spotřebitelů, anebo jiným způsobem jednat proti zájmům společnosti. Zejména nesmějí

a) vynucovat nepřiměřené podmínky při uzavírání hospodářských smluv nebo jiných dohod (prohlašovat nepřiměřené množství jednostranně výhodných ustanovení za náležitosti nutné pro vznik smlouvy, podmiňovat uzavření hospodářské smlouvy převzetím závazku k plnění, který s požadovaným plněním nesouvisí, nebo jehož zabezpečení náleží do jejich hospodářské činnosti apod.);

b) zastavit nebo omezit prodej výrobků, zatajovat nebo hromadit výrobky nebo jiným způsobem vyvolávat jejich nedostatek za účelem získání neoprávněného hospodářského prospěchu;

c) znevýhodňovat organizace za to, že uplatňují majetkovou odpovědnost, zejména vymáhají majetkové sankce.

(3) Organizace se nesmějí samy nebo v dohodě s jinými organizacemi ve své hospodářské činnosti dopouštět jednání, které by v rozporu se zájmy národního hospodářství omezovalo nebo jinak nepříznivě ovlivňovalo činnost jiných organizací anebo bylo na újmu spotřebitelů.

(4) Organizace, která má právní zájem, může se u hospodářské arbitráže domáhat toho, aby organizace, která jedná v rozporu s ustanoveními odstavců 1 až 3, se zdržela takového jednání, popřípadě, aby byl odstraněn protiprávní stav. Organizace, která takovým jednáním způsobila jiné organizaci škodu, je povinna nahradit jí tuto škodu včetně ušlého zisku.

(1) Zjistí-li organizace, že druhá organizace jí udělila nesprávné příkazy nebo předala nevhodné hmoty, výrobky, zařízení nebo obaly, je povinna ji na to upozornit.

(2) Hrozí-li nebezpečí vzniku škody, jsou organizace povinny učinit opatření, aby škodě bylo zabráněno; vznikne-li škoda, jsou povinny usilovat o to, aby se dále nezvětšovala, a podle svých možností přispět k jejímu odstranění.

(1) Jestliže organizace přijala plnění nebo jinak získala majetkový prospěch, které jí nenáleží, musí je neprodleně vydat organizaci, na jejíž úkor byly získány; přitom je povinna se řídit jejími pokyny.

(2) Organizace, která způsobila, že došlo k neoprávněnému plnění, popřípadě jinému majetkovému prospěchu, je povinna nahradit jiným organizacím všechny náklady, které jim v souvislosti s tím vznikly.

(3) Není-li možné nebo účelné vydat to, co bylo neoprávněně získáno, nebo věc téhož druhu, je organizace povinna nahradit cenu podle doby získání.