II. DRUHY ZKOUŠEK ZVLÁŠTNÍ ZPŮSOBILOSTI
Písemná zkouška
Zkouška písemným testem
Ústní zkouška
Zkušební otázky
9. Ověřování zvláštní způsobilosti se provádí písemnou a ústní zkouškou s výjimkou případů podle § 10 odst. 5 a 6 vyhlášky. Písemná část zkoušky může mít formu písemné práce nebo formu písemného testu.
10. Uchazeč, který obdržel zkušební otázky, má při ústní zkoušce nárok na přípravu; časový rozsah a způsob přípravy určí předseda zkušební komise. Při přípravě může uchazeč vznést pouze dotaz týkající se ujasnění zkušebních otázek. U písemné zkoušky nebo u zkoušky testem příprava odpadá.
11. Čas vymezený k přípravě lze zkrátit jen tehdy, souhlasí-li s tím zkoušený a prohlásí-li, že je připraven odpovídat.
12. Při přípravě lze používat pouze povolené pomůcky. Při zkoušce může uchazeč nahlížet do svých poznámek z přípravy nebo může písemně připravenou odpověď přečíst. Uchazeč, který při zkoušce použil nepovolených pomůcek, může být z dalšího průběhu zkoušky vyloučen.
13. Písemná zkouška předchází zkoušce ústní a je samostatně hodnocena. Nesmí trvat déle než 4 hodiny. Rozsah a náplň písemné zkoušky je nutno volit tak, aby odpovídala stanovenému časovému limitu. Před započetím písemné zkoušky sdělí předseda zkušební komise, nebo člen zkušební komise, pověřený organizací písemné zkoušky, uchazečům dobu stanovenou na vypracování písemné práce.
14. Otázky k písemné zkoušce sestaví zkušební komise a schvalují je vedoucí orgánu, u kterého je zkušební komise zřízena.
15. Otázky se ke každé písemné zkoušce obměňují.
16. Písemné zkoušce se podrobují všichni uchazeči s výjimkou uvedenou v bodě 9. Vykonávají ji pod dozorem člena zkušební komise určeného jejím předsedou. Člen pověřený dozorem při písemné zkoušce odpovídá za řádné dodržování režimu této zkoušky.
17. Uchazeč, který písemnou práci dokončil, ji odevzdá členu zkušební komise provádějícímu dozor, který na ni poznamená čas odevzdání. Po uplynutí stanoveného limitu musí písemnou práci odevzdat všichni uchazeči.
18. Práce z písemné zkoušky posoudí a vyhodnotí zkušební komise nejpozději do zahájení ústní zkoušky.
19. Pro zkoušku písemným testem platí tyto zásady:
a) obsah otázek celého testu schválených podle bodu 14 musí vyčerpávat podstatnou část zkušební látky,
b) čas zkoušky jedním testem nesmí být delší než 1 hodina,
c) při použití více testů musí být mezi jednotlivými testy přestávka v délce nejméně 15 minut,
d) hodnocení odpovědí se provádí bodovacím systémem; pro každý obor, popřípadě druh zkoušky, je nutno stanovit nejnižší potřebný počet bodů,
e) kritéria pro konečný výsledek zkoušky testem jsou „vyhověl“ nebo „nevyhověl“.
20. Před zahájením zkoušky testem musí být uchazeči podrobně seznámeni s jejími pravidly; dotazy a nejasnosti je nutno objasnit do zahájení vlastní zkoušky.
21. Předseda zkušební komise stanoví dobu, v níž je nutno zkoušku testem ukončit.
22. Zkoušený uchazeč vyznačí odpovědi do předtištěného záznamu, který slouží ke zhodnocení konečného výsledku zkoušky testem. V záznamu je uvedeno jméno uchazeče, číslo testového souboru, datum konání zkoušky, popřípadě jejího opakování a výsledek zkoušky („vyhověl“ – „nevyhověl“). Správnost zápisů v záznamu ověří podpisem předseda zkušební komise a její členové.
23. Ústní zkoušce se podrobí uchazeči s výjimkou těch, kteří byli v průběhu písemné zkoušky vyloučeni.
24. Doba ústní zkoušky nemá být delší než 20 minut.
25. Zkušební komise jsou při zkoušce povinny dbát těchto zásad:
a) formulovat jasně a srozumitelně a poskytovat zkoušenému možnost soustředit se na odpověď,
b) poskytnout uchazeči možnost odpovídat volně bez zásahu zkušební komise; do odpovědi zkoušeného zasahuje předseda, popřípadě člen zkušební komise pouze tehdy, odpovídá-li zkoušený jinak než na položenou otázku nebo tehdy, není-li schopen v odpovědi sám pokračovat; zkoušející nesmí svým výkladem nahrazovat odpověď uchazeče,
c) ukončí-li zkoušený svoji odpověď, může zkušební komise žádat případné doplnění nebo upřesnění odpovědi,
d) při uzavření odpovědi na otázku předseda zkušební komise tuto odpověď věcně zhodnotí a popřípadě ji doplní.
26. Zkušební otázky k ústní zkoušce jsou uvedeny v seznamu schváleném obdobně jako otázky k písemné zkoušce (viz bod 14). Otázky je třeba průběžně aktualizovat, aby odpovídaly současnému stavu předpisů a stavu poznání v příslušných oborech.
27. Zkušební otázky se sestavují do souborů, které tvoří zpravidla tři otázky. Tyto soubory otázek musí vycházet ze schváleného seznamu zkušebních otázek. Každý soubor otázek se opatří pořadovým číslem, rovněž jednotlivé otázky v souboru se označí.
28. Otázky musí být stanoveny tak, aby se pokud možno neopakovaly v jednom zkušebním dnu.
29. Soubor otázek si uchazeč vytáhne a sdělí jeho pořadové číslo zkoušejícímu. Toto číslo se zaznamená do zápisu o zkoušce. Po přečtení otázek sdělí uchazeč, zda otázkám porozuměl nebo zda k nim potřebuje vysvětlení. Formulace zkušebních otázek se zapíše do protokolu o zkoušce.
30. Kromě základních otázek, které si uchazeč vytáhl, mohou být položeny doplňující otázky směřující obsahově k základním otázkám. Doplňující otázky se kladou tehdy, jestliže odpovědi na základní otázky jsou neúplné nebo značně nepřesné, takže nelze zatím jednoznačně rozhodnout, zda uchazeč při ústní zkoušce vyhověl nebo nevyhověl.