(1) Každá smluvní strana se zavazuje na žádost druhé smluvní strany stíhat podle svého právního řádu vlastní občany podezřelé, že na území smluvní strany spáchali trestný čin – podle právního řádu ČSSR trestný čin nebo přečin.

(2) Povinnost stíhat podle vlastního právního řádu se vztahuje i na taková porušení práva, která se podle právního řádu dožadující smluvní strany stíhají jako trestné činy (podle právního řádu ČSSR jako trestné činy nebo přečiny), a podle právního řádu dožádané smluvní strany jen jako správní přestupky.

(3) Vyplývají-li z soudně trestného činu, jehož stíhání se přebírá, občanskoprávní nároky osob poškozených soudně trestným činem, stanou se, byl-li podán návrh na náhradu škody, součástí převzatého řízení.