(1) Za zbraně se pro účely této vyhlášky považují zbraně a jejich samostatně dodávané části:

(2) U zbraní a samostatně dodávaných částí zbraní (dále jen „zbraně“), s výjimkou historických zbraní, podléhá ověřování každý kus (kusové ověřování); zbraně smějí být uváděny do oběhu a používány ke střelbě jen tehdy, jsou-li označeny kusovou ověřovací značkou.

(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na zbraně sestavené bez jakéhokoli přizpůsobení z již ověřených částí a na zbraně, jejichž typ byl ověřen (homologován) a byla mu přidělena homologační značka.

a) ruční palné zbraně
– s hladkým vývrtem,
– s drážkovaným vývrtem,
– kulobrokové,
– nízkého úsťového výkonu a zbraně pro jedno použití;

b) vložné hlavně a vložné nábojové komory;

c) balistické zbraně určené k zjišťování balistických hodnot, jako například tlaku, rozptylu a rychlosti střely;

d) poplašné, signální a narkotizační zbraně a ostatní expanzní přístroje, u nichž je zdrojem energie střelivina nebo nárazová slož (jateční, omračovací a vstřelovací přístroje, palné lisy apod.);

e) ruční plynové zbraně (vzduchovky, plynovky, větrovky), pokud mohou být pro uživatele nebezpečné (zbraně s přídavným zdrojem hnací energie, s nekontrolovatelnou kompresí plynu v tlakové nádobě apod.);

f) hlavní části zbraní, jimiž jsou hlavně a závěry a další samostatně dodávané části zbraní, kterými jsou hlavně, nábojové komory, jestliže nejsou součástí hlavně (např. revolverové válce), závěry a dnové šrouby;

g) historické zbraně a jejich napodobeniny.