(1) Odborný výcvik je základním vyučovacím předmětem studia žáků ve středních odborných učilištích, v němž se uskutečňují cíle jejich odborné přípravy. Je zaměřen na získání odborných dovedností pro výkon povolání, pro něž studium ve studijním nebo učebním oboru připravuje. Uskutečňuje se v souladu s učební osnovou zejména na produktivní práci spočívající ve zhotovování výrobků, ve výkonu služeb nebo ve výkonu prací, které mají materiální hodnotu.

(2) Vyučování odbornému výcviku se uskutečňuje

a) v přípravném období ve skupinách pod vedením mistra odborné výchovy ve středních odborných učilištích, popřípadě střediscích praktického vyučování nebo na provozních pracovištích organizací schválených ředitelem středního odborného učiliště; velikost skupiny je určena počtem žáků příslušného studijního nebo učebního oboru na jednoho mistra odborné výchovy stanoveným v oddílu A a E přílohy. Výjimky ze stanoveného počtu žáků ve skupině a ze způsobu organizace odborného výcviku může povolit ministerstvo školství ve zvlášť odůvodněných případech, a to na žádost příslušného ústředního orgánu,

b) v období odborného rozvoje individuálně za přímého dozoru určeného instruktora nad žákem na stanovených pracovištích zpravidla organizací, pro něž jsou žáci připravováni, popřípadě na pracovištích středních odborných učilišť nebo středisek praktického vyučování, která odpovídají svým vybavením požadavkům výchovy a bezpečné práce a která schválil ředitel středního odborného učiliště, popřípadě vedoucí střediska praktického vyučování. Instruktor provádí přímý dozor nejvýše nad třemi žáky. Pedagogickou činnost instruktora řídí a kontroluje pedagogický pracovník středního odborného učiliště určený jeho ředitelem.