Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o středních školách

(1) Žáci, kteří byli přijati ke studiu ve střední škole a nemají splněnou povinnou školní docházku, dokončí plnění povinné školní docházky ve střední škole.

(2) Jestliže žák, který nemá splněnou povinnou školní docházku, nezahájí studium ve střední škole do tří dnů od počátku školního roku, upozorní ředitel střední školy písemně zákonného zástupce žáka, pěstouna nebo občana, popřípadě ústav, jemuž byl žák na základě soudního rozhodnutí svěřen do výchovy (dále jen „zástupce žáka“) na povinnost dbát, aby žák docházel do střední školy pravidelně a včas.⁴) Jestliže ani do deseti dnů po doručení tohoto upozornění žák do střední školy nenastoupí ani není zástupcem žáka omluven, oznámí to neprodleně ředitel střední školy příslušnému okresnímu národnímu výboru.

(1) Povinností žáka je docházet do střední školy pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin a zúčastňovat se vyučování všem povinným a volitelným vyučovacím předmětům (dále jen „povinné předměty“) a nepovinným vyučovacím předmětům, které si zvolil.

(2) Nemůže-li se nezletilý žák zúčastnit vyučování z důvodů předem známých, požádá zástupce žáka třídního učitele nebo mistra odborné výchovy o uvolnění z vyučování; je-li žák ubytován v domově mládeže, uvědomí o tom současně vychovatele.

(3) Nemůže-li se nezletilý žák zúčastnit vyučování z nepředvídaného důvodu, je zástupce žáka, popřípadě vychovatel, jde-li o žáka ubytovaného v domově mládeže, povinen bez zbytečného odkladu oznámit třídnímu učiteli nebo mistru odborné výchovy důvod nepřítomnosti. Zástupce žáka ubytovaného v domově mládeže sdělí důvod nepřítomnosti též vychovateli. Při návratu do vyučování je nezletilý žák povinen předložit třídnímu učiteli nebo mistru odborné výchovy omluvenku podepsanou zástupcem žáka, a jde-li o žáka ubytovaného v domově mládeže, podepsanou jeho vychovatelem.

(4) Nepřítomnost při vyučování se omlouvá jen ze závažných důvodů (nemoc žáka, mimořádná událost v rodině, dopravní důvody apod.). Nepřítomnost pro nemoc, která trvala nejvýše dva vyučovací dny, omlouvá zástupce žáka nebo vychovatel. Trvá-li nepřítomnost pro nemoc déle než dva dny, předloží žák potvrzení ošetřujícího lékaře.⁵) Opakuje-li se dvoudenní nepřítomnost pro nemoc u žáka častěji, může třídní učitel požadovat potvrzení lékaře na každou tuto nepřítomnost.

(5) Nepřítomnost žákyně pro těhotenství a mateřství se omlouvá stejně jako nepřítomnost pro nemoc.

(6) Zletilý žák se omlouvá sám způsobem uvedeným v odstavcích 2 až 4.

(7) Onemocní-li žák nebo některá z osob, s nimiž bydlí nebo je v trvalém styku, přenosnou nemocí, oznámí to žák, a je-li nezletilý, jeho zástupce, popřípadě vychovatel ihned řediteli školy.

(1) Ředitel střední školy může uvolnit žáka s výjimkou uvedenou v odstavci 2 od účasti na vyučování povinnému předmětu nebo od tělesných úkonů spojených s výukou některým vyučovacím předmětům na základě vyjádření příslušného lékaře, a pokud jde o osobu se změněnou pracovní schopností, na základě vyjádření posudkového lékaře sociálního zabezpečení. Při uvolňování od vyučování tělesné výchově se postupuje podle zvláštních předpisů.⁶)

(2) Žáka nelze uvolnit na celý školní rok nebo jeho část od vyučování povinnému předmětu rozhodujícímu pro odborné zaměření absolventa, jako jsou dílenská a provozní cvičení, odborný výcvik, odborná (umělecká) praxe, odborné kreslení, výtvarná příprava, navrhování, odborné modelování, modelářství, odborné modelářství, praktický výcvik, praktické cvičení, laboratorní cvičení, ve středních pedagogických školách tělesná výchova, hudební výchova a výtvarná výchova, ve středních zdravotnických školách cvičení z odborných předmětů a odborná praxe, ve školách zřízených pro rozvíjení mimořádného nadání a talentů žáků v oblasti sportu (§ 1 odst. 5) tělesná výchova a sportovní příprava.

(3) Jestliže to dovoluje charakter učiva, může ředitel střední školy umožnit žákyni z důvodů těhotenství nebo mateřství přípravu a vykonání zkoušek v termínech stanovených ředitelem střední školy. Ředitel střední školy poskytuje tyto výjimky na žádost žákyně, a je-li nezletilá, po souhlasném vyjádření jejího zástupce s přihlédnutím k vyjádření příslušného lékaře nebo i bez žádosti z podnětu příslušného lékaře. Žákyně mohou docházet jen do vyučování předmětům obsahujícím činnosti, které jim zvláštními předpisy⁷) nejsou zakázány.

(4) Ve zvláštních případech, pokud to dovoluje charakter učiva, umožní ředitel střední školy na žádost žáka, a je-li nezletilý, po souhlasném vyjádření zástupce žáka, doloženou vyjádřením příslušného lékaře tělesně postiženému nebo dlouhodobě nemocnému žáku přípravu a vykonání zkoušek v termínech stanovených ředitelem střední školy.

(5) Ředitel střední školy umožní na žádost žáka, a je-li nezletilý, po souhlasném vyjádření zástupce žáka mimořádně nadanému a talentovanému žáku přípravu a vykonání zkoušek podle individuálního studijního plánu.⁸)

(1) Změnu studijního nebo učebního oboru v prvním a druhém ročníku střední školy⁹) povoluje ředitel střední školy zpravidla k začátku školního roku. Podmínkou pro povolení změny je zdravotní způsobilost žáka ke studiu a k výkonu povolání, na které se má připravovat v nově zvoleném studijním nebo učebním oboru, a úspěšné vykonávání rozdílové zkoušky z těch povinných předmětů nebo z učiva, kterým se nevyučovalo ve studijním nebo učebním oboru, ve kterém žák dosud studuje. Obsah, rozsah a termín rozdílové zkoušky určí ředitel střední školy.

(2) Přestup do jiné střední školy⁹) do téhož studijního nebo učebního oboru povoluje ředitel střední školy, do které se žák hlásí, ve všech ročnících střední školy.

(3) Změna studijního nebo učebního oboru a přestup do jiné střední školy se povolují na žádost žáka. K žádosti nezletilého žáka se vyžaduje vyjádření zástupce žáka.

(1) Studium může být přerušeno žáku, který splnil povinnou školní docházku;¹⁰) jde-li o žáka středního odborného učiliště, po projednání s organizací, pro kterou se žák připravuje. Po uplynutí doby přerušení studia pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo studium přerušeno. Jestliže bylo studium přerušeno po úspěšném ukončení ročníku, nastoupí žák po uplynutí doby přerušení studia do následujícího ročníku. Jestliže uplynula doba přerušení studia v průběhu školního roku, umožní ředitel střední školy žáku dodatečně vykonat zkoušky za příslušné období.

(2) Těhotenství a mateřství jsou zvlášť vážnými osobními důvody pro přerušení studia. Ředitel střední školy je povinen z vlastního podnětu přerušit studium, jestliže praktické vyučování probíhá v pracích a na pracovištích zakázaných těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu podle zvláštních předpisů⁷) nebo jestliže činnosti praktického vyučování podle lékařského posudku ohrožují těhotenství žákyně.

(3) Pominou-li důvody přerušení studia, může být na žádost žáka přerušení studia ukončeno i před uplynutím stanovené doby přerušení.

(4) K přerušení studia nebo k ukončení přerušení studia před uplynutím stanovené doby se k žádosti nezletilého žáka vyžaduje vyjádření zástupce žáka.

(1) Do vyššího ročníku postupuje žák, který prospěl. Žák, který neprospěl v období, kdy plní povinnou školní docházku, opakuje ročník.¹¹)

(2) Pokud žák neprospěl v některém školním roce po splnění povinné školní docházky, může na jeho žádost ředitel střední školy povolit opakování ročníku;¹¹) k žádosti nezletilého žáka se vyžaduje vyjádření jeho zástupce. Povolit opakování téhož ročníku lze jen jednou.

(1) Jestliže žák, který splnil povinnou školní docházku, hodlá zanechat studia,¹²) sdělí to písemně řediteli střední školy; je-li žák nezletilý, je součástí sdělení souhlasné vyjádření zástupce žáka.

(2) Žák přestává být žákem střední školy dnem následujícím po dni, kdy řediteli střední školy bylo doručeno sdělení o zanechání studia. Jde-li o žáka středního odborného učiliště, informuje ředitel středního odborného učiliště o zanechání studia organizaci, pro kterou se žák připravuje.

(3) Jestliže žák, který splnil povinnou školní docházku, se neúčastní vyučování po dobu nejméně jednoho týdne a jeho neúčast při vyučování není omluvena, vyzve ředitel střední školy písemně žáka, a je-li nezletilý, zástupce žáka, aby ve lhůtě stanovené ředitelem střední školy doložil důvod žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak se žák bude posuzovat, jako by studia zanechal. Jestliže do deseti dnů od doručení výzvy žák do střední školy nenastoupí nebo není doložen důvod jeho nepřítomnosti ve škole, posuzuje se, jako by studia zanechal prvním dnem po uplynutí lhůty stanovené ředitelem střední školy pro omluvu; tímto dnem přestává být žákem školy.

(1) Žáci mají tyto povinnosti:

(2) Žákům je zakázáno:

(1) Výchovnými opatřeními jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně žáků.

(2) Pochvalu nebo jiné ocenění¹³) uděluje žákům třídní učitel, ředitel střední školy nebo orgán státní správy ve školství; může je udělit též společenská organizace a u žáků středních odborných učilišť organizace, pro kterou se žák připravuje, nebo orgán, který střední odborné učiliště zřídil. Pochvalu uděluje zpravidla před shromážděním třídy nebo školy.

(3) Podle závažnosti provinění mohou být žákům uložena některá z těchto opatření: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy; u žáků středních škol, kteří splnili povinnou školní docházku, se může uložit též podmíněné vyloučení ze studia nebo vyloučení ze studia. O podmíněném vyloučení ze studia rozhoduje ředitel střední školy, o vyloučení ze studia rozhoduje krajský národní výbor, který školu odborně vede; jde-li o žáka středního odborného učiliště, po projednání s organizací, pro kterou se žák připravuje.¹⁴)

(4) V rozhodnutí o podmíněném vyloučení ze studia podle odstavce 3 stanoví ředitel střední školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Jestliže se podmíněně vyloučený žák ve zkušební lhůtě osvědčil, upustí se od vyloučení; jestliže se žák v této lhůtě dopustí dalšího závažného provinění, podá ředitel střední školy krajskému národnímu výboru, který střední školu odborně vede, návrh na vyloučení žáka ze studia.

(1) Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech se klasifikuje těmito stupni:
1 – výborný
2 – chvalitebný
3 – dobrý
4 – dostatečný
5 – nedostatečný.

(2) Chování žáka se klasifikuje těmito stupni:
1 – velmi dobré
2 – uspokojivé
3 – méně uspokojivé
4 – neuspokojivé.

(3) Ředitel střední školy zajišťuje, aby o prospěchu a chování žáka, který je nezletilý, byl průběžně informován jeho zástupce a u žáka středního odborného učiliště též organizace, pro kterou se žák připravuje.

(4) Nelze-li žáka vyzkoušet a klasifikovat v řádném termínu v prvním pololetí pro závažné objektivní příčiny (např. dlouhodobá omluvená nepřítomnost), není žák za první pololetí klasifikován. Ředitel střední školy určí pro jeho vyzkoušení a klasifikaci náhradní termín, a to zpravidla tak, aby klasifikace mohla být ukončena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí.

(5) Nelze-li žáka vyzkoušet a klasifikovat v řádném termínu v druhém pololetí z důvodů uvedených v odstavci 4, je žák zkoušen a klasifikován za toto období v posledním týdnu měsíce srpna v den určený ředitelem střední školy.

(6) Jestliže má žák nebo zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace na konci druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy se dozvěděl o jejím výsledku, požádat ředitele střední školy o komisionální přezkoušení; je-li vyučujícím ředitel střední školy, může být požádán o přezkoušení žáka krajský národní výbor, který střední školu odborně vede. Přezkoušet žáka nelze, byl-li žák v klasifikačním období z vyučovacího předmětu, jehož klasifikace je napadána, již komisionálně zkoušen. Ředitel střední školy nařídí komisionální přezkoušení žáka z vlastního podnětu, jestliže zjistí, že vyučující hrubě porušil pravidla hodnocení a klasifikace.

(1) Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí vyjadřuje výsledky jeho klasifikace v povinných předmětech a klasifikaci jeho chování; nezahrnuje klasifikaci v nepovinných vyučovacích předmětech.

(2) Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí se vyjadřuje takto:

(3) Žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném povinném předmětu prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů nemá horší než 1,5, jeho chování je velmi dobré a má-li prospěch výborný z odborného výcviku ve středních odborných učilištích nebo z hlavního odborného předmětu ve studijních oborech skupiny 82 Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba.

(4) Žák prospěl velmi dobře, nemá-li v žádném povinném předmětu prospěch horší než dobrý, průměrný prospěch z povinných předmětů nemá horší než 2,00, jeho chování je velmi dobré a nemá horší prospěch než chvalitebný z odborného výcviku ve středních odborných učilištích nebo z hlavního odborného předmětu ve studijních oborech skupiny 82 Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba.

(5) Žák prospěl, nemá-li v žádném povinném předmětu prospěch nedostatečný.

(6) Žák neprospěl, má-li z některého povinného předmětu i po opravné zkoušce (§ 14) prospěch nedostatečný.

(1) Žák, jehož prospěch je na konci druhého pololetí nedostatečný nejvýše ze dvou povinných předmětů, může se souhlasem ředitele střední školy konat opravnou zkoušku z těchto předmětů. Opravná zkouška se neumožňuje z odborného výcviku ve středních odborných učilištích, z vyučovacích předmětů výtvarná výchova, hudební výchova a tělesná výchova ve středních pedagogických školách a z hlavních odborných předmětů ve studijních oborech skupiny 82 Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba.

(2) Opravnou zkoušku může konat i žák, jehož prospěch na konci prvního pololetí je nedostatečný nejvýše ze dvou povinných předmětů, kterým se vyučuje pouze v prvním pololetí.

(3) Termín opravných zkoušek určí ředitel střední školy tak, aby opravné zkoušky

(4) Žák, který se bez vážných důvodů k vykonání opravné zkoušky nedostaví, se klasifikuje ve vyučovacím předmětu, z něhož měl konat opravnou zkoušku, stupněm prospěchu nedostatečný.

(1) Žák se klasifikuje na základě výsledků komisionální zkoušky v těchto případech:

(2) Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Komisi tvoří předseda, kterým je zpravidla ředitel střední školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, kterým je zpravidla učitel vyučující žáka danému vyučovacímu předmětu, a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný vyučovací předmět. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.

(1) Střední školy ve své výchovně vzdělávací činnosti zajišťují teoretické vyučování, praktické vyučování a výchovu mimo vyučování diferencovaně podle jednotlivých druhů středních škol, studijních oborů a učebních oborů.

(2) V teoretickém vyučování získávají žáci vědomosti, dovednosti a návyky, které aplikují při praktických činnostech. Teoretické vyučování probíhá průběžně s praktickým vyučováním po celé období školního vyučování; uskutečňuje se podle schválených učebních plánů a učebních osnov.

(3) Ve středních odborných učilištích se teoretické vyučování v denním studiu organizuje též v jednom nebo ve dvou časových cyklech, jestliže průběžnému vyučování brání rozptýlenost žáků od sídla středního odborného učiliště, popřípadě povaha studijního nebo učebního oboru, např. montážní nebo sezónní práce. Po ostatní část období školního vyučování se koná odborný výcvik.

(1) Praktické vyučování se uskutečňuje podle schválených učebních plánů a učebních osnov v těchto hlavních formách: odborný výcvik, cvičení, učební praxe a odborná (umělecká) praxe.

(2) Praktické vyučování se uskutečňuje ve školách, ve školských zařízeních a v orgánech a organizacích v oboru působnosti ústředních orgánů nebo národních výborů.¹⁵) Pokud jde o praktické vyučování žáků gymnázií a středních odborných škol, určí tyto orgány a organizace jejich nadřízený orgán na návrh krajského národního výboru, který příslušnou střední školu odborně vede.

(3) Pokud se praktické vyučování žáků gymnázií a středních odborných škol uskutečňuje v orgánech a organizacích, uzavírá krajský národní výbor s orgánem nebo organizací, v níž se má praktické vyučování uskutečnit, dohodu, v níž bude stanoveno zejména:

(4) Žákům gymnázií a středních odborných škol, kteří vykonávají při praktickém vyučování produktivní práci, přísluší odměna, kterou se sledují výchovné cíle jako u žáků středních odborných učilišť v období odborného rozvoje.¹⁶)

(1) Orgány a organizace, ve kterých se uskutečňuje praktické vyučování, jsou povinny pro praktické vyučování vytvářet potřebné podmínky, bezplatně poskytovat stanovené učební pomůcky a hradit osobní a věcné náklady spojené s praktickým vyučováním.¹⁵)

(2) Orgány a organizace uvolňují pro praktické vyučování osvědčené, politicky a odborně vyspělé pracovníky, kteří svými osobními vlastnostmi a pracovními výsledky mohou být žákům vzorem (dále jen „instruktoři“).

(3) Instruktoři jsou odměňováni za činnosti při praktickém vyučování podle zvláštních předpisů.¹⁷)

(1) Při praktickém vyučování organizace poskytuje, popřípadě zajišťuje žákům závodní stravování¹⁸) za stejných podmínek jako ostatním pracovníkům.

(2) Žákům, kteří se zúčastňují praktického vyučování mimo sídlo školy, se uhrazuje jízdné do místa konání praktického vyučování a zpět, a to z prostředků národního výboru, který střední školu odborně vede. Hradí se pouze prokázané jízdné za vlak ve druhé vozové třídě nebo za autobus.

(3) Žákům, kteří nebydlí v místě konání praktického vyučování a na nichž nelze požadovat, aby denně dojížděli, je organizace povinna zajistit bezplatné ubytování, které vyhovuje hygienickým požadavkům na hromadné ubytování.¹⁹)

(1) Odborný výcvik je základním vyučovacím předmětem studia žáků ve středních odborných učilištích, v němž se uskutečňují cíle jejich odborné přípravy. Je zaměřen na získání odborných dovedností pro výkon povolání, pro něž studium ve studijním nebo učebním oboru připravuje. Uskutečňuje se v souladu s učební osnovou zejména na produktivní práci spočívající ve zhotovování výrobků, ve výkonu služeb nebo ve výkonu prací, které mají materiální hodnotu.

(2) Vyučování odbornému výcviku se uskutečňuje

(1) Odborná praxe žáků středních odborných učilišť, kteří splnili povinnou školní docházku,²⁰) je zaměřena na prohloubení odborných dovedností získaných v odborném výcviku, které jsou potřebné pro výkon příslušného dělnického povolání.

(2) Odborná praxe žáků středních odborných učilišť se organizuje v období školních prázdnin v délce čtyř týdnů, u studijních a učebních oborů pro hlubinné hornictví v délce tří týdnů; uskutečňuje se na pracovištích organizací, pro které se žáci připravují, popřípadě ve středních odborných učilištích nebo ve střediscích praktického vyučování. Organizace, střední odborné učiliště nebo středisko praktického vyučování zabezpečují produktivní práci zahrnující činnosti, které prohlubují dovednosti žáků získané v odborném výcviku.

(3) Odborná praxe žáků gymnázií a středních odborných škol se uskutečňuje v orgánech a organizacích v oboru působnosti ústředních orgánů nebo národních výborů. Jejím cílem je utvářet, prohlubovat a upevňovat vědomosti a dovednosti žáků, rozvíjet a posilovat jejich socialistické uvědomění a pracovní výchovu a spojovat teoretické poznatky s praktickou činností žáků.

(1) Cvičení se uskutečňují jako součást vyučovacích předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty ve školách nebo školských zařízeních, popřípadě v orgánech a organizacích v oboru působnosti ústředních orgánů nebo národních výborů.

(2) Při cvičeních si žáci ověřují a prohlubují teoretické poznatky, nacvičují a získávají dovednosti při technologických, technických, ekonomických, grafických, výtvarných a jiných činnostech a ve středních zdravotnických školách též při poskytování léčebně preventivní péče.

(1) Učební praxe se organizuje ve školách nebo školských zařízeních, popřípadě v orgánech a organizacích v oboru působnosti ústředních orgánů nebo národních výborů.

(2) Při učební praxi žáci získají základní dovednosti a návyky v práci s nástroji, v ovládání přístrojů, strojů a technických zařízení a motorových vozidel.

(1) Při organizování výchovy mimo vyučování ve středních školách je cílem poskytnout žákům aktivní odpočinek, rozvíjet jejich schopnosti, nadání a zájmy, vést je k účasti na společenském životě přiměřeně jejich věku, pomáhat jim při přípravě na vyučování a přispívat též k volbě povolání.

(2) Vlastní výchovu mimo vyučování ve středních odborných učilištích a střediscích praktického vyučování provádějí vychovatelé a instruktoři pro tělesnou výchovu. Jejich počet se stanoví takto:

(1) Doba studia ve studijních oborech²¹) a doba studia v učebních oborech stanovená v příloze se člení na přípravné období a období odborného rozvoje.²²) Přípravné období ve studijních oborech trvá po dobu stanovenou v oddílu A, v učebních oborech po dobu stanovenou v oddílu E přílohy. Ostatní doba studia je období odborného rozvoje.

(2) V přípravném období získávají žáci pod vedením mistra odborné výchovy v souladu s učební osnovou odborného výcviku dovednosti a návyky zejména na produktivní práci.

(3) V období odborného rozvoje si žáci v souladu s učební osnovou odborného výcviku zejména procvičují a zdokonalují dovednosti a návyky získané v přípravném období. Procvičování a zdokonalování dovednosti a návyků se uskutečňuje na produktivní práci pod vedením instruktorů.

(1) Studium při zaměstnání ve středních školách lze organizovat ve studijních a učebních oborech uvedených v příloze; ve středních odborných učilištích zřizovaných generálním ředitelem výrobní hospodářské jednotky nebo orgánem, který plní obdobnou funkci, popřípadě ředitelem hospodářské organizace se organizuje se souhlasem těchto orgánů.

(1) Studium při zaměstnání ve středních odborných učilištích je určeno pracujícím, kteří bez splnění kvalifikačního požadavku vzdělání vykonávají v pracovním poměru práce odpovídající zvolenému studijnímu nebo učebnímu oboru; organizuje se ve studijních a učebních oborech uvedených v oddílech A, D a E přílohy, přičemž

(2) Studium při zaměstnání v gymnáziích a středních odborných školách ve studijních oborech uvedených v oddílu B a C přílohy trvá

(3) Dříve absolvované studium ve středních školách se započítává pro další studium při zaměstnání ve středních školách podle zvláštního předpisů.²³)

(1) Studium při zaměstnání ve středních školách se organizuje jako studium večerní (směnné), dálkové nebo externí. Podle potřeb pracujících, možností škol a podle charakteru studijního nebo učebního oboru může být studium při zaměstnání organizováno též střídáním uvedených způsobů studia. Ve středních odborných učilištích lze studium při zaměstnání kombinovat s denním studiem (kombinované studium).

(2) Večerní studium je určeno pro pracující, kteří se mohou pravidelně několikrát v týdnu zúčastňovat vyučování. Přímá pedagogická práce je doplňována samostatným studiem a vypracováváním zadaných domácích úloh. Večerní studium se organizuje též jako směnné, kdy vyučování se koná střídavě v dopoledních a odpoledních hodinách ve shodě se střídáním pracovních směn studujících.

(3) Dálkové studium se organizuje zpravidla jednou týdně v rozsahu 6-7 konzultačních hodin s výjimkou učebních a studijních oborů středních odborných učilišť, kde dálkové studium je organizováno v rozsahu zpravidla 16 konzultačních hodin za čtyři týdny. Dálkové studium nelze organizovat ve studijních oborech skupiny 82 Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba s výjimkou studijních oborů konzervatoří.

(4) Externí studium je samostatné studium podle studijního plánu, v němž se pracující podle pokynů školy samostatně připravují ke zkouškám. Termíny zkoušek stanoví ředitel střední školy. Zkoušky se konají podle plánu vypracovaného ve shodě s učebním plánem a učebními osnovami platnými pro večerní nebo dálkové studium, popřípadě podle učebního plánu a učebních osnov denního studia v oborech, v nichž studium večerní a dálkové není zavedeno. Externě mohou pracující studovat i ve středních školách, kde není studium při zaměstnání zavedeno, s výjimkou studijních oborů „veterinářství“, „zdravotní sestra“, „dětská sestra“, „ženská sestra“, „radiologický laborant“, „rehabilitační pracovník“, „zubní laborant“, „učitelství pro mateřské školy“, „vychovatelství“ a studijních oborů skupiny 82 Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba. V uvedených studijních oborech středních zdravotnických škol se výjimečně umožňuje externí studium pracovníků, kteří v příslušném nebo příbuzném oboru pracují bez příslušné kvalifikace.²⁴) Podle potřeby jsou součástí externího studia soustředění k absolvování laboratorních nebo praktických a jiných cvičení stanovených učebními osnovami. Na pomoc studujícím pořádá střední škola zpravidla čtyřikrát do roka konzultace ve dnech, které stanoví ředitel střední školy. Délka externího studia je určena učebním plánem večerního nebo denního studia.

(5) V kombinovaném studiu ve středních odborných učilištích, které je určeno pro studijní obory podle oddílu D přílohy, se střídá denní studium se studiem při zaměstnání. Denní studium může trvat nepřetržitě ve školním roce nejvíce pět měsíců a nejméně jeden měsíc. Z celkové délky studia může denní studium trvat nejvíce sedm měsíců.

(1) Znalosti, které pracující starší osmnácti let získali samostatným studiem jednotlivých vyučovacích předmětů²⁶) a které odpovídají svým rozsahem a obsahem příslušnému vyučovacímu předmětu ve střední škole, mohou prokázat vykonáním zkoušky. Zkouškou prokazují znalosti v rozsahu celého vyučovacího předmětu za všechny ročníky studia. Zkoušky se mohou konat ze všech vyučovacích předmětů s výjimkou odborných předmětů ve studijních oborech uvedených v § 28 odst. 4. Pokud jsou součástí vyučovacího předmětu též cvičení, koná je pracující v předepsaném rozsahu. Studiem jednotlivých vyučovacích předmětů se pracující mohou připravit k vykonání maturitní nebo závěrečné zkoušky.

(2) Ke zkoušce se může pracující přihlásit kdykoli během školního roku; zároveň prokáže, že získal vzdělání, které poskytuje základní škola, nebo základní vzdělání. Ve stručné žádosti uvede osobní data, předchozí vzdělání, povolání, organizaci, k níž je v pracovním poměru, adresu bydliště a vyučovací předmět, z něhož hodlá zkoušku vykonat. Stejným způsobem postupuje při zkouškách z dalších vyučovacích předmětů; jde-li o zkoušku ve stejné škole, uvádí pracující pouze změny v údajích, které uvedl v první žádosti.

(3) Ředitel střední školy sdělí žadateli písemně nejpozději do tří týdnů po obdržení žádosti, zda může zkoušku z požadovaného vyučovacího předmětu konat; zároveň mu sdělí termín zkoušky, který stanoví nejpozději do dvou měsíců po podání žádosti (hlavní prázdniny se do lhůty nezapočítávají).

(4) Při zkoušce pracující prokáže svou totožnost. Zkouška je ústní a koná se před komisí podle § 15. Ve vyučovacích předmětech, kde to vyžaduje jejich charakter a je to stanoveno učebními osnovami vyučovacího předmětu, se koná také zkouška písemná nebo praktická.

(5) O úspěšně vykonané zkoušce vydá škola vysvědčení. Jestliže zkoušený neprospěje, může zkoušku opakovat nejvýše dvakrát v termínech stanovených ředitelem střední školy.

(1) Pomaturitní studium se organizuje jako studium denní v konzervatořích a ve studijních oborech uvedených v oddílu C přílohy.

(2) Zdokonalovací (inovační) studium, organizované formou denního studia v konzervatořích, je jednoleté nebo dvouleté; má nejméně 32 vyučovacích hodin týdně.

(3) Zdokonalovací (inovační) a specializační studium, organizované jako studium při zaměstnání, je nejméně jednoleté; večerní studium má 300 vyučovacích hodin, dálkové 120 konzultačních hodin ve školním roce.

(4) Kvalifikační studium se organizuje ve studijních oborech uvedených v oddílu C přílohy. Kvalifikační denní studium je dvouleté, ve studijním oboru „textilní výtvarnictví – ruční tkaní, krajkářská a vyšívačská tvorba“ je tříleté; organizuje se v rozsahu nejméně 32 vyučovacích hodin týdně, večerní studium v rozsahu 15 vyučovacích hodin týdně, dálkové studium v rozsahu 6–7 konzultačních hodin týdně.

(1) Hospodářské zabezpečení a pracovní úlevy se poskytují studujícím při zaměstnání podle zvláštních předpisů.²⁸)

(2) Studujícím při zaměstnání ve studiu, které poskytuje úplné střední vzdělání, a v pomaturitním studiu při zaměstnání vydává střední škola studijní průkazy.²⁹)

(1) Ustanovení této vyhlášky týkající se denního studia ve středních odborných učilištích se vztahují též na učně s výjimkou přerušení studia (§ 7), podmíněného vyloučení ze studia nebo vyloučení ze studia (§ 11 odst. 3) a délky přípravného období (§ 25 odst. 1), která se u učňů dokončí podle dosavadních předpisů.

(2) V době zimních a jarních prázdnin náleží učňům pracovní volno v rozsahu počtu dnů stanovených v týdenním učebním plánu příslušného studijního nebo učebního oboru a ročníku pro teoretické vyučování, a to bez ohledu, zda ve dnech připadajících na tyto školní prázdniny by měli teoretické vyučování nebo odborný výcvik. V případech odůvodněných zájmy výchovy učňů může jim organizace v době těchto školních prázdnin volno přiměřeně prodloužit.

(3) Případný rozdíl mezi počtem týdenních hodin stanovených učebním plánem příslušného studijního nebo učebního oboru a ročníku a týdenní pracovní dobou učně je určen na přípravu učně na vyučování a započítává se do jeho týdenní pracovní doby.

(1) Dosavadní střední zemědělské technické školy jsou středními zemědělskými školami, dosavadní střední lesnické technické školy jsou středními lesnickými školami a dosavadní střední rybářské technické školy jsou středními rybářskými školami.

(2) Tato vyhláška se vztahuje na studující při zaměstnání s výjimkou ustanovení § 2, 3, § 12 odst. 2, § 16 odst. 3, § 17 odst. 4, § 19, § 21 odst. 1 a 2, § 24 a 34. Přerušení studia (§ 7) studujícího při zaměstnání projedná ředitel střední školy s organizací, k níž je studující v pracovním poměru. O zanechání studia (§ 9) studujícího při zaměstnání informuje ředitel střední školy organizaci, k níž je studující v pracovním poměru.