(1) Znalosti, které pracující starší osmnácti let získali samostatným studiem jednotlivých vyučovacích předmětů²⁶) a které odpovídají svým rozsahem a obsahem příslušnému vyučovacímu předmětu ve střední škole, mohou prokázat vykonáním zkoušky. Zkouškou prokazují znalosti v rozsahu celého vyučovacího předmětu za všechny ročníky studia. Zkoušky se mohou konat ze všech vyučovacích předmětů s výjimkou odborných předmětů ve studijních oborech uvedených v § 28 odst. 4. Pokud jsou součástí vyučovacího předmětu též cvičení, koná je pracující v předepsaném rozsahu. Studiem jednotlivých vyučovacích předmětů se pracující mohou připravit k vykonání maturitní nebo závěrečné zkoušky.

(2) Ke zkoušce se může pracující přihlásit kdykoli během školního roku; zároveň prokáže, že získal vzdělání, které poskytuje základní škola, nebo základní vzdělání. Ve stručné žádosti uvede osobní data, předchozí vzdělání, povolání, organizaci, k níž je v pracovním poměru, adresu bydliště a vyučovací předmět, z něhož hodlá zkoušku vykonat. Stejným způsobem postupuje při zkouškách z dalších vyučovacích předmětů; jde-li o zkoušku ve stejné škole, uvádí pracující pouze změny v údajích, které uvedl v první žádosti.

(3) Ředitel střední školy sdělí žadateli písemně nejpozději do tří týdnů po obdržení žádosti, zda může zkoušku z požadovaného vyučovacího předmětu konat; zároveň mu sdělí termín zkoušky, který stanoví nejpozději do dvou měsíců po podání žádosti (hlavní prázdniny se do lhůty nezapočítávají).

(4) Při zkoušce pracující prokáže svou totožnost. Zkouška je ústní a koná se před komisí podle § 15. Ve vyučovacích předmětech, kde to vyžaduje jejich charakter a je to stanoveno učebními osnovami vyučovacího předmětu, se koná také zkouška písemná nebo praktická.

(5) O úspěšně vykonané zkoušce vydá škola vysvědčení. Jestliže zkoušený neprospěje, může zkoušku opakovat nejvýše dvakrát v termínech stanovených ředitelem střední školy.