(1) Za každou noc, kterou pracovník stráví na pracovní cestě, náleží mu nocležné ve výši 20 Kčs, jestliže mu organizace nezajistí bezplatné ubytování nebo jestliže pracovník nepoužije lůžkového nebo lehátkového vozu.

(2) Pracovníkům vykonávajícím montážní práce na staveništích a pracovníkům na pracovištích obdobného charakteru, která určí organizace v dohodě s odborovým orgánem, zajistí organizace zásadně bezplatné ubytování zpravidla v závodních zařízeních; v tomto případě nocležné pracovníkům nenáleží. Náklady organizace na bezplatné ubytování pracovníka mohou činit nejvýše 20 Kčs denně; výjimku může v odůvodněných případech povolit příslušný ústřední orgán.

(3) Nezajistí-li organizace bezplatné ubytování podle odstavce 2 nebo odmítne-li jej pracovník použít z vážných důvodů, poskytne mu organizace nocležné ve výši 12 Kčs za každou noc. Vážným důvodem pro odmítnutí bezplatného ubytování je zejména skutečnost, že ubytovna neodpovídá předpisům o hygienických požadavcích na zřizování a provoz hromadných ubytoven,⁶) popřípadě jiným normám.

(4) Jestliže je výdaj za ubytování vyšší než stanovené nocležné, hradí se pracovníku v prokázané výši namísto nocležného. Ubytovací zařízení nesmí vázat ubytování tuzemských hostů při pracovních cestách na povinný odběr snídaně a zahrnovat její cenu do ceny za ubytování. Pokud pracovník přijme v ubytovacím zařízení snídani, uhradí mu organizace jen výdaj za ubytování bez ceny snídaně.

(5) Jestliže pracovník cestuje v noci a nepoužije lůžkového nebo lehátkového vozu, náleží mu vedle náhrady za ztrátu času nocležné nebo náhrada výdaje za ubytování, pouze je-li nucen se téže noci ubytovat pro časný příjezd nebo pozdní odjezd.