(1) Ženatému pracovníku, který v důsledku přeložení žije odloučeně od své rodiny pro nedostatek přiměřeného bytu v obci přeložení, náleží na úhradu vyšších výdajů za stravu a ubytování odlučné za podmínky, že od něho nelze požadovat, aby denně dojížděl do obce přeložení, a prokáže-li, že učinil opatření k získání bytu v této obci.

(2) Odlučné činí po dobu prvních tří měsíců 62 Kčs, po třech měsících 35 Kčs a po jednom roce 21 Kčs denně. Pokud výdaje za ubytování v prvních 14 dnech pobytu v obci přeložení činí více než 5 Kčs denně, hradí se pracovníku též rozdíl mezi touto částkou a prokázaným výdajem za ubytování.

(3) Organizace může zajistit pracovníkovi bezplatné stravování a ubytování, a to především v závodním zařízení; v tomto případě odlučné pracovníku nenáleží. Hodnota bezplatného stravování může činit nejvýše částky uvedené v odstavci 2 snížené o 5 Kčs denně. Zajistí-li organizace pracovníku jen bezplatné stravování, náleží mu odlučné ve výši 5 Kčs denně, popřípadě též rozdíl podle odstavce 2 druhé věty. Zajistí-li mu organizace jen bezplatné ubytování, krátí se odlučné o 5 Kčs denně; pro náklady organizace na bezplatné ubytování pracovníka platí obdobně ustanovení poslední věty § 8 odst. 2.

(4) Organizace poskytuje pracovníku odlučné nejdéle po dobu dvou let včetně doby, po kterou mu zajistila bezplatné stravování a ubytování podle předchozího odstavce. Při dalším přeložení pracovníka do jiné obce se tato doba počítá znovu.

(5) Odlučné náleží pracovníku též v případě, že v obci přeložení se přechodně zdržuje též druhý manžel nebo jiný rodinný příslušník. Odlučné nepřísluší, pokud druhý manžel má v této obci trvalý pobyt.

(6) Organizace zastaví výplatu odlučného dnem přestěhování pracovníka do bytu v obci přeložení, nejdéle však do 30 dnů po odevzdání a převzetí bytu, popř. po jeho nabytí a uvolnění nebo dnem, kdy pracovník odmítne přijmout přiměřený byt v obci přeložení.