NÁHRADY PŘI NĚKTERÝCH PRACÍCH VYPLÝVAJÍCÍCH ZE ZVLÁŠTNÍ POVAHY POVOLÁNÍ
§ 19
Náhrady při pracích na staveništích
§ 20
Náhrada jízdních výdajů
(1) Pracovníkům organizací stavební výroby, kterým je přidělena práce na staveništi, poskytne organizace
(2) Náhrady podle odstavce 1 nepříslušejí pracovníkům organizací stavební výroby, kteří mají organizací určené pravidelné pracoviště mimo staveniště a z něho, popřípadě z obce pobytu jsou vysíláni na pracovní cesty na staveniště, pracovníkům, kteří jsou vysíláni na montážní práce a další vybrané práce na staveništi (§ 23), a dále řidičům silničních motorových vozidel, závozníkům a posádkám mechanismů na motorových podvozcích, pokud jim není přidělena práce na staveništi (§ 24).
(3) Pracovníkům investora a pracovníkům projektových organizací, kteří jsou přiděleni na staveniště, náležejí náhrady podle této části jen, jsou-li dlouhodobě pověřeni výkonem investorského nebo autorského dozoru na staveništi; v ostatních případech se těmto pracovníkům poskytují náhrady jako při pracovních cestách.
(4) Staveništěm se rozumí prostor určený plánem organizace výstavby pro stavbu nebo soubor staveb a pro zařízení staveniště. Staveništěm je též závod (stavební správa), je-li umístěn v prostoru staveniště a zřízen jen na dobu pro provedení stavby, popř. souboru staveb, jakož i pracoviště přechodných oblastních staveništních základen. Staveništěm se rozumí i pracoviště, kde se provádějí stavební opravné a udržovací práce organizací stavební výroby.
(5) Organizacemi stavební výroby pro účely této vyhlášky se rozumějí dodavatelské stavební organizace zahrnuté v plánu stavebnictví podle jednotných metodických pokynů vydaných Státní plánovací komisí a federálním ministerstvem financí.7)
(6) Pracovníkům stavební výroby u ostatních organizací se poskytují náhrady při pracích na staveništích, jen pokud to stanoví příslušný ústřední orgán v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí a s příslušným ministerstvem stavebnictví.
(1) Náhrada jízdních výdajů se poskytuje pracovníkům, kteří z obce pobytu denně dojíždějí do práce na staveniště, které je v jiné obci a je vzdáleno více než 10 km.
(2) Náhrada jízdních výdajů se poskytuje ve výši prokázaného jízdného za veřejný hromadný dopravní prostředek určený organizací s výjimkou místních dopravních prostředků v obci pobytu; při jízdě vlakem se hradí jízdné za druhou vozovou třídu.
(3) Koná-li pracovník denně cestu na staveniště se souhlasem organizace jinak než veřejným hromadným dopravním prostředkem, přísluší mu za každý den, kdy se dostaví do práce na staveniště, při vzdálenosti z obce pobytu na staveniště více než 10 km až do 20 km 1 Kčs, při vzdálenosti více než 20 km 2 Kčs.
(4) Není-li do blízkosti staveniště spojení veřejným hromadným dopravním prostředkem a pracovník vykonává na žádost organizace jízdu vlastním osobním vozidlem, poskytne mu organizace náhrady stanovené předpisy o náhradách za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách.3)
(5) Ustanovení předchozích odstavců platí též pro dny cesty k prvému nástupu práce na staveniště a pro dny cesty do obce pobytu při skončení pracovního poměru, jakož i pro dny cesty při přidělení práce na jiném pracovišti; v tomto případě se pracovníku poskytne též náhrada prokázaných výdajů za místenku a za použití lůžkového (lehátkového) vozu a náhrada mzdy za čas strávený na cestě podle § 6 odst. 1.
(6) Pracovník je povinen využívat možnosti poskytovaných slev jízdného. Má-li pracovník možnost využívat jízdních výhod poskytovaných mu jako pracovníku odvětví dopravy nebo zabezpečuje-li organizace jeho dopravu bezplatně, náhrady jízdních výdajů mu nepřísluší.
(7) Je-li pracovníku přidělena práce na staveništi na dobu kratší než 14 dnů, přísluší mu náhrada jízdného, i když staveniště je vzdáleno méně než 10 km od obce pobytu.
(8) Jsou-li pracovníci, kteří pobírají odlučné, nuceni ubytovat se mimo staveniště pro nedostatek vhodného ubytování na staveništi, přísluší jim náhrady jízdních výdajů (včetně místního dopravného) za cestu z místa ubytování do práce na staveniště a zpět, i když vzdálenost místa ubytování od staveniště je menší než 10 km.
§ 21
Paušální náhrada výdajů za dopravu a stravování
(1) Pracovník (ženatý i svobodný), který pracuje na tak vzdáleném staveništi, že čas strávený cestou z bydliště na staveniště, které je v jiné obci, a zpět činí více než 3 hodiny a přesto se denně vrací do obce pobytu, obdrží za každý den, kdy se dostaví do práce na staveniště, paušální náhradu zvýšených výdajů za stravování v částce 17 Kčs denně; nezabezpečuje-li organizace pracovníku jeho dopravu bezplatně, postupuje se podle § 20.
(2) Při posuzování času stráveného cestou vychází organizace z použití časově nejvhodnějšího a hospodárného veřejného hromadného dopravního prostředku a z doby cesty z bydliště k nejbližšímu místu nástupu do tohoto prostředku a z místa výstupu z něho při cestě na staveniště a zpět, ale nezahrnuje do něho dobu čekání na dopravní prostředek při nastoupení cesty na staveniště nebo zpět po ukončení práce.
(3) Nepoužije-li pracovník veřejného hromadného dopravního prostředku, rozumí se časem stráveným cestou čas, kterého by pracovník k cestě potřeboval, kdyby použil tohoto prostředku nejvhodnějším způsobem.
(4) Přísluší-li pracovníku, kterému je jinak poskytována paušální náhrada, současně stravné z důvodu vyslání na pracovní cestu, nepřísluší mu paušální náhrada výdajů za stravování. Pokud východiskem pracovní cesty nebyla určena obec pobytu, přísluší pracovníkovi náhrada jízdních výdajů podle § 20.
§ 22
Staveništní odlučné a nocležné
(1) Pracovník (ženatý i svobodný), který pracuje na tak vzdáleném staveništi, že čas strávený cestou z obce pobytu (§ 2 odst. 3) na staveniště, které je v jiné obci, a zpět činí více než 3 hodiny, a je ubytován v obci staveniště nebo v jejím blízkém okolí a do obce pobytu se denně nevrací, obdrží staveništní odlučné ve výši 57 Kčs denně. Čas strávený cestou na staveniště a zpět se zjišťuje podle § 21 odst. 2.
(2) Staveništní odlučné podle odstavce 1 obdrží i ostatní pracovníci za dny, ve kterých se ubytují v obci staveniště nebo v jejím blízkém okolí proto, že jim organizace nařídila práci nebo pracovní pohotovost na staveništi, pro kterou se v tyto dny do obce pobytu nemohou vrátit.
(3) Staveništní odlučné se poskytne pracovníkovi též za dny cesty k jeho prvému nástupu práce na staveništi a za dny cesty do obce pobytu při skončení pracovního poměru, jakož i za dny cesty při přidělení práce na jiném staveništi (pracovišti), trvá-li jeho nepřítomnost v bydlišti v kalendářním dni více než 11 hodin a jestliže se do bydliště nevrací.
(4) Odjede-li pracovník na dny pracovního klidu do obce pobytu nebo lze-li to na něm požadovat, staveništní odlučné mu za tyto dny nepřísluší; přísluší mu však náhrada ve výši jízdného za cestu do obce pobytu a zpět, nejvýše však do úhrnu staveništního odlučného za tyto dny, pokud organizace nezabezpečí dopravu bezplatně. Možnost požadovat na pracovníku, aby odjel na dny pracovního klidu do obce pobytu, posuzuje organizace individuálně. Na stavbách s pětidenním pracovním týdnem může požadovat, aby pracovník na dny pracovního klidu odjel do obce pobytu, když po odpracování posledního pracovního dne v týdnu stanoveného rozvrhem pracovní doby dosáhne pracovník při použití nejvhodnějšího dopravního spojení téhož dne obce pobytu.
(5) Je-li pracovník, kterému je jinak poskytováno staveništní odlučné, vyslán na pracovní cestu, poskytne mu organizace odlučné místo stravného, jestliže je to pro pracovníka výhodnější.
(6) Pokud jde o ubytování pracovníků a nocležné, postupuje organizace podle § 8 odst. 2 až 4. Ustanovení § 13 odst. 5 a 6 platí obdobně.
§ 23
Montážní a další vybrané práce
(1) Pracovníkům organizací stavební výroby, kteří jsou vysíláni na montážní práce na staveništích, náležejí náhrady jako při pracovních cestách (§ 3 až 9).
(2) Za montážní práce se považují
(3) Organizace po projednání s příslušnými odborovými orgány může stanovit, u kterých z dále uvedených stavebních prací a za jakých podmínek se pracovníkům poskytují náhrady jako při pracovních cestách; jde o tyto práce a pracovníky:
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují též na technickohospodářské pracovníky, kteří práce a pracovníky uvedené v těchto odstavcích na staveništích řídí, popř. se těchto prací zúčastňují.
(5) Pracovníkům provádějícím práce uvedené v odstavci 2 písm. a) až d) může organizace po projednání s příslušnými odborovými orgány poskytnout bezplatné ubytování, popř. též snížené odlučné ve výši 17 Kčs denně při práci na staveništi v obci jejich pravidelného pracoviště nebo paušální náhradu výdajů za stravování za podmínek, za kterých se poskytují tyto náhrady podle § 21 nebo 22.
§ 24
Náhrady řidičů a závozníků organizací stavební výroby
(1) Nepřidělí-li organizace stavební výroby práci na staveništi
(2) Je-li pracovník uvedený v předchozím odstavci přidělen na staveniště, náleží mu za den pracovní cesty místo staveništního odlučného a paušální náhrady výdajů za stravování stravné nebo paušální stravné, je-li to pro něho výhodnější.
§ 25
Náhrady při ostatních pracích
Pracovníkům, u nichž častá změna místa výkonu práce vyplývá ze zvláštní povahy povolání (pracovníkům v zemědělství, v lesním a vodním hospodářství, geodetům, provozním pracovníkům ČSD a jiným pracovníkům dopravy, členům lodních posádek, kominíkům, doručovatelům apod.), náleží zvláštní paušální náhrady ve výši a za podmínek stanovených příslušným ústředním orgánem v dohodě s příslušným odborovým orgánem a federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, a jde-li o ústřední orgán republiky, též v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí republiky.
a) náhradu jízdních výdajů (§ 20),
b) paušální náhradu výdajů za dopravu a stravování (§ 21),
c) staveništní odlučné a nocležné (§ 22),
d) náhradu stěhovacích výdajů podle § 16.
a) strojní a elektromontážní práce na staveništích vykonávané pracovníky strojírenských povolání, např. montáž ocelových konstrukcí, vzduchotechniky, dopravních, sdělovacích a zabezpečovacích zařízení na železnicích, montáž strojních částí staveniště, opravářské práce strojního zařízení,
b) kompletační, instalační, dokončovací a opravné stavební práce na staveništích vykonávané pracovníky stavebních povolání, zejména práce instalatérské, izolatérské, malířské, natěračské, nastřelovací, sklenářské, pokrývačské, stavebně klempířské a truhlářské, dlaždičské, sklobetonářské, teracářské, kladečské, obkladačské, práce elektromontérské a provozně zámečnické,
c) stavební práce vykonávané pracovníky specializovaných tesařských čet,
d) stavební práce vykonávané pracovníky specializovaných a komplexních čet na stavbách, rekonstrukcích a opravách mostů.
a) práce žárotechnické, při stavbě a opravách továrních komínů, chladicích věží, údržbě a obnově historických objektů, při zemědělských a lesnickotechnických melioracích a lesních hospodářských úpravách, při snižování hladiny spodních vod, injektážích, provádění těsnících clon a při speciálním zakládání staveb; práce studnařské, komplexní destrukční práce, práce zeměvrtné včetně geologického průzkumu a geodetické,
b) členy posádek těžkých stavebních strojů a stavebních vlaků,
c) členy pracovních čet složených z pracovníků provádějících montážní práce a z pracovníků vykonávajících ostatní stavební a jiné práce (komplexních čet) a specializovaných čet při montáži železobetonových konstrukcí průmyslových, dopravních a zemědělských objektů, při výstavbě a generálních opravách železničního svršku, silnic, tunelů a dálkových potrubí a při stavbě železobetonových konstrukcí do posuvného bednění,
d) členy pohotovostních čet pro krátkodobé opravářské a údržbářské práce,
e) členy specializovaných čet ustavených pro práce, které na jednom staveništi netrvají zpravidla déle než 70 pracovních dnů (např. nástřiky a stěrkové omítky z plastických hmot, strojní omítání, protlačování potrubí pod komunikacemi a objekty).
a) řidiči osobního automobilu, náležejí mu při vyslání na pracovní cestu náhrady podle části II vyhlášky,
b) řidiči ostatních silničních motorových vozidel, závozníkovi a členu posádky mechanismů na motorových podvozcích, náleží mu při pracovní cestě mimo obec pravidelného pracoviště a obec pobytu, která nepřesáhne jeden kalendářní den, paušální stravné ve výši 17 Kčs za každý kalendářní den, popřípadě též náhrada vzniklých jízdních výdajů; organizace stanoví bližší podmínky pro poskytování paušálního stravného. Při vyslání na vícedenní pracovní cestu náležejí těmto pracovníkům náhrady podle části II vyhlášky.