(1) Přebytečný je národní majetek, který státní organizace trvale nepotřebuje k plnění svých úkolů. Za přebytečnou se považuje též část majetku, která přesahuje rozsah přiměřený potřebám státní organizace. Za přebytečné se nepovažují základní prostředky v rezervě a konzervaci.²⁶)

(2) Neupotřebitelný je národní majetek, který pro své úplné opotřebení nebo poškození, zřejmou zastaralost nebo zřejmou nehospodárnost v provozu a nebo z jiných závažných důvodů nemůže již sloužit svému účelu nebo určení. Za neupotřebitelné základní prostředky se považují též budovy a stavby, které nelze přemístit a které je třeba odstranit v důsledku plánované výstavby, přestavby nebo rozšíření objektu.

(3) Státní organizace jsou povinny soustavně sledovat, který národní majetek jimi spravovaný je přebytečný nebo neupotřebitelný a nakládat s ním podle dalších ustanovení této vyhlášky, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.²⁷)

(4) O přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti národního majetku i o způsobu dalšího naložení s takovým majetkem rozhoduje písemně statutární orgán nebo jím pověřený vedoucí pracovník, případně na návrh jím zřízené komise jako poradního orgánu, nebo na základě posudku odborné socialistické organizace. K rozhodnutí o přebytečnosti a o neupotřebitelnosti národního majetku musí být dodatečně připojen doklad o tom, jak bylo s tímto majetkem naloženo.

(5) Pro rozhodování o přebytečnosti a o neupotřebitelnosti národního majetku kulturní povahy platí zvláštní předpisy.²⁸)