(1) Vzniknou-li pochybnosti o tom, která státní organizace je oprávněna určitý národní majetek spravovat a dojde-li ke sporu (dále jen „spor o správu“), rozhodne nejbližší orgán společně nadřízený organizacím, mezi nimiž vznikl spor o správu, pokud není zvláštním předpisem určen pro rozhodování jiný věcně příslušný orgán státní správy.¹⁸) Nemají-li státní organizace společně nadřízený orgán, rozhodují v dohodě příslušné ústřední orgány státní správy, popř. krajské národní výbory; nedojde-li mezi nimi k dohodě, rozhoduje příslušné ministerstvo financí na žádost některého z nich. Vznikne-li spor o správu mezi státní organizací řízenou federálním ústředním orgánem státní správy a státní organizací řízenou ústředním orgánem státní správy republiky, anebo mezi státní organizací řízenou ústředním orgánem státní správy České socialistické republiky a státní organizací řízenou ústředním orgánem státní správy Slovenské socialistické republiky, rozhodují v dohodě příslušná ministerstva financí, a to na žádost některého z příslušných ústředních orgánů státní správy, popř. krajského národního výboru, pokud jednou z těchto organizací, mezi nimiž vznikl spor o správu, je národní výbor nebo jím řízená organizace.

(2) Státní organizace, mezi nimiž vznikl spor o správu, musí bez zbytečného odkladu podat žádost nadřízenému orgánu o vydání opatření, která z nich je oprávněna určitý národní majetek spravovat. Žádost podaná kteroukoliv z těchto organizací musí být podepsána statutárním orgánem organizace, musí obsahovat přesný skutkový stav, o nějž se opírá a návrh, jak má být rozhodnuto. K žádosti je třeba připojit doklad o tom, že mezi státními organizacemi nedošlo k dohodě. Státní organizace, která požádala o rozhodnutí sporu o správu, je povinna zaslat kopii žádosti o vydání opatření státní organizaci, proti níž žádost směřuje.

(3) Státní organizace, proti níž žádost směřuje, je povinna ve lhůtě 15 dnů po obdržení kopie žádosti předložit příslušným orgánům uvedeným v odstavci 1 (dále jen „rozhodující orgány“) vyjádření podepsané statutárním orgánem, v němž musí být uvedeno stanovisko k návrhu obsaženému v žádosti a skutečnosti, o něž se opírá a dále návrh, jak má být rozhodnuto. K vyjádření připojí státní organizace potřebné doklady.

(4) Rozhodující orgány projednají věc se státními organizacemi, mezi nimiž spor o správu vznikl, a vedou je k tomu, aby se dohodly na řešení, které je v souladu s celospolečenským zájmem. Dohodnou-li se organizace, rozhodující orgány opatření nevydají.

(5) Příslušná ministerstva financí rozhodují spory o správu, předloží-li ústřední orgány státní správy, popřípadě krajské národní výbory doklad, že mezi těmito orgány nedošlo k dohodě, a podrobný rozbor proč nebyl spor rozhodnut. Žádost v takovém případě podává některý z ústředních orgánů státní správy, popř. krajský národní výbor u příslušného ministerstva financí.

(6) Rozhodující orgány mohou přizvat k jednání znalce, popř. si vyžádat písemný znalecký posudek za účelem objektivního posouzení sporu o správu národního majetku s přihlédnutím k odborné stránce případu. Tyto orgány určí výši odměny¹⁹) za znalecký posudek a rozhodnou, která státní organizace je povinna tyto náklady hradit.

(7) Při převodu správy národního majetku opatřením rozhodujících orgánů se postupuje podle ustanovení § 17 odst. 4 této vyhlášky.

(8) Rozhodování sporu o správu je postup, v němž rozhodující orgány rozhodují o právních poměrech státních organizací při řízení jejich hospodářské činnosti.²⁰)

(9) Státní organizace spravující národní majetek, který je předmětem sporu o správu, je až do vydání opatření povinna řádně plnit povinnosti vyplývající z jeho správy.