a) zkoumá a posuzuje spory na základě přednesu stran, aniž by byl při svém rozhodnutí o právních otázkách vázán výkladem podávaným stranami;

b) nemůže přisoudit více a nic jiného, než žalobce požaduje, a ne méně, než co žalovaný uznal jako svůj dluh;

c) rozhodčí výrok, náležitě zdůvodněný, formuluje rozhodčí soud a stranám jej zašle Ústřední úřad;

d) nestanoví-li kogentní normy právního řádu platného v místě sídla rozhodčího soudu jinak a s výhradou opačné dohody stran, je rozhodčí výrok konečný.