ODDÍL III
ODPOVĚDNOST
KAPITOLA I
Odpovědnost železnice za usmrcení a zranění cestujících
KAPITOLA II
Odpovědnost železnice za cestovní zavazadla
KAPITOLA III
Společná ustanovení o odpovědnosti
§ 1
§ 1
Železnice odpovídá za škodu vzniklou tím, že cestující byl usmrcen, zraněn nebo jinak postižen na svém tělesném nebo duševním zdraví v důsledku úrazu, k němuž došlo v souvislosti s železničním provozem během pobytu cestujícího ve vozidlech anebo při nastupování nebo vystupování.
Železnice odpovídá dále za škodu, která vznikne úplnou nebo částečnou ztrátou nebo poškozením věcí, jež cestující postižený takovým úrazem má na sobě nebo je veze s sebou jako ruční zavazadlo; to platí i pro zvířata, která veze cestující s sebou.
a) jestliže byl úraz způsoben okolnostmi, které nemají původ v provozu, a železnice nemohla těmto okolnostem přes vynaložení podle poměrů potřebné péče zabránit a jejich následky odvrátit;
b) zcela nebo zčásti, a to v míře, v jaké byl úraz vyvolán zaviněním cestujícího nebo jeho chováním, neodpovídajícím obvyklému chování cestujícího;
c) jestliže byl úraz vyvolán chováním třetí osoby a železnice tomuto chování přes vynaložení péče odpovídající situaci nemohla zabránit a jeho následky odvrátit; jestliže tím odpovědnost železnice není vyloučena, pak odpovídá železnice plně za celou škodu s omezeními podle Jednotných právních předpisů a bez újmy případného postihu proti třetí osobě.
§ 3
§ 3
Jednotné právní předpisy neurčují odpovědnost, která může postihnout železnice v případech nepředvídaných v § 1.
§ 4
§ 4
Odpovědnou železnicí ve smyslu této kapitoly je ta železnice, která podle seznamu tratí ve smyslu článků 3 a 10 Úmluvy provozuje trať (linku), na níž se úraz udál. Jestliže podle tohoto seznamu jde o společný provoz dvou železnic, je odpovědná každá z nich.
a) nutné výdaje vyvolané úmrtím cestujícího, zvláště náklady na přepravu mrtvoly a na pohřbení do země a žehem;
b) jestliže smrt nenastala bezprostředně, také náhradu škody podle článku 28.
§ 2
§ 2
Jestliže smrtí cestujícího ztratily svého živitele osoby, jež byl cestující podle zákona povinen nebo by byl v budoucnu povinen vyživovat, musí být také tato škoda nahrazena. Nároky na náhradu škody osob, jimž poskytoval cestující výživu bez zákonné povinnosti, se řídí vnitrostátním právem.
§ 28
Článek 28
Náhrada škody při zranění
Při zranění nebo jiném poškození tělesného nebo duševního zdraví cestujícího zahrnuje náhrada škody:
a) nutné výdaje, zejména léčebné a ošetřovací náklady a výdaje za dopravu;
b) majetkovou újmu, kterou utrpí cestující tím, že pozbyl zcela nebo částečně svou výdělkovou schopnost anebo že došlo ke zvýšení jeho potřeb.
§ 29
Článek 29
Náhrada jiných škod
Zda a do jaké míry je železnice povinna poskytnout náhradu za jiné škody, než které jsou uvedeny v článcích 27 a 28, zejména za fyzické a duševní útrapy (bolestné) a za estetickou újmu, se určuje podle vnitrostátního práva.
§ 1
§ 1
Náhrada škody ve smyslu článků 27 § 2 a 28 písm. b) se poskytne ve formě kapitálu. Jestliže však vnitrostátní právo připouští vyplácení renty, poskytne se náhrada tímto způsobem, když zraněný cestující nebo osoby oprávněné podle článku 27 § 2 o to požádají.
§ 2
§ 2
Výši náhrady škody, která má být poskytnuta podle § 1, stanoví vnitrostátní právo. Pro použití Jednotných právních předpisů se však stanoví pro každého cestujícího nejvyšší částka 70 000 zúčtovacích jednotek pro výplatu kapitálu nebo roční renta odpovídající této částce, jestliže podle vnitrostátního práva jsou stanoveny nejvyšší částky v nižší výměře.
§ 31
Článek 31
Omezení náhrady škody při ztrátě nebo poškození věcí
Nese-li železnice odpovědnost podle článku 26 § 1 druhého odstavce, je povinna poskytnout náhradu škody až do nejvyšší částky 700 zúčtovacích jednotek na každého cestujícího.
§ 32
Článek 32
Zákaz omezení odpovědnosti
Ustanovení tarifů a zvláštních ujednání mezi železnicí a cestujícími, podle nichž by se předem zcela nebo zčásti vylučovala odpovědnost železnice za usmrcení cestujícího, obracelo důkazní břemeno uložené železnici nebo snižovaly nejvyšší částky stanovené pro náhradu škody v článku 30 § 2 a v článku 31, jsou neplatná. Tato neplatnost však nemá za následek neplatnost přepravní smlouvy.
§ 1
§ 1
Ustanovení o odpovědnosti železnice za usmrcení a zranění cestujícího se nepoužije, s výhradou podle § 2, na škody, které vzniknou během přepravy na neželezničních linkách zapsaných v seznamu tratí podle článku 3 a 10 Úmluvy.
§ 2
§ 2
Přepravují-li se však železniční vozy na prámové lodi, použijí se ustanovení o odpovědnosti za usmrcení a zranění cestujících na škody pojaté do článku 26 § 1, které utrpí cestující v důsledku úrazu v souvislosti se železničním převozem během svého pobytu v těchto vozech, při nastupování do těchto vozů nebo při vystupování z těchto vozů.
Při použití předchozího odstavce se rozumí „státem, na jehož území se stal úraz cestujícího“ ten stát, jehož vlajku loď nese.
§ 3
§ 3
Jestliže je v důsledku výjimečných okolností železnice nucena přerušit dočasně svůj provoz a přepravuje nebo dává přepravit cestující jiným dopravním prostředkem, odpovídá podle práva platného pro tento dopravní prostředek. Ustanovení čl. 18 Úmluvy, jakož i článků 8, 48 až 53 a 55 Jednotných právních předpisů se však použijí i v těchto případech.
§ 1
§ 1
Železnice, která přijala cestovní zavazadlo k přepravě a vydala zavazadlový lístek, odpovídá za provedení přepravy zavazadla po celé cestě až do jeho výdeje.
§ 2
§ 2
Každá následující železnice tím, že převzala cestovní zavazadlo, vstupuje do přepravní smlouvy a přijímá na sebe závazky, které z ní vyplývají, bez újmy ustanovení článku 51 § 3.
§ 1
§ 1
Železnice odpovídá za každou škodu způsobenou úplnou nebo částečnou ztrátou nebo poškozením zavazadla, která vznikne v době od přijetí k přepravě až do výdeje, jakož i za jeho zpožděný výdej.
§ 2
§ 2
Železnice je zbavena této odpovědnosti, jestliže ztráta, poškození nebo zpožděný výdej byly zaviněny cestujícím, jeho příkazem, který nevyplývá ze zavinění železnice, vadou samotného cestovního zavazadla nebo okolnostmi, kterým železnice nemohla zabránit a jejich následky odvrátit.
§ 3
§ 3
Železnice je zbavena této odpovědnosti, vznikne-li ztráta nebo poškození z jedné nebo více dále uvedených skutečností, spojených se zvláštním nebezpečím:
a) obal chybí nebo je vadný;
b) zvláštní povaha zavazadla;
c) podej předmětů, které jsou vyloučeny z přepravy, jako cestovních zavazadel.
§ 1
§ 1
Důkaz o tom, že ztráta, poškození nebo zpožděný výdej vznikly z některé příčiny uvedené v článku 35 § 2, přísluší železnici.
§ 2
§ 2
Dokáže-li železnice, že podle faktických okolností případu mohla ztráta nebo poškození vzniknout z jednoho nebo více zvláštních nebezpečí uvedených v článku 35 § 3, platí domněnka, že z nich škoda vznikla. Oprávněný má však právo prokázat, že škoda nebyla způsobena některým z těchto nebezpečí.
§ 1
§ 1
Oprávněný může bez dalšího prokazování považovat jednotlivý kus cestovního zavazadla za ztracený, nebyl-li mu vydán nebo připraven k výdeji do čtrnácti dnů po tom, kdy o jeho výdej požádal podle článku 23 § 3.
§ 2
§ 2
Nalezne-li se kus cestovního zavazadla, který byl považován za ztracený, do jednoho roku poté, co bylo o jeho výdej žádáno, je železnice povinna o tom vyrozumět oprávněného, je-li jeho adresa známa nebo je-li ji možno zjistit.
§ 3
§ 3
Do třiceti dnů po obdržení této zprávy může oprávněný požádat, aby mu bylo cestovní zavazadlo vydáno v některé stanici na přepravní cestě. V tomto případě zaplatí přepravné z odesílací stanice do stanice výdeje cestovního zavazadla a vrátí přijaté odškodnění, po odečtení případných výdajů, které v něm byly zahrnuty. Právo na náhradu škody za zpožděný výdej podle článku 40 mu však zůstává zachováno.
§ 4
§ 4
Nepožádá-li oprávněný o výdej nalezeného kusu cestovního zavazadla ve lhůtě uvedené v § 3 nebo byl-li kus nalezen až po uplynutí jednoho roku od žádosti o jeho vydání, naloží s ním železnice podle zákonů a předpisů svého státu.
§ 1
§ 1
Při úplné nebo částečné ztrátě cestovního zavazadla je železnice povinna bez další náhrady škody zaplatit:
Způsob náhrady za každý chybějící kilogram nebo za každý kus zavazadla stanoví mezinárodní tarify.
a) je-li výše škody dokázána, částku ve výši této škody, nejvýše však 34 zúčtovacích jednotek za každý chybějící kilogram hrubé hmotnosti nebo 500 zúčtovacích jednotek za každý kus zavazadla;
b) není-li výše škody dokázána, paušální částku 10 zúčtovacích jednotek za každý chybějící kilogram hrubé hmotnosti nebo 150 zúčtovacích jednotek za každý kus zavazadla.
§ 2
§ 2
Kromě toho nahradí železnice přepravné za zavazadlo, clo a jiné částky zaplacené v souvislosti s přepravou ztraceného kusu zavazadla.
§ 1
§ 1
Při poškození cestovního zavazadla je železnice povinna bez další náhrady škody zaplatit částku, odpovídající míře zhodnocení cestovního zavazadla.
a) je-li poškozením znehodnocené celé zavazadlo, částku, kterou by bylo třeba zaplatit v případě úplné ztráty;
b) je-li poškozením znehodnocena pouze část cestovního zavazadla, částku, kterou by bylo třeba zaplatit v případě ztráty znehodnocené části.
§ 1
§ 1
Při zpožděném výdeji cestovního zavazadla je železnice povinna zaplatit za každých započatých 24 hodin od doby, kdy bylo o výdej požádáno, nejvýše však za 14 dní:
Způsob náhrady škody za každý chybějící kilogram nebo za každý kus zavazadla stanoví mezinárodní tarify.
a) prokáže-li oprávněný, že zpožděním výdeje vznikla škoda včetně poškození, náhradu ve výši škody až do nejvyšší částky 0,40 zúčtovací jednotky za každý kilogram hrubé hmotnosti nebo 7 zúčtovacích jednotek za každý kus opožděně vydaného cestovního zavazadla;
b) neprokáže-li oprávněný, že zpožděním výdeje vznikla škoda, paušální náhradu 0,07 zúčtovací jednotky za každý kilogram hrubé hmotnosti nebo 1,40 zúčtovací jednotky za každý kus opožděně vydaného cestovního zavazadla.
§ 2
§ 2
Při úplné ztrátě cestovního zavazadla se nesmí kumulovat náhrada podle § 1 s náhradou podle článku 38.
§ 3
§ 3
Při částečné ztrátě cestovního zavazadla se poskytne náhrada podle § 1 za část, která se neztratila.
§ 4
§ 4
Při poškození cestovního zavazadla, které není způsobeno zpožděním výdeje, se poskytne náhrada podle § 1, případně spolu s náhradou podle článku 39.
§ 5
§ 5
Náhrada škody podle § 1 spolu s náhradami podle článků 38 a 39 nesmí být v žádném případě vyšší než náhrada škody při úplné ztrátě cestovního zavazadla.
§ 1
§ 1
Je-li doprovázené motorové vozidlo z důvodů způsobených železnicí později naloženo nebo opožděně vydáno, je železnice povinna, dokáže-li oprávněný, že tím vznikla škoda, zaplatit náhradu, jejíž výše nesmí překročit přepravné za přepravu vozidla.
§ 2
§ 2
Vzdá-li se oprávněný při opožděné nakládce z důvodů na straně železnice provedení přepravní smlouvy, vrátí se mu přepravné za přepravu vozidla a jízdné za cestující. Prokáže-li, že tímto zpožděním vznikla škoda, může kromě toho žádat náhradu, jejíž výše nesmí překročit přepravné za přepravu vozidla.
§ 3
§ 3
Při úplné nebo částečné ztrátě vozidla se oprávněnému vypočítá náhrada za prokázanou škodu podle zůstatkové hodnoty vozidla, která nesmí přesahovat 4000 zúčtovacích jednotek. Vozidlem se rozumí též přívěs s nákladem nebo bez nákladu.
§ 4
§ 4
Za škodu na předmětech ponechaných ve vozidle odpovídá železnice jen v případě, že ji zavinila. Celková náhrada škody nesmí přesahovat 700 zúčtovacích jednotek.
Za předměty ponechané na vozidle železnice neodpovídá.
§ 5
§ 5
Jinak platí ustanovení o odpovědnosti za cestovní zavazadla také pro přepravu doprovázených motorových vozidel.
§ 42
Článek 42
Náhrada škody při zlém úmyslu nebo hrubé nedbalosti
Je-li škoda způsobena zlým úmyslem nebo hrubou nedbalostí železnice, pak ustanovení článků 30, 31 a 38 až 41 Jednotných právních předpisů, jakož i ustanovení vnitrostátního práva, omezující náhradu škody pevnou částkou, se nepoužijí.
V případě hrubé nedbalosti je však náhrada škody za ztrátu, poškození nebo zpožděný výdej cestovního zavazadla omezena dvojnásobkem nejvyšších částek uvedených v článcích 38 až 41.
§ 1
§ 1
Oprávněný může nárokovat úroky z náhrady škody ve výši 5 % ročně ode dne podání reklamace podle článku 49 nebo, nebyla-li podána reklamace, ode dne podání žaloby.
§ 2
§ 2
U náhrad škod podle článků 27 a 28 se však počítají úroky teprve ode dne, kdy nastaly okolnosti rozhodné pro výpočet náhrady škody, pokud je tento den pozdější než den reklamace nebo podání žaloby.
§ 3
§ 3
U cestovních zavazadel mohou být požadovány úroky jen tehdy, přesahuje-li náhrada 4 zúčtovací jednotky na každý zavazadlový lístek.
§ 4
§ 4
Nepředloží-li oprávněný u cestovního zavazadla železnici doklady potřebné ke konečnému vyřízení reklamace v přiměřené lhůtě, která je mu poskytnuta, staví se běh lhůty pro výpočet úroků od uplynutí této lhůty až do předložení těchto dokladů.
§ 44
Článek 44
Odpovědnost při jaderné události
Železnice je zproštěna odpovědnosti podle Jednotných právních předpisů, byla-li škoda způsobena jadernou událostí, za kterou ve smluvním státě podle zákonů a předpisů o odpovědnosti v oboru jaderné energie odpovídá provozovatel jaderného zařízení nebo jiná jej zastupující osoba.
§ 45
Článek 45
Odpovědnost železnice za její pracovníky
Železnice odpovídá za své zaměstnance a za jiné osoby, kterých použije k provádění přepravy.
Provádějí-li však tito zaměstnanci a jiné osoby na požádání cestujícího úkony, které železnici nepřísluší, jsou pokládáni za zmocněnce cestujícího, pro něhož tyto úkony provádějí.
§ 46
Článek 46
Jiné nároky
Ve všech případech, na které se vztahují Jednotné právní předpisy, může být proti železnici uplatňován nárok na náhradu škody, ať už spočívá na jakémkoli právním základě, jen za předpokladů a v mezích, v nich stanovených.
Totéž platí o nárocích uplatňovaných vůči železničním zaměstnancům a jiným osobám, za něž železnice odpovídá podle článku 45.
§ 1
§ 1
S výhradou ustanovení článku 41 se řídí odpovědnost železnice za škodu, způsobenou zpožděním nebo odřeknutím vlaku nebo zmeškáním spoje, podle zákonů a předpisů státu, v němž došlo ke škodné události.
§ 2
§ 2
S výhradou ustanovení článku 26 odpovídá železnice za předměty a zvířata, na něž dozor přísluší podle článku 15 § 5 cestujícímu, jakož i za předměty, které má cestující u sebe, jen byla-li škoda způsobena jejím zaviněním.