§ 1
§ 1
Železnice je povinna vydat ve stanici určení příjemci nákladní list a zboží na potvrzení příjmu a po zaplacení pohledávek železnice poukázaných na příjemce.
Přijetí nákladního listu zavazuje příjemce, aby zaplatil železnici částky na něho poukázané.
§ 2
§ 2
Dodání zboží příjemci je postaveno na roveň, jestliže podle předpisů platných pro stanici určení
a) zboží se vydá celním nebo daňovým úřadům v jejich výpravních místnostech nebo skladištích, nejsou-li tato zařízení pod dohledem železnice;
b) zboží se uskladní u železnice nebo u zasílatele nebo ve veřejném skladišti.
§ 3
§ 3
Předpisy platné pro stanici určení nebo ujednání s příjemcem stanoví, je-li železnice oprávněna nebo povinna přichystat zboží příjemci jinde než ve stanici určení, ať již na vlečce, v domě příjemce nebo ve skladu železnice. Přichystává-li železnice nebo dává-li přichystat zboží na vlečku, do domu příjemce nebo do skladu železnice, pokládá se dodání za uskutečněné okamžikem tohoto přichystání.
S výhradou odchylného ujednání mezi železnicí a uživatelem vlečky, nespadají do přepravní smlouvy výkony provedené železnicí na účet a pod vedením uživatele vlečky.
§ 4
§ 4
Po příchodu zboží do stanice určení má příjemce právo žádat, aby mu železnice odevzdala nákladní list a vydala zboží.
Je-li zjištěna ztráta zboží nebo nedošlo-li zboží ve lhůtě stanovené v článku 39 § 1, je příjemce oprávněn vlastním jménem uplatnit proti železnici svá práva z přepravní smlouvy.
§ 5
§ 5
Oprávněný může odmítat příjem zboží i po převzetí nákladního listu a po zaplacení přepravného, dokud nebude vyhověno jeho požadavku na zjištění škody, o které tvrdí, že k ní došlo.