Pohraniční veterinární kontrola

(1) Pohraniční veterinární kontrolu provádějí veterinární lékaři orgánů veterinární péče,²) kteří byli pověřeni plněním tohoto úkolu v pohraničních veterinárních stanicích, popřípadě na jiném místě.

(2) Pohraniční veterinární kontrola se neprovádí v případech, v nichž se k dovozu, průvozu nebo vývozu zboží nevyžaduje veterinární povolení ani veterinární osvědčení nebo jde-li o zboží, které je podle celních předpisů⁵) osvobozeno od celní prohlídky, pokud z důvodů hodných zvláštního zřetele a v souladu s mezinárodními smlouvami není stanoveno jinak.

a) s nepřetržitým (denním i nočním) provozem musí být provedena pohraniční veterinární kontrola neprodleně poté, kdy byl orgán veterinární péče²) informován o příchodu zboží a kdy byly dopravní prostředek nebo zařízení se zbožím připraveny k provedení kontroly,

b) s denním provozem musí být provedena pohraniční veterinární kontrola bez zbytečného odkladu po příchodu zboží, nejpozději však - dojde-li zboží v mimopracovní době - do osmi hodin poté, kdy byl orgán veterinární péče²) informován o příchodu zboží a kdy byly dopravní prostředek nebo zařízení se zbožím připraveny k provedení kontroly,

c) bez pravidelné veterinární služby musí být provedena pohraniční veterinární kontrola nejpozději do 12 hodin poté, kdy byl orgán veterinární péče²) informován o příchodu zboží a kdy byly dopravní prostředek nebo zařízení se zbožím připraveny k provedení kontroly.

(1) Prohlídka zboží se provádí zpravidla společně s pohraniční, celní, popřípadě i rostlinolékařskou prohlídkou v doprovodu zástupce dopravce, popřípadě i dovozce a příjemce. Výsledek pohraniční veterinární kontroly se zaznamená na prvopisu přepravní listiny a na veterinárním osvědčení.

(2) V pohraniční veterinární stanici s denním provozem nebo bez pravidelné veterinární služby může být veterinární lékař pověřený prováděním pohraniční veterinární kontroly v době své nepřítomnosti zastoupen při provádění kontroly neobchodního zboží uvedeného v § 6 odst. 1 písm. a) odborně způsobilým příslušníkem celní správy.

(3) Pohraniční veterinární kontrola, provádí-li ji odborně způsobilý příslušník celní správy, spočívá v kontrole úplnosti a platnosti průvodních a přepravních listin, zejména veterinárního osvědčení; má-li důvodné pochybnosti o stavu zboží z veterinárního hlediska nebo zjistí-li jakékoli závady, zajistí prohlídku zboží veterinárním lékařem orgánu veterinární péče.²)

(1) Hrozí-li podle výsledku pohraniční veterinární kontroly nebezpečí zavlečení původců nákaz, jiných nakažlivých onemocnění zvířat, nemocí přenosných ze zvířat na člověka nebo látek škodlivých zdraví zvířat a lidí nebo nebezpečí dovozu zdravotně závadných živočišných produktů nebo krmiv, popřípadě byla-li pohraniční veterinární kontrolou zjištěna obdobná závada, stanoví orgán veterinární péče²) potřebná mimořádná opatření.

(2) Dovozce a příjemce, popřípadě dopravce jsou povinni poskytnout podle povahy věci potřebnou součinnost a pomoc k tomu, aby byla stanovená opatření bez průtahu provedena. V případě odběru vzorků při pozastavení živočišných produktů, krmiv nebo předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz, může dovozce požadovat odběr kontrolních vzorků.

(3) Nutnou porážku nebo utracení zvířat, jakož i zničení živočišných produktů nebo krmiv lze nařídit jen po vyjádření dovozce, průvozce nebo vývozce a se souhlasem orgánu veterinární péče,¹) popřípadě též po vyjádření orgánu státní ochrany přírody, jde-li o utracení chráněného živočicha; to neplatí, jde-li o nutnou porážku v nebezpečí z prodlení.