(3) Nutnou porážku nebo utracení zvířat, jakož i zničení živočišných produktů nebo krmiv lze nařídit jen po vyjádření dovozce, průvozce nebo vývozce a se souhlasem orgánu veterinární péče,¹) popřípadě též po vyjádření orgánu státní ochrany přírody, jde-li o utracení chráněného živočicha; to neplatí, jde-li o nutnou porážku v nebezpečí z prodlení.