5/1987 Sb.

Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj o dokumentaci staveb

Poslední dostupné znění: 1987-03-011990-03-14 · 2 znění v historii →

Část I

ÚVODNÍ A OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět a rozsah úpravy
(1) Vyhláška upravuje způsob a rozsah dokumentace staveb (§ 2 odst. 1 a 2)1) a jiných akcí výstavby, jejichž součástí jsou stavební a (nebo) montážní práce,2) postup při jejím zpracování, projednávání, posuzování, schvalování a při jejích změnách, pokud jejich investory (stavebníky) jsou tuzemské socialistické organizace a mají být uskutečněny na území Československé socialistické republiky nebo v zahraničí československými socialistickými organizacemi pro Československou socialistickou republiku.
(2) Vyhláška upravuje též - v rozsahu dále stanoveném -
a) výkon státní expertizy rozvojových dokumentů3) a dokumentace staveb a jiných akcí výstavby uvedených v odstavci 1,
b) závěrečné hodnocení staveb a jiných akcí výstavby uvedených v odstavci 1.
(3) Vyhláška se vztahuje
a) v plném rozsahu na dokumentaci staveb, které vyžadují stavební povolení4) nebo jiné obdobné povolení,5)
b) s výjimkou části druhé na dokumentaci strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtů staveb6) stanovených jako závazné úkoly státního plánu,7)
c) jen v rozsahu dohodnutém mezi investorem, generálním projektantem, rozhodujícími dodavateli a dovozci, popřípadě rozhodnutém obdobně podle § 73, jde-li o stavby nevyžadující stavební nebo jiné obdobné povolení; to platí i v případě, kdy stavební úřad stanoví, že tyto stavby lze provést jen na základě stavebního povolení,8)
d) jen v rozsahu dohodnutém mezi zúčastněnými organizacemi9) nebo rozhodnutém obdobně podle § 73, jde-li o jiné akce výstavby než uvedené u písmene b).
(4) Pro stavby uvedené ve zvláštní části plánu a stavby, u nichž tak rozhodla vláda Československé socialistické republiky, platí tato vyhláška, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.

§ 2

Pojmy
(1) Stavbou se rozumí souhrn stavebních prací včetně dodávek stavebních hmot a dílů a dodávek strojů a zařízení včetně jejich montáží, nářadí a inventáře10) prováděný zpravidla na souvislém místě a v souvislém čase, jehož účelem je vybudování nových základních prostředků (novostavba) nebo změna dosavadních základních prostředků11) (rekonstrukce, modernizace, nástavba, přístavba a stavební úpravy), které mají jako celek plnit samostatnou technickoekonomickou, popřípadě jinou společenskou funkci; jako stavba se někdy označuje též základní prostředek nebo soubor základních prostředků, které jsou výsledkem této činnosti. Za stavbu se může v souboru staveb výjimečně považovat i příprava rozsáhlého území pro další stavby souboru.
(2) Za součást stavby se považují též odstranění dosavadních základních prostředků na staveništi, provizoria potřebná k zabezpečení provozu dosavadní stavby po dobu výstavby a - pokud jde o dopravní sítě, rozvodné sítě,12) kanalizace a jejich zařízení včetně přípojek a vnitřních rozvodů a - není-li zvláštními předpisy stanoveno jinak - též odstranění starých a vybudování nových základních prostředků nebo jejich částí nahrazujících ty, které jsou narušeny prováděním stavby a je nezbytné jejich funkci zachovat.
(3) Souborem staveb se rozumějí vzájemně provozně a ekonomicky souvisící stavby, jimiž se uskutečňuje rozsáhlá nebo dlouhodobá investiční výstavba na souvislém území nebo ke společnému účelu na různých místech.
(4) Provozní soubor (dílčí provozní soubor) je funkčně propojený souhrn strojů a zařízení včetně jejich montáží a inventáře,10) který slouží k zajištění samostatného (dílčího) procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase.13)
(5) Provozní celek je souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů včetně jejich montáží a inventáře,10) který slouží k zajištění samostatného uceleného procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase.13)
(6) Stavební objekt je prostorově ucelená nebo alespoň technicky samostatná část stavby,14) která plní vymezenou účelovou funkci.
(7) Stavba komplexní bytové výstavby národního výboru7) (dále jen „stavba KBV“) je souborem stavebních objektů bytových a technického i občanského vybavení včetně příslušných provozních souborů a zařízení civilní obrany.
(8) Zařízením staveniště se rozumí dočasné objekty a zařízení,15) které v době provádění stavby slouží provozním a sociálním účelům účastníků výstavby; pro tyto účely se využívají též objekty a zařízení, které jsou budovány jako součást stavby nebo jsou již vybudovány a propůjčeny k tomu investorem, dodavatelem nebo jinou organizací. Za zařízení staveniště se považují pro účely této vyhlášky též dočasné objekty a zařízení, které slouží výrobním účelům v době provádění stavby. Místně soustředěné objekty plnící funkci zařízení staveniště pro více staveb tvoří sdružené zařízení staveniště. V této vyhlášce se označují jako zařízení staveniště (příloha č. 14) všechny objekty a zařízení uvedené v tomto odstavci.
(9) Ucelenou částí stavby16) se rozumí část stavby umožňující technicky a organizačně samostatný provoz (užívání) při splnění všech podmínek zajišťujících zdraví a bezpečnost osob.
(10) Dokumentace staveb podle této vyhlášky zahrnuje investiční záměr, přípravnou dokumentaci, projektovou dokumentaci a dokumentaci skutečného provedení stavby. U staveb s jaderným zařízením se za dokumentaci staveb považují též bezpečnostní zprávy, které investor zabezpečuje podle zvláštních předpisů.17)

§ 3

Účastníci výstavby
(1) Účastníky výstavby se rozumějí investor, generální projektant a dodavatelé,18) u dovozu dovozci.19)
(2) Investor je organizace, která stavbu připravuje a zajišťuje. Pokud některé činnosti příslušející podle této vyhlášky investorovi vykonává jiná organizace,20) vztahují se ustanovení této vyhlášky, pokud jednají o investorovi, též na tuto organizaci. Jde-li o stavbu, pro kterou se sdružují prostředky21) více organizací, jedná jako investor - není-li zvláštními předpisy stanoveno jinak nebo nedojde-li k jiné dohodě - organizace s největším podílem na celkových nákladech stavby.
(3) Dodavatelská organizace je organizace, jejímž předmětem činnosti je uskutečňování dodávek pro stavby; pokud taková organizace uzavřela smlouvu o dodávce, označuje se jako vyšší dodavatel nebo dodavatel. Stejně se v této vyhlášce označuje organizace, která se dohodla o budoucí dodávce nebo alespoň o spolupráci při přípravě stavby, byla k ní určena, nebo se k ní smluvně zavázala.22) Podle potřeby se ve vyhlášce rozlišují dodavatelé, kteří dodávají přímo investorovi (dále jen „přímí dodavatelé“), a jejich dodavatelé, kteří se označují jako poddodavatelé. Přímými dodavateli mohou být buď vyšší dodavatelé23) nebo dodavatelé ostatní.
(4) Generálním projektantem je organizace oprávněná k projektové činnosti podle zvláštních předpisů,24) která se zavázala v souladu s touto vyhláškou a zvláštními předpisy25) k dodávce projektové dokumentace celé stavby alespoň v rozsahu úvodního projektu a k výkonu autorského dozoru. Jako generální projektant se v této vyhlášce označuje též projektová organizace, která před uzavřením takového závazku sjednala dohodu podle § 12, nebo byla určena jako generální projektant.
(5) Dodavatelská organizace může být generálním projektantem za podmínek stanovených v odstavci 4 jen u vybraných druhů staveb vymezených v jejím oprávnění k projektové činnosti nebo zvlášť určených Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, pokud se zavázala dodat celou stavbu.
(6) Dovozcem se rozumí organizace oprávněná k zahraničně obchodní činnosti26) zajišťující, popřípadě dodávající pro stavbu investiční celek nebo jednotlivé stroje (zařízení), popřípadě jiné výrobky anebo práce (dále jen „dovoz strojů a investičních celků“).
(7) U staveb prováděných ve vlastní režii investora, popřípadě svépomocí, musí být určeno, který útvar organizace plní na základě příslušných oprávnění funkce jednotlivých účastníků výstavby; určené útvary postupují při uplatňování vyhlášky ve vzájemných vztazích přiměřeně.

§ 4

Zjednodušení dokumentace
(1) Obsah dokumentace staveb upravený podrobně přílohami k vyhlášce je stanoven jako maximální.
(2) Účastníci výstavby odpovídající za zabezpečení jednotlivých stupňů dokumentace jsou povinni omezit ji na nezbytný rozsah odpovídající druhu, charakteru, významu, velikosti a složitosti stavby (souboru staveb). Přitom musí být vždy zachována předepsaná základní skladba (části) a zásady postupu zpracování dokumentace a dodrženy vzory tiskopisů propočtu a rozpočtu stanovené přílohami, dokumentace musí zajišťovat efektivní a kvalitní přípravu a realizaci výstavby a splňovat účel a funkce vymezené vyhláškou.
(3) Ostatní účastníci výstavby, nadřízené a ústřední orgány účastníků výstavby a jiné organizace nemohou požadovat větší než nezbytný rozsah dokumentace.
(4) V odůvodněných případech může orgán oprávněný schválit projektový úkol stanovit, že
a) se upustí od zpracování studie souboru staveb, jestliže schválený územní projekt zóny byl projednán též s dodavatelskými organizacemi,27)
b) studie souboru staveb nebo její část nahradí pro jednotlivé stavby souboru projektové úkoly, které se v takovém případě nezpracovávají (§ 24 odst. 5),
c) projektový úkol se omezí na zdůvodnění nutnosti a technickoekonomické koncepce stavby, ohodnocení její efektivnosti a na požadavky na technické a architektonické řešení a na provádění stavby a nezbytné doklady (zjednodušený projektový úkol), jde-li o rekonstrukce nebo modernizace28) nebo o stavbu, pro niž se zpracuje jednostupňový projekt (§ 28).
(5) Jde-li o stavbu určenou výlučně pro realizaci výsledků řešení úkolu státního plánu rozvoje vědy a techniky, může orgán oprávněný schválit projektový úkol stanovit po projednání s generálním projektantem, že se projektový úkol nahradí zprávou pro závěrečné oponentní řízení k výzkumnému úkolu, doplněnou údaji prokazujícími realizovatelnost a efektivnost stavby a nezbytnými údaji umožňujícími plnění funkcí projektového úkolu uvedených v § 14.
(6) Pro stavby, jejichž technické řešení je zcela jednoduché,29) pro naléhavé zabezpečení základních prostředků (objektů) proti havarijnímu stavu a dále pro práce, jimiž se mají bezprostředně odstranit následky havárií a živelních pohrom, se projektová dokumentace omezí na popis pracovního postupu, nezbytné výkresy, potřebné výpočty, soupis materiálu a rozpočet. U těchto staveb se projektový úkol nemusí zpracovat, pokud jeho zpracování nevyžaduje orgán, jemuž přísluší jeho schválení; v takovém případě plní zjednodušená projektová dokumentace v nezbytném rozsahu též funkce projektového úkolu.
(7) Zjednodušená projektová dokumentace podle odstavce 6 může být se souhlasem investora a po dohodě generálního projektanta s přímými dodavateli vypracována též v rámci úvodního projektu pro technicky zcela jednoduché provozní soubory a stavební objekty nebo jejich části.
(8) Opakuje-li se na téže stavbě stavební objekt, popřípadě provozní soubor nebo jeho část beze změny, vypracuje se v rámci úvodního projektu opakovatelná část jen jednou a u opakovaných stavebních objektů, popřípadě provozních souborů nebo jejich částí se uvede pouze odkaz.
(9) Použijí-li se při zpracování přípravné a projektové dokumentace opakovatelné projekty, postupuje se podle této vyhlášky, pokud zvláštní předpisy30) nestanoví jinak.

§ 5

Uplatňování výsledků vědeckotechnického rozvoje v dokumentaci staveb
(1) Účastníci výstavby, orgány státní expertizy a schvalující orgány jsou povinni uplatňovat v dokumentaci staveb progresivní a efektivní výsledky plánu rozvoje vědy a techniky a všude tam, kde sledovaných cílů výstavby lze dosáhnout prostřednictvím efektivních rekonstrukcí a modernizací dosavadních základních prostředků, dávat jim přednost před novou výstavbou.
(2) Organizace a orgány uvedené v odstavci 1 jsou dále povinny sledovat
a) postup řešení a výstupy úkolů plánu rozvoje vědy a techniky souvisící s jimi připravovanými stavbami,
b) zda trvají cíle a podmínky, za nichž byla dokumentace stavby vypracována, projednána a posouzena, popřípadě podrobena státní expertize a schválena.
(3) Jakmile organizace a orgány uvedené v odstavci 1 zjistí, že v dokumentaci připravovaných nebo podle ní rozestavěných staveb - zejména výrobních - lze uplatnit nové i neplánované výstupy vědeckotechnického rozvoje, popřípadě opatření ke zvýšení kvality, technické úrovně nebo objemu výroby uvažovaných v dokumentaci za podmínky, že tato opatření povedou ke zvýšení efektivnosti investice, jsou povinny podle své působnosti dát podnět, navrhnout, popřípadě rozhodnout o odpovídající úpravě dokumentace a tuto úpravu zabezpečit; obdobně jsou povinny postupovat, dochází-li v průběhu přípravy nebo realizace stavby k nepředvídaným změnám původních podmínek a předpokladů v užití produkce ze stavby nebo v zabezpečení budoucího provozu surovinami, polotovary apod.

§ 6

Využití typizace
(1) Účastníci výstavby jsou povinni uplatňovat při zpracování přípravné a projektové dokumentace typizační směrnice a typové podklady31) za podmínek vymezených pro jejich použití schvalujícím orgánem32) a využívat podrobnou dokumentaci k typovým podkladům stavebních objektů, byla-li vyhlášena.33)
(2) Na žádost zpracovatele přípravné nebo projektové dokumentace je dodavatel stavební části povinen poskytnout typové podklady stavebních soustav a stavebních dílů, které dodává, nebo na ně odkázat podle § 27 odst. 11.
(3) Typové podklady poskytované podle odstavce 2 mohou být v rozsahu dohodnutém mezi investory a dodavateli uplatněny pro přípravu staveb po určité období v určité územní oblasti.
(4) Projektová dokumentace se při použití typových podkladů zpracovává zjednodušeně tak, že podle stupně dokumentace a podle druhu typového podkladu se části stavebního objektu, popřípadě stavební objekt znázorňují pouze schématicky s odkazem na příslušný použitý typový podklad a s dořešením vazeb vyplývajících z jeho uplatnění.
(5) Typové podklady, na něž se podle odstavce 4 odkazuje, se připojují pouze ke dvěma povinným vyhotovením34) odevzdávané projektové dokumentace, nedojde-li k jiné dohodě.
(6) Ustanovení odstavců 3 až 5 platí též, použijí-li se pro zpracování projektové dokumentace jiné obdobné podklady zpracované předem;35) tyto podklady se k projektové dokumentaci nepřipojují, pokud stavební úřad a účastníci výstavby je mají k dispozici.

Část II

INVESTIČNÍ ZÁMĚR

§ 7

Účel a funkce investičního záměru
(1) Investiční záměr je
a) jedním z podkladů pro plánování investiční výstavby a oblastní plánování,
b) pokynem a podkladem pro vypracování přípravné dokumentace.
(2) Investiční záměr vyjadřuje základní požadavky na stavbu, popřípadě soubor staveb a nároky na její přípravu a realizaci. Vychází přitom z úkolů pro přípravu plánu,36) z rozvojových dokumentů37) zdůvodňujících též potřebu a způsob investičního rozvoje a ze schválené územně plánovací dokumentace38) a objasňuje souvislosti stavby s celkovou koncepcí založenou v těchto dokumentech.

§ 8

Obsah investičního záměru
(1) Investiční záměr obsahuje zejména název a místo nebo oblast stavby, účel stavby, rozsah kapacit, předpokládanou potřebu pracovních sil, energií, vody, požadavky na ochranu obyvatelstva a národního hospodářství39) (dále jen „civilní obranu“), požadavky na veřejnou dopravu,40) na území a na souvisící investice, zejména vyvolané, požadavky na dovoz, popřípadě požadavky na vývoj, celkové náklady stavby, údaje o ekonomické efektivnosti, vlivu stavby na životní prostředí a požadavky na zpracování přípravné dokumentace. Součástí investičního záměru je jeho zdůvodnění.
(2) Zdůvodnění investičního záměru obsahuje zejména zdůvodnění nutnosti stavby, zdůvodnění její technickoekonomické koncepce, zhodnocení její efektivnosti a zdůvodnění souvisících, zejména vyvolaných investic. Nutnost stavby se prokazuje především porovnáním účelu stavby s úkoly pro přípravu plánu a s úkoly rozvojových dokumentů nebo - nelze-li postupovat jinak - rozborem nekrytých potřeb a rozborem využití dosavadních kapacit včetně kapacit zaměnitelných a průkazem, že plánovitého uspokojení potřeb nelze dosáhnout jiným způsobem.

§ 9

Zpracování investičního záměru
(1) Vypracování investičního záměru zajišťuje a investiční záměr vydává orgán, jemuž přísluší schválit projektový úkol (§ 64).
(2) Investiční záměr se vypracovává a vydává pro stavby, které jsou závaznými úkoly státního plánu (dále jen „závazné stavby“) nebo stavbami centralizovanými.7)
(3) Investiční záměr se nezpracovává u staveb
obsahují-li výchozí podklady údaje o efektivnosti stavby a o využití kapacit v příslušném oboru postačující pro účely plánování investiční výstavby.
a) zahrnutých do rozvojových dokumentů37) kladně projednaných s orgány oblastního plánování a kladně posouzených orgánem státní expertizy,
b) o nichž již dříve rozhodla příslušná vláda,
c) určených výlučně pro realizaci výsledků státního plánu rozvoje vědy a techniky,
d) zajišťujících rozvoj oborů s velmi krátkými inovačními cykly (§ 28 odst. 2 písm. b),
(4) Na požadavek zpracovatele investičního záměru je dovozce povinen poskytnout dostupné údaje a informace (technické, obchodní, ekonomické a cenové) o dovážených strojích nebo investičních celcích.

§ 10

Projednávání a vydání investičního záměru
(1) Investiční záměr musí být projednán s orgánem oblastního plánování;41) kladně projednaný investiční záměr se předkládá
Bez kladného stanoviska těchto orgánů nesmí být investiční záměr vydán.
a) Státní plánovací komisi a příslušné plánovací komisi republiky,
b) ke státní expertize orgánům uvedeným v § 65 odst. 2.
(2) Orgán vydávající investiční záměr je povinen zaslat jedno vyhotovení neprodleně orgánům uvedeným v odstavci 1, federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu a příslušnému ministerstvu financí.

Část III

PŘÍPRAVNÁ DOKUMENTACE

Oddíl1

Společná ustanovení

§ 11

Druhy přípravné dokumentace a výchozí podklady
(1) Přípravnou dokumentací stavby je projektový úkol; je-li stavba součástí souboru staveb, zahrnuje přípravná dokumentace též studii souboru staveb. V případech uvedených v § 4 odst. 4 písm. b) je přípravnou dokumentací pouze studie souboru staveb.
(2) Výchozím podkladem pro vypracování přípravné dokumentace stavby (souboru staveb) je investiční záměr, pokud se vypracovává a vydává. V ostatních případech se použije pro vypracování přípravné dokumentace stejných výchozích podkladů jako pro vypracování investičního záměru.

§ 12

Zabezpečení výkonu funkce generálního projektanta
(1) Investor je povinen do zahájení prací na projektovém úkolu vyhledat organizaci oprávněnou k projektové činnosti, která bude vykonávat funkci generálního projektanta (příloha č. 1), a dohodnout42) s ní písemně, že zaujme stanovisko k návrhu projektového úkolu (§ 23) a že uzavře v dohodnuté lhůtě smlouvu o dodávce úvodního (jednostupňového) projektu a o výkonu autorského dozoru, popřípadě též, jak bude spolupracovat při zpracování přípravné dokumentace.
(2) Nedojde-li k dohodě, postupuje investor podle ustanovení § 73 odst. 1 až 3, pokud není nutno postupovat podle ustanovení zvláštních předpisů.43)

Oddíl2

Projektový úkol
Účel a funkce projektového úkolu

§ 13

(1) Projektový úkol vymezuje požadavky na celou stavbu do podrobností potřebných pro vypracování úvodního (jednostupňového) projektu v souladu s investičním záměrem, pokud byl vydán. Jde-li o soubor staveb, musí být v projektovém úkolu každé stavby souboru zabezpečeny též podmínky a návaznosti vyplývající ze studie souboru staveb.
(2) Projektový úkol věcně a funkčně vymezuje a zdůvodňuje stavbu a její umístění, stanoví národohospodářské, výrobní (provozní) a sociální cíle stavby, požadavky na její technickou, ekonomickou, architektonickou a výtvarnou úroveň (především na uplatnění výsledků vědeckotechnického rozvoje)7) a vymezuje časový průběh výstavby. Přitom prokazuje realizovatelnost a efektivnost44) stavby a stanoví zejména:
a) rozsah a členění stavby [§ 30 odst. 3 písm. c)] na stavební objekty a provozní soubory,
c) požadavky na použití jmenovitě uvedených provozně nevyzkoušených strojů a zařízení45) včetně zdůvodnění uvažovaného použití doloženého vyjádřením řešitele a výrobce a podle potřeby požadavky na vývoj včetně náhradního řešení pro případ jeho neúspěšného skončení,
- údaje a ukazatele charakterizující efektivnost v oblasti vnitřních a vnějších vztahů,
- požadavky na automatizaci řízení technologických nebo výrobních procesů, popřípadě požadavky vyplývající z automatizace vyšších úrovní řízení,
- použití stavebních soustav a technologických souborů u rozhodujících stavebních objektů,
- rozhodující stroje a zařízení s označením standardních a nestandardních a jejich rozhodujících technickoekonomických parametrů,
- technologii výroby (provozu),
b) požadavky na technické, ekonomické, architektonické a výtvarné řešení stavby, zejména
- dodržení podmínek ochranných pásem, chráněných území, chráněných částí přírody a ochrany památkových objektů,
- ochranu podzemních kovových zařízení48) proti korozi,
- způsob racionálního hospodaření s palivy a energiemi,
- civilní obranu,
- způsob provozu z hlediska péče o životní prostředí,47) bezpečnosti práce a technických zařízení a požární ochrany,
- odnětí pozemků zemědělskému a lesnímu půdnímu fondu a na rekultivaci území podle rozhodnutí orgánů ochrany těchto fondů,
g) požadavky na opatření zabezpečující společenské zájmy nebo se jich dotýkající, zejména požadavky na
d) požadavky na dovoz strojů a investičních celků, licencí a na zajištění dodávek z dovozu pro budoucí výrobu v budovaných kapacitách, doložené rozborem jejich nezbytnosti a předpokladů efektivnosti dovozu. U dovozů pro výstavbu zahrne rozbor též způsob opatření projektových podkladů, údajů o zabezpečení včasného uvedení investičního celku nebo důležitého jednotlivého stroje do provozu a o zajištění využití odpovědnosti za vady (záruky) zahraničního dodavatele, popřípadě též zdůvodnění potřeby uzavřít výjimečně zahraniční smlouvu před schválením úvodního (jednostupňového) projektu,
e) požadavky na provádění stavby (zejména zásady řešení zařízení staveniště včetně využití trvalých stavebních objektů, popřípadě dosavadních objektů a průkazu nezbytnosti budování mimoglobálních objektů zařízení staveniště, lhůtu výstavby), popřípadě požadavky na postupné uvádění stavby do provozu (užívání) po ucelených částech stavby, u modernizací a rekonstrukcí též způsob a rozsah provozu včetně termínů a rozsahu jeho potřebného přerušení (odstávek),
- požadavky na souvisící, zejména vyvolané investice,
f) podmínky zabezpečení budoucího provozu (užívání) stavby, zejména
- požadovaný počet pracovníků, z toho přírůstek a zdroje jeho krytí (převodem z likvidovaných provozoven, uvolněním z existujících provozoven, z bilančních zdrojů oblasti),
- požadavky na zajištění surovin, materiálů, energií, palivové základny,46) vody a dopravy,40),
- připojení na dopravní a rozvodné sítě12) a kanalizaci,
- požadavky na kooperace s dosavadními, budoucími, popřípadě plánovanými stavbami (závody),
- předpoklady odbytu výrobků včetně vývozu,
i) celkové náklady stavby.
h) určení provozovatelů (uživatelů) stavby, způsob a podmínky převzetí budoucího provozu (užívání) a u staveb KBV investorský rozvrh bytových, popřípadě dalších objektů,
(3) Podle charakteru a rozsahu stavby zabezpečuje investor potřebné studie; tyto studie se využijí při zpracování projektového úkolu.
(4) U rekonstrukcí a modernizací zabezpečuje investor též nejpozději při zpracování projektového úkolu dokumentaci dosavadního stavu včetně rozhodujících technickoekonomických údajů o provozu (užívání) stavby a popisu technického stavu zařízení; tato dokumentace se rovněž připojuje k projektovému úkolu.
(5) Podrobný obsah a skladba projektového úkolu jsou uvedeny v příloze č. 2.
(6) Postup při stanovení lhůt výstavby v projektovém úkolu je uveden v příloze č. 15.

§ 14

Projektový úkol slouží zejména:
c) k registraci stavby,
a) k dohodě, popřípadě určení budoucího dodavatelského systému,
b) k vydání rozhodnutí o umístění stavby,
g) pro vypracování projektové dokumentace.
d) k plánování investiční výstavby,
e) k předběžnému zajištění finančních prostředků (včetně devizových),
f) k uzavření smluv o přípravě dodávek nebo smluv o spolupráci na organizační a projektové přípravě stavby, smlouvy o dodávce projektové dokumentace a k uzavření dohod o náhradním řešení pro případ neúspěšného skončení vývoje,

§ 15

Způsob zpracování projektového úkolu
(1) Projektový úkol se vypracovává samostatně pro každou stavbu, nestanoví-li vyhláška v § 4 jinak; musí být vypracován v souladu s výchozími podklady podle § 11 odst. 2.
(2) Vypracování projektového úkolu včetně nezbytných průzkumů a studií zabezpečuje investor. Investor může zajistit vypracování projektového úkolu anebo jeho části včetně průzkumů, studií a nezbytných geodetických podkladů u projektové nebo jiné oprávněné organizace.24)
(3) Projektový úkol nebo jeho část se zpracovává, je-li to účelné nebo stanoví-li to investiční záměr, ve variantách. V takovém případě investor projednává a předkládá k vydání rozhodnutí o umístění stavby a ke schválení nejvhodnější variantu s vyhodnocením ostatních variant.

§ 16

Spolupráce organizací při vypracování projektového úkolu
(1) Pro vypracování projektového úkolu jsou dodavatelské organizace povinny poskytnout investorovi, popřípadě zpracovateli na jejich žádost informace o svých výrobních a dodavatelských možnostech, výrobcích a lhůtách dodávek včetně uvažovaných inovací a údaje pro vypracování propočtu nákladů. Poskytnuté informace jsou pro tyto organizace závazné po dobu jimi stanovenou v souladu s potřebami přípravy a realizace stavby.
(2) Investor je povinen před počátkem prací na projektovém úkolu vyhledat dodavatelské organizace, popřípadě dovozce, s jejichž účastí se při výstavbě uvažuje, a projednat a dohodnout s nimi způsob a rozsah jejich spolupráce na vypracování projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu podle zvláštního předpisu.49)
(3) Na základě dohody uzavřené podle odstavce 2 poskytne zpracovatel projektového úkolu v průběhu prací na něm vyšším dodavatelům pro jejich přípravu dílčí výsledky těchto prací. Vyšší dodavatelé poskytnou zpracovateli projektového úkolu výsledky své přípravy včetně návrhů na postup při provádění stavby k využití pro dokončení projektového úkolu.
(4) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 2 nebo nemohl-li být dodavatel vyhledán, postupuje se podle ustanovení § 73, pokud není nutno postupovat podle ustanovení zvláštních předpisů.50)
(5) Na žádost investora doloženou potvrzením jeho ústředního orgánu o tom, že vybudování stavby je uvažováno pomocí devizově krytého dovozu, je dovozce povinen poskytovat dostupné údaje a informace pro zpracování projektového úkolu včetně údajů o nákladech dovozu (§ 46) a o předpokládaném meziročním cenovém vývoji pro případ časového posunu realizace dodávek. Potvrzení ústředního orgánu investora odpadá, jestliže pro stavbu je vydán investiční záměr uvažující s dovozem.

§ 17

Etapy
(1) U závazných a centralizovaných staveb mohou být v projektovém úkolu vymezeny etapy stavby, které umožňují postupné projektování a plynulý postup výstavby. Pro každou etapu se určí její propočtové náklady a doba provádění (§ 52 odst. 3 a příloha č. 15 část A bod 5). V rámci první etapy musí být zajištěny též části stavby potřebné k rozvinutí výstavby včetně přípravy území a zařízení staveniště, zejména sociálního.
(2) Etapu tvoří jedna nebo více ucelených částí stavby. Etapa může být vymezena jinak, jen vyžadují-li to podmínky dovozu.
(3) Stavby uvedené v odstavci 1 je možno členit na etapy, jen dá-li k tomu nejpozději do schválení projektového úkolu souhlas ústřední orgán investora na základě kladného stanoviska příslušného orgánu státní expertizy obsaženého v jejích závěrech (§ 65 odst. 10) a dohodnutého s příslušnou plánovací komisí.

§ 18

Ucelené části stavby
(1) Pokud investor nebo budoucí provozovatel (uživatel) potřebuje v souladu s celospolečenským zájmem stavbu postupně uvádět do provozu (užívání), vymezí investor v projektovém úkolu s využitím spolupráce dodavatelů podle odstavce 2 ucelené části stavby [§ 2 odst. 9, § 13 odst. 2 písm. e)].
(2) Investor (zpracovatel projektového úkolu) je povinen vyžádat si k vymezení ucelených částí stavby spolupráci51) vyšších přímých dodavatelů z hlediska potřeb realizace a tito dodavatelé jsou povinni potřebnou spolupráci poskytnout.

§ 19

Výběr staveniště
(1) V rámci prací na projektovém úkolu zabezpečuje investor výběr staveniště - pokud tento výběr nebyl proveden dříve - včetně pořízení geodetických podkladů a provedení nezbytných průzkumů. Odůvodnění výběru staveniště je součástí projektového úkolu.
(2) Správci podzemních rozvodných sítí a kanalizací, popřípadě zvláštních zařízení jsou při provádění průzkumů podle odstavce 1 povinni poskytovat včas (§ 74 odst. 1) investorovi, popřípadě zpracovateli projektového úkolu ověřené údaje o prostorovém umístění těchto sítí, popřípadě zařízení a jejich technickém stavu. Pokud dojde ke změně údajů po jejich poskytnutí, jsou správci sítí a zařízení povinni poskytnuté údaje neprodleně upřesnit; tuto povinnost mají do dokončení stavby. Obdobnou povinnost mají správci uvedení v první větě vůči účastníkům výstavby při zpracování projektové dokumentace a při provádění stavby.
(3) Staveniště musí odpovídat společenským zájmům, zejména požadavkům péče o životní prostředí, ochrany zemědělské a lesní půdy,52) být v souladu s územně plánovací dokumentací a přitom umožňovat nejhospodárnější provedení i provoz (užívání) zamýšlené stavby.
(4) Zásady pro postup při výběru staveniště jsou uvedeny v příloze č. 3; soubor průzkumných prací je uveden v příloze č. 4.

§ 20

Projednávání projektového úkolu
(1) V průběhu prací projedná investor, popřípadě nadřízený orgán investora, dle potřeby za účasti zpracovatele, projektový úkol
c) s dotčenými orgány státní správy, které podle zvláštních předpisů hájí společenské zájmy (dále jen „dotčené orgány státní správy“), účinky a důsledky stavby včetně hlediska obrany a bezpečnosti státu a ochrany stavby před trestnou činností;53)
a) s orgány oblastního plánování u staveb, pro něž nebyl vydán investiční záměr a které mají požadavky na nové pracovní síly nebo na nové stavební pozemky;41)
b) s orgány a organizacemi možnosti a podmínky zabezpečení realizace a budoucího provozu (užívání) stavby, zejména z hledisek uvedených v § 13 odst. 2 písm. d) a f);
e) s budoucími provozovateli (uživateli) z hledisek uvedených v § 13 odst. 2 písm. h); způsob a podmínky převzetí dokončených staveb nebo jejich částí do správy (vlastnictví) příslušných socialistických organizací, popřípadě i způsob a podmínky jejich převzetí k užívání za účelem budoucího provozu (užívání) se sjednají smluvně;
i) s příslušnými vedoucími pracovišti vědeckotechnického rozvoje z hlediska uplatnění nejnovějších výsledků vědeckotechnického rozvoje.58)
h) s příslušnými orgány Československého svazu tělesné výchovy57) soulad požadavků na řešení tělovýchovných zařízení s plánovitým rozvojem materiálně technické základny tělesné výchovy a sportu;
- účelnost a komplexnost navrhovaného řešení, jde-li o výstavbu podnikových rekreačních zařízení včetně objektů sloužících převážně rekreaci;56)
- zásady řešení sociálního zařízení staveniště u staveb, jejichž dokumentace podléhá státní expertize,
g) s příslušnými odborovými orgány
d) s vyššími dodavateli a přímými dodavateli výrobků a montáží (§ 16), popřípadě s dovozci možnosti a podmínky dodavatelského zabezpečení stavby; dodavatelé si podle potřeby přizvou své dodavatele;
f) s orgánem zabezpečujícím koncepci rozvoje a rozmístění skladové sítě54) soulad s touto koncepcí, jde-li o samostatné kryté uzavřené sklady;55)
(2) Organizace, která se zavázala zpracovat projektový úkol pro investora, může se zavázat také k jeho projednání podle odstavce 1.
(3) K dokladové části projektového úkolu se připojují z jednání podle odstavce 1:
c) stanoviska organizací spravujících dopravní a rozvodné sítě a kanalizace včetně potřebných technických údajů o napojení;
a) rozhodnutí, popřípadě stanoviska nebo vyjádření dotčených orgánů státní správy, které je nutno podle zvláštních předpisů59) opatřit již v průběhu prací na projektovém úkolu včetně orgánů civilní obrany;
b) doklady o jednáních týkajících se zajištění paliv, energií, vody a dopravy a racionálního hospodaření s palivy a energiemi;60)
d) stanovisko orgánu oblastního plánování podle odstavce 1 písm. a);
e) smlouva podle odstavce 1 písm. e) a doklad o projednání s orgány a organizacemi podle odstavce 1 písm. f) až i).
(4) Jednání v průběhu prací podle odstavce 1, o nichž nemusí být předloženy doklady, mohou být omezena podle povahy případu na ústní konzultace.
(5) Orgány a organizace jsou povinny poskytnout konzultace, popřípadě údaje a informace pro vypracování projektového úkolu nejpozději ve lhůtě 15 dnů od vyžádání, nestanoví-li zvláštní předpisy lhůty jiné. Tím není dotčeno ustanovení § 74 odst. 2.
(6) Informace, podklady, vyjádření, popřípadě souhlasy poskytnuté při projednávání podle odstavce 1 písm. c) mohou orgány měnit při územním řízení jen výjimečně a po zdůvodnění.
(7) V závěru prací projedná investor projektový úkol za účasti zpracovatele - nebyl-li zpracovatelem generální projektant, též za jeho účasti - s přímými dodavateli (§ 16), popřípadě rozhodujícími dovozci z hledisek uvedených v § 13 odst. 2 písm. a) až e) a dále rozsah dodavatelského zabezpečení stavby, dodavatelský systém, přiměřenost nákladů jednotlivých dodávek, popřípadě zpracování jednostupňového projektu v případech podle § 28 odst. 3. Při tomto jednání dohodne generální projektant s dodavateli jejich součinnost při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu a popřípadě dodavatel stavební části též zpracování prováděcích projektů stavebních objektů generálním projektantem (§ 26 odst. 4). O tomto jednání pořídí investor zápis, který se připojuje k dokladové části projektového úkolu. Toto projednávání investor účelně slučuje s projednáváním dodavatelského zabezpečení stavby podle zvláštního předpisu.61)
(8) Při projednávání podle předchozích odstavců jsou všechny zúčastněné orgány a organizace v zájmu včasné přípravy staveb povinny omezit všechna jednání na nezbytný rozsah a podle možnosti je účelně slučovat; přitom nemohou svá stanoviska podmiňovat stanovisky jiných orgánů nebo organizací s výjimkou zahraničního partnera.
(9) Pokud samostatné projednávání projektového úkolu není uloženo zvláštními předpisy62) a jestliže je to účelné a investor se o tom dohodne s generálním projektantem, lze projednání podle odstavce 1 u dokumentace zpracované podle § 4 odst. 4 písm. c) a odst. 5 spojit s projednáváním úvodního (jednostupňového) projektu podle § 37.

§ 21

Využití výsledků projednání

Výsledky projednání podle § 20 se zpracují do projektového úkolu, který investor předkládá k územnímu řízení a k němuž si vyžaduje stanovisko generálního projektanta; přitom musí být vyjádřeno, jak bylo vyhověno požadavkům obsaženým v dokladech podle § 20 odst. 3.

§ 22

Projednání projektového úkolu v územním řízení
(1) Dokončený projektový úkol doložený kladným stanoviskem orgánu oblastního plánování se s dotčenými orgány státní správy projedná v územním řízení.63) Jde-li o soubor staveb, přikládá se k projektovému úkolu první stavby studie souboru staveb.
(2) K urychlení průběhu územního řízení může investor opatřit stanoviska těchto orgánů ještě před jeho zahájením a přiložit je k žádosti o rozhodnutí o umístění stavby. Vždy však opatří investor před zahájením územního řízení rozhodnutí těch orgánů, které je vydávají ve správním řízení na základě zvláštních předpisů (příloha č. 16 část B).
(3) Stanoviska organizací spravujících rozvodné sítě12) a kanalizace, která jsou připojena k dokladové části projektového úkolu, se pro územní řízení znovu nevyžadují.
(4) O výsledcích územního řízení informuje investor bez zbytečného odkladu generálního projektanta.

§ 23

Vyžádání stanoviska generálního projektanta
(1) Současně s vyžádáním rozhodnutí o umístění stavby si vyžádá investor stanovisko generálního projektanta.
(2) Ve stanovisku zhodnotí generální projektant zejména úplnost projektového úkolu, účelnost a hospodárnost navrhovaného řešení a lhůtu výstavby. V závěru vyjádří, zda v projektové dokumentaci lze dodržet parametry (závazné údaje a ukazatele) projektového úkolu, popřípadě za jakých podmínek, nebo zdůvodní, proč je nelze dodržet.
(3) Generální projektant sdělí své stanovisko k projektovému úkolu investorovi, který je připojí k projektovému úkolu jako jeden z podkladů pro jeho posouzení, státní expertizu a schválení.
(4) Podrobný obsah stanoviska generálního projektanta je uveden v příloze č. 1.

Oddíl3

Studie souboru staveb

§ 24

(1) Studie souboru staveb (§ 11 odst. 1 první věta) řeší vzájemné urbanistické, výrobní, technické, funkční, provozní, dopravní a ekonomické souvislosti jednotlivých staveb souboru a návaznosti na souvisící investice, požadavky na jednotlivé stavby a společné inženýrské sítě a objasňuje věcnou a časovou koordinaci postupné přípravy a realizace jednotlivých staveb a základní koncepci zařízení staveniště včetně využití trvalých objektů staveb, popřípadě jiných dosavadních objektů. Jsou-li v souvislosti se stavbami KBV připravovány účelové nebo podmiňující stavby, zahrnuje studie souboru staveb vždy i tyto stavby.
(2) Zpracování studie souboru staveb a její postupné upřesňování zabezpečuje, pokud si to nevyhradí nadřízený orgán,
a) investor, jde-li o soubor jím připravovaných staveb,
b) investor, jehož stavba vyvolala potřebu dalších staveb souboru jiných investorů, ve spolupráci s těmito investory, nedojde-li k jiné dohodě,
c) u průmyslových aglomerací investor s rozhodujícím podílem na výstavbě, a pokud nedojde o tom k dohodě, investor určený dohodou nadřízených, popřípadě ústředních orgánů.
(3) Studie souboru staveb musí být vypracována nejpozději s projektovým úkolem první stavby souboru a musí být v souladu s územně plánovací dokumentací; je podkladem pro návrhy projektových úkolů dalších staveb souboru, podle kterých se postupně upřesňuje.
(4) Pro způsob zpracování a pro projednání studie souboru staveb, popřípadě pro vyžádání stanovisek k ní platí přiměřeně ustanovení oddílu druhého; studie se projedná nejpozději společně s projektovým úkolem první stavby souboru.
(5) Nahrazuje-li studie souboru staveb nebo její část projektové úkoly jednotlivých staveb souboru podle § 4 odst. 4 písm. b), přizpůsobí se, popřípadě postupně pro jednotlivé stavby souboru nebo jejich části, její obsah podle přílohy č. 5 v potřebné míře obsahu podle přílohy č. 2 tak, aby pro jednotlivé stavby souboru splňovala účely uvedené v § 13 a 14.
(6) Studie souboru staveb podle odstavce 5 podléhá státní expertize, je-li alespoň jedna ze staveb souboru závazná nebo centralizovaná, a schvaluje se podle ustanovení § 64 odst. 7. Pro způsob jejího zpracování, projednání, vyžádání stanovisek, státní expertizu a schválení platí obdobně ustanovení vztahující se na projektový úkol.
(7) Podrobný obsah studie souboru staveb je uveden v příloze č. 5.

Část IV

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE

Oddíl1

Společná ustanovení

§ 25

Členění a rozsah projektové dokumentace
(1) Projektová dokumentace stavby se člení obvykle na dva stupně, a to na úvodní projekt a prováděcí projekty.
(2) Za podmínek stanovených touto vyhláškou může být vypracován jednostupňový projekt (§ 28), popřípadě zjednodušená projektová dokumentace (§ 4 odst. 6 a 7).
(3) Součástí projektové dokumentace stavby není zejména
c) dokumentace automatizovaných systémů řízení zpracovaná podle zvláštních předpisů.66)
a) výkresová a jiná dokumentace (dále jen „dodavatelská dokumentace“), kterou zpracovávají dodavatelé
aa) v rámci své výrobní přípravy,64)
ab) na základě prováděcích projektů jako součást své dodávky,65)
b) dokumentace dočasných objektů zařízení staveniště a dokumentace nezbytných úprav dosavadních a trvalých objektů (část A bod 1.1 přílohy č. 14) pro účely zařízení staveniště, jež se zpracovává v souladu se základním řešením zařízení staveniště stanoveným v úvodním projektu obdobně podle ustanovení § 4 odst. 6 a 7 a § 28 vyhlášky a kterou zabezpečuje dodavatel stavební části; tuto dokumentaci může dodavatel stavební části vypracovat ještě před schválením úvodního projektu,

§ 26

Zabezpečení projektové dokumentace
(1) Projektovou dokumentaci pro celou stavbu a výkon autorského dozoru zabezpečuje pro investora generální projektant, pokud nejde o případy uvedené v odstavcích 3 a 4.
(2) V rozsahu své dodávky zpracovávají
b) vyšší dodavatelé rekonstrukcí a modernizací technologického zařízení,69) kteří zpracovali prováděcí, popřípadě jednostupňové projekty pro původní dodávku, pro generálního projektanta příslušnou část úvodního, popřípadě jednostupňového projektu na jeho požádání.
a) vyšší dodavatelé souborů strojů a zařízení67) uvedení v seznamech vydaných jejich nadřízenými ústředními orgány podle zvláštních předpisů68) pro generálního projektanta příslušnou část úvodního projektu u označených seznamových dodávek, pokud se na tom vzájemně dohodli, nebo tak rozhodly jejich nadřízené orgány,
(3) Prováděcí projekty provozních souborů (dílčích provozních souborů), dodávaných jako vyšší dodávka, zabezpečují jejich vyšší dodavatelé jako součást svých dodávek.67)
(4) Prováděcí projekty stavebních objektů zabezpečuje dodavatel stavební části stavby jako součást své dodávky,70) nejde-li o případ podle odstavce 5. Požádá-li o to dodavatel stavební části stavby při projednávání projektového úkolu podle § 20 odst. 7, je generální projektant povinen pro něj prováděcí projekty zpracovat a odevzdat mu je v termínech smluvených podle plánu organizace výstavby. O tom se uzavře mezi dodavatelem stavební části a generálním projektantem smlouva.25)
(5) V případech, kdy investor, generální projektant a dodavatel stavební části jsou podřízeni jednomu nadřízenému, popřípadě ústřednímu orgánu, může tento orgán stanovit, že prováděcí projekty stavebních objektů zabezpečuje pro investora generální projektant.

§ 27

Projektové podklady
(1) Přímí dodavatelé jsou povinni poskytovat pro zpracování projektové dokumentace projektové podklady v celém rozsahu svých dodávek na žádost jejího zpracovatele doloženou výchozími technickými údaji a údajem o předpokládaných (plánovaných) termínech zahájení a dokončení příslušných provozních souborů a stavebních objektů. Tutéž povinnost mají i poddodavatelé vůči přímým dodavatelům. Dohodne-li se tak přímý vyšší dodavatel se zpracovatelem projektové dokumentace, může požadovat na svém dodavateli, aby projektové podklady poskytl jeho jménem přímo zpracovateli.
(2) Za obdobných podmínek jako dodavatelé podle odstavce 1 jsou povinni poskytovat dostupné projektové podklady dovozci organizacím, pro něž zabezpečují dovoz strojů nebo investičních celků. Zabezpečuje-li se dovoz přímo pro investora, je zpracovatel příslušné projektové dokumentace povinen poskytovat výchozí technické údaje pro opatření projektových podkladů. Investor se může dohodnout s organizací, která pro něj zpracovává příslušnou projektovou dokumentaci, že jeho jménem opatří projektové podklady od dovozce.
(3) Dodavatelé uvedení v odstavci 1 odpovídají za správnost a úplnost projektových podkladů, vyšší dodavatelé vždy též za jejich zkoordinovanost; tuto odpovědnost nemohou předem vyloučit. Poskytnutými projektovými podklady jsou vázáni, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak; mohou je změnit pouze, dojde-li v souladu se zvláštními předpisy71) ke změně jejich výrobního programu, jinak jen dohodnou-li se o tom účastníci výstavby, popřípadě jejich nadřízené orgány. Projektové podklady poskytnuté dovozcem jsou závazné, jen byla-li uzavřena zahraniční smlouva.
(4) Výchozí technické údaje se přizpůsobují druhu a složitosti dodávek a danému stupni projektové dokumentace a uvádějí se v podrobnostech nezbytných pro poskytnutí projektových podkladů.
(5) Projektovými podklady72) jsou konstrukční, technologické, hmotnostní a jiné údaje, jimiž jsou definovány základní vlastnosti stavebních soustav, konstrukcí a prvků, konstrukcí strojů a zařízení a kovových konstrukcí, které mají být při výstavbě použity, údaje o montáži a užívacích, popřípadě provozních podmínkách, podklady ekonomické, rozpočtové a cenové, pro vypracování plánu organizace výstavby a podklady pro projektování automatizace řízení. Projektové podklady musí dodavatelé poskytovat v podrobnostech potřebných k vypracování příslušného stupně projektové dokumentace.
(6) Obsah výchozích technických údajů a projektových podkladů je uveden v příloze č. 7.
(7) Nejde-li o projektové podklady z dovozu, poskytují se projektové podklady týkající se standardních73) stavebních soustav, konstrukcí a prvků, konstrukcí strojů a zařízení, kovových konstrukcí a typového programového vybavení do 15 dnů od doručení požadavku.
(8) U nestandardních - v případě dovozu i standardních - stavebních soustav, konstrukcí a prvků a u nestandardních strojů a zařízení a kovových konstrukcí se poskytují projektové podklady ve lhůtách dohodnutých mezi dodavateli uvedenými v odstavci 1 a zpracovatelem projektové dokumentace nebo mezi dovozci a jejich odběrateli (objednateli). Nedojde-li k dohodě o lhůtách do 15 dnů od doručení požadavku, platí lhůta požadovaná, pokud dodavatel v téže lhůtě nepředloží rozpor k rozhodnutí nadřízeným orgánům; to však neplatí u dovozu.
(9) Výchozí technické údaje se k žádosti o poskytnutí projektových podkladů potřebných pro vypracování prováděcích projektů nepřipojují, pokud jsou patrné z odevzdaného úvodního projektu; v těchto případech postačí odvolávka na příslušnou část úvodního projektu.
(10) Projektové podklady nesmějí vést ke zhoršení technickoekonomických parametrů předchozího stupně dokumentace.
(11) Povinnost poskytovat projektové podklady splní dodavatel, jde-li o projektové podklady uvedené v dostupných katalozích a cenících nebo o typové podklady, popřípadě opakovatelné projekty tím, že odkáže na příslušný platný katalog, ceník nebo přehled platných typových podkladů a opakovatelných projektů a označí zpracovatele a distributora typového podkladu74) a zpracovatele opakovatelného projektu,30) kteří jsou povinni poskytovat tyto podklady zpracovateli projektové dokumentace do 15 dnů od doručení požadavku.
(12) Projektové podklady uvedené v odstavci 7 se poskytují bez úplaty; projektové podklady uvedené v odstavci 8 se poskytují za úplatu podle zvláštních předpisů,75) popřípadě podle § 74.
(13) Požaduje-li zpracovatel projektové dokumentace, zejména při modernizacích, údaje o současném stavu, jsou investor a ostatní správci zařízení povinni poskytnout je do 15 dnů od doručení požadavku.

§ 28

Jednostupňový projekt
(1) Jednostupňový projekt se zpracovává v obdobné skladbě jako úvodní projekt s podrobností prováděcího projektu.
(2) Jednostupňový projekt se vypracovává
b) pro stavby zajišťující rozvoj oborů s velmi krátkými inovačními cykly, které na návrh ústředního orgánu investora určí příslušná komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj,
a) pro stavby, které nevyžadují složitější řešení, zejména pro stavby a jednoduchým architektonickým a stavebně technickým řešením a pro stavby se známou technologií výroby (provozu),
c) při použití typových podkladů, popřípadě podrobné dokumentace k typovému podkladu stavebního objektu nebo opakovatelných projektů,
d) stanoví-li tak orgán oprávněný schválit projektový úkol u staveb uvedených v § 4 odst. 5.
(3) Jednostupňový projekt může být vypracován i pro jiné stavby, než které jsou uvedeny v odstavci 2, dohodnou-li se o tom účastníci výstavby (§ 20 odst. 7), zejména jestliže se tím zjednoduší a urychlí projektová příprava staveb.
(4) V rámci úvodního projektu lze zpracovat projektovou dokumentaci jednoduchých stavebních objektů, popřípadě provozních souborů nebo jejich částí jednostupňově. V rámci jednostupňového projektu lze zpracovat projektovou dokumentaci složitých stavebních objektů, popřípadě provozních souborů v úrovni úvodního projektu; do podrobností prováděcího projektu se tato dokumentace dopracuje dodatečně v souladu s časovým plánem výstavby.

§ 29

Projektová dokumentace ze zahraničí

Pokud zvláštní předpisy nebo opatření76) nestanoví jinak, může být projektová dokumentace ze zahraničí použita, jen vyhovuje-li tuzemským právním předpisům, zejména technickým normám. Soulad dokumentace s těmito předpisy nebo udělení potřebných výjimek zajišťuje organizace, pro kterou dovozce zabezpečuje její dovoz.

Oddíl2

Úvodní (jednostupňový) projekt
Účel a funkce úvodního (jednostupňového) projektu
Projednávání úvodního (jednostupňového) projektu

§ 30

(1) Úvodní (jednostupňový) projekt je souborným technickoekonomickým, architektonickým a výtvarným řešením celé stavby, popřípadě její etapy.
(2) Úvodním (jednostupňovým) projektem nesmějí být zhoršeny závazné údaje a ukazatele schváleného projektového úkolu.
(3) Úvodní (jednostupňový) projekt zejména
b) určuje definitivně funkci, rozsah a účinky stavby a stanoví její technickoekonomickou, architektonickou a výtvarnou úroveň,
c) stanoví definitivní členění stavby na provozní soubory a stavební objekty (§ 66 odst. 3) a popřípadě též na ucelené části, určuje skladbu hlavních strojů a zařízení v jednotlivých provozních souborech a jejich vzájemnou vazbu, stavební soustavy a technologické soubory stavebních objektů; u provozně nevyzkoušených strojů a zařízení uvede důsledky, popřípadě rizika spojená s jejich použitím včetně náhradního řešení,
a) prokazuje souhrnnou efektivnost44) předpokládanou projektovým úkolem,
i) řeší způsob racionálního hospodaření s palivy a energiemi (energetickou náročnost stavby),
n) stanoví rozpočtové náklady stavby.
m) upřesňuje požadovaný počet pracovníků, z toho přírůstek a zdroj jeho krytí,
l) zpřesňuje rozsah odnětí pozemků zemědělskému a lesnímu půdnímu fondu a výpočet odvodu peněžitých částek,
k) řeší způsob zabezpečení budoucího provozu (zajištění surovin, paliv, energií, vody, dopravy, pracovních sil apod.); u modernizace též způsob a zajištění repasí77) a oprav strojů, které se z dosavadního provozu budou instalovat,
- zabezpečuje dodržení podmínek ochranných pásem, chráněných území, chráněných částí přírody a ochrany památkových objektů,
- řeší napojení stavby na dopravní a rozvodné sítě a kanalizace,
j) řeší územně technické vztahy, zejména
h) řeší podmínky ochrany proti korozi podzemních kovových zařízení,
g) řeší způsob napojení stavby na systém veřejné dopravy,40)
f) stanoví podmínky a způsob řešení stavby a jejího provozu z hlediska péče o životní prostředí, bezpečnosti práce a technických zařízení, požární ochrany a civilní obrany,
e) stanoví způsob řízení technologických a výrobních procesů, popřípadě způsob jeho automatizace a určuje zásady organizace provozu; přitom vyjadřuje potřebné vazby na provozovaný nebo budovaný automatizovaný systém řízení,66)
d) upřesňuje rozsah dovozu strojů, investičních celků, licencí a jiných dodávek, údaje o vhodnosti, efektivnosti a devizové návratnosti dovozu uvedené v projektovém úkolu [§ 13 odst. 2 písm. d)],
(4) Součástí úvodního (jednostupňového) projektu je plán organizace výstavby (příloha č. 8 část F), který
b) vyjadřuje způsob a postup další přípravy a provádění stavby, zejména dodavatelský systém, časový plán, základní řešení zařízení staveniště včetně využití trvalých objektů stavby popřípadě dosavadních objektů, a průkaz nezbytnosti mimoglobálních objektů, zajištění zemníků, tras mimostaveništní přepravy a její hospodárnosti, podmínky uvedení stavby a popřípadě též jejích ucelených částí do provozu (užívání), požadavky na organizaci provedení komplexního vyzkoušení a garančních zkoušek a u modernizací a rekonstrukcí též upřesnění způsobu a rozsahu provozu v průběhu provádění stavby a rozsahu nezbytných provizorií.
a) je podkladem pro projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu78) a pro řízení a kontrolu provádění staveb, nejsou-li řízeny podle jiných předpisů,79)
(5) Statický výpočet, základní technologické, hydrotechnické a jiné výpočty, rozbory nákladů pořízení a technické údaje o provedených průzkumech připojí generální projektant ve dvou vyhotoveních jako doklad k úvodnímu projektu jen na výslovnou žádost investora, pokud zvláštní předpisy, zejména technické normy nestanoví jinak. Je-li nutné prokázat fungování automatizace v extrémních stavech procesu, přiloží jako doklad též výsledky simulace procesu.
(6) Jestliže výpočty uvedené v odstavci 5 byly provedeny pomocí samočinných počítačů, postačí, poskytne-li generální projektant údaj o základních podmínkách a výsledcích, popřípadě též algoritmus řešení.
(7) Podrobný obsah a skladbu úvodního projektu jsou uvedeny v příloze č. 8.
(8) Postup při stanovení lhůt výstavby v úvodním (jednostupňovém) projektu je uveden v příloze č. 15.

§ 31

Úvodní (jednostupňový) projekt80) na stavbu, popřípadě na její etapu je podkladem
b) k plánování investiční výstavby,
c) k zajištění financování stavby,
a) k žádosti o vydání stavebního povolení,81)
d) k uzavření dodávkových smluv,82)
e) ke zpracování prováděcích projektů, nejde-li o jednostupňový projekt,
f) k žádosti o udělení souhlasu k zahájení stavby83) a pro účely registrace zahajované stavby.84)

§ 32

Způsob vypracování úvodního (jednostupňového) projektu
(1) Úvodní (jednostupňový) projekt se zpracovává na základě schválené přípravné dokumentace a rozhodnutí o umístění stavby. Před vydáním rozhodnutí o umístění stavby a schválením projektového úkolu
a) nesmějí být zahájeny práce na úvodním (jednostupňovém) projektu, pokud k tomu nedá po zvážení možných rizik výjimečně souhlas orgán oprávněný schválit projektový úkol; u rekonstrukcí a modernizací mohou být tyto práce zahájeny i bez takového souhlasu, pokud si orgán oprávněný schválit projektový úkol jeho udělení nevyhradil;
b) nemůže být úvodní (jednostupňový) projekt dokončen a odevzdán investorovi.
(2) Ústřední orgány investorů zhodnotí vždy ke konci kalendářního roku výjimečné souhlasy udělené podle odstavce 1; v případě, že došlo ke zmaření projektových prací, podají o tom zprávu příslušné komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.
(3) Úvodní (jednostupňový) projekt se zpracovává na celou stavbu; jsou-li ve schváleném projektovém úkolu vymezeny etapy stavby (§ 17), zpracovávají se úvodní (jednostupňové) projekty na jednotlivé etapy.
(4) Vypracovává-li se úvodní (jednostupňový) projekt stavby na etapy, musí být současně s úvodním (jednostupňovým) projektem na první etapu zpracován v nezbytném rozsahu plán organizace výstavby, celková situace stavby (zastavovací plán) a souhrnný rozpočet na celou stavbu (§ 52 odst. 3). V úvodním projektu každé další etapy musí být prokázáno, že budou dodrženy celkové náklady stavby a lhůta výstavby stanovená v úvodním projektu první etapy.
(5) Průzkumné práce a geodetické podklady nezbytné pro úvodní (jednostupňový) projekt mohou být zajišťovány ještě před schválením přípravné dokumentace, dá-li k tomu souhlas orgán příslušný k jejímu schválení; zajišťuje-li tyto práce investor, je generální projektant povinen poskytnout mu potřebné konzultace a výchozí údaje. Doplňující průzkumy a doplňující geodetické práce, pokud jejich potřeba vyplyne v průběhu prací na úvodním (jednostupňovém) projektu, zabezpečuje generální projektant.
(6) Nelze-li některé části úvodního projektu výjimečně vypracovat v podrobnosti umožňující zpracování prováděcích projektů a jde-li o provozní soubory nebo stavební objekty, na nichž mají být zahájeny práce v pozdějším termínu, mohou se účastníci výstavby dohodnout, že se tyto části dopracují do nezbytné podrobnosti po schválení úvodního projektu; s tím musí vyslovit souhlas orgán příslušný ke schválení úvodního projektu, nevyhradí-li si to ústřední orgán investora. Tímto postupem nesmí být dotčeno ustanovení § 64 odst. 8 písm. a) ani ohroženo plánované zahájení a dokončení stavby.

§ 33

Spolupráce dodavatelů při vypracování úvodního (jednostupňového) projektu
(1) Po ukončení prací na projektovém úkolu - nejpozději do zahájení prací na úvodním (jednostupňovém) projektu - musí investor spolu s ostatními účastníky výstavby na podkladě předchozích jednání (§ 12, § 16 odst. 2 a § 20 odst. 7) zabezpečit spolupráci všech dodavatelů, popřípadě dovozců při vypracování úvodního (jednostupňového) projektu, zejména uzavřením příslušných smluv.85)
(2) Na základě smluv podle odstavce 1, popřípadě na základě dohod uzavřených podle § 16 odst. 2 poskytne generální projektant v průběhu prací na úvodním (jednostupňovém) projektu vyšším dodavatelům dílčí projektové výsledky pro jejich výrobní přípravu. Vyšší dodavatelé poskytnou generálnímu projektantovi výsledky své předvýrobní přípravy k využití při dokončení úvodního (jednostupňového) projektu, zejména plánu organizace výstavby (příloha č. 8 část F). Termíny pro vzájemné poskytování výsledků podle tohoto odstavce dohodnou účastníci výstavby tak, aby byla zabezpečena včasná projektová i výrobní příprava.

§ 34

Členění stavby v úvodním (jednostupňovém) projektu
(1) V úvodním (jednostupňovém) projektu se stavba člení na technologickou a stavební část (příloha č. 8 části C a D); v těchto částech dále zejména na provozní soubory (dílčí provozní soubory) a stavební objekty nebo jejich části, popřípadě též na stroje a zařízení. Toto členění je podkladem pro uzavírání hospodářských smluv.
(2) Pro účely plánování se rozumí
b) stavební částí náklady výrobků a výkonů, které se zahrnují do hlavy III a V souhrnného rozpočtu, a s nimi souvisící náklady a výdaje hlav VI, VII a VIII souhrnného rozpočtu; u staveb KBV patří do stavební části též náklady výrobků a výkonů, které se zahrnují do hlavy IV souhrnného rozpočtu.
a) technologickou částí náklady výrobků a výkonů, které se zahrnují do hlavy II a IV souhrnného rozpočtu, a s nimi souvisící náklady a výdaje patřící do hlav VI, VII a VIII souhrnného rozpočtu,
(3) U staveb KBV patří pro uzavírání hospodářských smluv do stavební části též výrobky a výkony, jejichž náklady se zahrnují do hlavy IV souhrnného rozpočtu.

§ 35

Použití některých práv

Použije-li generální projektant v projektovém řešení vynálezu, je povinen vyznačit tuto skutečnost v úvodním (jednostupňovém) projektu a vymezit zároveň ekonomický nebo jiný společenský význam a důsledky využití vynálezu. Stejně postupuje, použije-li zlepšovací návrh.

§ 36

Společná ustanovení
(1) Projednání úvodního (jednostupňového) projektu navazuje věcně na projednávání projektového úkolu (§ 20); zahrnuje projednání úvodního (jednostupňového) projektu v průběhu prací (§ 37) a v závěru prací (§ 38).
(2) Účastníci výstavby a příslušné orgány a organizace jsou při projednávání úvodního (jednostupňového) projektu povinni postupovat obdobně podle ustanovení § 20 odst. 8. Doklady o těchto jednáních, pokud nejsou pouhými konzultacemi, se připojují k úvodnímu (jednostupňovému) projektu. Údaje o konzultacích se uvedou informativně ve zprávě. Generální projektant a investor se vzájemně průběžně informují o výsledcích jednání, která vedou samostatně.

§ 37

Projednávání úvodního (jednostupňového) projektu v průběhu prací
(1) Nestanoví-li zvláštní předpisy jinak
c) nejsou orgány a organizace, s nimiž se úvodní (jednostupňový) projekt projednává, oprávněny vyžadovat předkládání celé dokumentace, nýbrž jen částí, které se jejich působnosti dotýkají.
b) projednávají se věci, které již byly projednány ve stadiu projektového úkolu, znovu jen tehdy, došlo-li v průběhu prací na úvodním (jednostupňovém) projektu ke změně předpokladů, z nichž se vycházelo při projednávání projektového úkolu; projednávání úvodního (jednostupňového) projektu rovněž odpadá, pokud by jeho předmětem bylo pouze ověření, že byly dodrženy podmínky stanovené při projednávání projektového úkolu v územním řízení;
a) uskutečňuje se projednávání úvodního (jednostupňového) projektu v průběhu prací podle potřeby konzultacemi;
(2) Pokud projednání úvodního (jednostupňového) projektu neodpadá podle odstavce 1, projednává jej v průběhu prací
a) generální projektant zejména z hledisek uvedených v § 30 odst. 3 písm. f) až j) a odst. 4 a u staveb, jejichž dokumentace podléhá státní expertize z hlediska, jak bylo vyhověno požadavkům odborových orgánů na řešení sociálního zařízení staveniště [§ 20 odst. 1 písm. g)];
- optimálních podmínek pro využití záruční odpovědnosti zahraničního podniku.
c) investor nebo vyšší dodavatel zajišťující, popřípadě obstarávající86) dovoz strojů za účasti generálního projektanta s dovozcem zejména z hledisek
- vhodnosti úvodního (jednostupňového) projektu jako obchodního podkladu pro uzavření zahraniční smlouvy,
- přiměřenosti uvažované zahraniční ceny dovážených strojů, investičních celků,
- optimálních termínů pro uzavření a plnění zahraniční smlouvy,
b) investor, zejména z hledisek uvedených v § 30 odst. 3 písm. k) až m) a popřípadě též způsob likvidace škod na zemědělských a lesních porostech a kulturách, k nimž dojde při výstavbě;
(3) Generální projektant určí stadium rozpracovanosti, ve kterém jsou investor a přímí dodavatelé povinni projednat s ním na jeho výzvu koncepci technickoekonomického, architektonického a výtvarného řešení úvodního (jednostupňového) projektu; u závazných a centralizovaných staveb též za účasti zástupce orgánu, který provedl státní expertizu projektového úkolu, a schvalujícího orgánu, pokud si účast vyhradily. Podle povahy stavby může být dohodnuta i účast dalších orgánů a organizací. O projednání koncepce technickoekonomického řešení úvodního (jednostupňového) projektu pořídí generální projektant zápis, který musí být podepsán zástupci všech orgánů a organizací, které se projednání zúčastnily.

§ 38

Projednávání úvodního (jednostupňového) projektu v závěru prací
(1) V závěru prací na úvodním (jednostupňovém) projektu projedná generální projektant s investorem celkové řešení úvodního (jednostupňového) projektu včetně souhrnného rozpočtu a způsob a podmínky výkonu autorského dozoru. Společně projednají87) generální projektant a investor s přímými vyššími dodavateli, s dalšími rozhodujícími přímými dodavateli a dovozci
c) způsob a podmínky výkonu autorského dozoru a pořídí o tom zápis.
a) části úvodního (jednostupňového) projektu týkající se jejich dodávek včetně příslušné části souhrnného rozpočtu a rozpočtů provozních souborů a stavebních objektů a popřípadě též rozpočtů mimoglobálních objektů zařízení staveniště; jde-li o odbytové rozpočty, použijí se obdobně ustanovení § 58 odst. 4 písm. a) až c),
b) plán organizace výstavby, zejména základní řešení zařízení staveniště, lhůty výstavby, termíny vypracování prováděcích projektů, popřípadě jejich částí s uvedením jejich zpracovatelů a termínů předávání výchozích technických údajů, projektových podkladů a dílčích projektových výsledků,
(2) Jednání podle odstavce 1 navazuje věcně na projednávání koncepce technickoekonomického řešení úvodního (jednostupňového) projektu podle § 37 odst. 3. Jednání svolává a zápis o něm pořizuje generální projektant; zápis se připojuje k úvodnímu (jednostupňovému) projektu.
(3) V zápise o projednání úvodního (jednostupňového) projektu potvrdí dodavatelé a dovozci zejména, že dodávky pro stavbu jsou schopni zajistit v souladu s úvodním (jednostupňovým) projektem při dodržení lhůty výstavby a rozpočtových nákladů v něm stanovených, popřípadě uvedou důvody svého nesouhlasu. Současně zdůvodní případné zvýšení nákladů svých dodávek proti nákladům s nimi projednaným podle § 20 odst. 7.
(4) Účastníci výstavby uvedení v odstavci 1 jsou povinni se k jednání dostavit, jestliže obdrželi pozvánku a návrh příslušné části úvodního (jednostupňového) projektu nejméně 15 dnů předem.88) Tato povinnost se vztahuje i na poddodavatele, pokud by je dodavatelé nejméně 7 dní předem obdobným způsobem přizvali k jednání.
(5) Pokud by se některý z účastníků výstavby k jednání nedostavil ani nedoručil do dne jednání písemně své jednoznačné stanovisko, má se zato, že s úvodním (jednostupňovým) projektem souhlasí.
(6) Dokončený úvodní (jednostupňový) projekt se projednává s dotčenými orgány státní správy (příloha č. 16) ve stavebním řízení. K urychlení průběhu stavebního řízení může však investor opatřit stanoviska těchto orgánů ještě před jeho zahájením89) a přiložit je k žádosti o stavební povolení. Vždy však před zahájením stavebního řízení opatří investor rozhodnutí těch orgánů, které je vydávají na základě zvláštních předpisů podle správního řádu.
(7) Předloží-li dodavatel ke stavebnímu řízení dokumentaci podle § 25 odst. 3 písm. b) do zahájení stavebního řízení podle odstavce 6, projednají se obě žádosti současně.
(8) Generální projektant je povinen neprodleně upravit úvodní (jednostupňový) projekt podle výsledku stavebního řízení.

§ 39

Rozpory při projednávání úvodního (jednostupňového) projektu
(1) Dojde-li při projednávání úvodního (jednostupňového) projektu na závěr prací k rozporům, které se nepodařilo odstranit jednáním účastníků výstavby, nebo nedostaví-li se k jednání některý z účastníků výstavby, ani nedoručil do dne jednání písemně své jednoznačné stanovisko (§ 38 odst. 5), není to překážkou pro odevzdání úvodního (jednostupňového) projektu investorovi. Generální projektant v takovém případě připojí k odevzdávanému úvodnímu (jednostupňovému) projektu doklad o marném projednání.
(2) Po rozhodnutí o rozporech uvedených v odstavci 1 podle § 73, popřípadě podle zvláštních předpisů, je generální projektant povinen neprodleně promítnout výsledek rozhodnutí do úvodního (jednostupňového) projektu včetně rozpočtů a plánu organizace výstavby [§ 38 odst. 1 písm. a) a b)].

Oddíl3

Prováděcí projekty

§ 40

Účel prováděcích projektů
(1) Prováděcími projekty se prohlubuje, upřesňuje, popřípadě doplňuje řešení úvodního projektu do takové podrobnosti, aby byly postačujícím podkladem pro výrobní přípravu dodavatelů a provedení stavby.
(2) Prováděcími projekty nesmí být zhoršeny parametry ani změněno technickoekonomické, architektonické a výtvarné řešení ani zvýšen celkový počet pracovníků a jeho přírůstek stanovený schváleným úvodním projektem.

§ 41

Způsob vypracování prováděcích projektů
(1) Prováděcí projekty se zpracovávají na jednotlivé provozní soubory (dílčí provozní soubory) a stavební objekty, popřípadě postupně na jejich dohodnuté části; postupné zpracování a odevzdávání prováděcích projektů po částech je možné jen za podmínky, že nedojde ke zvýšení nákladů90) včetně nákladů na projektové práce, ani k nesouladu v technickém řešení.
(2) Části prováděcích projektů podle odstavce 1 dohodne generální projektant s investorem a příslušným přímým dodavatelem před dokončením úvodního projektu.
(3) Průzkumy a geodetické podklady potřebné pro zpracování prováděcích projektů zabezpečuje jejich zpracovatel.
(4) Statický výpočet, technologický výpočet, výsledky simulace procesů a ostatní výpočty a údaje o doplňujících průzkumech se připojují ve dvou vyhotoveních jako doklad k odevzdávanému prováděcímu projektu.
(5) Vyšší dodavatel zabezpečující prováděcí projekt jako součást své dodávky předá jedno vyhotovení dokončeného prováděcího projektu provozního souboru a stavebního objektu nebo jeho části včetně odbytového rozpočtu též generálnímu projektantovi k ověření souladu se schváleným úvodním projektem a k dalšímu výkonu autorského dozoru.
(6) Podrobný obsah prováděcích projektů je uveden v příloze č. 9.

§ 42

Zabezpečení souladu mezi prováděcími projekty
(1) Soulad mezi prováděcím projektem stavebního objektu a prováděcími projekty provozních souborů (dílčích provozních souborů), popřípadě jiných součástí technologické části stavby v něm umístěných zabezpečuje zpracovatel prováděcího projektu stavebního objektu.
(2) Soulad mezi prováděcími projekty dvou nebo více provozních souborů dodávaných investorovi (odběrateli) jedním vyšším dodavatelem zabezpečuje tento vyšší dodavatel.
(3) Soulad mezi prováděcími projekty dvou nebo více stavebních objektů zpracovávaných jedním zpracovatelem zabezpečuje tento zpracovatel.
(4) V ostatních případech91) zabezpečuje soulad mezi prováděcími projekty generální projektant.
(5) Zpracovatelé prováděcích projektů jsou povinni poskytnout si navzájem a generálnímu projektantovi dílčí projektové výsledky92) potřebné k vykonávání činností podle odstavců 1 až 4 v termínech podle časového plánu plánu organizace výstavby.
(6) Rozpory vzniklé při zabezpečování souladu mezi prováděcími projekty podle odstavců 1 až 5 řeší generální projektant.

§ 43

Změny
(1) Zjistí-li se při vypracování prováděcích projektů, že je nutno zcela výjimečně změnit řešení některé části schváleného úvodního projektu, musí to zpracovatel prováděcího projektu oznámit investorovi - a není-li investor odběratelem zpracovatele - též odběrateli.
(2) Investor bez zbytečného odkladu projedná návrh změny úvodního projektu s generálním projektantem, s přímými vyššími dodavateli, popřípadě dovozcem a podle potřeby se stavebním úřadem nebo dotčenými orgány státní správy, dohodne s nimi podmínky dalšího postupu a odůvodněný návrh změny předloží k vyslovení souhlasu orgánu, který schválil úvodní projekt.
(3) Podle ustanovení odstavců 1 a 2 nelze postupovat, jedná-li se o případy uvedené v § 66 a 67.

Část V

CELKOVÉ NÁKLADY, PROPOČTOVÁ A ROZPOČTOVÁ ČÁST DOKUMENTACE

Oddíl1

Celkové náklady v investičním záměru a v propočtové a rozpočtové části dokumentace

§ 44

Celkové náklady a skladba propočtové a rozpočtové části dokumentace
(1) Celkové náklady stavby jsou veškeré náklady a výdaje investora souvisící s jejím pořízením. Vyjadřují se v investičním záměru, propočtové části přípravné dokumentace a v rozpočtové části projektové dokumentace se zřetelem na dosaženou vyjasněnost stavby.
(2) Propočtovou část přípravné dokumentace tvoří propočet celkových nákladů stavby (dále jen „propočet“).
(3) Rozpočtovou část projektové dokumentace tvoří:
b) odbytové rozpočty jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů a rozpočty zahrnující náklady na ostatní výrobky a výkony,
a) souhrnný rozpočet k úvodnímu (jednostupňovému) projektu (dále jen „souhrnný rozpočet“) zahrnující rozpočtové náklady uvedené v rozpočtech (odbytových rozpočtech) provozních souborů a stavebních objektů a v rozpočtech ostatních výrobků, výkonů a výdajů (dále jen „rozpočty ostatních výrobků a výkonů“) a rekapitulaci nákladů stavby (dále jen „rekapitulace“) podle ucelených částí stavby; vzor této rekapitulace je uveden v příloze č. 10,
c) kontrolní sestavení rozpočtových nákladů (dále jen „kontrolní sestavení“) zahrnující náklady z dohodnutých odbytových rozpočtů provozních souborů a stavebních objektů, náklady ostatních výrobků a výkonů a kontrolní rekapitulaci nákladů stavby (dále jen „kontrolní rekapitulace“) podle jejích ucelených částí.
(4) Pro vyjádření celkových nákladů stavby se, s výjimkou investičního záměru, používá tiskopisů č. 1 až 3, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 10. Tiskopis č. 1 a 2 se používá u všech staveb, kromě staveb KBV, u kterých se tiskopis č. 2 nahrazuje tiskopisem č. 3. Jako alternativa za předepsané tiskopisy č. 1 až 3 může být při zpracování celkových nákladů stavby na počítačích použito výstupů z počítače za předpokladu, že jejich obsah a struktura jsou shodné s tiskopisy č. 1 až 3.
(5) Evidenčně se na tiskopisu č. 1 (mimo celkové náklady stavby) vykazují náklady na předměty získané po vyřešení úkolů plánu rozvoje vědy a techniky, které se do základních prostředků převádějí bezplatně.93)
(6) Náklady na stavební experimenty94) zařazené do plánu experimentálního ověřování ve výstavbě se nezahrnují do nákladů stavby a evidenčně se nevykazují.

§ 45

Členění celkových nákladů stavby
(1) Celkové náklady stavby v propočtu projektového úkolu, souhrnném rozpočtu a kontrolním sestavení rozpočtových nákladů stavby se člení na jedenáct hlav takto:
Hlava IProjektové a průzkumné práce
Hlava IIProvozní soubory celkem
v tom:- dodávka
- montáž
- doplňkové náklady
Hlava IIIStavební objekty celkem
v tom:- základní náklady
- doplňkové náklady
Hlava IVStroje, zařízení, nářadí a inventář investiční povahy
Hlava VUmělecká díla
Hlava VIVedlejší náklady celkem
v tom:
a) provozní a sociální zařízení staveniště
b) územní vlivy
c) mimořádně ztížené pracovní prostředí (provozní vlivy)
d) ostatní
Hlava VIIOstatní náklady neuvedené v jiných hlavách
Hlava VIIIRezerva
Hlava IXJiné investice
Hlava XNáklady hrazené z investičních prostředků nezahrnované do základních prostředků
z toho:příspěvky jiným investorům
Hlava XINáklady hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků
z toho:kompletační činnost.
(2) Podrobné členění celkových nákladů stavby je uvedeno v příloze č. 11.
(3) V investičním záměru a ve studii souboru staveb lze, s výjimkou první stavby souboru, členit celkové náklady zjednodušeně; přitom se uvedou alespoň
c) náklady na dovoz95) celkem v tom:
cb) náklady na dovoz z nesocialistických zemí.
ca) náklady na dovoz ze socialistických zemí,
b) náklady zahrnované do plánu investiční výstavby;
v tom:
z toho: náklady na montáž, náklady na dovoz v členění ze socialistických zemí a z nesocialistických zemí
bb) náklady technologické části
ba) náklady stavební části
z toho: náklady na dovoz v členění ze socialistických zemí a z nesocialistických zemí
a) celkové náklady stavby,

§ 46

Náklady dovozu

Náklady dovozu se vyjadřují v příslušných hlavách rozpočtu (propočtu) podle stupně technické vyjasněnosti velkoobchodními cenami, limity kupních cen96) a cenovými informacemi dovozce pro období uvažované realizace dodávek.

Oddíl2

Celkové náklady v investičním záměru a propočet v přípravné dokumentaci
Propočet v projektovém úkolu

§ 47

Celkové náklady v investičním záměru
(1) Celkové náklady stavby se v investičním záměru určí pomocí soustav technickohospodářských ukazatelů, srovnáním s jinými progresivními stavbami, popřípadě jinými srovnáními.97)
(2) Celkové náklady lze v investičním záměru členit zjednodušeně podle § 45 odst. 3.

§ 48

Způsob sestavení propočtu
(1) Celkové náklady stavby se určí jako součet nákladů provozních souborů, stavebních objektů a ostatních výrobků, výkonů a výdajů. Náklady se sestaví s využitím propočtových informací dodavatelských organizací, popřípadě dovozců, propočtových a rozpočtových ukazatelů odvozených z vyprojektovaných nebo realizovaných staveb, opakovatelných projektů, typových podkladů, popřípadě jiných nástrojů pro určování nákladů; přihlédne se též k podmínkám staveniště a k zásadám řešení zařízení staveniště (příloha č. 2 část F Organizace výstavby).
(2) Propočtové náklady sestavené podle odstavce 1 se porovnávají se soustavami technickohospodářských ukazatelů, s náklady jiných progresivních staveb, popřípadě se ověřují jinými srovnáními; u závazných a centralizovaných staveb se porovnávají též s celkovými náklady investičního záměru; odchylky se zdůvodňují.
(3) V propočtu se náklady vyjádří v členění podle § 45 (přílohy č. 10 a 11).
(4) Jde-li o stavbu, která se člení na etapy podle § 17, sestavuje se propočet pro celou stavbu a v členění na jednotlivé etapy.
(5) Vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště se uvádějí v hlavě VI propočtu a určují se globálními sazbami podle zvláštního opatření98) s výjimkou mimoglobálních objektů zařízení staveniště (příloha č. 14), pro něž se náklady rozpočtují zpravidla pomocí ukazatelů.

§ 49

Rezerva
(1) Součástí propočtu je rezerva, která se použije v souladu s postupným zpřesňováním technického řešení ke zpřesnění rozpočtových nákladů hlavy II až VII v souhrnném rozpočtu. Nelze ji využít pro věcné rozšíření nebo koncepční změnu stavby.
(2) Rezerva se uvádí v hlavě VIII propočtu a určí se:
Základnou pro určení rezervy jsou náklady hlavy II a III propočtu; u staveb s náklady na dovoz, jejichž dokumentace podléhá státní expertize, může orgán provádějící státní expertizu upravit v závěrech státní expertizy základnu pro určení rezervy.
a) u staveb nově pořizovaných (novostaveb) v rozmezí od 7 do 10 %,
c) u modernizací bytového fondu v rozmezí od 15 do 20 %,
b) u rekonstrukcí nebo modernizací - s výjimkou uvedenou pod písmenem c) - v rozmezí od 10 do 14 %,
d) u báňských staveb se zvýšeným rizikem do výše 30 %, u ostatních báňských staveb a u staveb na poddolovaném území do výše 20 %,
f) u staveb a udržovacích prací spojených se zachováním a obnovou kulturních památek financovaných z neinvestičních prostředků v rozmezí od 15 do 20 %.
e) u staveb s objekty podzemními (mimo důlními) oboru 82514) do výše 20 % pro tyto objekty,
(3) Při stanovení výše rezervy se přihlíží k náročnosti a složitosti stavby, k rizikovosti, objemu dovozu a ostatním specifickým podmínkám jejího provádění a ke stanovisku budoucího generálního projektanta a rozhodujících dodavatelů.

§ 50

Zvýšení rezervy

Rezerva v propočtu se zvýší, požaduje-li se použití provozně nevyzkoušených strojů a zařízení, které jsou předmětem plánu rozvoje vědy a techniky,99) o částku nákladů na náhradní řešení, nejvýše o částku nákladů plánovaných na vývoj takových strojů a zařízení. Tato část rezervy smí být použita jen v případě neúspěšného skončení jejich vývoje.

§ 51

Propočet ve studii souboru staveb
(1) Propočet ve studii souboru staveb se zpracuje jako součet propočtů, popřípadě celkových nákladů jednotlivých staveb souboru; přitom se propočet pro první stavbu souboru provede způsobem stanoveným pro projektový úkol (§ 48), pro jednotlivé ostatní stavby souboru se určí celkové náklady pomocí soustav technickohospodářských ukazatelů, srovnáním s jinými progresivními stavbami, popřípadě jinými srovnáními97) a člení se zjednodušeně podle § 45 odst. 3. Dojde-li k dohodě o zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb, postupuje se též podle přílohy č. 14. Propočet ve studii souboru staveb se postupně upřesní podle propočtů projektových úkolů, které budou zpracovány později.
(2) Jde-li o studii souboru staveb podle § 24 odst. 5, zpracovává se její propočet, popřípadě postupně propočty jednotlivých staveb nebo jejich částí tak, aby plnil funkci propočtu v projektovém úkolu (§ 48).

Oddíl3

Rozpočtová část úvodního (jednostupňového) projektu

§ 52

Souhrnný rozpočet
(1) V souhrnném rozpočtu se celkové náklady stavby určí jako součet rozpočtových nákladů provozních souborů, stavebních objektů, ostatních výrobků, výkonů a výdajů vyčíslených včetně vedlejších rozpočtových nákladů.
(2) Souhrnný rozpočet se zpracovává v členění podle § 45 a podle míry vyjasněnosti stavby dosažené v úvodním projektu. Projednává se podle § 38.
(3) Jde-li o stavbu, pro kterou byly schváleny etapy podle § 17, souhrnný rozpočet se sestavuje vždy pro celou stavbu jako souhrn rozpočtových nákladů všech etap; rozpočtové náklady jednotlivých etap se vyjadřují v samostatných rozpočtech jako součást úvodních projektů etap. Pro etapy, jejichž úvodní projekty budou zpracovány později, plní funkci souhrnného rozpočtu stavby propočet k projektovému úkolu.
(4) V přílohách, které tvoří nedílnou součást souhrnného rozpočtu, se uvedou
a) rekapitulace podle ucelených částí stavby,100)
b) zdůvodnění odchylek od propočtu v projektovém úkolu (§ 48 odst. 2).

§ 53

Rozpočty provozních souborů a stavebních objektů
(1) Rozpočty provozních souborů a stavebních objektů určují jejich rozpočtové náklady, které se člení na
b) doplňkové rozpočtové náklady,
c) vedlejší rozpočtové náklady.
a) základní rozpočtové náklady,
(2) Pro sestavení rozpočtů provozních souborů a stavebních objektů se použijí souhrnné ceny, skupinové ceny101) a jiné ceny, za něž lze podle zvláštních předpisů102) fakturovat. Nejsou-li stanoveny anebo nelze-li je použít s ohledem na dosažený stupeň technické vyjasněnosti, použijí se
b) rozpočtové ukazatele stavebních objektů, provozních souborů nebo jejich částí vypracované, projednané a schválené podle zvláštního předpisu,104)
a) cenové limity a není-li povinnost je uplatnit, předběžné ceny,103)
c) jiné rozpočtové ukazatele zpracované generálním projektantem nebo cenové informace dovozců (§ 27), nelze-li použít cen nebo rozpočtových ukazatelů podle písmen a) a b).
(3) Zpracovává-li se jednostupňový projekt stavby nebo jednotlivých provozních souborů či stavebních objektů, určují se náklady v jeho rozpočtu cenami nebo rozpočtovými ukazateli podle odstavce 2 písm. b).
(4) Rozpočty sestavené pomocí cen nebo pomocí rozpočtových ukazatelů podle odstavce 2 písm. b) jsou odbytovými rozpočty.

§ 54

Rozpočty ostatních výrobků a výkonů a vedlejší náklady na zařízení staveniště
(1) V rozpočtech ostatních výrobků a výkonů se náklady zahrnované do hlavy I, IV, V, VI,98) VII, IX, X a XI souhrnného rozpočtu určují cenami, a nejsou-li stanoveny, využije se rozpočtových ukazatelů, popřípadě informací,zejména od dodavatelů.
(2) Vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště uváděné v hlavě VI souhrnného rozpočtu se určují způsobem stanoveným v § 48 odst. 5.

§ 55

Rezerva
(1) Součástí souhrnného rozpočtu je rezerva, která je určena na krytí nákladů zahrnovaných do hlavy II až VII souhrnného rozpočtu, jež nemohly být předvídány; nelze jí použít pro věcné rozšíření nebo koncepční změnu stavby. Nejméně 50 % této rezervy je při použití úvodního projektu vyhrazeno ke krytí nepředvídaných nákladů nebo změn cen při realizaci stavby. Podíly rezervy stanovené k nákladům dodávek z dovozu zahrnovaných do hlavy II a III lze použít jen ke krytí změn nákladů v příslušné hlavě vyvolaných změnami cen z dovozu. Souhlas s čerpáním rezervy dává investor po dohodě s generálním projektantem; u závazných a centralizovaných staveb též se souhlasem ústředního orgánu investora, pokud si to vyhradí.
Základna pro určení rezervy je shodná se základnou podle § 49 odst. 2.
(2) Rezerva se uvádí v hlavě VIII souhrnného rozpočtu a stanoví se:
d) u báňských staveb se zvýšeným rizikem do výše 30 %, u ostatních báňských staveb a u staveb na poddolovaném území do výše 20 %,
e) u staveb s objekty podzemními (mimo důlními) oboru 82514) do výše 20 % pro tyto objekty,
a) u staveb nově pořizovaných (novostaveb) v rozmezí od 4 do 7 %,
b) u rekonstrukcí nebo modernizací - s výjimkou uvedenou pod písmenem c) - v rozmezí od 5 do 10 %,
c) u modernizací bytového fondu v rozmezí od 13 do 18 %,
f) u staveb a udržovacích prací spojených se zachováním a obnovou objektů kulturních památek financovaných z neinvestičních prostředků v rozmezí od 13 do 18 %.
(3) Při stanovení výše rezervy se přihlíží k náročnosti a složitosti stavby, k rizikovosti, objemu dovozu a k ostatním specifickým podmínkám jejího provádění a ke stanovisku investora a jeho rozhodujících dodavatelů.

§ 56

Zvýšení rezervy

Rezerva v souhrnném rozpočtu stavby se při použití provozně nevyzkoušených strojů a zařízení, které jsou předmětem plánu rozvoje vědy a techniky, zvýší a používá obdobně jako v propočtu (§ 50).

§ 57

Výše rozpočtových nákladů

Náklady souhrnného rozpočtu stavby zahrnované do plánu investiční výstavby nemohou být vyšší než obdobné náklady propočtu schváleného projektového úkolu, pokud takové zvýšení není schváleno postupem podle § 66 odst. 1.

Oddíl4

Rozpočtová část prováděcích projektů

§ 58

Rozpočty provozních souborů a stavebních objektů a jejich projednání
(1) Součástí prováděcích projektů provozních souborů a stavebních objektů, popřípadě jejich částí dohodnutých podle § 41 odst. 2, jsou rozpočty zpracované vždy pomocí cen jako odbytové rozpočty. Jestliže odbytové rozpočty byly zpracovány a projednány jako součást úvodního projektu, přiloží je zpracovatelé prováděcích projektů k prováděcím projektům, popřípadě jejich částem; tyto rozpočty se podle odstavců 2 a 3 neprojednávají, pokud nejde o změny podle § 66 nebo § 67; nové rozpočty se nezpracovávají.
(2) Přímý dodavatel, který zabezpečuje dodávku prováděcího projektu příslušného provozního souboru nebo stavebního objektu, je povinen návrh odbytového rozpočtu spolu s příslušnou částí prováděcího projektu projednat s investorem a generálním projektantem. Zápis o projednání připojí přímý dodavatel k prováděcímu projektu.
(3) Zabezpečuje-li generální projektant prováděcí projekt provozního souboru nebo stavebního objektu pro investora, projedná návrh odbytového rozpočtu spolu s příslušnou částí prováděcího projektu s investorem a s přímými dodavateli, kteří podle potřeby přizvou své dodavatele. Zápis o projednání připojí generální projektant k prováděcímu projektu.
(4) Při projednávání podle odstavců 2 a 3, které musí být ukončeno nejpozději 30 dnů před zahájením prací na příslušném provozním souboru nebo stavebním objektu, se zejména ověřuje, zda
d) nebudou překročeny náklady úvodního projektu.
b) byly dodrženy předpisy o rozpočtování,
c) množství výrobků a výkonů odpovídá řešení příslušného projektu,
a) byly použity správné ceny,

§ 59

Rozpočty ostatních výrobků a výkonů a rozpočty mimoglobálních objektů zařízení staveniště
(1) Rozpočty ostatních výrobků a výkonů sestavuje generální projektant pomocí cen, a to u těch výrobků a výkonů, pro které byly použity v úvodním projektu rozpočtové ukazatele a informace, popřípadě odborné propočty.
(2) Rozpočty mimoglobálních objektů zařízení staveniště jako součást dokumentace dočasných objektů zařízení staveniště zpracovává [§ 25 odst. 3 písm. b)] a projednává vyšší dodavatel stavební části obdobně podle ustanovení § 58.

§ 60

Vztah nákladů v odbytových rozpočtech k nákladům souhrnného rozpočtu
(1) Rozpočtové náklady určené v odbytových rozpočtech provozních souborů a stavebních objektů a v rozpočtech výrobků a výkonů nesmějí ve svém souhrnu překročit rozpočtové náklady stanovené pro ně v souhrnném rozpočtu.
(2) Nelze-li výjimečně dodržet u některých provozních souborů a stavebních objektů tyto rozpočtové náklady, je možno použít k jejich zvýšení úspor docílených při projednávání odbytových rozpočtů ostatních provozních souborů nebo stavebních objektů. Nestačí-li tyto úspory, lze použít rezervy, ale jen za podmínek stanovených v § 55 odst. 1. Zvláštní předpis stanoví, které orgány a za jakých podmínek mohou povolit výjimku z ustanovení odstavce 1.105)

Oddíl5

Společná ustanovení

§ 61

Účel a funkce dohodnutých odbytových rozpočtů a jejich změny
(1) Odbytové rozpočty, u nichž došlo při projednávání podle § 38 odst. 1 nebo podle § 58 odst. 2 a 3 k dohodě o množství výrobků a výkonů a jejich ocenění (ohodnocení) v souladu s výkresy a seznamy strojů a zařízení a technickými zprávami, popřípadě, u nichž byly odstraněny rozpory podle § 73 nebo podle zvláštních předpisů (dále jen „dohodnuté odbytové rozpočty“), jsou jedním ze závazných podkladů pro vystavování zjišťovacích protokolů, splátkových listů a faktur; položky, u nichž bylo použito cenových limitů nebo předběžných cen musí být před vystavením splátkového listu a faktury nahrazeny cenami, za něž lze fakturovat.
(2) Dohodnuté odbytové rozpočty se změní
c) při použití náhradních hmot nebo výrobků za podmínek stanovených zvláštními předpisy106) nebo souhlasí-li investor výslovně se změnou dohodnutých nákladů v případech, kdy tuzemské výrobky jsou nahrazovány výrobky z dovozu,
b) při zvýšení množství výrobků a výkonů, projednaného v odbytových rozpočtech, dá-li k němu předem souhlas investor v dohodě s generálním projektantem a dodavatelem zápisem ve stavebním (montážním) deníku,
a) při změnách ocenění,
1. dojde-li ke změně cen nejpozději 30 dnů před zahájením prací na příslušném provozním souboru nebo stavebním objektu;
2. dojde-li ke změnám cen později a vláda nebo příslušný cenový úřad rozhodnou o promítnutí těchto změn do rozpočtů staveb;
3. nahrazují-li se ceny, za něž nelze podle cenových předpisů fakturovat, cenami, za něž lze fakturovat;
4. rozhodnou-li se podle § 73, popřípadě podle zvláštních předpisů rozpory, k nimž došlo při projednávání odbytového rozpočtu, odchylně od stanoviska generálního projektanta [§ 62 odst. 2 písm. b)],
d) při změnách projektové dokumentace.
(3) Při změnách uvedených v odstavci 2 je organizace, která zabezpečovala projektovou dokumentaci, jejíž součástí je odbytový rozpočet, povinna zabezpečit zpracování dodatku k němu, do něhož se promítnou změny vždy za období dohodnuté mezi dodavatelem a investorem, nejpozději do dne, kdy vznikne právo fakturovat. Dodatek k odbytovému rozpočtu se podle potřeby projedná podle obdoby ustanovení § 38 odst. 1 nebo § 58 odst. 2 a 3.

§ 62

Rozpory při projednávání odbytových rozpočtů
(1) Dojde-li k rozporům při projednávání odbytových rozpočtů podle § 38 nebo § 58, které se nepodařilo odstranit jednáním účastníků výstavby,
a) není to překážkou pro odevzdání úvodního (jednostupňového) projektu investorovi (§ 39 odst. 1) nebo prováděcích projektů investorovi, generálnímu projektantovi a dodavatelům,
b) platí až do rozhodnutí rozporu stanovisko generálního projektanta.
(2) Po rozhodnutí rozporů uvedených v odstavci 1 podle § 73 nebo podle zvláštních předpisů107)
b) je zpracovatel povinen promítnout neprodleně výsledek rozhodnutí do odbytových rozpočtů, popřípadě do příslušných částí prováděcích projektů a generální projektant do kontrolního sestavení, jde-li o odbytové rozpočty zpracované jako součást prováděcích projektů.
a) postupuje se podle § 39 odst. 2, jde-li o odbytové rozpočty zpracované jako součást úvodního (jednostupňového) projektu,

§ 63

Kontrolní sestavení
(1) Dohodnuté odbytové rozpočty provozních souborů a stavebních objektů, rozpočty ostatních výrobků, výkonů a výdajů jsou podkladem pro zpracování kontrolního sestavení včetně kontrolní rekapitulace, které zpracovává generální projektant v rámci autorského dozoru. Využívá přitom podkladů vlastních, investorových a vyšších dodavatelů, které mu předává investor.
(2) Kontrolní sestavení zpracovává generální projektant průběžně; předkládá je investorovi v dohodnutých termínech na jeho vyžádání ke sledování dodržování nákladů schváleného souhrnného rozpočtu stavby. Závěrečné kontrolní sestavení musí být dokončeno do zahájení prací na posledním provozním souboru nebo stavebním objektu.

Část VI

SCHVALOVÁNÍ PROJEKTOVÉHO ÚKOLU A ÚVODNÍHO (JEDNOSTUPŇOVÉHO) PROJEKTU A STÁTNÍ EXPERTIZA

§ 64

Schvalování projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu
(1) Projektový úkol schvaluje
a) ústřední orgán investora u závazných a centralizovaných staveb, pokud si schválení nevyhradila příslušná vláda,
b) u ostatních staveb orgán (organizace) stanovený ústředním orgánem investora, pokud si schválení nevyhradil tento orgán; ústřední orgán investora může stanovit podmínky, za nichž může být projektový úkol schválen.
(2) Schvalující orgán (organizace) stanoví ve schvalovacím protokolu k projektovému úkolu - pokud tak neučinil jiným opatřením - kterému orgánu (organizaci) přísluší schválit úvodní (jednostupňový) projekt, popřípadě zjednodušenou projektovou dokumentaci.
(3) Projektový úkol a úvodní (jednostupňový) projekt se schvaluje na podkladě posouzení (příloha č. 12 bod A 1.2), které zabezpečuje schvalující orgán.
(4) U staveb, jejichž dokumentace podléhá státní expertize (§ 65 odst. 1), je nezbytným podkladem pro schválení projektového úkolu provedení státní expertizy. Při schválení projektového úkolu a úvodního projektu musí být respektovány závazné údaje a závazné závěry stanovené orgánem státní expertizy. Schvalovací protokol k projektovému úkolu závazných a centralizovaných staveb musí být zaslán neprodleně orgánu státní expertizy, orgánům, které vypracovaly stanovisko pro účely státní expertizy, a podle umístění stavby též příslušné plánovací komisi republiky.
(5) Projektový úkol předkládaný ke státní expertize a ke schválení musí být doložen zejména rozhodnutím o umístění stavby a stanoviskem generálního projektanta vyžádaným podle § 23; jde-li o soubor staveb, musí být projektové úkoly všech staveb souboru doloženy též postupně zpřesňovanou studií souboru.
(6) Projektový úkol nesmí být schválen, jestliže
a) u staveb nad 10 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby
ac) nebyl vydán příslib palivové nebo energetické základny,109)
aa) nedosahuje alespoň technickoekonomické úrovně stanovené na podkladě schválených soustav technickohospodářských ukazatelů108) nebo úrovně dosahované na srovnatelných progresivních stavbách;97) u staveb KBV nebyly dodrženy regulativy vyplývající z urbanistických ukazatelů, investorský rozvrh a objemy prostředků plánované pro dané období;
ab) nebyli dohodnuti nebo určeni rozhodující dodavatelé nebo dovozci a dodavatelský systém;
b) u všech staveb vyžadujících přírůstek počtu pracovníků nebo nové stavební pozemky nebylo vydáno kladné stanovisko orgánu oblastního plánování,
c) nebylo smluvně zajištěno převzetí stavby do správy (vlastnictví) budoucím provozovatelem.
(7) Pokud se schvaluje studie souboru staveb (§ 24 odst. 5), použijí se přiměřeně ustanovení odstavců 1 až 6.
(8) Úvodní (jednostupňový) projekt nesmí být schválen, jestliže
a) není zabezpečeno splnění závazných údajů, ukazatelů a podmínek pro schválení úvodního (jednostupňového) projektu uvedených v protokolu o schválení projektového úkolu;
b) nejsou odstraněny rozpory o technickém řešení110) nebo o časovém plánu výstavby, pokud expertizní stanovisko vydané podle § 73 odst. 4 není shodné se stanoviskem schvalujícího orgánu;
c) nebylo vydáno rozhodnutí o určení palivové nebo energetické základny.109)
(9) Schválení provedené v rozporu s ustanoveními odstavců 6 a 8 je neplatné.
(10) Z dokumentace předkládané ke schválení musí být zřejmé, zda došlo při vypracování a projednání dokumentace k rozporům, a s jakým výsledkem byly odstraněny, popřípadě, že byly předloženy k řešení podle § 73 nebo podle zvláštních předpisů.111)
(11) Prováděcí projekty nepodléhají schvalování, pokud technické normy nestanoví jinak.
(12) Projektový úkol a úvodní (jednostupňový) projekt nemohou být podkladem pro účely uvedené v § 14 a 31, jestliže od jejich schválení uplynula lhůta delší než dva roky, pokud schvalující orgán v odůvodněných případech nestanovil jinou lhůtu.
(13) Podrobnosti o postupu, způsobu a náležitostech schvalování přípravné a projektové dokumentace obsahuje příloha č. 12 vyhlášky.

§ 65

Státní expertiza
(1) Státní expertize podléhají
a) rozvojové dokumenty dohodnuté mezi orgánem státní expertizy a příslušnou plánovací komisí,
b) investiční záměry závazných a centralizovaných staveb (souborů staveb),
c) přípravná dokumentace závazných staveb (souborů staveb), strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtů staveb stanovených jako závazné úkoly státního plánu, centralizovaných staveb (souborů staveb) a ostatních staveb KBV určených výběrem [odst. 5 písm. b)].
(2) Státní expertizu provádějí orgány státní expertizy; podle příslušnosti jsou jimi Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, Česká komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a Slovenská komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.
(3) Orgány státní expertizy provádějí státní expertizu zejména z hlediska celospolečenských zájmů a souladu se záměry státní technické, investiční a bytové politiky, tvorby a ochrany životního prostředí a mezinárodní dělby práce; u rozvojových dokumentů v rozsahu a způsobem dohodnutým zvlášť podle charakteru těchto dokumentů s příslušnou plánovací komisí.
(4) Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj provádí státní expertizu
a) rozvojových dokumentů dohodnutých se Státní plánovací komisí,
b) dokumentace uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) v odvětvích řízených federálními ústředními orgány,
c) dokumentace uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) v odvětvích řízených ústředními orgány republik, a to staveb zpracovatelského průmyslu
- u nichž dovoz z nesocialistických zemí pro výstavbu je vyšší než 100 mil. Kčs fco,
- jejichž náklady (hlava II-VIII) jsou vyšší než 500 mil. Kčs,
- zahrnutých do státních cílových programů, jejichž náklady (hlava II-VIII) jsou vyšší než 100 mil. Kčs,
d) dokumentace staveb a strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtů staveb, které určí vláda Československé socialistické republiky při schválení státního plánu na návrh Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, předložený v dohodě se Státní plánovací komisí po projednání s příslušnou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj republiky.
(5) Česká komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a Slovenská komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj provádějí podle příslušnosti státní expertizu
a) rozvojových dokumentů dohodnutých s příslušnou plánovací komisí,
b) dokumentace uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) v odvětvích řízených ústředními orgány republik, pokud státní expertizu neprovádí Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj; přitom ostatní stavby KBV určí výběrem v dohodě s příslušnou plánovací komisí republiky.
(6) Orgány státní expertizy si pro účely státní expertizy investičních záměrů vyžadují stanovisko příslušného ministerstva financí; u staveb (souborů staveb) ústředních orgánů republik uvedených v odstavci 4 písm. c) a d) a v odstavci 5 písm. b) s náklady (hlava II-VIII) vyššími než 500 mil. Kčs, též federálního ministerstva financí; od ostatních orgánů uvedených v odstavci 7 písm. b) až f) a dalších orgánů podle povahy případu. Orgány státní expertizy postupují obdobně při provádění státní expertizy rozvojových dokumentů, pokud se s příslušnou plánovací komisí nedohodnou jinak.
(7) Orgány státní expertizy si pro účely státní expertizy přípravné dokumentace vyžadují stanoviska
a) příslušné plánovací komise,
b) příslušného ministerstva financí,
c) příslušného cenového úřadu,
d) federálního ministerstva zahraničního obchodu,
e) Státní banky československé - ústředí nebo příslušného hlavního ústavu,
f) popřípadě dalších ústředních orgánů.
(8) Provádí-li Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj státní expertizu přípravné dokumentace staveb a strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtů staveb ústředních orgánů republik, vyžaduje si kromě stanovisek příslušných orgánů republik uvedených v odstavci 7 též stanoviska Státní plánovací komise, federálního ministerstva financí, federálního ministerstva zahraničního obchodu a příslušné komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.
(9) Provádějí-li státní expertizu přípravné dokumentace Česká komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj nebo Slovenská komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, vyžádají si kromě stanovisek příslušných orgánů republik uvedených v odstavci 7 - pokud nedojde k jiné dohodě - též stanoviska Státní plánovací komise, Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, federálního ministerstva zahraničního obchodu, a jde-li o stavbu (soubor staveb) nebo stroje a zařízení nezahrnuté do rozpočtu staveb s propočtovým nákladem vyšším než 500 mil. Kčs, také stanovisko federálního ministerstva financí.
(10) Výsledkem státní expertizy je u rozvojových dokumentů a investičních záměrů expertizní stanovisko, u přípravné dokumentace protokol o státní expertize; jejich součástí jsou závěry státní expertizy. Závěry státní expertizy jsou závazné pro další přípravu a realizaci stavby, pokud jsou takto označeny a nevyplývá jinak ze zvláštních předpisů.
(11) Obdobně vydávají orgány státní expertizy expertizní stanoviska k rozporům podle § 73 odst. 4.
(12) Orgány státní expertizy mohou v dohodě s příslušnou plánovací komisí upustit od provedení státní expertizy projektových úkolů staveb technicky a z hlediska širších národohospodářských souvislostí jednoduchých, pokud budou v projektovém úkolu dodrženy závazné údaje a ukazatele stanovené v investičním záměru. V takovém případě posuzuje projektový úkol ústřední orgán investora, přičemž postupuje obdobně jako je stanoveno pro státní expertizu a závěry posouzení předloží před schválením projektového úkolu příslušnému orgánu státní expertizy ke kontrole. Obdobně lze postupovat, byla-li provedena státní expertiza studie souboru staveb zpracované podle § 24 odst. 1 až 4 za podmínky, že budou dodrženy v projektových úkolech závěry státní expertizy studie souboru staveb.
(13) Orgány státní expertizy mohou v závěrech expertizního stanoviska k rozvojovým dokumentům a k investičním záměrům na návrh ústředního orgánu investora stanovit účelná omezení rozsahu přípravné, popřípadě projektové dokumentace uvažovaných staveb.
(14) Požádají-li o to orgány státní expertizy v protokole o státní expertize přípravné dokumentace, předloží jim ústřední orgány investorů ke kontrole závěry posouzení úvodního (jednostupňového) projektu před jeho schválením.
(15) Ustanovení odstavců 1 až 14 se nevztahují na stavby uvedené ve zvláštní části plánu.
(16) Podrobnosti o obsahu a způsobu provádění státní expertizy obsahuje příloha č. 12 vyhlášky.

§ 66

Postup při nedodržení a změně údajů a ukazatelů dokumentace
(1) Jestliže nemohou být výjimečně dodrženy
a) při zpracování nebo schválení projektového úkolu závazné údaje a závěry státní expertizy studie souboru staveb v případech podle § 65 odst. 12, musí být jejich změna podrobena státní expertize obdobně jako studie souboru staveb;
b) při zpracování nebo schvalování úvodního (jednostupňového) projektu závazné údaje, ukazatele nebo závazné podmínky schváleného projektového úkolu (část A body 2.3.2 a 2.3.5 přílohy č. 12 a příloha č. 13), musí být změna projednána, posouzena, popřípadě podrobena státní expertize a schválena obdobně jako projektový úkol;
c) při zpracování prováděcích projektů podmínky stanovené v § 40 odst. 2, musí být změna projednána, posouzena a schválena orgánem, který schválil úvodní projekt. Jsou-li změnou dotčeny údaje, ukazatele a podmínky uvedené pod písmenem b), je ke schválení změny třeba souhlasu orgánu, který schválil projektový úkol; u závazných a centralizovaných staveb musí být souhlas tohoto orgánu doložen kladným stanoviskem příslušného orgánu státní expertizy.
(2) Nezbytný rozsah a náležitosti dokumentace dokládající změny podle odstavce 1 stanoví podle povahy změn orgán příslušný k jejímu schválení; u staveb, jejichž dokumentace podléhá státní expertize, v dohodě s příslušným orgánem státní expertizy.
(3) Dojde-li při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu u závazných a centralizovaných staveb k podstatné změně v členění stavby na provozní soubory a stavební objekty, musí s takovou změnou vyslovit souhlas orgán, který provedl státní expertizu přípravné dokumentace.
(4) Závazné členění stavby na ucelené části a etapy lze v průběhu provádění stavby měnit112) jen se souhlasem orgánu, který schválil projektový úkol; u staveb, jejichž dokumentace podléhá státní expertize, též se souhlasem příslušného orgánu státní expertizy.
(5) Nesplňuje-li dokumentace předložená ke schválení, popřípadě státní expertize náležitosti předepsané touto vyhláškou nebo stanovené podle odstavců 3 a 4, orgány příslušné ke schválení a státní expertize ji vrátí k doplnění ve lhůtě, kterou přitom určí.

§ 67

Postup při změně dokumentace vyvolané dodatečnými výstupy vědeckotechnického rozvoje nebo změnou původních podmínek
(1) Je-li v průběhu přípravy nebo realizace stavby žádoucí uplatnit dodatečně - po schválení úvodního (jednostupňového) projektu - nové i neplánované výstupy vědeckotechnického rozvoje, popřípadě vyžadují-li to nepředvídané změny původních podmínek a předpokladů (§ 5 odst. 3), promítne se změna po projednání s dotčenými dodavateli v nezbytném rozsahu do projektové dokumentace.
(2) Návrh změn se dokládá obdobně podle § 66 odst. 2; vždy musí být doloženy stručné údaje nezbytné k hodnocení ekonomických a ostatních důsledků a souvislostí změny, podle potřeby též stanoviska rozhodujících dodavatelů.
(3) Nedojde-li změnou podle odstavce 1 ke zhoršení žádného závazného údaje nebo ukazatele a jsou-li dodrženy všechny závazné podmínky schváleného projektového úkolu, rozhodne o provedení změny investor ve spolupráci s generálním projektantem.
(4) Zhorší-li se změnou podle odstavce 1 některý ze závazných údajů nebo ukazatelů, nebo nebude-li dodrženo plnění některé závazné podmínky schváleného projektového úkolu, rozhodne o změně orgán, který schválil projektový úkol; jde-li o závazné a centralizované stavby, vyžádá si k tomu expertizní stanovisko orgánu státní expertizy, který je vydá v dohodě s příslušnou plánovací komisí a s příslušným ministerstvem financí.
(5) Orgány uvedené v odstavci 4 mohou však při státní expertize a při schválení projektového úkolu předem stanovit, za jakých podmínek může rozhodnout o změně podle odstavce 1 orgán příslušný schválit úvodní (jednostupňový) projekt, popřípadě investor ve spolupráci s generálním projektantem i při zhoršení některého závazného údaje nebo ukazatele.

Část VII

AUTORSKÝ DOZOR

§ 68

(1) Generální projektant je vždy povinen vykonávat také autorský dozor.
(2) Autorským dozorem se ověřuje dodržení technickoekonomického, architektonického a výtvarného řešení úvodního (jednostupňového) projektu v navazující činnosti ostatních účastníků výstavby, a to od schválení úvodního (jednostupňového) projektu do závěrečného hodnocení stavby.
(3) Podrobný obsah autorského dozoru stanoví příloha č. 1.
(4) Na žádost generálního projektanta jsou jeho dodavatelé částí úvodního (jednostupňového) projektu povinni zúčastnit se autorského dozoru v rozsahu svých dodávek.
(5) Na žádost generálního projektanta jsou zpracovatelé prováděcích projektů povinni poskytnout při výkonu autorského dozoru potřebnou součinnost.
(6) Na významných, technicky a architektonicky složitých stavbách je zpravidla autorský dozor trvalý. Na ostatních stavbách se zajišťuje autorský dozor občasný. Způsob a podmínky výkonu autorského dozoru sjednává generální projektant s investorem a s dodavateli uvedenými v odstavci 4 [§ 38 odst. 1 písm. c)].
(7) Provádění autorského dozoru nezbavuje investora odpovědnosti za řádné provádění technického dozoru podle zvláštních předpisů113) a dodavatele odpovědnosti za řádné provádění dodávek.

§ 69

(1) Zjistí-li generální projektant při výkonu autorského dozoru nedodržení úvodního (jednostupňového) projektu, popřípadě nedodržení právních předpisů, zejména technických norem, uvědomí bez zbytečného odkladu, zpravidla zápisem ve stavebním deníku, investora a dodavatele, popřípadě též orgán, který schválil úvodní (jednostupňový) projekt, a dotčený orgán státní správy.
(2) Jestliže závažné závady vytýkané podle odstavce 1 nebyly včas odstraněny, nebo jestliže by mohly být jinak ohroženy důležité zájmy společnosti, může generální projektant požadovat, aby nebyly zahájeny nebo aby byly zastaveny práce a zároveň může o takovém požadavku uvědomit příslušný stavební úřad; to nezbavuje investora povinnosti ohlásit závažné závady neprodleně stavebnímu úřadu.114)

Část VIII

DOKUMENTACE SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ STAVBY

§ 70

(1) Přímí dodavatelé jsou povinni zakreslovat do jednoho vyhotovení prováděcích projektů, popřípadě jednostupňových projektů, veškeré změny, k nimž došlo při provádění jejich dodávek; přitom zabezpečují odborný výkon souvisících geodetických prací podle zvláštních předpisů.115)
(2) Toto vyhotovení prováděcích projektů, popřípadě jednostupňových projektů s vyznačením skutečného provedení jsou přímí dodavatelé povinni předat investorovi při odevzdání a převzetí dodávek.
(3) Tutéž povinnost, jakou mají přímí dodavatelé podle odstavců 1 a 2, mají vůči nim jejich poddodavatelé.
(4) Vyžaduje-li to rozsah změn zakreslených podle odstavce 1, jsou příslušní zpracovatelé prováděcích projektů, popřípadě jednostupňových projektů, povinni na žádost investora doloženou podklady podle odstavce 2 zpracovat a investorovi dodat upravené prováděcí projekty, popřípadě jednostupňové projekty v nutném počtu vyhotovení.
(5) Souborné zpracování dokumentace geodetických prací zabezpečuje investor podle zvláštního předpisu.116)
(6) Dokumentaci podle odstavce 2, popřípadě 4 a podle odstavce 5 uchovává investor jako soubornou dokumentaci skutečného provedení celé stavby; přitom je povinen poskytnout117) potřebné části této dokumentace správcům (provozovatelům) příslušných objektů dopravních sítí, rozvodných sítí a kanalizací, popřípadě zařízení stavby.

Část IX

ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ

§ 71

(1) Závěrečné hodnocení staveb se provádí u staveb, jejichž náklady (hlava II-VIII) jsou v době dokončení stavby vyšší než
a) 10 mil. Kčs;
b) 2 mil. Kčs avšak nepřesahují 10 mil. Kčs, jde-li o stavby
ba) s dotací ze státního rozpočtu nebo
bc) u nichž tak stanovil ústřední orgán investora nebo příslušná plánovací komise.
bb) s úvěrem Státní banky československé nebo
(2) Účelem závěrečného hodnocení staveb je
a) posoudit na základě předchozího ověření,118) zda
ac) byly dosaženy projektované technickoekonomické parametry stavby, popřípadě jsou předpoklady jejich dosažení,
aa) trvají podmínky, za nichž byla schválena přípravná a projektová dokumentace stavby [§ 5 odst. 2 písm. b)],
ab) byl dodržen schválený věcný rozsah stavby,
ad) byly splněny sjednané kvalitativní podmínky a parametry rozhodujících dodávek pro stavbu;
b) v případě nedosažení projektovaných technickoekonomických parametrů stavby [bod ac)] objasnit příčiny a důsledky jejich nedosažení;
c) navrhnout opatření k odstranění případných nedostatků;
d) poskytnout podklady pro
db) konečné vypořádání vůči Státní bance československé a státnímu rozpočtu,
da) komplexní hodnocení účastníků výstavby a provozovatele,
dc) uplatnění ekonomických stimulů a sankcí, včetně osobního ohodnocení či postihu odpovědných vedoucích pracovníků.
(3) Investor vyhodnotí stavbu a vypracuje o tom v souladu s odstavcem 2 zprávu o hodnocení stavby
a) u staveb s výrobní kapacitou do 12 měsíců od zahájení provozu (zkušebního provozu), popřípadě do 6 měsíců po ukončení dlouhodobějšího zkušebního provozu stanoveném orgánem, který schválil projektový úkol,
b) u ostatních staveb do 6 měsíců po dokončení stavby.
(4) Zprávu o hodnocení stavby doplněnou o stanovisko generálního projektanta a u staveb uvedených v odst. 1 písm. a), ba) a bb) o stanovisko financující pobočky Státní banky československé předloží investor orgánu, který schválil projektový úkol.
(5) U závazných a centralizovaných staveb předloží ústřední orgán investora zprávu o hodnocení stavby do 1 měsíce po jejím obdržení s návrhem opatření a termínů k odstranění zjištěných nedostatků příslušné komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, Státní plánovací komisi a příslušné plánovací komisi republiky, příslušnému ministerstvu financí a Státní bance československé; u staveb organizací řízených ústředními orgány republik, u nichž státní expertizu provedla Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, též této komisi a federálnímu ministerstvu financí, u nichž se zúčastnilo státní expertizy. Tyto orgány, s výjimkou Státní banky československé, vypracují ke zprávě stanovisko a do jednoho měsíce po předložení zprávy předají stanovisko ústřednímu orgánu investora.
(6) Orgán, který schválil projektový úkol, posoudí zprávu o hodnocení stavby a se zřetelem ke stanoviskům podle odstavců 4 a 5
a) ukončí hodnocení stavby (protokolárně), nebo
b) uloží opatření a termíny k odstranění zjištěných nedostatků; budou-li opatření v termínu splněna, ukončí hodnocení stavby; nebudou-li splněna, rozhodne o dalším postupu, u závazných a centralizovaných staveb v dohodě s orgány uvedenými v odstavci 5.
(7) Ústřední orgány investorů zpracovávají ročně souhrnné zprávy o hodnocení staveb, ve kterých rekapitulují
a) výsledky závěrečného hodnocení staveb za uplynulý rok,
b) plnění opatření k využití rezerv a k odstranění zjištěných nedostatků.
(8) Ústřední orgány investorů předkládají souhrnné zprávy včetně dokladu o jejich projednání ve vedení orgánu ročně vždy do konce prvního čtvrtletí následujícího roku po jednom vyhotovení příslušné komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, Státní plánovací komisi a příslušné plánovací komisi republiky, příslušnému ministerstvu financí, Výboru lidové kontroly Československé socialistické republiky a Státní bance československé.
(9) Časový plán závěrečného hodnocení staveb v příštím roce sestaví nadřízený orgán investora, u závazných a centralizovaných staveb ústřední orgán investora. Plán projedná nadřízený orgán investora se Státní bankou československou a předloží do konce běžného roku ústřednímu orgánu investora; u závazných a centralizovaných staveb ústřední orgán investora dohodne plán s příslušnou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a předloží jej do konce běžného roku orgánům uvedeným v odstavci 8. U staveb KBV plán sestaví a předloží příslušný krajský národní výbor.
(10) Ustanovení odstavců 1 až 9 platí obdobně pro stroje a zařízení nezahrnuté do rozpočtů staveb, stanovené jako závazné úkoly státního plánu.

Část X

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 72

Odchylky a výjimky

Pro jednotlivé stavby a pro stroje a zařízení nezahrnuté do rozpočtů staveb [§ 1 odst. 3 písm. b)] může Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj stanovit v nezbytném rozsahu odchylky od vyhlášky na základě návrhu ústředního orgánu účastníka výstavby projednaného s ústředními orgány ostatních účastníků výstavby, popřípadě povolit výjimky na odůvodněný návrh ústředního orgánu účastníka výstavby. Předkládá-li návrh ústřední orgán republiky, projedná jej před jeho předložením též s příslušnou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

§ 73

Odstraňování nedostatků a řešení rozporů
(1) Zjistí-li kterýkoliv z účastníků výstavby při zpracování a projednávání přípravné a projektové dokumentace, popřípadě v souvislosti s výkonem autorského dozoru skutečnosti, které negativně ovlivňují další přípravu stavby a její realizaci, je povinen bez zbytečného odkladu
a) provést potřebná opatření k jejich odstranění, a to ve spolupráci s ostatními účastníky výstavby,
b) nelze-li tato opatření provést nebo vznikne-li o nich mezi účastníky výstavby rozpor, oznámit zjištěné skutečnosti příslušným nadřízeným orgánům, popřípadě dalším zúčastněným organizacím (dalším dodavatelům) a jejich nadřízeným orgánům se žádostí o provedení potřebných opatření; k žádosti se připojí vždy stanovisko generálního projektanta.
(2) Nadřízené orgány jsou povinny projednat skutečnosti oznámené podle odstavce 1 bezodkladně a provést v dohodě potřebná opatření, a to
a) u staveb závazných a centralizovaných, staveb určených výlučně pro realizaci výsledků plánů rozvoje vědy a techniky, staveb zajišťujících rozvoj oborů s velmi krátkými inovačními cykly a u rekonstrukcí a modernizací a u strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtů staveb [§ 1 odst. 3 písm. b)] nejpozději do 20 dnů,
b) u ostatních staveb nejpozději do 30 dnů ode dne obdržení žádosti.
(3) Nedojde-li k dohodě a jde o závazné a centralizované stavby nebo stroje a zařízení nezahrnuté do rozpočtů staveb [§ 1 odst. 3 písm. b)], jsou nadřízené orgány povinny požádat neprodleně ústřední orgány o rozhodnutí; k žádosti musí připojit doklad o neúspěšném projednání. Příslušné ústřední orgány projednají zjištěné nedostatky a rozhodnou rozpory bez zbytečných odkladů, nejpozději ve lhůtách uvedených v odstavci 2 písm. a).
(4) Rozpory o technickém řešení a o časovém plánu výstavby závazných a centralizovaných staveb a strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtů staveb [§ 1 odst. 3 písm. b)], které se výjimečně nepodaří odstranit podle odstavce 3, předloží ústřední orgány neprodleně příslušnému orgánu státní expertizy, který k nim vydá expertizní stanovisko.
(5) Postup podle odstavců 1 až 4 neplatí, jde-li o rozpory, které se řeší podle zvláštních předpisů111), nebo o rozpor o vymezení ucelených částí stavby, kde platí stanovisko investora.

§ 74

Lhůty, zastoupení organizací, informace o dovozu
(1) Pokud není v jednotlivých ustanoveních této vyhlášky nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak, nebo nebyla-li dohodnuta lhůta kratší, platí pro všechny orgány a organizace lhůta
a) 15 dnů pro poskytování informací,
b) 30 dnů v ostatních případech ode dne obdržení žádosti.
(2) Jestliže ke splnění povinností podle odstavce 1 a při poskytování projektových podkladů podle § 27 odst. 7 musí dodavatel jednat s dalšími dodavateli, může lhůty stanovené touto vyhláškou překročit, nejvýše však - nejde-li o dovoz - o 15 dnů.
(3) Organizace, která je v prodlení se splněním povinnosti uložené v této vyhlášce ve lhůtě v ní stanovené nebo dohodnuté, je povinna zaplatit oprávněné organizaci penále 500 Kčs za každý den prodlení. To neplatí, jestliže povinnost k zaplacení penále z téhož důvodu vzniká již podle ustanovení jiných právních předpisů.
(4) Jestliže orgány neumožní včasné projednání přípravné a projektové dokumentace (odstavec 1), a to ani po řádném upozornění a uplynutí dalších 15 dnů, je účastník výstavby oprávněn pokračovat v práci na dokumentaci, jako by příslušný orgán neměl připomínky; současně však je povinen upozornit na to orgán nadřízený orgánu, který je v prodlení. To neplatí, jestliže jde o jednání podle správního řádu.
(5) Pracovník, kterého organizace určila k projednávání přípravné nebo projektové dokumentace, je oprávněn učinit jejím jménem všechny úkony, k nimž při projednávání obvykle dochází.
(6) Údaje a informace podle § 9 odst. 4, § 16 odst. 6 a projektové podklady podle § 27 odst. 2 lze požadovat jen v nezbytném rozsahu pro zpracování příslušné dokumentace; nelze-li je získat bezplatně, je oprávněná organizace, jestliže trvá na jejich opatření, povinna převést dovozci devizové krytí a uhradit náklady. Je také povinna předat dovozci potřebné podklady a zúčastnit se technických jednání se zahraničními partnery.

§ 75

Přechodná ustanovení
(1) Pokud byly ke dni účinnosti této vyhlášky zahájeny práce na investičním záměru, přípravné nebo projektové dokumentaci nebo na závěrečném hodnocení stavby, mohou být dokončeny podle dosud platných předpisů, nerozhodne-li investor, popřípadě jemu nadřízený nebo ústřední orgán jinak.
(2) Investiční záměry se budou zpracovávat podle této vyhlášky, pokud práce na nich budou dokončeny do 31. prosince 1987.

§ 76

Zrušovací ustanovení
(2) Zrušují se metodické pokyny federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 28. října 1971 pro výkon technického dozoru investora a pro vedení stavebního deníku a montážního deníku (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 7, ročník 1971; oznámeno v částce 36/1971 Sb.).119)
(3) Ustanovení části druhé a ostatní ustanovení upravující investiční záměr - s výjimkou ustanovení § 65 - platí do 31. prosince 1987. Od tohoto dne úprava investičního záměru přestává být součástí úpravy v této vyhlášce. Pokud se investiční záměr bude podle zvláštních předpisů120) zpracovávat, bude se využívat jako pokyn a jeden z podkladů pro vypracování přípravné dokumentace.
(4) Dnem 1. ledna 1988 pozbývají platnosti metodické pokyny federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Státní plánovací komise ze dne 10. listopadu 1982, kterými se určuje způsob vypracování a obsah investičního záměru (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 8, ročník 1982).

§ 77

Účinnost

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1987.
FUNKCE GENERÁLNÍHO PROJEKTANTA
Generální projektant je povinen zabezpečovat v celém procesu přípravy a realizace staveb národohospodářská (celospolečenská) hlediska a dávat podklady pro rozhodování o přípravě a realizaci na příslušných úrovních řízení. Je-li předkládán k rozhodnutí rozpor mezi jinými účastníky výstavby, zaujímá k němu generální projektant vždy svoje stanovisko [§ 73 odst. 1 písm. b)] vyhlášky).
Výkon funkce generálního projektanta zahrnuje spolupráci na přípravné dokumentaci, zabezpečování projektové dokumentace a autorský dozor.
1. Při spolupráci na přípravné dokumentaci je generální projektant (organizace, která uzavřela dohodu podle § 12 vyhlášky) povinen
1.1 účastnit se projednání projektového úkolu (§ 20 odst. 7 vyhlášky);
1.2 zpracovat stanovisko k projektovému úkolu (§ 23 vyhlášky), které obsahuje zejména vyjádření
- k technickoekonomickému, architektonickému a výtvarnému řešení,
- k míře investiční náročnosti,
- k úplnosti návrhu projektového úkolu a komplexnosti, účelnosti a hospodárnosti navrhovaného řešení,
- ke lhůtě výstavby.
- k technické pokrokovosti a hospodárnosti technologie výroby, popřípadě provozu,
- k míře uplatnění výsledků vědeckotechnického rozvoje, popřípadě vč. návrhu na řešení potřeb stavby ve výzkumu a vývoji,
- k požadavku na zábor zemědělského a lesního půdního fondu,
- k nezbytnosti dovozu, popřípadě možnosti záměny předpokládaného dovozu strojů a zařízení tuzemskými dodávkami,
- k míře a vhodnosti předpokládaného uplatnění typových podkladů a opakovatelných projektů,
- k rozsahu a oprávněnosti vyvolaných a podmiňujících investic a investičních nároků uplatněných v souvislosti s řešením územně technických vztahů,
- ke způsobu, rozsahu a účinnosti řešení ochrany životního prostředí,
- k reálnosti propočtových nákladů stavby,
- k požadavkům na způsob a postup provádění stavby,
- k zásadám řešení zařízení staveniště, zejména k nezbytnosti mimoglobálních a ostatních dočasných objektů a možnosti použití trvalých a dosavadních objektů pro účely zařízení staveniště,
1.3 Pokud vyjádření generálního projektanta vyžaduje zpracování variant, je generální projektant povinen tyto varianty pro investora zabezpečit.
2. Při zabezpečování projektové dokumentace je generální projektant povinen
2.1 zabezpečit pro investora úvodní, popřípadě jednostupňový projekt v rozsahu vymezeném přílohou č. 8 včetně plánu organizace výstavby a souhrnného rozpočtu a jejich projednání v rozsahu stanoveném v § 37 a 38 vyhlášky;
2.2 zabezpečit soulad úvodního (jednostupňového) projektu se schváleným projektovým úkolem, zejména
- v průběhu zpracování úvodního (jednostupňového) projektu a při jeho projednávání neuplatnit, popřípadě nepřijmout návrh, který by vedl ke zhoršení technickoekonomických parametrů, zvýšení propočtových nákladů, prodloužení lhůty výstavby a ke zhoršení dalších údajů a ukazatelů proti závazným údajům a ukazatelům schváleného projektového úkolu;
2.3 zabezpečit pro investora prováděcí projekty v rozsahu stanoveném v § 26 vyhlášky vč. zpracování a projednání odbytových rozpočtů (§ 58 odst. 3 vyhlášky) a podle obdoby bodu 2.2 jejich soulad se schváleným úvodním projektem;
2.4 zpracovat pro dodavatele stavební části prováděcí projekty stavebních objektů, vč. odbytových rozpočtů, jestliže o to požádá při projednávání projektového úkolu (§ 26 odst. 4 vyhlášky);
2.5 provádět koordinaci mezi prováděcími projekty stavebních objektů a prováděcími projekty provozních souborů podle § 42 odst. 4 vyhlášky a řešit rozpory vzniklé při zabezpečování souladu mezi prováděcími projekty (§ 42 odst. 6 vyhlášky);
2.6 posuzovat vhodnost použití výrobků pro projektovanou stavbu podle zvláštních předpisů.121)
3. Při provádění autorského dozoru je generální projektant povinen, popřípadě oprávněn
- účastnit se projednání odbytových rozpočtů zpracovaných jako součást prováděcích projektů zabezpečovaných vyššími dodavateli (§ 58 odst. 2 vyhlášky),
3.1 v období zpracování prováděcích projektů
- ověřovat soulad prováděcích projektů zabezpečovaných vyššími dodavateli jako součást jejich dodávek se schváleným úvodním projektem (§ 41 odst. 5 vyhlášky); navrhovat investorovi opatření, zjistí-li odchylky prováděcích projektů od schváleného úvodního projektu, které vyžadují postup podle § 43 nebo § 66 a 67 vyhlášky,
- spolurozhodovat o použití rezervy souhrnného rozpočtu,
- na požádání vyšších dodavatelů poskytovat nutná vysvětlení k úvodnímu projektu,
- zabezpečovat soulad situačních nebo vytyčovacích výkresů stavebních pozemních a inženýrských objektů s celkovou situací stavby (zastavovacím plánem) v úvodním projektu,
- schvalovat volbu druhu a barvy povrchových omítek, obkladů, vnějších a vnitřních nátěrů nebo jiných úprav povrchů, tvarů, druhů a polohy architektonických prvků, pevných osvětlovacích těles apod.;
- poskytovat vysvětlení potřebná pro vypracování dodavatelské dokumentace;
3.2 v období zpracování dodavatelské dokumentace
- zajišťovat v rozsahu, který si vyhradí při projednávání úvodního projektu podle § 38 vyhlášky, soulad dodavatelské dokumentace s řešením úvodního (jednostupňového) projektu,
- zajišťovat soulad dokumentace dočasných objektů zařízení staveniště, popřípadě dokumentace úprav trvalých objektů pro účely zařízení staveniště se základním řešením zařízení staveniště (§ 30 odst. 4 písm. b) vyhlášky),
- zajistit dodržení úvodního (jednostupňového) projektu s přihlédnutím k podmínkám stanoveným stavebním povolením a poskytovat vysvětlení potřebná pro plynulost stavby,
- posuzovat z hledisek uvedených v bodě 2.2 návrhy dodavatelů na odchylky a změny v prováděcích projektech, dávat k nim stanovisko a účastnit se jejich projednávání s investorem a popřípadě s orgány státní správy,
- účastnit se předání staveniště dodavatelům,
3.3 v období provádění stavby
- spolurozhodovat o použití rozpočtové rezervy souhrnného rozpočtu,
- plnit další povinnosti u staveb, na které se vztahuje vyhláška č. 157/1976 Sb., o režimech staveb,
- zpracovávat průběžně kontrolní sestavení rozpočtových nákladů; závěrečné sestavení rozpočtových nákladů dokončit nejpozději do zahájení prací na posledním provozním souboru nebo stavebním objektu,
- sledovat postup výstavby z technického hlediska a z hlediska časového plánu výstavby,
- dávat spolu s investorem souhlas k provedení vyššího množství výrobků a výkonů než bylo uvedeno v dohodnutých odbytových rozpočtech (§ 61 odst. 2 písm. b) vyhlášky),
- účastnit se odevzdání a převzetí stavby nebo její ucelené části včetně komplexního vyzkoušení;
3.4 po dokončení stavby, její ucelené části, etapy
- zkušebního provozu,
- kolaudačního řízení a poskytovat přitom potřebné vysvětlení a spolupráci,
3.4.1 zúčastnit se
3.4.2 vypracovat ke zprávě o hodnocení stavby zpracované investorem stanovisko generálního projektanta (§ 71 odst. 4).
PROJEKTOVÝ ÚKOL
Projektový úkol má tyto části:
A. Průvodní zpráva
B. Souhrnné řešení stavby
C. Technologická část
D. Stavební část
E. Propočet
F. Organizace výstavby
G. Doklady
(V jednotlivých částech se uvádějí požadavky na řešení, popřípadě podmínky zabezpečení budoucího provozu).
ZÁSADY PRO POSTUP PŘI VÝBĚRU STAVENIŠTĚ
1. Podkladem pro výběr staveniště jsou zejména údaje o
- zamýšleném druhu stavby,
- zajištění pracovních sil pro budoucí provoz,
- ploše potřebné pro výstavbu vč. skládek a odvalů a pro zařízení staveniště,
- nárocích vyplývajících ze zakládání stavby,
- potřebě vodních zdrojů,
- odvodnění a odvedení splašků,
- zdrojích paliv pro technologické a energetické účely,
- potřebě energií (elektřiny, páry, plynu, horké vody, oleje apod.),
- nárocích na přepravu (osob, surovin, výrobků, odpadových hmot apod.),
- nárocích na služby obyvatelstvu, popřípadě o míře jejich zajištění v existujících zařízeních,
- rizikových vlivech stavby na životní prostředí,
- stávajících trasách podzemních i nadzemních vedení.
Podkladem pro výběr staveniště jsou dále
- u rekonstrukcí též celková situace dosavadního stavu.
- situační výkres předběžného umístění stavby (souboru staveb) s vyznačením předpokládaných vstupů na staveniště, dočasně používaných ploch vč. maximální hranice staveniště,
- přehledná situace,
- mapa oblasti,
2. Do prací spojených s výběrem staveniště patří (podle povahy, rozsahu a složitosti stavby nebo souboru staveb):
- provedení nezbytných průzkumů a obstarání výsledků všech dosud provedených průzkumů v uvažovaných oblastech (příloha č. 4),
- prohlídka všech uvažovaných stavenišť a jejich okolí,
- obstarání potřebných geodetických podkladů,
- projednání otázek kooperace při provádění nebo provozu (užívání) stavby (např. možnost použití cizích objektů při provádění stavby, vybudování společných pomocných zařízení nebo objektů pro služby),
- zjištění podmínek napojení stavby na dopravní sítě (železnice, silnice, vodní cesty) a rozvodné sítě (energetické, vodovodní, telekomunikační) a na kanalizace,
- zjištění, že vydatnost vodních zdrojů je dostačující pro zamýšlenou stavbu,
- projednání otázek souvisících investic,
- zjištění podmínek zabezpečení protikorozní ochrany.
3. Při výběru staveniště je nutno dbát, aby
- nároky na přepravu těžených a zpracovávaných surovin a materiálů, na přepravu hotových výrobků do hlavních středisek spotřeby, dodávky energie, vody atd. pro stavbu v součtu prováděných přeprav byly co nejmenší,
- byla zajištěna účelná návaznost na celostátní technické sítě (železniční a silniční dopravu, elektrizační soustavu, soustavu rozvodů plynu apod.),
- byl zajištěn soulad stavby (souboru staveb) se širším okolím a jeho technickými sítěmi, jakož i podmínky pro její další provoz (užívání),
- byl respektován požadavek minimálního odnětí zemědělské půdy, zejména půdy nejlepších bonitních tříd125) zemědělskému půdnímu fondu a lesních pozemků lesnímu půdnímu fondu (zvláště v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení),
- byla uvážena i ostatní rozhodující hlediska (např. ložiska surovin, vodní toky apod.),
- byla respektována hlediska péče o životní prostředí a hlediska požární ochrany a civilní obrany.
4. Zdůvodnění výběru staveniště obsahuje
- údaje o staveništi dle závěrů schválené územně plánovací dokumentace,
- údaje, podmínky a požadavky vyplývající z provedeného výběru staveniště, zejména z hlediska přírodních, urbanisticko-architektonických, technickohospodářských a územních podmínek a z hlediska podmínek provádění stavby,
- výhody a nedostatky staveniště.
PRŮZKUMY
1. Do souboru průzkumných prací patří průzkumy podmínek přírodních, urbanistických a architektonických, technickohospodářských, pro provádění staveb (souboru staveb) a průzkumy speciální. Průzkumy vycházejí zejména z průzkumů obdobné povahy provedených např. při zpracování územních plánů nebo při jiných příležitostech a podle potřeby se zpřesňují a prohlubují.
1.1 Do průzkumů přírodních podmínek patří zejména průzkum surovinových zdrojů, inženýrskogeologický a hydrogeologický (vlastnosti základové půdy, poddolování, seismicita, režim, množství a jakost podzemních vod); průzkum půdně mechanický, průzkum hydropedologický a hydrologický (množství a jakost povrchové vody, inundační oblast); průzkum klimatických podmínek; průzkum hledisek ochrany přírody (vč. zemědělské půdy a lesních pozemků); průzkum ověřující, že nebudou dotčena ložiska nerostných surovin, minerální prameny a přírodní léčebné lázně a jejich rozvoj.
1.2 Průzkumem urbanistických a architektonických podmínek stavby se rozumí zejména průzkum dosavadního urbanistického a architektonického utváření prostředí; dále zpracování potřebných geodetických podkladů a zjištění vlastnických a užívacích vztahů k dotčeným pozemkům; průzkum územní souvislosti s průmyslovým a obytným zastavěním a průzkum potřeby asanací; průzkum památkových objektů a památkově cenných komplexů a ověření, že nejsou dotčeny chráněné části přírody; při obnově objektů kulturních památek též uměleckohistorický, stavebně technický a restaurátorský průzkum dotčených i sousedících objektů a architektonických článků stavebních konstrukcí, které jsou předmětem památkové ochrany; při rekonstrukci, modernizaci a rozšíření též průzkum stavu dosavadních základních prostředků.
1.3 Průzkumem technickohospodářských podmínek se rozumí zejména průzkum zásobování vodou (pitnou, užitkovou, provozní) a zásobování elektřinou, teplem a plynem; dále průzkum možností odvedení, popř. využití odpadních vod, odvedení a zneškodnění jiného odpadu; průzkum dopravních a spojových zařízení vč. dopravního ruchu; průzkum stavu objektů a sítí; průzkum podmínek pro zemědělství a lesní hospodářství (rekultivace); průzkum místních zdrojů pracovních sil a průzkum vlivu stavby na životní prostředí nebo naopak.
1.4 Speciální průzkumy prováděné v rozsahu stanoveném příslušnými technickými normami (např. průzkum bakteriologický, chemický, korozní, vysokofrekvenčního záření, vlivu trakčních a jiných elektrických vedení).
1.5 Průzkumem podmínek pro provádění stavby se rozumí zejména průzkum místních zdrojů přírodních a jiných stavebních hmot zejména u velkých staveb s abnormální potřebou stavebních hmot na jednom místě (přehrady apod.); průzkum možnosti použití dosavadních objektů pro účely zařízení staveniště - zejména též pro ubytování pracovníků, pro určení ploch jako skladovacích prostorů a průzkum dopravních a energetických podmínek pro provádění stavby.
STUDIE SOUBORU STAVEB
Studie souboru staveb má tyto části:
A. Průvodní zpráva
B. Souhrnné řešení souboru staveb
C. Propočet
D. Požadavky na provádění souboru staveb
E. Doklady
VYMEZENÍ VĚCNÉ NÁPLNĚ TECHNOLOGICKÉ A STAVEBNÍ ČÁSTI STAVBY
I. Obecná ustanovení
II. Technologická část stavby
III. Stavební část stavby
I. Obecná ustanovení
3. Podle části II. a III. této přílohy se postupuje, pokud se účastníci výstavby nedohodnou jinak.
1. Tato příloha upřesňuje rozsah technologické a stavební části stavby a jejich věcnou náplň126). Nevztahuje se na dočasné objekty zařízení staveniště.
2. Při zařazování stavebních prací, strojů a dalších dodávek pro stavby do technologické nebo stavební části stavby se použije v návaznosti na ustanovení § 2 odst. 5 a 6 a § 34 vyhlášky a části II. a III. této přílohy a dále:
b) Jednotné klasifikace stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy.14)
a) Metodiky třídění technologických zařízení v investiční výstavbě13) (kromě ustanovení uvedeného v odstavci „provozní soubor přípojky na síť“ v části 31 - elektrotechnická silnoproudá zařízení),
II. Technologická část stavby
Silnoproudá elektrotechnická zařízení
Potrubí
Vzduchotechnická zařízení
Stroje, zařízení a konstrukce
2. Seznam stavebních prací, strojů, zařízení a konstrukcí, které se zařazují do technologické části stavby:
Měření a regulace, automatizace a řízení, slaboproudá elektrotechnická zařízení
2 zdravotnické vybavení a zařízení budov pro zdravotnictví a budov pro sociální zabezpečení
1 zařízení velkokuchyní a středisek stravování s převážně mechanickým provozem, s kapacitou více než 1000 hlavních jídel v jedné směně
10 výtahy a eskalátory, funkčně začleněné do výrobního procesu (patří sem též eskalátory pro provoz metra)
11 vyzdívky technologických zařízení129)
12 izolace technologických zařízení a strojů
13 nátěry technologických zařízení a strojů
14 strojní zařízení rozmrazovacích tunelů
15 plechové komíny, pokud tvoří součást provozních souborů umělých tahů
16 zařízení mostových silničních a kolejových vah a mechanizovaných výsypek
17 kovové konstrukce těžních a vrtných věží, jámových stolic s výjimkou stolic u železobetonových věží, na patrech dolů, hlav a pat šibíků, slepých jam, úchytných konstrukcí pro kabelové a trubní rozvody vč. kotevního materiálu
18 kovové konstrukce zemědělského výrobního procesu (např. klece, kontejnery) netvořící součást zemědělských budov
19 kovové konstrukce a zařízení sloužící pro obsluhu technologických strojů a zařízení včetně pochůzných plošin, schodišť, žebříků apod.
20 stroje a zařízení pro krmení a napájení zvířat, dojení, ošetření mléka, manipulaci s výrobky, krmivy, výkaly v zemědělských provozech
21 strojní zařízení čistíren a barvíren látek
22 strojní zařízení dílen, laboratoří a zkušeben130)
23 zařízení velkoprádelen charakteru průmyslových výrobních linek
24 strojní zařízení lázní, stadiónů, krematorií
25 strojní zařízení lanových drah, lyžařských vleků apod. vč. dálkového ovládání, signalizace, zabezpečovacího zařízení apod.
26 automatizované vybavení knihoven řízené počítačem vč. regálů kartotékových, zařízení pro dopravu knih a objednávek
27 strojní zařízení rozhlasových, televizních a nahrávacích studií vč. propojovacího vedení
28 strojní zařízení kin, divadel, kulturních domů apod.
29 strojní zařízení meteorologických stanic a navigačních stanic
3 veškeré strojní zařízení sil a skladů (zařízení pro mechanizované ukládání včetně regálů)
30 strojní zařízení kalového hospodářství, olejového a tukového hospodářství, čpavkového hospodářství, odpadového hospodářství, strojní zařízení pro zachycování a úpravu úletů včetně odpopílkovacího zařízení a odsávání zauhlování, strojní zařízení kompresorových a hydraulických stanic
31 stabilní posunovací zařízení na vlečce
32 samohybná závlahová zařízení
33 strojní zařízení základových výpustí přehrad, odběrů vody, jalových výpustí, vtokových objektů pro vodní elektrárny včetně propojovacího potrubí vyjma potrubí zabetonovaných v tělese přehradní hráze a uložených v zemi, strojní zařízení lodních výtahů a zdvihadel
34 pohyblivé části konstrukcí plavebních komor pro vzdutí a regulaci vodních hladin, hradicí konstrukce jezů vč. pohonů
35 zařízení pro měření kouřových emisí
36 zařízení veřejných automatických telefonních ústředen
37 zařízení spojových zesilovacích stanic vč. propojovacích vedení a antén
38 vysokofrekvenční a nízkofrekvenční spojová zařízení (vysílače, odbavovací a kontrolní pracoviště) vč. propojovacích vedení
39 strojní zařízení chladíren a mrazíren zřízených ve zvláštních prostorách se strojovnou
4 zařízení kotelen a výměníkových stanic jako zdrojů médií pro výrobní proces včetně funkčně souvisících zařízení128)
40 hlavní napájecí rozvody pro technologické zařízení uvnitř areálu stavby včetně souvisících stavebních prací propojující provozní soubory (např. od spínací stanice nebo hlavní transformovny) včetně rozvaděčů a motorické elektroinstalace s výjimkou napájecích rozvodů, které jsou součástí veřejné sítě131)
41 strojní zařízení transformoven, měníren a spínacích stanic a stožárové transformovny
42 speciální osvětlení na technologickém zařízení
43 náhradní zdroj elektrické energie vč. automatiky.
44 pobočkové telefonní ústředny nad 25 poboček montované
45 strojní vybavení výpočetních středisek
46 automatizované systémy řízení technologického procesu základní nebo pomocné výroby
47 zařízení a k nim patřící rozvody zajišťující funkci (provoz) měřicí, regulační a ovládací techniky v technologickém procesu základní nebo pomocné výroby včetně zařízení pro metrologické zabezpečení měřicí techniky132)
48 dispečerská zařízení vč. velínů pro řízení výrobního procesu
49 zařízení průmyslové televize
5 zařízení kotelen středotlakých a vysokotlakých parních a kotelen horkovodních včetně funkčně nedílně souvisících zařízení128)
50 telemetrická zařízení na dálkovodech
51 rádiová (radiolokační a radionavigační) a zabezpečovací zařízení letecké dopravy, světelná provozní zařízení letišť
52 železniční zabezpečovací a sdělovací zařízení vč. manipulačních, ovládacích a měřících stolů, rozvodných kabelových vedení, vlastních energetických zdrojů a přístrojů zapojených na rozvodnou síť těchto zařízení
53 zabezpečovací zařízení pro kolejové systémy městské hromadné dopravy, elektrické signalizační zařízení a jeho ovládací systémy vč. dispečerských pro řízení všech druhů dopravy
54 dálkové měřicí a signalizační a ovládací zařízení vodáren, vodárenských dispečinků, retenčních a sedimentačních nádrží odpadních a dešťových vod
55 sdělovací dálkové a místní kabely - investice resortu spojů
56 větrací a klimatizační zařízení zajišťující požadované parametry vzduchu pro technologický proces a jeho pracovní prostředí (např. odmlžování, odsávání škodlivin, výparů, plynů, prachu, odsávání třísek, pilin, sušení, pneumatická doprava hmot, umělý tah, vzduchové clony a sprchy) včetně funkčně souvisících vodních okruhů topné a chladící vody, měření a regulace, provozních motorických silnoproudých rozvodů a event. zařízení chladicího s příslušenstvím
57 klimatizační zařízení (se zdrojem tepla nebo chladu) zajišťující požadované parametry vzduchu pro zabezpečení pohody prostředí včetně funkčně souvisících vodních okruhů topné a chladící vody, měření a regulace, provozních motorických silnoproudých rozvodů
58 jednotková větrací a klimatizační zařízení umístěná ve větraném nebo klimatizovaném prostoru, která nejsou pevně spojena se stavbou a slouží výrobnímu procesu
59 potrubí strojního zařízení, provozní potrubí, přípojné potrubí
6 strojní zařízení čerpacích stanic včetně stanic ropných produktů, přečerpávacích a čisticích stanic a úpraven vod a zařízení redukčních stanic plynu včetně měření, regulace, dálkového ovládání a příslušenství (patří sem též zařízení hydroforových stanic)
60 dálkové potrubní vedení pro technologické účely.
7 strojní zařízení opraven a údržbářských dílen
8 požárně bezpečnostní zařízení (např. stabilní protipožární zařízení včetně rozvodů), instalovaná na provozních souborech nebo základních jednotkách provozního souboru (včetně hasicích rámů podle ONA 38 9179 - po revizi ONA 38 9212)
9 pojízdné jeřáby vč. pojezdových kolejnic a sběračů tvořících součást výrobních linek (např. v kalírnách, automobilkách, jatkách, chladírnách)
1. Do technologické části se zařazují
a) u výrobních staveb jednak stroje, zařízení a konstrukce včetně montáže, které slouží alespoň zčásti k zajištění technologického procesu základní nebo pomocné výroby, jednak stroje, zařízení a konstrukce uvedené v bodě II.2. této přílohy, pokud slouží k zajištění jiných technologických procesů, než je technologický proces dané základní nebo pomocné výroby, popřípadě netechnologických procesů,127)
b) u nevýrobních staveb provozní zařízení, pokud jsou uvedena v bodě II.2 této přílohy.
III. Stavební část stavby133)
Světelné a silnoproudé rozvody a zařízení
Přeložky vedení
1. Seznam stavebních prací, strojů, zařízení a konstrukcí, které se zařazují do stavební části stavby:
Konstrukce a konstrukční součásti
Sdělovací a slaboproudé rozvody a zařízení kromě zařízení v odvětví železniční sdělovací a zabezpečovací techniky
Dálková potrubní vedení
Vzduchotechnika
Hromosvody a uzemnění
Vytápění
Stroje, zařízení a vybavení objektů
Instalace vodovodní, plynovodní, kanalizační apod.
41 silnoproudé kabelové nebo nadzemní vedení celostátní a veřejné sítě131) vč. přípojek končících v areálu stavby odběrným zařízením (spínací stanice, hlavní transformovna) s výjimkou odběrného zařízení
28 zařízení kotelen teplovodních a nízkotlakých parních a výměníkových stanic vč. funkčně nedílně souvisících zařízení (např. měření a regulace, zabezpečovací zařízení, signalizační a odpopílkovací zařízení) s výjimkou takových kotelen a výměníkových stanic, které slouží převážně výrobnímu procesu
42 trakční a napájecí vedení kolejové i bezkolejové dopravy
27 rozvody plynů vč. medicinálních, vzduchu, zdravotně technické instalace
26 čerpací a přečerpávací zařízení nemající charakter provozního souboru funkčně souvisící se zdravotně technickými instalacemi, pokud nenavazuje na výrobní proces (např. přečerpávací zařízení k přečerpávání splaškové vody do kanalizace)
25 instalace vodovodní, plynovodní a kanalizační včetně zařizovacích předmětů a přístrojů, spotřebičů tuhých, tekutých a plynných paliv, odpadní šachtice, požární vodovod včetně souvisícího vybavení (např. pomocných čerpadel)
24 protipožární konstrukce (např. požární uzávěry otvorů, požárně dělicí konstrukce, příčky a přepážky v energokanálech, energomostech, dopravníkových mostech, transformovnách a rozvodnách)
23 vyznačení jízdních pruhů a směrových šipek na komunikacích, dopravní značky statické (světelné i reflexní)
43 společné domovní televizní a rozhlasové antény včetně trubkování, rozvodu a zesilovačů, samostatné anténní systémy (s výjimkou speciálních antén pro primární zesilovače a primárních zesilovačů u staveb KBV)
44 zařízení sdělovací techniky, zařízení časová, rozhlasová, telefonní apod. včetně rozvodů, pokud nejde o zařízení uvedená v části II.2
45 pobočkové telefonní ústředny skříňového provedení do 25 účastnických poboček
46 zařízení a vedení potrubní pošty
47 propojení hlásek na dálnicích
48 přeložky podzemních i nadzemních vedení a rozvodů vyvolané stavbou.
5 konstrukce a stavební práce spojené s uložením a montáží silnoproudých a slaboproudých vedení (např. dvojité podlahy, šachty, kanály, rošty, mosty, otvory, skříně pro umístění kabelových závěsů a svorek včetně kotvicích prvků pevně spojených se železobetonovou konstrukcí, tvárnicové tratě, žlaby, kolektory)
6 lemovací profily kanálů, jam a montážních otvorů vč. jejich krytů s výjimkou speciálních krytů, které jsou součástí provozních souborů
7 stavební konstrukce jeřábových drah pojízdných jeřábů (včetně nosníků) vyjma pojezdových kolejnic a sběračů tvořících součást výrobních linek
8 izolace proti vodě, šíření tepla a zvuku, účinkům požáru, otřesům a chemickým vlivům s výjimkou izolace strojů a zařízení technologické části stavby
9 kovové konstrukce železničních, silničních, meziobjektových, komunikačních a sdružených mostů a lávek pro pěší
22 limnigrafy
21 mechanizované lávky k mytí fasád
20 zabudované tělocvičné nářadí134) v objektech pro tělovýchovu
2 železobetonové, zděné, dřevěné a jiné nekovové konstrukce nádrží, skladišť hořlavin, věží a komínů vč. vyzdívek, nosné konstrukce společných domovních antén, plechové komíny s výjimkou těch, které tvoří součást provozních souborů umělých tahů
19 strojní zařízení prádelen, sušáren, mandloven a žehlíren, které nemají charakter průmyslové výrobní linky (provozního souboru resp. celku) zabudované134)
18 strojní zařízení kuchyní a středisek stravování do kapacity 1000 hlavních jídel v jedné směně
17 zařízení na odběr, popřípadě na čistění netechnologických odpadů ve stavebních objektech
16 signální zabezpečovací zařízení proti vloupání, krádeži a požáru
15 vrata hangárů, vozoven a hal vč. poháněcího a automatického ovládacího zařízení
14 pevně zabudované zařízení v laboratořích, dílnách a zkušebnách jako digestoře a pracovní stoly vč. napojení na přívod médií (bez jejich zdrojů)
13 stroje a zařízení zabudované134) do stavebních objektů, které neslouží výrobním technologickým procesům, jako výtahy (osobní, nákladní), paternostery, eskalátory vč. nosných konstrukcí, chladicí boxy, pulty a skříně, vestavěné pulty, regály, skříně a kabiny, telefonní budky uvnitř objektů
12 kovové konstrukce výztuže a výstroje podzemních objektů vč. důlních
11 kovové konstrukce hrazení, zábran a roštů ve stájích a výbězích, senážních a kalových sil, pokud nejde o zařízení podle bodu II.2/18 a II.2/20
10 obvodové pláště transportních mostů vč. zastřešení
1 kovové konstrukce tvořící příslušenství nebo součást stavebních objektů včetně kotevního materiálu (základových roštů, kotevních šroubů, matic, podložek apod.)
40 osvětlení výškových objektů zajišťující bezpečnost letecké dopravy
4 přiléhající přístavby pomocné povahy (schodiště, závětří, ochranné střechy, balkóny, rampy apod.), venkovní žebříky a komunikační lávky pevně spojené s budovou, vlajkové tyče
39 venkovní osvětlení včetně rozvodů, rozváděčů a osvětlovacích těles
38 světelné reklamy včetně elektrické instalace
37 vnitřní světelná elektrická instalace v objektech, instalace pro nouzové osvětlení včetně akumulátorové stanice, rozvodů, rozváděčů, přístrojů a osvětlovacích těles
36 silnoproudá rozvodná vedení sloužící pro přívod elektrické energie ke strojům a zařízením, které jsou součástí stavebních objektů
35 potrubí základových výpustí přehrad pevně zabudovaná do tělesa přehradní hráze a potrubí uložená v zemi
34 katodová ochrana dálkových potrubních vedení
33 potrubní vedení a rozvody podzemní i nadzemní s výjimkou potrubí pro technologické účely
32 větrací zařízení včetně vzduchovodů mimo zařízení uvedená pod bodem II.2/56
31 jednotková větrací a klimatizační zařízení umístěná přímo ve větraném nebo klimatizovaném prostoru včetně případných rozvodů, pokud jsou pevně spojena se stavbou a neslouží výrobnímu procesu
30 hromosvody a uzemnění kovových součástí objektů (zemnící sítě), pokud nejsou nedílnou součástí provozních souborů
3 pevně zabudované součásti základů sloužící kotvení strojního zařízení, pokud nejsou funkční součástí kotveného zařízení
29 topné instalace včetně rozvodu páry, horké a teplé vody, radiátorů, akumulačních kamen, kaloriferů a registrů s nasávacím potrubím sloužícím pro přívod vzduchu do topných souprav včetně elektrických rozvodů pro jejich pohon a zapojení vč. zařízení pro regulaci teploty
VÝCHOZÍ TECHNICKÉ ÚDAJE A PROJEKTOVÉ PODKLADY
1. Výchozí technické údaje pro poskytování projektových podkladů obsahují zpravidla:
- název a požadovaný účel a charakteristiku stroje, zařízení nebo výrobku,
- počet, popřípadě množství (v měrných technických jednotkách),
- technologické údaje a parametry o druhu, velikosti, složení a vlastnostech výrobků, materiálů nebo látek, které budou požadovaným zařízením vyráběny, zpracovávány, dopravovány apod., podle potřeby i požadovaný výkon, příkon, kapacitu, popřípadě druh a dobu provozu,
- zvláštní požadavky na vybavení a provoz požadovaného zařízení (na automatizaci, mechanizaci, provozní kontrolu, diagnostiku, metrologické zabezpečení, péči o životní prostředí, požární ochranu, civilní obranu, bezpečnost práce a technických zařízení, ochranu podzemních, popř. pozemních kovových zařízení před korozí, dále zvláštní požadavky na technické a přejímací podmínky, popř. obsluhu zařízení, na potřebu náhradních dílů apod.),
- zvláštní požadavky na montáž,
- údaje o tom, kde bude zařízení umístěno (v jakých provozních podmínkách a v jakém prostředí),
- přibližnou hmotnost,
- náčrt sestavy,
- jméno a sídlo dřívějšího dodavatele a jím fakturovanou cenu, jde-li o nestandardní zařízení, o němž je odběrateli známo, že bylo dříve dodáno nebo nabízeno v podobném provedení nebo k obdobnému účelu použití.
- návrhy dispozičního uspořádání stavebního objektu nebo jeho části s popisem účelu a funkce jednotlivých prostorů a s vymezením podmínek nebo nároků na konstrukce a na technické, popřípadě architektonické nebo výtvarné řešení,
- údaji o způsobu řešení technických zařízení budov vyvolávajících potřebu úprav stavebních prvků, popřípadě konstrukcí,
- rozměrovými náčrty požadované skladebnosti stavebních prvků nebo konstrukcí s popisem jejich účelu a vymezením specifických požadavků na jejich výtvarné, technické, technicko-fyzikální vlastnosti,
- zvláštními požadavky na montáž kovové konstrukce,
Výchozí technické údaje se podle potřeby doplní u stavební části (včetně kovových konstrukcí):
- schematickým náčrtem sestavy kovové konstrukce s naznačením umístění příslušného stroje v obrysech a předběžným vyznačením zatížení,
2. Projektové podklady jsou zejména:
- zásady konstrukčního uspořádání a statického řešení konstrukčních a stavebních soustav,
- statické a technicko-fyzikální údaje o stavebních prvcích, jejich stycích a spojích s údaji o výsledcích předepsaných zkoušek,
- výkresy skladeb, technické a technicko-fyzikální údaje o konstrukcích střešních plášťů, podlah, dlažeb a příček a o speciálních druzích izolací,
- výkresy stavebních soustav, konstrukcí, prvků, jejich styků a spojů a výkresy výrobků a dodávek přidružené stavební výroby a jejich návazností na doplňující stavební konstrukce (osazení oken, příček, zábradlí apod.),
- údaje o výrobcích a materiálech,
- technické, technologické a bezpečnostní údaje pro manipulaci a montáž,
- způsob nebo možnosti úprav stavebních prvků nebo stavebních konstrukcí z hlediska instalací,
- rozměrové náčrty strojů a zařízení, základové plány, výkonové charakteristiky, působící síly, údaje o hlučnosti, připojovací rozměry, kotevní výkresy, návrhy stavebních úprav, podklady pro pružné uložení strojů, hmotnost, tolerance apod.,
- výrobní program standardních strojů,
- katalogové listy, prospekty, podnikové normy a jiné publikace obsahující popis, hlavní rozměry, hmotnosti a výkony základních a provozních jednotek
- údaje o spolehlivosti strojů a zařízení,
- podklady pro řešení ochrany podzemních, popřípadě pozemních kovových zařízení před korozí,
- technickoekonomické údaje potřebné pro vypracování ekonomického zhodnocení,
- lhůty dodávek, popřípadě výroby,
- individuální kalkulace R- a P- položek,
- průkazní zkoušky, pokud jsou požadovány technickými normami,
- katalogovou dokumentaci a opakovatelné projekty,
- typové podklady, podrobnou dokumentaci k typovému podkladu,
- ceníky,
- odkazy na
- typové programové vybavení,
- výsledky schválení nebo hodnocení u výrobků podléhajících těmto úkonům.
- osvědčení o vhodnosti výrobků,135)
- údaje pro vypracování plánu organizace výstavby,
- státní a oborové technické normy,
- ceny výrobků zahrnované do specifikací, pokud nejsou uvedeny v cenících velkoobchodních cen,
ÚVODNÍ PROJEKT
Úvodní projekt má tyto části:
A. Průvodní zpráva
B. Souhrnné řešení stavby
C. Technologická část
D. Stavební část
E. Rozpočtová část
F. Plán organizace výstavby
G. Doklady
PROVÁDĚCÍ PROJEKTY
Obsah prováděcích projektů
- zpracovaných ve stavební části stavby na jednotlivé stavební objekty (pozemní objekty, inženýrské objekty), popřípadě jejich dohodnuté části,
- zpracovaných v technologické části stavby na jednotlivé provozní soubory (dílčí provozní soubory), popřípadě jejich dohodnuté části.
A. Prováděcí projekt stavebního objektu
Společné zásady:
- základní schéma skladby objektu neměnné části,
d) Členění obsahu prováděcího projektu při použití podrobné dokumentace k typovému podkladu, katalogové dokumentace a opakovatelných projektů:
- dokumentace neměnné části,
- dokumentace měnné části.
Prováděcí projekty atypických objektů a měnných částí typových objektů se zpracovávají podle této přílohy.
Zpracovávají se ve stejné skladbě jako v úvodním projektu. Zpřesňují, doplňují a zdůvodňují veškeré údaje a odchylky oproti úvodnímu projektu. Dále uvádějí výsledky doplňujících průzkumů a výpočtů, zdůvodňují technické, konstrukční, popřípadě dispoziční řešení. Stanoví případné zvláštní podmínky pro provádění, montáž nebo technologické postupy. Ve zprávě se uvádějí i popisy ochranných nátěrů (zejména u technických zařízení budov), dále zvláštní požadavky na obsluhu a chod zařízení a vybavení objektů, popisy neobvyklých a nestandardních zařízení; odvolávky na použité technické normy, typové podklady a jejich podrobnou dokumentaci, typizační směrnice, opakovatelné projekty a katalogovou dokumentaci; popis výtvarného a barevného řešení interiéru (popis způsobů úpravy povrchů, obkladů, zvolených barevných odstínů apod.).
a) Technické zprávy
c) Výkresy
Zpracovávají se v měřítku podle příslušných technických norem. Při změně původního měřítka použitím reprodukční techniky musí být výkresy opatřeny poměrovým měřítkem. Při případném zmenšení výkresu musí být dodrženy podmínky čitelnosti. Výkresy podrobností (detailů) zobrazují neobvyklé nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a ke kterým je třeba při realizaci přihlédnout;neobsahují však podrobnosti dodavatelské dokumentace.
Legendy doplňují výkresy jen v nezbytném rozsahu o údaje, které nebylo možno vyjádřit graficky.
Zpracovávají se v souladu s příslušnými technickými normami a připojují se jako doklady ve dvou vyhotoveních.
b) Výpočty
Pokud bylo použito podrobné dokumentace k typovému podkladu nebo katalogové dokumentace, dokládají se výpočty u měnných částí projektové dokumentace ve věcné návaznosti na neměnnou část projektové dokumentace.
1. Pozemní objekty
- situační výkres objektu (v měř. min. 1:500) zakreslený do mapového podkladu, s vyznačením pevných výškových bodů, použitého souřadnicového a výškového systému, s napojením na souvisící inženýrské objekty (komunikace, vnější sítě apod.) a s vyznačením terénu (původního a upraveného) navazujícího na stavební objekty,
- vytyčovací výkres objektu s údaji o použitém souřadnicovém a výškovém systému,
- výkresy půdorysů, řezů a průčelí (zpravidla v měřítku 1:100 nebo 1:50) a výkresy podrobností v technicky zdůvodněném měřítku, kterými se zobrazí a vyznačí svislé a vodorovné konstrukce nosné a nenosné, schodiště, rampy, střešní a obvodové pláště, úpravy povrchů, podlahy, dilatace, větrací systém, komínové a ventilační průduchy, otvory včetně jejich výplní, stavební úpravy (prostupy, obezdívání, plentování, kanálky, základy pod stroje a zařízení).
- výkres výkopů a základů (zpravidla v měřítku 1:100 nebo 1:50) s vyznačením figur, geologických vrstev, hladin spodní vody, způsobu odvodnění výkopů a návazností na původní a upravený terén; se zobrazením základů včetně prostupů, drážek, kanálů a šachet souvisících se základy a základů pod stroje,
1.1.2 Výkresy
V měřítku podle povahy, velikosti a složitosti znázorňovaného předmětu a s přihlédnutím k účelu a čitelnosti, není-li měřítko výslovně uvedeno
Poznámky: Jednotlivými půdorysy a řezy musí být jednoznačně určeny tvary, druhy a objemy konstrukcí, dále objemy, popř. rozměry prostorů (místností); jednotlivými pohledy se znázorní jejich řešení a prostorové a výtvarné vztahy navrhovaných objektů k prostředí. Podle potřeby se vypracuje i barevné řešení. Truhlářské, zámečnické a klempířské výkresy se nezpracovávají v rámci prováděcích projektů (§ 25 odst. 3 vyhlášky).
1.1.3 Výpisy a seznamy truhlářských, zámečnických a klempířských výrobků, betonových a jiných prefabrikátů a hlavních prvků konstrukce lehké prefabrikace; dále seznamy podrobností a seznamy stavebních úprav, které mohou být též součástí výkresů.
1.1.4 Dokumentace strojů a zařízení, které jsou součástí stavební části, se zpracovává přiměřeně jako dokumentace obdobných strojů a zařízení technologické části.
1.1.5 Statický výpočet, jímž se prokazuje stabilita objektu a stanoví zásady statického i dynamického působení nosné konstrukce a založení objektu.
1.6 Vzduchotechnická zařízení
1.7 Umělé osvětlení a vnitřní silnoproudé rozvody
1.11 Ostatní zařízení
(systém řízení, chlazení, zabezpečovací zařízení, požární signalizace, aktivní protikorozní ochrana podzemních zařízení apod.)
1.10 Interiéry a vnitřní zařízení
Zpracovává se podle zásad uvedených v příloze č. 8 části D bodu 1.2.8.
1.9 Hromosvody
1.8 Ústředny a vnitřní slaboproudé rozvody
B. Prováděcí projekt provozního souboru
Společné zásady
b) Výpočty
Zpracovávají se v souladu s příslušnými technickými normami a připojují se jako doklady ve dvou vyhotoveních.
a) Technické zprávy
Zpracovávají se ve stejné skladbě jako v úvodním projektu. Zpřesňují a doplňují údaje úvodního projektu a zdůvodňují případné odchylky. Technické zprávy obsahují u dosud nevyráběných strojů a zařízení výsledek šetření o patentové a licenční nezávadnosti na podkladě prohlášení výrobce zařízení.
c) Výkresy
Viz část A „Společné zásady“, písm. c)
1.1 Výrobní (provozní) zařízení
Prováděcí projekty jiných provozních souborů, jako jsou přípojná potrubí, napájecí rozvody, transformovny, spínací stanice, vzduchotechnická zařízení, systémy řízení výrobního procesu, se zpracovávají přiměřeně jako pro provozní soubory výrobního (provozního) zařízení.
- potrubí včetně příslušenství a armatury v členění podle příslušnosti k technologickým strojům a zařízením v podrobnosti odpovídající způsobu zajišťování dodávky a montáže,
1.1.3 Seznam strojů a zařízení (včetně montáží)
- stroje a zařízení z dovozu se uvádějí odděleně,
Obsahuje podrobnou specifikaci všech strojů a zařízení (včetně montáže), která je současně specifikací k odbytovému rozpočtu, v tomto uspořádání:
- stroje a zařízení se uvádějí v členění na základní jednotky; u každé položky se uvádí pořadové číslo, číslo položky na výkresech, název, charakteristika a parametry (odkazy na typové podklady, platné normy, popřípadě odkaz na číslo výkresu stroje nebo zařízení), počet jednotek, hmotnost; provozně nevyzkoušené stroje a zařízení musí být jako takové označeny,
- nátěry souhrnně pro celý provozní soubor a v členění podle druhu a s údajem výměr.
- izolace podle jednotlivých druhů zařízení (strojů) s uvedením druhu a výměry a s rekapitulací pro celý provozní soubor podle jednotlivých druhů,
- kovové konstrukce, které jsou součástí technologického zařízení; uvádí se pořadové číslo, číslo položky na výkrese, název, popřípadě odkaz na výkres konstrukce, hmotnost,
- výkresy kovových konstrukcí, které jsou součástí výrobního zařízení, kreslí se obdobně jako výkresy příslušných konstrukcí uvedené v části A,
- schémata podle specifických požadavků některých oborů (schéma manipulace s materiálem, dopravní schéma, tepelné schéma apod.),
- vytyčovací výkres provozního souboru nebo jeho částí umístěných vně stavebního objektu, v němž je tento provozní soubor umístěn.
- dispozice strojů a zařízení (zpravidla v měřítku 1:100 nebo 1:50, potrubní uzly, ventilové skupiny, prostupy atd. se kreslí podle potřeby v měřítku větším); řeší konečné rozmístění a polohu strojů včetně strojů a zařízení pro manipulaci s materiálem (dopravníky, zdvihací stroje, vozíky, hydraulická dopravní zařízení), panelů, rozváděčů, obsluhových plošin, potrubí, všech kabelových tras, ostatních vedení; kreslí se v půdorysech a ve všech řezech nutných k vyznačení úplného vzájemného souladu a propojení v rámci technologické části. Zakótují se celkové vnitřní rozměry a výšková poloha podlaží, základy strojů a zařízení, prostupy a montážní otvory; okna, dveře, plošiny, schodiště atd. se kótují podle potřeby. Jednotlivé stroje jsou dispozičně zakótovány výškově a půdorysně vzhledem k hlavním nosným prvkům stavební konstrukce nebo k vnitřním stěnám,
1.1.2 Výkresy
1.4 Provozní potrubí
Dokumentace se zpracovává v obdobné skladbě jako v úvodním projektu (příloha č. 8 část C bod 2), avšak v odpovídající podrobnosti a s uvedením konečných údajů.
1.6 Aktivní, popřípadě společná ochrana před korozí
1.5 Údržba základních prostředků
Dokumentace se zpracovává ve stejné skladbě jako v technologické části úvodního projektu, avšak s uvedením konečných údajů.
VZORY TISKOPISŮ PRO SESTAVENÍ PROPOČTU, SOUHRNNÉHO ROZPOČTU A KONTROLNÍHO SESTAVENÍ ROZPOČTOVÝCH NÁKLADŮ A VYSVĚTLIVKY K NIM
I. Vysvětlivky k tiskopisu č. 1
sbcr1987c003z0005_o_1.tif
1. Skladba a forma tiskopisu je závazná s výjimkou akcí financovaných z neinvestičních prostředků, u nichž se tiskopis přiměřeně upraví. Při zpracování celkových nákladů stavby na počítači může být použito výstupu z počítače za předpokladu, že obsah a struktura výstupu je shodná s tiskopisem č. 1.
2. Tiskopis se vyplňuje:
c) při výkonu autorského dozoru jako kontrolní sestavení rozpočtových nákladů (C), (§ 63 odst. 1 vyhlášky).
a) při zpracování projektového úkolu jako propočet (A),
b) při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu jako souhrnný rozpočet (B),
3. Všechny náklady se v tiskopisu uvádějí v tisících Kčs zaokrouhleně na celé tisíce bez desetinných míst.
4. Vyšrafovaná okénka v tiskopisu se nevyplňují; do součtu jednotlivých sloupců (ř. 33, sl. c až h) se započítávají pouze částky uvedené v silně orámovaných okénkách.
5. Sloupce c, d, e obsahují náklady zahrnované do plánu investiční výstavby. Do sloupce c se uvádějí rozpočtové náklady stavební části, do sloupce d se uvádějí rozpočtové náklady technologické části (§ 34 vyhlášky). Platí, že c + d = e.
6. Sloupec f obsahuje náklady zahrnované do základních prostředků; proti součtu sloupce e je rozšířen o náklady na projektové a průzkumné práce (hl. I) a jiné investice (hl. IX). V hlavách II až VIII platí, že e = f.
8. Sloupec h obsahuje celkové náklady stavby. Proti součtu sloupce g zahrnuje navíc náklady na přípravu a zabezpečení výstavby hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků (hl. XI). V hlavách I až X platí, že g = h.
V hlavách I až IX platí, že f = g.
7. Sloupec g obsahuje náklady hrazené z investičních prostředků; proti součtu sloupce f je rozšířen o náklady hrazené z investičních prostředků, avšak nezahrnované do základních prostředků (hl. X).
Řádek 27 - obsahuje rezervu rozdělenou na část stavební (sl. c) a technologickou (sl. d).
Řádek 37 - uvádí náklady na dovoz v členění na dovozy ze SZ a NSZ, a to z hlavy I až XI, z hlavy II a IV a z hlavy III. Náklady na dovoz v hl. II, III a IV nezahrnují úroky,které patří do hl. XI.
Řádek 36 - evidenčně uvádí náklady na předměty získané po vyřešení plánu rozvoje vědy a techniky, které se do základních prostředků převádějí bezplatně.
Řádek 35 - uvádí údaje o generálním projektantovi, investorovi a o schvalujícím orgánu, a o dni schválení; stanoví způsob podpisu statutárním orgánem.
Řádek 34 - uvádí jméno a podpis zpracovatele, název a sídlo organizace zpracovatele a datum vypracování.
Řádek 33 - obsahuje ve všech sloupcích (c až h) součet částek uvedených v silně orámovaných okénkách.
Řádek 32 - z nákladů uvedených v řádku 31 se samostatně uvádějí v řádku 32 sloupec h samostatnou položkou celkové náklady na kompletační činnost.
Řádek 31 - obsahuje ve sloupci h veškeré rozpočtové náklady stavby hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků.
Řádek 30 - z celkové částky nákladů uvedené v řádku 29 se v řádku 30 sloupce g samostatně uvádějí příspěvky jiným investorům.
Platí, že g = h.
Řádek 29 - obsahuje náklady hrazené z investičních prostředků, nezahrnované do základních prostředků.
9. Jednotlivé řádky tiskopisu se vyplňují takto:
Řádek 1 - nehodící se názvy se škrtnou. Dále se uvede název a místo stavby shodně s údaji v registračním listu;139)u staveb o rozpočtových nákladech do 10 mil. Kčs se uvedou dále údaje shodně s údaji v přípravné dokumentaci. Archivním číslem se rozumí číslo, pod kterým je tiskopis archivován investorem (u propočtu) nebo generálním projektantem (souhrnný rozpočet, kontrolní sestavení rozpočtových nákladů stavby).
Řádek 2 - uvede se identifikační číslo investora podle Jednotného číselníku organizací v ČSSR vydaného Federálním statistickým úřadem (údaj ve sl. A - číslo položky organizace Jednotného číselníku).
Řádek 3 - uvede se registrační číslo stavby;139) u staveb o rozpočtových nákladech do 10 mil. Kčs se nevyplňuje.
Řádek 4 - uvede se název kraje a okresu místa stavby.139)
Řádek 5 - uvede se název a kód odvětví podle „Jednotné klasifikace odvětví národního hospodářství“ vydané na základě vyhlášky Federálního statistického úřadu č. 113/1972 Sb. a výnosu Federálního statistického úřadu ze dne 8. března 1979 čj. 876/ 89-032-331, jímž se mění a doplňuje Jednotná klasifikace odvětví národního hospodářství (uveřejněn ve Zpravodaji ústředních statistických orgánů částka 5/1979).
Řádek 6 - charakter stavby se uvede buď jako nová stavba, modernizace nebo rekonstrukce.139)
Řádek 7 - uvede se kontrolní součet číselných znaků z řádků 2 až 6.
Řádek 8 - obsahuje náklady na projektové a průzkumné práce zahrnované do plánu projektových prací a hrazené z investičních prostředků.
Řádek 9 - obsahuje součet rozpočtových nákladů všech provozních souborů stavby a zásadně se vyplňuje pouze ve sloupci d; jsou-li součástí provozních souborů stavební práce, uvedou se jejich náklady ve sloupci d.
Platí, že d = e = f = g = h.
Řádek 10, 11, 12 - údaj uvedený v řádku 9, sloupci d se v souhrnném rozpočtu rozčlení
- na dodávky rozpočtované v samostatných specifikacích vč. mimostaveništní dopravy (ř. 10),140)
- na montážní práce - základní rozpočtové náklady (ř. 11),
- na doplňkové rozpočtové náklady (ř. 12).141) V propočtu (A) nemusí být doplňkové náklady uváděny samostatně v řádku 12. Platí, že ř. 10 + 11 + 12 = 9.
Jsou-li součástí provozních souborů stavební práce vykázané ve sloupci d, uvedou se základní rozpočtové náklady těchto prací v řádku 11, sloupec d a doplňkové rozpočtové náklady v řádku 12, sloupec d.
Řádek 13 - obsahuje součet rozpočtových nákladů všech stavebních objektů. Zásadně se vyplňuje údaj jen ve sloupci c; jsou-li součástí, popřípadě příslušenstvím stavebních objektů i stroje a strojní zařízení, uvedou se rovněž ve sloupci c. Platí, že c = e = f = g = h.
Řádek 14, 15 - údaj v řádku 13, sloupci c se v souhrnném rozpočtu rozčlení
- na základní rozpočtové náklady (ř. 14),
- na doplňkové rozpočtové náklady (ř. 15).142)
Platí, že řádek 14 + 15 = řádek 13. Jsou-li součástí stavebních objektů stroje a zařízení vykázané ve sloupci c, uvedou se jejich základní rozpočtové náklady včetně nákladů na mimostaveništní dopravu a montáž v řádku 14, sloupec c a jejich doplňkové náklady v řádku 15, sloupec c.
Řádek 16 - náklady na stroje, zařízení, nářadí a inventář investiční povahy, které nejsou součástí nákladů provozních souborů nebo stavebních objektů, se v tomto řádku uvádějí pouze ve sloupci d.
Platí, že d = e = f = g = h.
To neplatí u stavebních objektů v komplexní bytové výstavbě (§ 34 odst. 3 vyhlášky), jejichž náklady se uvádějí ve sloupci c.
Platí, že c = e = f = g = h.
Řádek 17 - náklady na umělecká díla tvořící nedílnou součást staveb se uvádějí jen ve sloupci c.
Platí, že c = e = f = g = h.
Platí, že f = g = h.
Řádek 18 až 25 - obsahuje všechny vedlejší rozpočtové náklady stavby. Jejich součet z řádku 18 je rozveden podle druhu v řádcích 19 až 25, a to v členění na část stavební (sl. c) a technologickou (sl. d) podle věcné příslušnosti k rozpočtovým nákladům provozních souborů a stavebních objektů. Řádky 23 až 25 jsou vyhrazeny pro vedlejší náklady, jejichž druh a právní důvod může být nově stanoven. Platí, že součet řádků 19 až 25 se vždy rovná řádku 18; v řádku 18 platí, že sloupec c + d = e = f = g = h.
Řádek 26 - obsahuje ostatní rozpočtové náklady neuvedené v jiných hlavách; podle vztahu ke stavební nebo technologické části stavby se tyto náklady uvádějí ve sloupci c nebo d.
Platí, že c + d = e = f = g = h.
Řádek 28 - obsahuje náklady na jiné investice nezahrnované do plánu investiční výstavby, zahrnované však do základních prostředků.
Do technologické části rezervy se zahrnuje i částka určená na náhradní řešení při použití provozně nevyzkoušených strojů a zařízení, které jsou předmětem plánu rozvoje vědy a techniky. Tato část rezervy smí být použita jen v případě neúspěšného skončení jejich vývoje.
Platí, že c + d = e = f = g = h.
II. Vysvětlivky k tiskopisu č. 2
1. Při zpracování nákladů obsažených v tiskopisu č. 2 na počítači může být použito výstupu z počítače za předpokladu, že obsah a struktura výstupu je shodná s tiskopisem č. 2. Skladba a forma tiskopisu i obsah a struktura výstupu z počítače může být měněna jen se souhlasem Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.
2. Tiskopis se vyplňuje u všech staveb, s výjimkou staveb komplexní bytové výstavby:
a) při zpracování projektového úkolu jako rekapitulace k propočtu (A),
b) při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu jako rekapitulace nákladů k souhrnnému rozpočtu (B),
c) při výkonu autorského dozoru jako rekapitulace nákladů ke kontrolnímu sestavení rozpočtových nákladů stavby (C), (§ 63 odst. 1 vyhlášky).
3. Podkladem pro sestavení rekapitulace nákladů jsou propočty, rozpočty a odbytové rozpočty provozních souborů, stavebních objektů, rozpočty ostatních výrobků a výkonů.
4. Nehodící se názvy tiskopisu se škrtnou.
5. V záhlaví se uvede název, místo stavby, registrační číslo stavby a identifikační číslo investora podle tiskopisu č. 1.
6. Všechny náklady v rekapitulaci k propočtu, souhrnnému rozpočtu a kontrolnímu sestavení se uvádějí v tisících Kčs bez desetinných míst.
V souhrnném rozpočtu i v kontrolním sestavení musí však již být rozpočtové náklady všech hlav rozčleněny v plném rozsahu.
7. Nelze-li při zpracování rekapitulace k propočtu (A) náklady provozních souborů a stavebních objektů podrobněji rozčlenit, postačí jejich členění u provozních souborů do sloupců 3, 5, 8 a 9 a u stavebních objektů do sloupců 3, 8 a 9.
Hlava II - náklady podle jednotlivých provozních souborů se uvedou ve sloupci 2 a 3, jejich podrobnější členění ve sloupci 4, 5, 6, 7. Platí, že sloupec 2 = sloupec 3, sloupce 4 + 5 = sloupec 6, sloupec 3 = sloupce 6 + 7.
Hlava XI
Hlava X - náklady v členění uvedeném v příloze č. 11 se uvádějí ve sloupci 2. Úhrn částek připadajících na příspěvky jiným investorům, vykazovaný v řádku 30 tiskopisu č. 1, se zjistí z údajů ve sloupci 2.
Hlava IX - náklady v členění uvedeném v příloze č. 11 se uvádějí pouze ve sloupci 2.
Hlava VIII - rezerva se uvádí ve sloupci 2. Požaduje-li se použití provozně nevyzkoušených strojů a zařízení, které jsou předmětem plánu rozvoje vědy a techniky, uvede se část rezervy, která smí být použita jen v případě neúspěšného skončení jejich vývoje, na samostatném řádku.
Hlava VII - náklady v členění uvedeném v příloze č. 11 podle příslušnosti ke stavební a technologické části se uvedou ve sloupci 2.
Hlava VI
Hlava V - náklady se člení na jednotlivá umělecká díla, a to pouze ve sloupci 2.
Hlava IV - náklady v členění podle položek se uvedou pouze ve sloupci 2. Odděleně se v rekapitulaci nákladů k hl. IV uvedou náklady dovážených strojů a zařízení (v cenách fco čs. hranice bez nákladů zahrnovaných do hl. XI) s tím, že se tyto náklady vyjádří ve sloupci 2 také jejich součtem.
Odděleně se v rekapitulaci nákladů k hl. III uvedou náklady dovážených stavebních prací (profesí) dodávaných zahraničním dodavatelem s tím, že se tyto náklady určí ve sloupcích 3, 6 a 7 v tuzemské cenové úrovni a vyjádří se v nich také jejich součty; náklady sl. 3 se rovnají součtu nákladů sl. 6 a 7. Ve sl. 2 se pak odděleně vyjádří náklady dovážených poddodávek stavebních prací a profesí (v cenách fco čs. hranice bez nákladů zahrnovaných do hl. XI), a to podle nabídek zahraničních dodavatelů, popřípadě uzavřených smluv s nimi, a také jejich součet. V těchto případech platí, že sl. 2 se nerovná sl. 3.
Hlava III - náklady podle jednotlivých stavebních objektů se uvedou ve sloupci 2 a 3, jejich podrobnější členění ve sloupci 6 a 7. Platí, že sloupec 2 = sloupec 3, sloupec 3 = sloupce 6 + 7.
Odděleně se v rekapitulaci nákladů k hl. II uvedou náklady dovážených provozních souborů s tím, že se u těchto nákladů vyjádří ve sloupcích 3, 4 a 5 také jejich součty. Ve sl. 4 se uvádějí náklady na vlastní dodávku dováženého provozního souboru (v cenách fco čs. hranice bez nákladů zahrnovaných do hl. XI), ve sl. 5 jsou zaznamenány náklady dovážených montáží určené v tuzemské cenové úrovni143) ve sl. 3 je součet nákladů ze sl. 4 a 5. Ve sl. 2 se pak odděleně vyjádří náklady dovážených provozních souborů vč. montáží (v cenách fco čs. hranice bez nákladů zahrnovaných do hl. XI), a to podle nabídek zahraničních dodavatelů, popřípadě uzavřených smluv s nimi, a také jejich součet. V těchto případech platí, že sl. 2 se nerovná sl. 3.144)
- průzkumné práce.
- projektové práce
Hlava I - náklady na projektové a průzkumné práce se uvedou pouze ve sloupci 2 v minimálním členění na
9. Rekapitulace nákladů u jednotlivých hlav se provede takto:
b) náklady mimoglobálních objektů zařízení staveniště v členění podle jednotlivých objektů se uvádějí pouze ve sloupci 3; jejich základní a doplňkové rozpočtové náklady se uvedou ve sloupci 6 a 7. Vedlejší náklady těchto objektů se uvedou ve stejných řádcích ve sloupcích 8 až 15. Rekapitulace mimoglobálních objektů zařízení staveniště se uzavře součty ve sloupcích 3, 6 až 15;
c) celková rekapitulace nákladů hlavy VI se provede tak, že se nejprve převede součet nákladů mimoglobálních objektů (písm. b) ze sloupce 3 do sloupce 8 a 9, potom se provedou součty ve sloupcích 8 až 15; součet sloupce 8 se zapíše do sloupce 2. Takto získané součty tvoří jednotlivé položky rekapitulace nákladů hlavy VI ve sloupci e na tiskopisu č. 1. Rozvržení těchto položek do části stavební a technologické (sloupec c a d tiskopisu č. 1) se provede za pomoci mezisoučtů jednotlivých skupin objektů zařízení staveniště. Platí, že sloupec 2 = sloupec 8, sloupec 8 = sloupce 9 + 10 + 11 + 12 + 13 + 14 + 15.
8. Pro každou hlavu se ve sloupci 1 uvedou jednotlivé nákladové položky, z nichž se skládá celkový náklad příslušné hlavy. U provozních souborů a stavebních objektů se ve sloupci 1 uvede příslušný kód Jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků. Jednotné klasifikace stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy, popř. Jednotné klasifikace výkonů. Každá hlava se uzavře samostatným součtem, který se převádí do tiskopisu č. 1.
III. Vysvětlivky k tiskopisu č. 3
1. Skladba a forma tiskopisu je závazná a nesmí být měněna. Při zpracování nákladů obsažených v tiskopisu č. 3 na počítači může být použito výstupu z počítače za předpokladu, že obsah a struktura výstupu je shodná s tiskopisem č. 3.
2. Tiskopis se vyplňuje u staveb komplexní bytové výstavby
b) při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu jako rekapitulace nákladů k souhrnnému rozpočtu (B),
c) při výkonu autorského dozoru jako rekapitulace nákladů ke kontrolnímu sestavení rozpočtových nákladů stavby (C), (§ 63 odst. 1 vyhlášky).
a) při zpracování projektového úkolu jako rekapitulace k propočtu (A),
3. Podkladem pro sestavení rekapitulace nákladů jsou propočty, rozpočty a odbytové rozpočty provozních souborů, stavebních objektů, rozpočty ostatních výrobků a výkonů.
4. Nehodící se názvy tiskopisu se škrtnou.
5. V záhlaví se uvede název, místo stavby, registrační číslo stavby a identifikační číslo investora podle tiskopisu č. 1.
6. Všechny náklady v rekapitulaci k propočtu, souhrnnému rozpočtu a kontrolnímu sestavení se uvádějí v tisících Kčs bez desetinných míst.
7. Rekapitulace nákladů se sestavuje jednak podle hlav, jednak podle provozních souborů a stavebních objektů.
9. V rekapitulaci podle provozních souborů a stavebních objektů jsou náklady všech hlav rozvrženy na jednotlivé provozní soubory a stavební objekty. Součty takto rozvržených nákladů ve sloupci 7 až 20 musí být totožné s částkami uvedenými v těchto sloupcích v rekapitulaci podle hlav.
8. Celkové náklady stavby jsou v rekapitulaci podle hlav (pol. č. 1 až 12) rozčleněny šachovnicovým způsobem (horizontálně i vertikálně) do jedenácti hlav, přičemž souhrnné údaje jednotlivých hlav musí souhlasit s údaji ve sloupcích tiskopisu č. 1.
IV. Rozdělení na ucelené části
Náklady v hlavě II a III a mezisoučty nákladů pro jednotlivé ucelené části stavby (ve sloupci 3 a 8 tiskopisu č. 2) vyjádří generální projektant (u staveb mimo stavby KBV) na tiskopisu č. 2 v návaznosti na vymezení ucelených částí stavby s jejich dalším rozčleněním podle jednotlivých přímých dodavatelů (dovozců) investora (příloha č. 8 část F bod 1.1 a 1.2). Pro stavby KBV se postupuje obdobně s využitím tiskopisu č. 3 s tím, že náklady hlavy IV se přičlení k hlavě III.
V. Vysvětlivky k rekapitulaci podle ucelených částí stavby
sbcr1987c003z0005_1.tif
sbcr1987c003z0005_2.tif
sbcr1987c003z0005_o_4.tif
1. Ucelené části staveb a v nich družstevní bytové objekty se označují číslem podle číselníku Státní banky československé.
2. U staveb KBV se zahrnují do nákladů ucelené části stavby i náklady hlavy IV souhrnného rozpočtu stavby.
3. Náklady ucelené části stavby se vyčíslí podle souhrnného rozpočtu stavby.
4. Podkladem pro zpracování rekapitulace podle ucelených částí stavby jsou náklady vyjádřené na tiskopisu č. 2, popřípadě 3.
ČLENĚNÍ PROPOČTU, SOUHRNNÉHO ROZPOČTU A KONTROLNÍHO SESTAVENÍ ROZPOČTOVÝCH NÁKLADŮ
1. Členění propočtu, souhrnného rozpočtu a kontrolního sestavení rozpočtových nákladů stavby na jednotlivé hlavy a uspořádání na tiskopisu č. 1 umožňují získání potřebných podkladů pro sestavení plánů organizací na úseku investiční výstavby v souladu s metodickými pokyny Státní plánovací komise pro vypracování plánů145) a v návaznosti na předpisy o financování reprodukce základních prostředků.146)
2. Členění umožňuje vyjádřit
a) náklady zahrnované do plánu investiční výstavby (ř. 33, sl. e),
b) náklady na jiné investice (ř. 28, sl. f),
c) náklady zahrnované do plánu projektových prací (ř. 8, sl. h),
d) náklady zahrnované do pořizovací ceny základních prostředků (ř. 33, sl. f),
e) náklady hrazené z investičních prostředků (ř. 33, sl. g),
f) náklady hrazené z investičních prostředků nezahrnované do základních prostředků (ř. 29, sl. g),
g) náklady hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků (ř. 31, sl. h),
h) celkové náklady stavby (ř. 33, sl. h).
3. Hlava I – Projektové a průzkumné práce
Zařazují se náklady na
Zařazují se náklady strojů, zařízení, nářadí a inventáře, jestliže odpovídají pojmu základních prostředků a představují-li provozní soubor, jakož i náklady na jejich montáž (šéfmontáž) včetně mimostaveništní dopravy, doplňkových rozpočtových nákladů a nákladů stavebních prací.149) Náleží sem např. náklady na vyzdívky (např. průmyslových pecí), náklady na demontáže existujících provozních souborů prováděné v souvislosti s realizací nových provozních souborů a náklady na základní programové vybavení automatizace v systémech řízení.
Hlava II – Provozní soubory
Zařazují se náklady na pořízení stavebních objektů včetně veškerého materiálu a práce zahrnované do velkoobchodních cen včetně nákladů spojených s likvidací, popřípadě přesunem existujících základních prostředků, prováděným jako součást staveb včetně doplňkových rozpočtových nákladů. Nezahrnují se však náklady na vyklizení likvidovaných objektů, které patří do hlavy XI.
Hlava III – Stavební objekty14)
- úpravy území (zemní práce) souvisící s rekultivací nebo s biologickou rekultivací.150)
- zkoušky konstrukcí a kontrolní měření při realizaci stavebních objektů předepsané zpracovatelem projektové dokumentace,
Zařazují se též náklady na
Zařazují se náklady na modely výtvarného díla vybraného k realizaci. Náklady stavebních prací souvisící s osazením uměleckých děl se do hl. V nezařazují.
Hlava V – Umělecká díla152)
Zahrnují se náklady na stroje, zařízení, nářadí a inventář, jestliže jsou základními prostředky, a nejsou-li součástí provozních souborů nebo stavebních objektů (např. paletizační vozíky, vysokozdvižné vozíky, různé jiné dopravní prostředky, zkušební přístroje, měřicí přístroje, přenosné přístroje na rentgenování svarů, ruční brusky, tlakové zkoušečky, regály apod.).
Zařazují se náklady na umělecká díla a muzejní předměty, pokud jsou nedílnou součástí staveb, např. sochy, fresky, sgrafita. Nelze zahrnovat náklady na umělecká díla, která mají povahu přenosného vybavení a která se rozpočtují v hl. XI.
Patří sem též náklady na pořízení samostatných základních prostředků určených do rezervy nebo konzervace.151)
Hlava IV – Stroje, zařízení a inventář investiční povahy
Do celkových nákladů se zahrnují náklady na jejich mimostaveništní dopravu, vnitrostaveništní dopravu, na jejich osazení a umístění. Nelze sem zařazovat náklady na pořízení drobných a krátkodobých předmětů.
Hlava VI – Vedlejší náklady
- ostatní práce a náklady jinde neuvedené, pokud se hradí z investičních prostředků stavby a zahrnují se do její pořizovací ceny, např. likvidace výbušnin, exhumace,
- územní vlivy,
-popř. i další náklady vzniklé v souvislosti s realizací stavby nebo stanovené zvláštními předpisy.
Podle vztahu ke stavební nebo technologické části stavby se do sloupce c nebo d zařazují náklady na
- provozní a sociální zařízení staveniště,
- vybudování vytyčovací sítě, vytyčení prostorové polohy stavebních objektů a zaměření skutečného provedení stavby dodavatelem investora,153)
Hlava VII – Ostatní náklady neuvedené v jiných hlavách
Vedlejší náklady se určují podle zvláštního předpisu98) a podle přílohy č. 14 v členění:
- ostatní.
- geodetickou činnost investora při provádění stavby, vč. činnosti odpovědného geodeta investora při provádění stavby,154)
- úhrady za patenty a licence pro výstavbu (nikoli pro budoucí výrobu nebo provoz),
- vysazování trvalých porostů, např. sadů, vinic, chmelnic,
- ložiskovou geologii, pokud jde o investiční náklady,
- odlesnění prováděné nestavební organizací,
- mimořádné ztížené pracovní prostředí (provozní vlivy),
- geologický průzkum potřebný pro zpracování přípravné dokumentace,
- umělecká díla, která nejsou nedílnou součástí budovaných staveb, předměty muzejní a galerijní hodnoty apod.,163)
- správní a místní poplatky souvisící s přípravou a zabezpečením výstavby, penále, poplatky z prodlení, veškeré úroky z úvěrů investora (tuzemské i zahraniční), peněžní náhrady škod souvisících s investiční výstavbou a dále jiné nehmotné náklady a přirážky (zdržné, úhrada za užívání, stavební povolení, užívací povolení, arbitrážní poplatky, tuzemské i zahraniční pojistné, pokuty aj.),
- biologickou rekultivaci,
- odvody za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro investiční výstavbu.164)
- geodetickou činnost investora a generálního projektanta potřebnou pro zpracování přípravné dokumentace,162)
- uživatelské programové vybavení,
- vybavení provozu a jiných budovaných zařízení zásobami, tj. zásobami surovin, materiálu, paliv, náhradních dílů,159) drobných a krátkodobých předmětů, hotových výrobků a nedokončené výroby pro projektovaný výkon a plný provoz,
- ložiskovou geologii a ověřování zdrojů podzemních vod,
- kompletační činnost,
- přezkoušení vzorků, zkoušky stavby a za posuzování technicky obtížných nebo neobvyklých staveb na základě nařízení státního stavebního dohledu,161)
- licence a patenty, pokud jsou určeny pro budoucí výrobu nebo provoz,
- organizační a přípravnou činnost investora (tj. na vypracování investičního záměru, přípravné dokumentace, expertizy, činnost ředitelství budovaných podniků a závodů, technický dozor investora, odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich ucelených částí, přípravu a zahájení provozu včetně komplexního a technologického vyzkoušení a zkušebního provozu, přípravu kádrů pro budované podniky, přesídlení obyvatel, závěrečné vyhodnocení, souborné zpracování dokumentace skutečného provedení stavby),
Zahrnují se všechny náklady hrazené z provozních prostředků, které je nutno vynaložit v souvislosti s budovanou investicí. Jsou to zejména náklady na přípravu a zabezpečení stavby, např. na
- výchozí technické revize, revizní zprávy a revizní knihy,
Hlava XI – Náklady hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků
- náklady souvisící s prodloužením záruční doby nad dobu stanovenou zvláštními předpisy, zlepšení budoucího ekonomického nebo jiného efektu trvalého provozu160) a vzniklé dodavateli v souvislosti se splněním jeho povinností uzavřít smlouvu s investorem,
- nákup (úplatný převod) základních prostředků určených k likvidaci včetně výkupů nemovitostí od občanů.
- projektové soutěže a poptávkové řízení, technickou pomoc poskytovanou projektovými nebo inženýrskými organizacemi,
- ostatní práce neinvestiční povahy (např. náklady na vyklizení likvidovaných objektů, na opravy a údržbu prováděné současně se stavbami povahy rekonstrukcí nebo modernizací),
- příspěvky jiným investorům včetně příspěvků na vyvolané investice u dalších investorů158) a příspěvky na infrastrukturu,
- náklady na zabezpečovací a konzervační, popř. udržovací a dekonzervační práce při zastavení stavby, pokud přijdou v průběhu výstavby v úvahu,
- náklady na nepoužité alternativy projektů (po vydání souhlasu k jejich odpisu),
Zahrnují se např.
Hlava X – Náklady hrazené z investičních prostředků nezahrnované do základních prostředků
- modely nebo prototypy charakteru základních prostředků, které investor v souvislosti s využitím vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru řádně převzal.157)
- odvody za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro zařízení staveniště,
- odvody za trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro investiční výstavbu156) a finanční prostředky poskytované na opatření k odstranění ekonomické újmy,
- pořizování základních prostředků ze zahraničních hmotných zdrojů pro potřebu v zahraničí,
- nákup (úplatný převod) existujících základních prostředků, pokud nebudou likvidovány,
Zařazují se náklady na jiné investice. Jsou to náklady na
Hlava IX – Jiné investice155)
Rezerva se stanoví podle § 49 a 55 vyhlášky.
Hlava VIII – Rezerva
b) průzkumné práce prováděné
- podle ceníku geologických prací,
- podle ceníku geodetických a kartografických prací, jde zejména o náklady na
- geologický průzkum potřebný pro zpracování projektové dokumentace,
- geodetickou činnost investora souvisící se zajištěním projektové dokumentace,147)
- geodetickou činnost generálního projektanta.148)
Uvádějí se zde i náklady na nepoužité alternativy projektů až do doby, než příslušný orgán dá souhlas k odpisu. Převod těchto nákladů do hlavy X se v rozpočtu provede při změně rozpočtu prováděné z jiných (závažnějších) důvodů.
- na výkon autorských dozorů,
- projekty demolic, demontáží, jestliže jsou součástí stavby,>
a) projektové práce určené podle ceníku projektových prací; jde zejména o náklady
- na činnosti generálního projektanta stavby,
- modely pro projektové práce,
- změny a doplňky požadované odběratelem,
- zkoušky pro projekty;
- na zpracování úvodního (jednostupňového) projektu a prováděcích projektů jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů,
- na další práce, pokud přicházejí v úvahu a provádějí se v rámci projektové dokumentace, jako např.
SCHVALOVÁNÍ PROJEKTOVÉHO ÚKOLU A ÚVODNÍHO (JEDNOSTUPŇOVÉHO) PROJEKTU A STÁTNÍ EXPERTIZA
A. Schvalování projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu staveb
1. Obecná ustanovení
2. Schvalování projektového úkolu (kromě staveb komplexní bytové výstavby)
3. Schvalování úvodního (jednostupňového) projektu (kromě staveb komplexní bytové výstavby)
4. Schvalování dokumentace staveb komplexní bytové výstavby
B. Státní expertiza
1. Obecná ustanovení
2. Úkoly ústředních orgánů investorů a krajských národních výborů
3. Oprávnění orgánů státní expertizy a orgánů zpracovávajících stanoviska pro účely státní expertizy
4. Úkoly orgánů zpracovávajících stanoviska pro účely státní expertizy
5. Státní expertiza rozvojových dokumentů a investičního záměru
6. Státní expertiza přípravné dokumentace
C. Lhůty
A. Schvalování projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu staveb
1. Obecná ustanovení
1.1 Schválením projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu se rozumí rozhodnutí orgánu (organizace) uvedeného v § 64 vyhlášky o tom, že tato dokumentace má (může) být výchozím podkladem pro další přípravu nebo pro uskutečnění stavby, a podle potřeby stanovení závazných podmínek pro další přípravu nebo realizaci stavby.
1.4 Nadřízený orgán, který předkládá dokumentaci ke schválení, je povinen jí doplnit svým vyjádřením, které musí být podepsáno statutárním orgánem nebo jím pověřeným pracovníkem. Bez tohoto vyjádření je předložená dokumentace neúplná.
1.3 Dokumentaci, která vyžaduje schválení vyššími stupni řízení, předkládá investor vždy přímo nadřízenému orgánu. Projektovou dokumentaci předkládá se svým vyjádřením.
1.2 Posuzování dokumentace je vyhodnocení celkové technicko-ekonomické úrovně stavby a jejich nejdůležitějších nároků, důsledků a účinků orgánem (organizací), který dokumentaci schvaluje. Posuzování dokumentace zároveň zahrnuje hodnocení správnosti, úplnosti a věcného obsahu dokumentace včetně hodnocení vyjádření vypracovaných k ní podle bodu 1.3, 1.4 a vyhodnocení jejího souladu s předchozí dokumentací.
2. Schvalování projektového úkolu (kromě staveb komplexní bytové výstavby)
2.5 Schvalující orgán předá po jednom vyhotovení schvalovacího protokolu u závazných a centralizovaných staveb orgánu, který prováděl státní expertizu, orgánům, které vypracovaly stanoviska pro účely státní expertizy, a podle územní příslušnosti stavby též České plánovací komisi nebo Slovenské plánovací komisi.
2.4 Schvalovací protokol podepisuje statutární orgán schvalujícího orgánu (organizace) nebo jím pověřený pracovník.
2.3 Ve schvalovacím protokolu k projektovému úkolu schvalující orgán uvede:
2.3.1 identifikační údaje stavby a investora
2.3.2 závazné údaje (příloha č. 13) a závazné členění stavby na ucelené části a etapy
2.3.3 informativní údaje, popřípadě ukazatele
2.3.4 rozhodnutí o použití provozně nevyzkoušených strojů a zařízení
2.3.5 podmínky, které musejí být dodrženy při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu a při jeho schválení.
2.2 Před schválením projektového úkolu účelových staveb národních výborů a organizací jimi řízených nad 10 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby je schvalující orgán povinen vyžádat si stanovisko příslušného odvětvového ústředního orgánu. Nedojde-li ke sjednocení stanovisek ústředního odvětvového orgánu a schvalujícího orgánu, jehož stanovisko potvrdí krajský národní výbor, rozhoduje příslušná vláda nebo orgán jí zmocněný.
2.1 Ústřední orgán investora schvalující projektový úkol stavby, jejíž dokumentace podléhá státní expertize, musí při schválení respektovat závazné závěry a závazné údaje stanovené v protokolu o státní expertize.
3. Schvalování projektové dokumentace (kromě staveb komplexní bytové výstavby)
3.2 Schvalující orgán potvrdí schválení projektové dokumentace též v souhrnném rozpočtu.
3.1 Při schvalování projektové dokumentace se použijí přiměřeně ustanovení části 2.
4. Schvalování dokumentace staveb komplexní bytové výstavby
4.6 Ve schvalovacím protokolu, který musí být zaslán na vědomí příslušné komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj republiky, se uvádějí identifikační údaje stavby a investora. Schvalovací protokol podepisuje statutární orgán schvalujícího orgánu nebo jím pověřený pracovník.
4.5 Schvalující orgán při schvalování a ve schvalovacím protokolu výslovně stanoví jako závazné údaje a ukazatele uvedené v příloze č. 13.
4.4 Krajské národní výbory, Národní výbor hl. m. Prahy a Národní výbor hl. m. SSR Bratislavy určí stavby KBV, jejichž projektovou dokumentaci budou schvalovat. Projektovou dokumentaci ostatních staveb KBV schvaluje investor, pokud si to se souhlasem národních výborů uvedených v první větě nevyhradil okresní národní výbor, popřípadě orgán nadřízený investorovi.
4.3 U staveb KBV, u kterých se neprovádí státní expertiza, je orgán schvalující přípravnou dokumentaci povinen si vyžádat stanovisko příslušné komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj republiky, nedojde-li k jiné dohodě.
4.2 Orgán schvalující přípravnou dokumentaci stavby podléhající státní expertize musí při schválení respektovat závazné závěry a závazné údaje stanovené v protokolu o státní expertize.
4.1 Přípravnou dokumentaci staveb KBV schvaluje krajský národní výbor, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města SSR Bratislavy, pokud se souhlasem příslušné komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj republiky nezmocní okresní národní výbor.
B. Státní expertiza
2. Úkoly ústředních orgánů investorů
2.1 Orgány předkládající rozvojové dokumenty, investiční záměry a přípravnou dokumentaci k provedení státní expertizy jsou povinny zabezpečit:
2.1.2 neprodlené předkládání vyžádaných doplňujících vyjádření, dokladů a údajů.
2.1.1 úplnost a přehlednost dokumentace a
2.2 Ústřední orgán investora, který předkládá dokumentaci k provedení státní expertizy, je povinen ji posoudit a doplnit svým vyjádřením, ve kterém výslovně uvede:
2.2.9 metodickou a věcnou správnost stanovení výše propočtových (rozpočtových) nákladů,
2.2.8 optimálnost navržené výrobní technologie, přiměřenost a optimální technickou úroveň navržených provozních souborů, strojů a zařízení a reálnost zajištění strojů a zařízení,
2.2.7 způsob zabezpečení souvisících, zejména vyvolaných investic,
2.2.6 způsob zabezpečení přírůstku pracovních sil podle jednotlivých zdrojů,
2.2.5 způsob využití výsledků úkolů vědeckotechnického rozvoje v dokumentaci stavby,
2.2.4 objem devizových prostředků ke krytí dovozu strojů a zařízení z nesocialistických zemí, s nímž počítá v rámci svého (předpokládaného) dovozního limitu,
2.2.3 dodržení podmínek stanovených v předchozí dokumentaci a výsledky jejího projednání,
2.2.2 soulad stavby s koncepcí rozvoje oboru (odvětví),
2.2.13 zabezpečení stavby účelovými investicemi podmiňujícími komplexní bytovou výstavbu.
2.2.12 soulad dokumentace se schválenou územně plánovací dokumentací, popřípadě se studií souboru staveb
2.2.11 komplexnost a správnost zhodnocení efektivnosti stavby,
2.2.10 způsob splnění rozhodujících podmínek a požadavků vyplývajících z dokladové části přípravné dokumentace,
2.2.1 správnost průkazu dosažitelné produkce při plném využití dosavadních kapacit a základních prostředků v oboru (odvětví) včetně zaměnitelných kapacit,
2.3 Ústřední orgán investora je povinen v závěrech svého vyjádření upozornit na okolnosti, faktory a rozpory, které vyvolávají riziko zhoršení závazných údajů stavby a ukazatelů ekonomické efektivnosti.
2.4 Vyjádření krajského národního výboru k dokumentaci staveb komplexní bytové výstavby musí obsahovat také vysvětlení, jak krajský národní výbor zabezpečí dodržení technickohospodářských ukazatelů komplexní bytové výstavby v rámci kraje.
2.5 Ústřední orgán investora předkládá rozvojové dokumenty a návrh investičního záměru příslušnému orgánu státní expertizy ve dvou vyhotoveních; příslušné plánovací komisi a příslušnému ministerstvu financí v jednom vyhotovení; návrh investičního záměru v jednom vyhotovení též federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu.
- příslušné plánovací komisi - úplnou dokumentaci,
2.6 Ústřední orgán investora předkládá přípravnou dokumentaci orgánu státní expertizy ve dvou úplných vyhotoveních a orgánům vypracovávajícím stanoviska pro účely státní expertizy po jednom vyhotovení v tomto rozsahu:
- příslušnému ministerstvu financí, federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu, příslušnému cenovému úřadu, Státní bance československé - průvodní zprávu, souhrnné řešení stavby, propočet a organizaci výstavby.
2.7 Ke zvýšení účinnosti státní expertizy a urychlení prací při jejím provádění konzultuje ústřední orgán investora přípravnou dokumentaci v průběhu jejího zpracování s příslušným orgánem státní expertizy.
Orgány státní expertizy a orgány zpracovávající stanoviska pro účely státní expertizy jsou oprávněny vyžádat si od orgánu, který předložil dokumentaci, neprodlené předložení dalších dokladů a znaleckých posudků odborných organizací, mohou si vyžádat i spolupráci dalších orgánů nebo organizací, popřípadě externích i zahraničních odborníků.
3. Oprávnění orgánů státní expertizy a orgánů zpracovávajících stanoviska pro účely státní expertizy
Orgány zpracovávají stanoviska pro účely státní expertizy v rozsahu a z hledisek vyplývajících z jejich působnosti, pravomoci a odpovědnosti, vymezených zvláštními předpisy a statuty; v tomto rozsahu mohou své stanovisko nebo jeho část označovat za závazné, zejména z těchto hledisek:
4. Úkoly orgánů zpracovávajících stanoviska pro účely státní expertizy
4.8 Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj ve svém stanovisku pro účely státní expertizy prováděné příslušnou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj republiky uplatňuje především rozhodující hlediska z pohledu celostátních potřeb a zájmů.
4.7 Příslušná komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj republiky u staveb ústředních orgánů republik, u nichž státní expertizu provádí Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, dává své stanovisko především z hlediska technického vybavení území a jeho připravenosti pro stavby.
4.1 příslušná plánovací komise zejména z hledisek:
4.1.9 nároků na palivoenergetickou bilanci,
4.1.8 vlivu stavby na oblast vnějších ekonomických vztahů a platební bilanci,
4.1.7 reálnosti uskutečnění stavby s ohledem na celostátní investiční politiku a bilance dodavatelských kapacit,
4.1.6 účinku na řešení úkolů v oblasti mezinárodních vztahů a dělby práce a zabezpečování vnitřních vazeb,
4.1.5 rozvoje jednotlivých oblastí,
4.1.4 řešení meziodvětvových vztahů,
4.1.3 řešení strukturálních změn,
4.1.2 souladu s úkoly dlouhodobých a střednědobých plánů rozvoje národního hospodářství, zvláště s úkoly státního plánu,
4.1.14 efektivnosti stavby a jejího vlivu na efektivnost oboru a odvětví.
4.1.13 likvidace základních prostředků a kapacit v souvislosti s posuzovanou stavbou,
4.1.12 oblastního rozmístění a bilance pracovních sil se zřetelem na zabezpečení provozu stavby,
4.1.11 reálnosti zabezpečení navrhovaného termínu zahájení a dokončení stavby z hlediska plánu,
4.1.10 potřeby výstavby s ohledem na bilance zdrojů a potřeb,
4.1.1 hospodářsko-politické koncepce státu (republiky),
4.2 příslušné ministerstvo financí zejména z hledisek:
4.2.1 finanční a dotační politiky státu (republiky),
4.2.2 dodržení předpisů platných pro hospodaření se státními finančními prostředky,
4.2.3 efektivnosti vynakládání finančních prostředků na výstavbu a provoz.
4.3 federální ministerstvo zahraničního obchodu zejména z hledisek:
4.3.1 dovozu potřebných surovin a materiálů a z hlediska zahraničních cen použitých pro ocenění dovozu,
4.3.2 vývozu hotových výrobků a z hlediska zahraničních cen použitých pro ocenění vývozu,
4.3.3 požadavků na dovoz strojů a zařízení pro stavbu a zahraničních cen použitých na jejich ocenění v dokumentaci,
4.3.4 plánu zahraničně obchodní činnosti,
4.3.5 efektivnosti vnějších vztahů a jejího vyjádření v dokumentaci.
4.4 příslušný cenový úřad podle příslušnosti v působnosti tvorby cen výrobků (služeb), zejména z hlediska nákladové a cenové úrovně budoucí produkce (služeb) ve vztahu k celkové efektivnosti stavby; Federální cenový úřad se dále zúčastní na požádání orgánu státní expertizy i posouzení propočtových ukazatelů význačných nestandardních strojů a zařízení.
4.5 Státní banka československá zejména z hledisek:
4.5.1 vlivu realizace stavby na stav a vývoj důchodové situace podniku, popřípadě oboru,
4.5.2 možnosti financování stavby investičním úvěrem,
4.5.3 možnosti realizace uvažovaného dovozu strojů a zařízení a jeho devizového krytí,
4.5.4 nároků na devizové prostředky na dovoz surovin a materiálů pro provoz nových kapacit,
4.5.5 výrobně ekonomické efektivnosti vyvážené produkce a přínosu pro platební bilanci.
4.6 příslušná komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj provádějící státní expertizu zejména z hledisek:
4.6.6 návaznosti stavby na existující základní prostředky, jejich využití, rekonstrukci, modernizaci, popřípadě likvidaci,
4.6.7 optimálnosti budovaných kapacit,
4.6.8 úrovně a hospodárnosti stavebního a architektonického řešení,
4.6.9 pracovních sil a dalších výrobních zdrojů (např. surovin, energií, vody) a jejich zajistitelnosti,
4.6.1 souladu se záměry státní technické, licenční a investiční politiky,
4.6.10 nároků na dopravu,
4.6.11 vlivů stavby na životní prostředí,
4.6.12 propočtových (rozpočtových) nákladů,
4.6.13 efektivnosti stavby,
4.6.14 lhůt výstavby a doby náběhu výrobních kapacit na projektovaný výkon,
4.6.15 vymezení ucelených částí stavby,
4.6.16 organizace dodavatelského zabezpečení výstavby a jejího postupu,
4.6.17 zajištění zájmů obrany a bezpečnosti státu,
4.6.18 souladu dokumentace s metodickými opatřeními a právními předpisy.
4.6.2 využití výsledků rozvoje vědy a techniky,
4.6.3 progresivnosti a způsobu zabezpečení navrhované techniky a technologie,
4.6.4 technickoekonomické úrovně výrobků a zajištěnosti jejich odbytu,
4.6.5 komplexnosti stavby, nezbytnosti rozsahu souvisících investic a hospodárnosti územně technického řešení,
5. Státní expertiza rozvojových dokumentů a investičního záměru
5.3 Orgán předkládající rozvojový dokument ke schválení příslušné vládě nebo vydávající investiční záměr musí zajistit soulad této dokumentace s expertizním stanoviskem.
5.2 Expertizní stanovisko zašle orgán, který je vypracoval, orgánu, který mu předložil dokumentaci a orgánům, které k ní dávaly stanoviska.
5.1 Orgán provádějící státní expertizu vypracuje expertizní stanovisko. Součástí expertizního stanoviska jsou závazné závěry obsahující zejména podmínky a požadavky pro vypracování přípravné dokumentace a údaje, popřípadě ukazatele, které musí být stanoveny v investičním záměru.
6. Státní expertiza přípravné dokumentace
6.3 Protokol o státní expertize zašle orgán, který jej vypracoval, orgánu, který mu předložil přípravnou dokumentaci, a orgánům, které k ní dávaly stanoviska.
6.2 Součástí protokolu o státní expertize jsou závazné údaje a závazné závěry zejména k řešení neuzavřených a sporných otázek, které je třeba dopracovat.
6.1 Orgán provádějící státní expertizu shrne stanoviska orgánů, které je vypracovaly pro účely státní expertizy, a své stanovisko; rozdíly v názorech projedná a v dohodě s uvedenými orgány odstraní; na tomto základě vypracuje protokol o státní expertize.
1. Obecná ustanovení
1.1 Státní expertizou se rozumí hodnocení rozvojových dokumentů nebo jednotlivých investic (staveb, souborů staveb, SZNR). Při státní expertize se souhrnně hodnotí potřeba investic, jejich základních požadavků, důsledků, účinků a efektivnosti především z národohospodářských a celospolečenských hledisek.
1.2 Stanoviskem pro účely státní expertizy se rozumí hodnocení národohospodářských hledisek, souvislostí, účinků a důsledků stavby podle předchozího bodu zpracované pro orgány provádějící státní expertizu.
C. Lhůty
3. Nejsou-li lhůty uvedené v předchozích bodech pro vyjádření stanoviska pro účely státní expertizy nebo pro její provedení dostačující, projednají dotčené orgány s orgánem, který předložil dokumentaci, jejich prodloužení, které nemá přesáhnout jednu polovinu lhůty uvedené v těchto bodech.
1. Lhůta pro schválení dokumentace, pro vypracování vyjádření a stanoviska pro účely státní expertizy činí 20 dnů. Stejná lhůta platí pro vypracování expertizního stanoviska k rozporům podle § 73 odst. 4 vyhlášky.
2. Lhůta pro provedení státní expertizy činí 40 dnů od předložení (doplnění) dokumentace.
4. Nesdělí-li příslušný orgán své stanovisko orgánu státní expertizy ve stanovené lhůtě a nedojde-li k prodloužení této lhůty podle odstavce 3, má se za to, že s předloženou dokumentací souhlasí.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE STAVBY
I. Základní údaje staveb kromě staveb KBV
1. Závaznými údaji jsou:
- celkový objem devizových prostředků na dovozy ze SZ (hl. I-XI) fco
- náklady na dovoz strojů a zařízení z NSZ (hl. II-VIII)
- náklady zahrnované do plánu investiční výstavby (hl. II-VIII)
- lhůta výstavby
- náklady na dovoz strojů a zařízení ze SZ (hl. II-VIII)
- z toho stavební část
- celkový objem devizových prostředků na dovozy z NSZ (hl. I-XI) fco
1.2 Údaje o výstavbě
- roční objem výroby nahrazující dovoz ve fco
- výkony celkem ve VC
- hrubý zisk
- upravené vlastní výkony
- výkony celkem ve fco
- vývoz do NSZ ve fco
1.3 Údaje o provozu
- vývoz do NSZ ve VC
- celkový počet pracovníků
- krytí přírůstku pracovníků z bilančních zdrojů oblasti.
4. Údaje uvedené v bodě 1 se uvedou v průvodní zprávě projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu všech staveb (pokud přicházejí v úvahu) a schvalující orgán je při schválení projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu schválí jako závazné údaje.
5. Informativní údaje, popřípadě ukazatele (bod 2) se uvedou v průvodní zprávě projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu, pokud přicházejí v úvahu; ve schvalovacím protokolu se uvedou podle výběru schvalujícího orgánu.
6. Orgán státní expertizy, ústřední orgán investora a orgán schvalující projektové úkoly a úvodní (jednostupňové) projekty může stanovit jako závazné další údaje, popřípadě ukazatele. Ústřední orgán investora může upustit od stanovení některých údajů jako závazných; u závazných a centralizovaných staveb jen se souhlasem orgánu státní expertizy.
II. Základní údaje staveb KBV
- průměrná užitková plocha bytu
- počet bytových jednotek
- průměrný náklad na občanské vybavení na jeden byt
- zdroje financování
- lhůta výstavby
- druh a kapacita technického vybavení
- počet obyvatel
- průměrný náklad na čistý byt
- odpad bytového fondu.
- druh a kapacita občanského vybavení
- počet pracovníků
- průměrný náklad na technické vybavení na jeden byt
- použití schválených typových podkladů
- náklady zahrnované do plánu investiční výstavby (hl. II-VIII)
- náklady (hl. III a VI)
1. Základními údaji jsou:
2. Údaje uvedené v bodě 1 se uvedou v průvodní zprávě projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu všech staveb (pokud přicházejí v úvahu) a schvalující orgán je při schválení projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu schválí jako závazné údaje.
ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ
A. Obecná ustanovení
1. Objekty a zařízení plnící funkci zařízení staveniště
2. Členění zařízení staveniště podle účelu
3. Členění zařízení staveniště podle způsobu užívání
4. Členění zařízení staveniště podle způsobu určení vedlejších nákladů
B. Vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště
1. Druhy vedlejších nákladů na provozní a sociální zařízení staveniště
2. Obsah vedlejších nákladů
C. Režimy hospodaření s globálními náklady
D. Obstarávání
1. Povinnosti spojené s obstaráváním zařízení staveniště
2. Obsah obstarávání
3. Úhrada nákladů obstarávání
E. Sdružené zařízení staveniště
1. Předpoklady zřizování sdruženého zařízení staveniště a jeho druhy
2. Samostatné sdružené zařízení staveniště
3. Sdružené zařízení staveniště souboru staveb
F. Užití objektů zařízení staveniště mimo stavbu, pro kterou byly pořízeny
A. Obecná ustanovení
2. Členění zařízení staveniště podle účelu
2.1 Objekty a zařízení plnící funkci zařízení staveniště se z hlediska účelu dělí na
2.1.3 výrobní: výrobny a dílny technologické pomocné stavební výroby (např. betonárky, armovny, maltárny), stroje, zařízení a inventář vlastní výrobní činnosti dodavatelů (např. strojní vybavení dílen a opraven), přípojky inženýrských sítí, pokud tyto přípojky slouží pouze pro uvedená výrobní zařízení a pomocné konstrukce uvedené v části B bod 2.2.2.
2.1.2 sociální: ubytovny, kuchyně, jídelny, hygienická zařízení (např. umývárny, šatny), společenské, kulturní a sportovní objekty apod.;
2.1.1 provozní:
2.1.1.2 sklady, garáže, údržbářské dílny, zpevněné plochy volných skládek, zpevněné plochy pro spínání prefabrikátů, pomocné stavební konstrukce, opěrné, podpěrné a nosné (základy pro stavební stroje a montážní mechanismy kromě jeřábových drah a drah pro samopojízdné jeřáby s únosností vyšší než 20 t), dočasná ochranná zařízení apod.;
2.1.1.1 komunikace, vlečky, rozvodné řády inženýrských sítí včetně transformoven a jiných souvisících zařízení s výjimkou podle bodu 2.1.3, vnější oplocení staveniště, požární nádrže, vrátnice, kanceláře pro dodavatele, pro útvar technického dozoru investora a pro autorský dozor generálního projektanta, mosty do 5 m a přechody a lávky pro pěší přes 2 m délky;
4. Členění zařízení staveniště podle způsobu určení vedlejších nákladů
4.1 Podle způsobu určení vedlejších nákladů se objekty a zařízení s výjimkou výrobního zařízení staveniště člení na
4.1.1 globální objekty a zařízení (dále jen „globální objekty“),
4.1.2 mimoglobální objekty a zařízení (dále jen „mimoglobální objekty“).
4.2 Globálními objekty jsou provozní a sociální objekty a zařízení v prostoru staveniště,168) popřípadě mimo něj, jejichž náklady jsou kryty globálními sazbami podle zvláštního předpisu.96)
4.3 Mimoglobálními objekty jsou
4.3.1 nezbytně nutné provozní objekty a zařízení umístěné mimo prostor staveniště168) s výjimkou těch, které jsou podle zvláštního předpisu98) kryty globálními sazbami. Mimoglobálními objekty jsou např.:
4.3.1.2 přemostění
4.3.1.5 příjezdové vlečky k obvodu staveniště;
4.3.1.4 přípojky elektrické energie, stlačeného vzduchu, páry, plynu, vody, telefonu, kanalizace apod. k obvodu staveniště
4.3.1.3 příjezdy ze zemníků a deponií k obvodu staveniště
4.3.1.1 příjezdové komunikace k obvodu staveniště
4.3.2 z provozních objektů a zařízení umístěných v prostoru staveniště168) pouze:
4.3.2.5 objekty včetně jejich vybavení stanovené předpisy Sboru nápravné výchovy, jestliže odběratel v hospodářské smlouvě souhlasí se zaměstnáním odsouzených.
4.3.2.4 provozní objekty a zařízení realizované při výstavbě podzemních důlních objektů oboru 82614) vymezené zvláštními předpisy,169)
4.3.2.3 montážní místa pro velkostroje montované na povrchových dolech s využitím pouze pro jednu stavbu,
4.3.2.2 části přípojek podle bodu 4.3.1.4 od obvodu staveniště k odběrovým místům (včetně nich), jsou-li tato místa na staveništi; o umístění odběrových míst rozhoduje generální projektant po projednání s investorem a dodavatelem stavební části,
4.3.2.1 mosty pro přepravu o rozponu nad 5 m,
4.4 Nezbytnost vybudování dočasných mimoglobálních objektů (bod 1.1.3) s výjimkou objektů uvedených v bodě 4.3.2.5 musí být v souladu s ustanovením bodu 1.2 prokázána a schválena v projektovém úkolu [§ 13 odst. 2 písm. e) vyhlášky] a ověřena v úvodním projektu [§ 30 odst. 4 písm. b) vyhlášky]; u staveb, jejichž dokumentace podléhá státní expertize, je předpokladem schválení souhlas orgánu státní expertizy.
4.5 Rozpočtové náklady mimoglobálních objektů se hradí podle zvláštních předpisů.170)
1. Objekty a zařízení plnící funkci zařízení staveniště (§ 2 odst. 8 vyhlášky)
1.1 Funkci zařízení staveniště mohou plnit
1.1.3 dočasné objekty budované na dobu provádění stavby, popřípadě několika staveb v souladu s plánem organizace výstavby.
1.1.1 dosavadní základní prostředky165) (zejména stavební objekty) investora, dodavatelů nebo jiných organizací, které mají být v souladu s plánem organizace výstavby [§ 30 odst. 4 písm. b) vyhlášky] dočasně využity pro účely zařízení staveniště,
1.1.2 trvalé stavební objekty budované stavby určené v plánu organizace výstavby jako objekty dočasně využívané do doby předání investorovi ve funkci zařízení staveniště, popřípadě trvalé stavební objekty budované v rámci sdružené investiční činnosti,166) které budou dočasně využívány jako zařízení staveniště a po skončení výstavby budou sloužit jiným účelům,
1.2 Dočasné objekty lze pro účely zařízení staveniště budovat jen pokud
1.2.1 nelze využít dosavadních základních prostředků nebo trvalých stavebních objektů budované stavby,
1.2.2 příslušný orgán při vydání rozhodnutí o umístění stavby neuplatní požadavek na vybudování zařízení staveniště jako trvalých stavebních objektů v rámci sdružené investiční činnosti, které budou dočasně využity jako zařízení staveniště a po skončení výstavby budou sloužit jiným účelům, nebo nenavrhne využití zařízení staveniště jiné stavby podle části F.
3. Členění zařízení staveniště podle způsobu užívání
3.1 Podle způsobu užívání a pro stanovení povinností spojených s obstaráváním zařízení staveniště se objekty a zařízení dělí na:
3.1.1 společná - v užívání (i následném) alespoň dvou přímých dodavatelů s výjimkou dodavatelů jednotlivých strojů (dále jen pro účel této přílohy „přímí dodavatelé“),
3.1.2 vlastní - v užívání jednoho dodavatele.
3.2 Bez zřetele na způsob užívání podle bodu 3.1 jsou společnými objekty a zařízeními vždy:
3.2.1 objekty a zařízení provozního zařízení staveniště uvedené v bodu 2.1.1.1,
3.2.2 objekty a zařízení sociálního zařízení staveniště uvedené v bodu 2.1.2.
3.3 Věcný rozsah společných objektů a zařízení podle bodu 3.2, jejich náklady stanovené odborným odhadem a výši podílů přímých dodavatelů na těchto nákladech v poměru jejich globálních nákladů ke globálním nákladům celé stavby určí generální projektant podle podkladů přímých dodavatelů a po projednání s nimi v plánu organizace výstavby.167)
B. Vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště
1. Druhy vedlejších nákladů na provozní a sociální zařízení staveniště
1.1 Podle způsobu jejich určení se vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště (dále jen „vedlejší náklady“), které se rozpočtují v hlavě VI souhrnného rozpočtu, člení na:
1.1.2 mimoglobální - rozpočtované jmenovitě (§ 48 odst. 5 vyhlášky).
1.1.1 globální - určené globálními sazbami stanovenými zvláštním předpisem,98)
2. Obsah vedlejších nákladů
2.1 Vedlejší náklady kryjí:
2.1.2 Mimoglobální náklady dále kryjí náklady na
2.1.2.1 dopravu odsouzených na staveniště, jestliže odběratel v hospodářské smlouvě souhlasí se zaměstnáním odsouzených,
2.1.2.2 služby, pokud nahrazují mimoglobální objekty.
2.1.1 u globálních a mimoglobálních objektů
2.1.1.1 úplaty za užívání základních prostředků (část A bod 1.1.1), jejich nezbytné úpravy pro účely zařízení staveniště, zpracování dokumentace těchto úprav včetně rozpočtu a po skončení užívání uvedení těchto objektů do smluveného stavu,
2.1.1.3 zpracování dokumentace včetně rozpočtu dočasných objektů (část A bod 1.1.3), jejich vybudování, demontáž a odklizení bez hodnoty materiálu zbylého po demontáži.
2.1.1.2 nezbytné úpravy trvalých objektů (část A bod 1.1.2), zpracování dokumentace těchto úprav včetně rozpočtu a po skončení užívání uvedení do původního stavu,
2.2 Do vedlejších nákladů nepatří zejména náklady:
2.2.2 rozpočtované v hlavě II a III souhrnného rozpočtu stavby, a to na pomocné konstrukce a práce, jako např.:
2.2.2.4 podpěrné konstrukce sloužící pro výstavbu trvalých stavebních objektů po dobu jejich provádění;
2.2.2.5 montážní místa pro velkostroje montované na povrchových uhelných dolech s výjimkou uvedenou v části A bod 4.3.2.3.
2.2.2.3 hrubé úpravy terénu a skrývky kulturních vrstev půdy (odhumusování), opětné rozprostření realizované v rámci staveniště budované stavby;
2.2.2.2 hangáry pro vyzdívky koksových baterií;
2.2.2.1 jeřábové dráhy vlastního technologického procesu a dočasné zpevnění dráhy pro samopojízdné jeřáby s únosností vyšší než 20 t včetně štěrkového lože, popřípadě základů a podpěrných konstrukcí vyrovnávajících terén pod kolejí, násypů, zářezů a nájezdů (rozpočtují se u objektů a provozních souborů, pro jejichž výstavbu slouží obdobně jako lešení o výšce podlahy nad 190 cm);
2.2.1 započtené do cen stavebních prací a montáží a do velkoobchodních cen výrobků, a to na:
2.2.1.1 výrobní zařízení staveniště a přípojky k němu včetně nezbytných úprav a zpracování dokumentace těchto úprav;
2.2.1.2 přechody a lávky pro pěší o rozpětí do 2 m;
2.2.1.4 údržbu, provoz a opravy objektů zařízení staveniště a jejich vybavení;
2.2.1.3 základní prostředky a drobné a krátkodobé předměty v používání včetně jejich odpisů, které slouží jako strojní a inventární vybavení objektů zařízení staveniště;
C. Režimy hospodaření s globálními náklady
5. Jestliže přímí dodavatelé vynaloží na náklady obstarávání, pokud se hradí z globálních nákladů vyšší částky než kryjí globální náklady určené k jejich dodávkám, nejsou oprávněni úhradu těchto zvýšených nákladů požadovat od investora; úspory na globálních nákladech si ponechávají.
4. Dohodne-li se režim fakturačních sazeb, odečte generální projektant z globálních nákladů přímých dodavatelů jejich podíly na rozpočtových nákladech společných objektů (část A bod 3.3); z redukovaných globálních nákladů přímých dodavatelů pak určí fakturační sazby k jejich dodávkám. Přímí dodavatelé hospodaří s globálními náklady vypočtenými pomocí fakturačních sazeb; fakturování se řídí zvláštními předpisy.171) Fakturování a vyhotovení splátkových listů společných objektů provádí obstaravatel podle zvláštních předpisů.170) Při režimu fakturačních sazeb
4.1 obstaravatel (část D bod 1.1) vystavuje a předkládá investorovi splátkové listy170) na společné objekty zařízení staveniště v průběhu jejich provádění; součet splátek nesmí překročit rozpočtové náklady podle části A bod 3.3;
4.2 dojde-li při výstavbě společných objektů zařízení staveniště k oprávněnému zvýšení jejich rozpočtových nákladů, uhradí přímí dodavatelé obstaravateli zvýšené náklady ze svých provozních prostředků podíly stanovenými podle části A bod 3.3;
4.3 fakturační sazby se v průběhu výstavby nemění a upravují se u posledního stavebního objektu nebo poslední dodávky montážních prací přímých dodavatelů postupem uvedeným v bodu 4.4, jestliže
4.3.1 dojde při provádění stavby ke změně rozpočtových nákladů stavebních objektů nebo montážních prací v odbytových rozpočtech oproti nákladům uvedeným v souhrnném rozpočtu.
4.3.2 dojde při výstavbě společných objektů zařízení staveniště ke snížení jejich rozpočtových nákladů;
4.4 v případech uvedených v bodu 4.3
4.4.2 přímí dodavatelé upraví na základě rozdílu mezi globálními náklady propočtenými generálním projektantem podle bodů 4.4.1.1 a 4.4.1.2 fakturační sazby nejpozději do dne, kdy jim vznikne právo fakturovat poslední stavební objekt nebo poslední montážní práce jejich dodávek.
4.4.1 generální projektant propočte v kontrolním sestavení rozpočtových nákladů u posledního stavebního objektu nebo u poslední dodávky montážních prací každého přímého dodavatele globální náklady k celé dodávce přímého dodavatele
4.4.1.2 pomocí fakturačních sazeb; k tomu připočte podíly přímých dodavatelů na rozpočtových nákladech společných objektů zařízení staveniště stanovených podle části A bod 3.3, v případech uvedených v bodu 4.3.2 podíly na skutečných rozpočtových nákladech společných objektů zařízení staveniště;
4.4.1.1 pomocí globálních sazeb
2. U staveb, jejichž lhůta výstavby není delší než 24 měsíců lze použít pouze režim globálních sazeb. Nedojde-li k dohodě podle bodu 1 u staveb se lhůtou výstavby delší než 24 měsíců, platí, že byl dohodnut režim fakturačních sazeb.
6. Ustanovení této části se použijí přiměřeně na vztahy mezi přímými dodavateli a jejich dodavateli, nedojde-li mezi nimi k jiné dohodě.
1. Před odevzdáním úvodního (jednostupňového) projektu dohodne dodavatel, který bude zařízení staveniště obstarávat (dále jen „obstaravatel“), s přímými dodavateli - za účasti generálního projektanta a investora - režim hospodaření s globálními náklady (dále jen „režim“). Podle způsobu úhrady společných objektů zařízení staveniště (část A bod 3.2) lze dohodnout
1.1 režim globálních sazeb anebo
1.2 režim fakturačních sazeb.
3. Při režimu globálních sazeb hospodaří každý přímý dodavatel s veškerými globálními náklady určenými k jeho dodávkám; jejich fakturování se řídí zvláštními předpisy.171) Své podíly na rozpočtových nákladech společných objektů hradí přímí dodavatelé obstaravateli podle zvláštních předpisů.172)
D. Obstarávání
3. Úhrada nákladů obstarávání
3.3 Investor hradí obstaravateli náklady provozování, oprav a údržby kanceláří útvaru technického dozoru investora a autorského dozoru podle skutečných nákladů nebo dohodnutým paušálem.
3.2 Ustanovení bodů 1 až 3.1 se použijí pro vztahy mezi přímými dodavateli a jejich dodavateli obdobně, nedojde-li mezi nimi k jiné dohodě.
3.1 Přímí dodavatelé hradí obstaravateli náklady obstarávání, popřípadě na ně přispívají v dohodnutých termínech takto:
3.1.1 u objektů a zařízení hrazených z globálních nákladů:
3.1.1.2 vlastních
3.1.1.2.2 opravy a údržbu ve výši skutečných nákladů, pokud se organizace nedohodnou, že bude použito částky 10 % z hodnoty rozpočtových nákladů174)
3.1.1.2.1 rozpočtové náklady v plné výši,
3.1.1.1 společných
3.1.1.1.2 opravy a údržbu částkou ve výši 10 % z hodnoty jejich podílu na rozpočtových nákladech;174)
3.1.1.1.3 provozování
- u ostatních objektů a zařízení provozovaných dodavatelem, který zařízení staveniště obstarává, dohodnutým podílem na skutečných nákladech;
- u ubytoven a závodního stravování podle zvláštních předpisů175)
- dohodnutý podíl, jde-li o ostatní společné objekty a zařízení;
3.1.1.1.1 - rozpočtové náklady podle výše svých podílů, jde-li o objekty podle části A bod 3.2 s výjimkou staveb s režimem fakturačních sazeb
3.1.2 u objektů hrazených z mimoglobálních nákladů
3.1.2.1 opravy a údržbu ve výši skutečných nákladů, pokud se organizace nedohodnou, že bude použito částky 10 % z jejich rozpočtových nákladů174) v poměru rozpočtových nákladů dodávek dodavatele stavební části stavby a polovičních rozpočtových nákladů dodávek dodavatelů pro technologickou část stavby,
3.1.2.2 provozování dohodnutým podílem na skutečných nákladech.
3.4 Obstaravatel
3.4.1 se podílí na rozpočtových nákladech objektů a zařízení hrazených z globálních nákladů stejně jako ostatní přímí dodavatelé;
3.4.2 nese náklady na opravy, údržbu a provozování objektů zařízení staveniště, pokud mu je neuhradí ostatní přímí dodavatelé podle bodů 3.1 a 3.2 a investor podle bodu 3.3.
2. Obsah obstarávání
2.2 Jestliže objekty a zařízení uvedené v bodě 2.1 mají funkci společných zařízení podle části A bod 3.2 je součástí obstarávání též provozování včetně vybavení základními prostředky a předměty postupné potřeby s výjimkou vybavení kanceláří; tato povinnost končí dnem odevzdání a převzetí poslední dodávky pro stavbu doložené zápisem o převzetí (příloha č. 15 část A bod 2), nedojde-li k jiné dohodě.
2.1 Obstaráváním se rozumí:
2.1.1 u objektů uvedených v části A bod 1.1.1: zpracování dokumentace nezbytných úprav pro účely zařízení staveniště včetně rozpočtu, provedení těchto úprav, opravy a údržba po dobu užívání a po skončení užívání uvedení objektu do smluveného stavu; jde-li o společné objekty náleží do obstarávání též projednání podmínek užívání objektu pro účely zařízení staveniště a uzavření smlouvy o dočasném užívání s organizací, která má objekt ve své správě (vlastnictví);
2.1.2 u objektů uvedených v části A bod 1.1.2: nezbytné úpravy pro účely zařízení staveniště včetně zpracování dokumentace těchto úprav a dohoda s investorem o době užívání, opravy a údržba po dobu užívání a uvedení do původního stavu po skončení užívání;
2.1.3 u objektů uvedených v části A bod 1.1.3: zpracování jejich dokumentace včetně rozpočtu, vybudování, správa (vlastnictví), poskytnutí k užívání, opravy a údržba, demontáž a odklízení.
1. Povinnosti spojené s obstaráváním zařízení staveniště
1.4 Každý účastník výstavby, pokud je správcem (vlastníkem), popřípadě uživatelem základního prostředku nebo předmětu postupné spotřeby, který lze využít jako zařízení staveniště, nebo pro jeho vybavení, je povinen poskytnout jeho užívání pro účely zařízení staveniště v rozsahu volné kapacity za úhradu ostatním účastníkům výstavby.
1.3 Výrobní zařízení staveniště si obstarávají přímí dodavatelé sami, nedohodnou-li se jinak.
1.2 Přímí dodavatelé uplatňují své požadavky na obstarávání zařízení staveniště včetně požadavků svých dodavatelů v souladu se základním řešením zařízení staveniště v plánu organizace výstavby [§ 30 odst. 4 písm. b) vyhlášky] u obstaravatele. Za tím účelem uzavírají smlouvy o zařízení staveniště.173)
1.1 Sociální a provozní zařízení staveniště je povinen obstarat pro sebe a pro ostatní přímé dodavatele dodavatel stavební části stavby; nemá-li stavba dodavatele stavební části, obstarává toto zařízení staveniště dodavatel s největším podílem na nákladech zařízení staveniště.
E. Sdružené zařízení staveniště
1. Předpoklady zřizování sdruženého zařízení staveniště a jeho druhy
1.1 Sdružené zařízení staveniště (§ 2 odst. 8 vyhlášky) se zřizuje pro potřeby více staveb v místech soustředěné výstavby za účelem efektivnějšího využití věcných a finančních prostředků vynakládaných na objekty zařízení staveniště a pro včasné zabezpečení jeho funkci sociálních (zejména ubytování a výroba jídel) a provozních (např. sklady, dílny, kanceláře).
1.2 Sdružené zařízení staveniště se může zřídit u staveb, které mají na základě projednaného projektového úkolu nebo studie souboru staveb dohodnuty (určeny) rozhodující vyšší dodavatele investora. Stavby musí být zařazeny jmenovitě ve státním pětiletém plánu investiční výstavby ústředních investorských orgánů.
1.3 Sdružené zařízení staveniště projektuje, buduje, provozuje a udržuje, vede ve své správě (vlastnictví), poskytuje jeho užívání a likviduje zřizovatel. Zřizovatelem je stavební dodavatelská organizace, popřípadě jiná organizace.
1.4 Náklady přípravy, dokumentace, vybudování a likvidace všech objektů a zařízení sdruženého zařízení staveniště hradí jednotliví dodavatelé ze svých podílů z globálních nákladů na zařízení staveniště jednotlivých staveb; těmito podíly jsou kryty i náklady mimoglobálních objektů, jde-li o samostatné sdružené zařízení staveniště.
1.5 Náklady na opravu a údržbu sdruženého zařízení staveniště hradí uživatelé zřizovateli ve skutečné výši, rozdělené podle jejich podílů na rozpočtových nákladech sdruženého zařízení, pokud se nedohodnou na úhradě ve výši 10 % z jejich podílů. Náklady na provozování hradí uživatelé zřizovateli podle cenových předpisů.176)
1.6 Pokud všechny potřebné funkce nemohou být zabezpečeny jedním sdruženým zařízením staveniště, lze zřídit pro daný okruh staveb i několik sdružených zařízení staveniště.
1.7 Požadavky na zařízení staveniště u jednotlivých staveb, které nebyly uspokojeny sdruženým zařízením staveniště, zabezpečuje obstaravatel zařízení staveniště těchto staveb obvyklým způsobem podle části D.
1.8 Globální náklady na zařízení staveniště jednotlivých staveb se při zřizování sdruženého zařízení staveniště redukují o podíl připadající na sdružené zařízení staveniště. Redukované globální náklady stanoví generální projektant v plánu organizace výstavby podle podkladů vyšších dodavatelů a z nich odvodí snížené sazby pro jednotlivé stavby v členění podle jednotlivých uživatelů sdruženého zařízení staveniště.
1.9 Sdružené zařízení staveniště se zřizuje jako:
1.9.1 samostatné sdružené zařízení staveniště nebo
1.9.2 sdružené zařízení staveniště souboru staveb.
2. Samostatné sdružené zařízení staveniště
2.1 Samostatné sdružené zařízení staveniště se zřizuje v případech, kdy se tak dohodnou ústřední orgány vyšších dodavatelů, uskutečňujících dodávky pro stavby připadající v úvahu pro jeho zřízení; na základě jejich dohody určí jeden z nich podřízenou organizaci, která bude vykonávat funkci zřizovatele, a oznámí jí, pro které stavby se má v dané oblasti sdružené zařízení staveniště vybudovat.
2.2 Určený zřizovatel - pokud nebude sdružené zařízení staveniště využívat výlučně sám - uzavře smlouvu o sdružení prostředků ke zřízení samostatného sdruženého zařízení staveniště21) s vyššími dodavateli investorů, kteří se budou na tomto zařízení podílet. Ve smlouvě se dohodne též úhrada nákladů na opravy, údržbu a provoz sdruženého zařízení staveniště.
2.3 Výši podílů poskytovaných na samostatné sdružené zařízení staveniště zpřesní zřizovatel na základě jednostupňového projektu, popřípadě prováděcích projektů samostatného sdruženého zařízení staveniště; zjištěné rozdíly jsou uživatelé a zřizovatel povinni si vzájemně vyrovnat.
2.4 Samostatné sdružené zařízení staveniště se zřizuje jako samostatný celek podle vlastní dokumentace, kterou zabezpečuje zřizovatel. Dokumentace zahrnuje:
2.4.2 jednostupňový projekt, popřípadě úvodní projekt a prováděcí projekty samostatného sdruženého zařízení staveniště.
2.4.1 projektový úkol samostatného sdruženého zařízení staveniště
3. Sdružené zařízení staveniště souboru staveb
3.1 Sdružené zařízení staveniště souboru staveb je možné zřizovat pro územně souvisící stavby souboru staveb zajišťované jediným investorem. Připravuje se a buduje jako součást zařízení staveniště zpravidla u první stavby souboru.
3.2 O zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb se mohou dohodnout vyšší dodavatelé stavební a technologické části stavby a investor do schválení projektového úkolu první stavby; současně se dohodne, kdo bude vykonávat funkci zřizovatele.
3.3 Dohoda o zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb musí obsahovat podmínky využití a výši podílů odpovídajících části globálních nákladů na zařízení staveniště jednotlivých staveb souboru, které budou tvořit náklady sdruženého zařízení staveniště. Současně musí dohoda obsahovat výši podílů na opravy, údržbu a provozování.
3.4 Na základě dohody podle bodů 3.2 a 3.3 musí být podíly z nákladů na zařízení staveniště jednotlivých staveb souboru staveb začleněny do hlavy VI propočtu projektového úkolu stavby, u které má být sdružené zařízení staveniště souboru staveb zřízeno.
F. Užití objektů zařízení staveniště mimo stavbu, pro kterou byly pořízeny
3. Dočasné objekty zařízení staveniště mohou být výjimečně po dokončení stavby nebo po splnění své funkce v provádění stavby dále užívány jako základní prostředky za podmínek uvedených v bodu 2.2, pokud jsou do základních prostředků převedeny podle zvláštních předpisů.146)
2. Dočasné objekty mohou být po dokončení stavby, pro niž byly pořízeny, dále použity jako zařízení staveniště pro jinou stavbu za předpokladu, že
1. Dočasné objekty a zařízení mohou být současně použity jako zařízení staveniště i pro jiné stavby, souhlasí-li s tím investor a obstaravatel zařízení staveniště stavby, pro kterou byly pořízeny.
LHŮTY VÝSTAVBY
A. Obecná ustanovení
1. Lhůty výstavby se podle této přílohy stanoví u všech staveb, kromě staveb svépomocné výstavby, prováděných v rámci investiční výstavby ROH o rozpočtových nákladech do 10 mil. Kčs, a kromě staveb prováděných svépomocí obyvatelstva (včetně akce Z).
2. Lhůta výstavby je doba trvání prací na staveništi ode dne, kdy jsou provedeny první práce podle projektu stavby, jsou zaznamenány ve stavebním deníku, bude na ně vystaven zjišťovací protokol a budou fakturovány investorovi, do dne odevzdání a převzetí poslední dodávky doložené zápisem o převzetí.177)
3. Limitní lhůty výstavby jsou maximální lhůty stanovené a vyhlášené Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.178)
4. Za stavby s dovozem se pro účely stanovení lhůt výstavby považují stavby, u nichž více než 50 % objemu nákladů hlavy II propočtu se realizuje z dovozu.
5. U staveb členěných na etapy podle § 17 vyhlášky se určuje lhůta výstavby na celou stavbu v členění na doby provádění jednotlivých etap.
6. Lhůty výstavby se určují v měsících.
B. Lhůta výstavby v projektovém úkolu
1. Lhůta výstavby se stanoví při schválení projektového úkolu závazných a centralizovaných staveb v souladu se závěry státní expertizy; přitom musí být dodrženy termíny zahájení a dokončení stavby stanovené vládou.
2. Při schválení projektových úkolů ostatních staveb se lhůta výstavby stanoví na základě posouzení návrhu zpracovatele projektového úkolu; přitom nesmí být schválena lhůta delší než limitní.
3. Při zpracování, posuzování a státní expertize projektového úkolu se přihlíží zejména:
3.2 ke stanovisku generálního projektanta zpracovanému podle § 23 vyhlášky
3.4 k výsledkům projednání projektového úkolu podle § 20 vyhlášky
3.5 u staveb s dovozem k informacím o lhůtách výstavby obvyklých v zemi zahraničního dodavatele, které poskytne dovozce podle § 16 vyhlášky.
3.3 k podkladům poskytnutým dodavateli podle § 16 vyhlášky
3.1 k limitním lhůtám výstavby
C. Lhůta výstavby v úvodním (jednostupňovém) projektu
1. Při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu vyjádří generální projektant v plánu organizace výstavby lhůtu výstavby, která je při splnění požadavku optimální efektivnosti technicky realizovatelná; přitom
1.2 nelze brát v úvahu subjektivní podmínky stavění, například nedostatek pracovních sil.
3. Jestliže při projednávání úvodního (jednostupňového) projektu podle § 38 vyhlášky dodavatelé prokáží, že z kapacitních důvodů nemohou dodržet lhůtu výstavby vyjádřenou generálním projektantem a investor dohodne, popřípadě se (při řešení rozporu podle § 73) rozhodne lhůta delší, upraví generální projektant podle této dohody, popřípadě rozhodnutí plán organizace výstavby; přitom
D. Závaznost lhůt výstavby
Lhůty výstavby schválené v dokumentaci staveb v souladu s ustanoveními části B a C jsou závazné pro plánování a pro uzavírání přípravných a dodávkových smluv.
2. Nemohou-li být při zpracování projektové dokumentace nebo při jejím schvalování výjimečně dodrženy lhůty výstavby stanovené v předchozím stupni dokumentace, postupuje se podle § 66 vyhlášky.
3. Nelze-li prokazatelně z mimořádných technických důvodů dodržet u ostatních staveb limitní lhůtu výstavby, může být v dokumentaci staveb schválena výjimečně lhůta delší, dá-li k tomu na návrh ústředního orgánu investora souhlas podle příslušnosti Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, Česká komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj nebo Slovenská komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.
4. Postup při nedodržení lhůty výstavby v průběhu realizace upravují zvláštní předpisy.105),179)
DOTČENÉ ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY SPOLUPŮSOBÍCÍ V ÚZEMNÍM A STAVEBNÍM ŘÍZENÍ
A. Za dotčené orgány státní správy, které spolupůsobí v územním a stavebním řízení, se považují ty orgány, které mají ve stavebním zákoně nebo ve zvláštních předpisech zakotveno oprávnění hájit určitý úsek zájmů společnosti při výstavbě. Jde zejména o tyto orgány:
1. v územním řízení
vyhláška č. 35/1984 Sb.
- orgány oblastního plánování
§ 10 a 20 vyhlášky č. 175/1975 Sb.
§ 13 zákona č. 51/1964 Sb.
- orgány nebo organizace spojů
§ 4 zákona č. 20/1966 Sb.
§ 10 odst. 3 zákona č. 110/1964 Sb.
§ 23 vyhlášky č. 45/1966 Sb.
§ 9 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 111/1964 Sb.
- orgány CO
§ 10 a § 21 odst. 5 vyhlášky č. 52/1964 Sb.
§ 9, 10 nařízení vlády SSR č. 37/1977 Sb.
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
- orgány protipožární ochrany
§ 2, 15 a 20 zákona č. 40/1961 Sb.
1.2 podle povahy případu
§ 32, 34 a 35 zákona ČNR č. 133/1985 Sb.
- orgány ochrany zemědělského půdního fondu
§ 30 vyhlášky č. 15/1972 Sb.
§ 2 až 4 zákona ČNR č. 130/1974 Sb.
§ 2 až 4 zákona SNR č. 135/1974 Sb.
§ 30 vyhlášky č. 26/1972 Sb.
- orgány dopravy
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
- federální ministerstvo paliv a energetiky nebo jím pověřený energetický a plynárenský podnik
- Státní letecká inspekce
§ 6 zákona č. 79/1957 Sb.
§ 2 vyhlášky č. 80/1957 Sb.
§ 24 a 24a zákona č. 47/1956 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 127/1976 Sb.)
1.1 vždy jsou dotčeny
§ 2, 3, 4, 4b a 19 zákona č. 135/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 55/1984 Sb.)
- orgány hygienické služby
- drážní správní orgán
§ 8 a 16 zákona č. 67/1960 Sb.
§ 32, 34 a 35 zákona SNR č. 126/1985 Sb.
§ 9, 10 nařízení vlády ČSR č. 36/1977 Sb.
§ 13a zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb.
§ 70 vyhlášky č. 37/1986 Sb.
§ 3 až 5 zákona ČNR č. 77/1976 Sb.
§ 3 až 5 zákona SNR č. 78/1976 Sb.
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
- orgány státní správy lesního hospodářství
§ 5 odst. 3 a § 7 odst. 2 zákona č. 61/1977 Sb.
§ 26 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.
§ 26 zákona SNR č. 100/1977 Sb.
- báňské úřady
§ 70 vyhlášky č. 40/1986 Sb.
§ 8 vyhlášky č. 12/1978 Sb.
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
- zemědělský orgán ONV popř. MZVž republiky
§ 30 zákona č. 61/1964 Sb.
§ 28 zákona č. 41/1957 Sb.
§ 47 a 48 vyhlášky č. 62/1964 Sb.
- orgány vojenské správy
- Státní technická inspekce ovzduší
§ 13 zákona č. 35/1967 Sb.
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
§ 21 zákona č. 40/1961 Sb.
§ 3 zákona ČNR č. 24/1972 Sb.
- orgány státní památkové péče
§ 3 zákona SNR č. 42/1972 Sb.
§ 24 zákona SNR č. 7/1958 Sb. SNR
§ 24 zákona č. 22/1958 Sb.
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
- orgány státní ochrany přírody
§ 18 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR
§ 17 zákona č. 40/1956 Sb.
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
§ 125 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb.
- vodohospodářský orgán
- Československá komise pro atomovou energii
§ 126 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb.
§ 14 zákona č. 138/1973 Sb.
§ 7 odst. 4 vyhlášky č. 85/1976 Sb.
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
- inspektorát lázní a zřídel
§ 50 zákona č. 20/1966 Sb.
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
2. ve stavebním řízení
§ 20 odst. 4 vyhlášky č. 85/1976 Sb.
2.2 podle povahy případu
- orgány ochrany zemědělského půdního fondu
§ 14 zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb.
§ 3 až 5 zákona ČNR č. 77/1976 Sb.
§ 3 až 5 zákona SNR č. 78/1976 Sb.
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
- orgány státní správy lesního hospodářství
§ 4 odst. 2 zákona č. 61/1977 Sb.
§ 26 až 29 vyhlášky č. 96/1977 Sb.
§ 26 až 29 vyhlášky č. 100/1977 Sb.
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
- zemědělský orgán ONV popř. MZVž republiky
§ 30 zákona č. 61/1964 Sb.
§ 47 a 48 vyhlášky č. 62/1964 Sb.
- Státní technická inspekce ovzduší
§ 13 zákona č. 35/1967 Sb.
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
- orgány státní památkové péče
§ 24 zákona SNR č. 7/1958 Sb. SNR
§ 24 zákona č. 22/1958 Sb.
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
- orgány státní ochrany přírody
§ 18 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR
§ 17 zákona č. 40/1956 Sb.
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
- Československá komise pro atomovou energii
§ 126 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb.
- inspektorát lázní a zřídel
§ 50 zákona č. 20/1966 Sb.
§ 30 vyhlášky č. 15/1972 Sb.
§ 30 vyhlášky č. 26/1972 Sb.
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
- drážní správní orgán
§ 13 zákona č. 51/1964 Sb.
§ 10 a § 21 odst. 5 vyhlášky č. 52/1964 Sb.
- inspektoráty bezpečnosti práce
§ 4 zákona č. 174/1968 Sb.
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
- báňské úřady
§ 28 zákona č. 41/1957 Sb.
§ 3 zákona ČNR č. 24/1972 Sb.
§ 3 zákona SNR č. 42/1972 Sb.
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
§ 32, 34 a 35 zákona ČNR č. 133/1985 Sb.
- orgány hygienické služby
§ 10 a 20 vyhlášky č. 175/1975 Sb.
- orgány nebo organizace spojů
§ 8 a 16 zákona č. 67/1960 Sb.
§ 2 vyhlášky č. 80/1957 Sb.
§ 6 zákona č. 79/1957 Sb.
§ 10 odst. 3 zákona č. 110/1964 Sb.
- federální ministerstvo paliv a energetiky nebo jím pověřený energetický nebo plynárenský podnik
§ 2, 3 a 19 zákona č. 135/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášené pod č. 55/1984 Sb.) vyhláška č. 35/1984 Sb.
- orgány dopravy
§ 2 až 4 zákona SNR č. 135/1974 Sb.
§ 4 zákona č. 20/1966 Sb.
§ 9 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 111/1964 Sb.
- místní národní výbor (není-li sám stavebním úřadem)
§ 2 až 4 zákona ČNR č. 130/1974 Sb.
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
§ 8 a 13 zákona č. 138/1973 Sb.
- vodohospodářský orgán
§ 2, 15 a 20 zákona č. 40/1961 Sb.
§ 25 odst. 3 zákona č. 69/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pro SSR pod č. 27/1972 Sb. a pro ČSR pod č. 28/1972 Sb.)
- orgány CO
§ 23 vyhlášky č. 45/1966 Sb.
§ 125 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb.
§ 21 zákona č. 40/1961 Sb.
- orgány vojenské správy
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
§ 70 vyhlášky č. 40/1986 Sb.
§ 70 vyhlášky č. 37/1986 Sb.
§ 32, 34 a 35 zákona SNR č. 126/1985 Sb.
2.1 vždy jsou dotčeny
- orgány protipožární ochrany
§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.
B. K návrhům na vydání rozhodnutí o umístění stavby a k žádostem o stavební povolení je nutno přiložit podle povahy případu zejména tato rozhodnutí, popřípadě souhlasy dotčených orgánů státní správy uvedených v části A:
1. územní řízení
§ 14 zákona č. 138/1973 Sb.
c) vyjádření vodohospodářského orgánu
d) rozhodnutí o rozmisťování staveb orgánu oblastního plánování
§ 9 nařízení vlády SSR č. 37/1977 Sb.
§ 9 nařízení vlády ČSR č. 36/1977 Sb.
e) stanovisko správců rozvodných sítí a kanalizace
f) souhlas Československé komise pro atomovou energii
§ 13a zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb.
a) rozhodnutí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu
b) rozhodnutí o souhlasu orgánů státní správy lesního hospodářství
§ 5 odst. 3 zákona č. 61/1977 Sb.
2. stavební řízení
e) stanovisko správců rozvodných sítí a kanalizace
f) souhlas Československé komise pro atomovou energii.
§ 8 zákona č. 138/1973 Sb.
a) povolení k nakládání s vodami
b) souhlas vodohospodářského orgánu ke stavbám, které mohou ovlivnit vodní poměry
§ 13 zákona č. 138/1973 Sb.
c) rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě
§ 14 zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb.
d) rozhodnutí o vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu
§ 4 odst. 2 zákona č. 61/1977 Sb.