§ 1
(1) Do I. pracovní kategorie se pro účely důchodového zabezpečení zařazují zaměstnání, v nichž se za podmínek stanovených zákonem vykonávají práce uvedené v příloze č. 1 části I tohoto nařízení.
(2) Zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech1) jsou zaměstnání uvedená v příloze č. 2 tohoto nařízení.
(3) Zaměstnání I. pracovní kategorie vybraných vedoucích technickohospodářských a technických pracovníků uvedených v § 15 odst. 2 zákona jsou zaměstnání uvedená v příloze č. 3 tohoto nařízení.
(4) Do II. pracovní kategorie se pro účely důchodového zabezpečení zařazují zaměstnání, v nichž se za podmínek stanovených zákonem vykonávají práce uvedené v příloze č. 1 části II tohoto nařízení.
§ 2
(1) Ústřední orgány státní správy, ostatní ústřední orgány a organizace, v jejichž působnosti se vykonávají práce uvedené v § 1, jsou povinny dbát v souladu s nejnovějšími poznatky vědy a techniky o neustálé omezování škodlivých a ostatních negativních vlivů pracovního prostředí a pracovních postupů na bezpečnost a zdraví pracujících a o to, aby zařazení zaměstnání do pracovních kategorií pro účely důchodového zabezpečení bylo ve shodě s dosaženými výsledky této péče. Přitom pravidelnými revizemi zjišťují, zda zařazení zaměstnání je odůvodněno se zřetelem k dosaženému stavu pracovního prostředí a pracovních postupů.
(2) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí před rozhodnutím podle § 17 odst. 2 zákona projedná návrh resortního seznamu (doplňku resortního seznamu) v koordinační komisi složené ze zástupců federálních ministerstev práce a sociálních věcí a financí, Státní plánovací komise, ministerstev zdravotnictví a sociálních věcí republik, Ústřední rady odborů, ústředního výboru Svazu družstevních rolníků a dalších zúčastněných ústředních orgánů.
(3) Ústřední orgány a organizace, za které vydávají resortní seznamy federální ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí republik, plní povinnosti uložené v odstavci 1 a předkládají příslušnému ministerstvu podklady pro návrhy na vydání resortních seznamů a na změny a doplňky resortních seznamů spolu s jejich odůvodněním a zajišťují potřebnou součinnost při projednávání těchto návrhů.
§ 3
(1) Doba studia žáka středního odborného učiliště připravovaného pro zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie se započítává jako doba zaměstnání této pracovní kategorie, jestliže se praktické vyučování provádí pravidelně na pracovištích nebo v provozech, kde se vykonávají zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie. Jde-li o zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, započítává se takto doba studia od počátku školního roku, v němž se žák podle učebního plánu pravidelně připravuje na budoucí povolání na pracovištích v podzemí.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i pro občany, kteří se připravují k výkonu povolání zaškolením.2)
§ 4
(1) Poslancům národního výboru a členům orgánů lidové kontroly, u nichž se doba výkonu funkce považuje za dobu zaměstnání, a funkcionářům složek Revolučního odborového hnutí všech stupňů i ostatních složek Národní fronty uvolněným ze zaměstnání pro výkon funkce, kteří byli zaměstnáni v I. (II.) pracovní kategorii, se započítává doba výkonu funkce jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, jestliže se vrátili ihned po skončení výkonu funkce do zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie a není pro ně výhodnější úprava podle odstavce 2; to platí též, jestliže v době výkonu funkce vznikl uvedeným funkcionářům nebo pozůstalým po nich nárok na dávky důchodového zabezpečení.
(2) Členu závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí, členu odborové rady na stavbě a funkcionáři základní organizace Komunistické strany Československa nebo Socialistického svazu mládeže, který byl uvolněn pro výkon této funkce na závodě ze zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, se započítává doba výkonu funkce jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie.
(3) Doby výkonu funkcí uvedených v odstavcích 1 a 2 se nezapočítávají jako doba zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech; občanům, kteří vykonávali toto zaměstnání před výkonem funkce, se započítává při splnění podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2 doba výkonu funkce jako doba výkonu ostatních zaměstnání v hornictví vykonávaných pod zemí v hlubinných dolech.
§ 5
(1) Jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie se započítávají, jestliže jsou obklopeny touto dobou, též
a) dny pracovního klidu,
b) doba dovolené na zotavenou, dodatkové dovolené, zvláštní dodatkové dovolené a další dovolené,
c) doba náhradního volna za práci přesčas a ve dnech pracovního klidu,
e) doba, po kterou pracovník nemohl konat práci pro překážky v práci na straně organizace, včetně přerušení práce způsobeného nepříznivými povětrnostními vlivy,4)
f) doba, po kterou pracovník nemohl konat práci pro důležitou osobní překážku v práci v rozsahu stanoveném pracovněprávními předpisy,5) pokud pracovníkovi náleží náhrada mzdy,
(2) Vybraným vedoucím technickohospodářským a technickým pracovníkům uvedeným v § 15 odst. 2 zákona se náhradní doby a doby uvedené v odstavci 1 nezapočítávají jako dny, kdy uvedení pracovníci pracovali na pracovištích v podzemí hlubinných dolů.
§ 6
(1) Jako doba zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech1) se započítávají, jestliže jsou obklopeny touto dobou, doby uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až f) a doby těchto překážek v práci na straně pracovníka z důvodu obecného zájmu:
a) výkonu funkce neuvolněného poslance Federálního shromáždění, České národní rady, Slovenské národní rady a národního výboru,
b) výkonu funkce soudce z lidu a člena výboru lidové kontroly,
c) výkonu funkce neuvolněného člena orgánu Komunistické strany Československa, Revolučního odborového hnutí a Socialistického svazu mládeže,
d) výkonu služby v Lidových milicích,
e) výkonu volebního práva,
f) výkonu občanských povinností svědka, znalce, tlumočníka a jiných osob předvolaných k jednání u národního výboru nebo jeho zařízení, soudu nebo jiného státního orgánu,
g) účasti na všech úkonech potřebných ke splnění úkolů organizovaného dárcovství krve,
h) poskytnutí první pomoci, povinné lékařské prohlídky, opatření proti přenosným nemocem, jiných naléhavých opatření léčebně preventivní péče, a
i) poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, živelních událostech nebo v jiných obdobných mimořádných případech.
(2) Ostatní doby uvedené v § 5 odst. 1 se započítávají, jestliže jsou obklopeny dobou zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, jako doby ostatních zaměstnání v hornictví vykonávaných pod zemí v hlubinných dolech,9) jinak jako doby zaměstnání (náhradní doby), které těmto dobám předcházejí nebo na ně navazují.
(3) Doba účasti horníka na léčebných pobytech v určených zdravotnických zařízeních nebo regeneračně rekondičních pobytech v zařízeních k tomu určených se považuje za dobu výkonu zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech.
§ 7
Návrat do zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie po skončení náhradní doby nebo doby uvedené v § 5 odst. 1 nebo § 6 odst. 1 se pro započtení těchto dob jako dob zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie nevyžaduje, jestliže pracujícímu za trvání uvedených dob vznikl nárok na starobní, invalidní nebo částečný invalidní důchod.
§ 8
V článku I odst. 1 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 74/1982 Sb., o některých úpravách v nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení pracujících v hornictví, se slova „v části I a II připojeného seznamu“ nahrazují slovy „v připojeném seznamu a v příloze č. 2 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 117/1988 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení“.
§ 9
Zrušují se:
1. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 136/1975 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 12/1980 Sb., nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 74/1982 Sb. a nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 48/1985 Sb.;
§ 10
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 1988.
nařízení vlády ČSSR č. 117/1988 Sb.
ČÁST 1
1. v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných uhelných, uranových a ostatních rudných a nerudných dolech, včetně jejich výstavby a rekonstrukce a geologického průzkumu (příloha č. 2);
2. v ostatních zaměstnáních v hornictví pod zemí v hlubinných uhelných, uranových a ostatních rudných a nerudných dolech, včetně jejich výstavby a rekonstrukce a geologického průzkumu;
3. při podzemních stavbách prováděných hornickým způsobem pro účely dopravní, vodohospodářské, energetické, telekomunikační a speciálních charakterů, včetně geologického průzkumu;
4. členy leteckých posádek a pracovníky soustavně činnými v letadle za letu;
5. členy posádek námořních lodí;
6. s tekoucím kovem při vysokopecní výrobě surového železa a při výrobě surové ocele a ferroslitin v základní hutní prvovýrobě a v hutní výrobě neželezných kovů, antimonu, hliníku, mědi, olova a rtuti;
7. při vytloukání žhavých odlitků z pískových forem pneumatickými kladivy nebo jinými nástroji;
8. v hutním zednictví (bílí zedníci) při horkých pracích při opravách hutnických pecí;
9. v chemické výrobě umělých vláken a celofánu při zvlákňování v prostředí sirouhlíku;
10. při výrobě výbušnin, kde se ve velké míře používá nitroesterů, zejména dinitroglykolu a nitroglycerinu; v pyrotechnických provozech, zejména při výrobě třaskavin a při některých manipulacích s nimi;
11. při výrobě fenylmetylpyrazolonu;
12. při výrobě antiparazitních přípravků na bázi organických sloučenin fosforu;
13. při výrobě smolného koksu;
14. při výrobě anodové hmoty;
15. kesonáři a potápěči ve stlačeném vzduchu v kesonech a potápěčských skafandrech;
16. při úpravě a konečném zpracování radioaktivních surovin v prostředí ohrožujícím ve významné míře ionizujícím zářením, jimiž jsou
– manipulace při skladování uranové rudy spojená s fyzikálními úpravami (drcením, mletím, tříděním, rozdružováním apod.),
– chemické zpracování uranových rud na chemický uranový koncentrát (dávkováním, rozkladem, loužením, promýváním, separací, sedimentací, filtrací, srážením, elucí, sorpcí, zahušťováním a sušením), plnění kontejnerů, vzorkování a expedice včetně čištění a údržby výrobních aparatur;
– manipulace při skladování uranové rudy spojená s fyzikálními úpravami (drcením, mletím, tříděním, rozdružováním apod.),
– chemické zpracování uranových rud na chemický uranový koncentrát (dávkováním, rozkladem, loužením, promýváním, separací, sedimentací, filtrací, srážením, elucí, sorpcí, zahušťováním a sušením), plnění kontejnerů, vzorkování a expedice včetně čištění a údržby výrobních aparatur;
17. v jaderných elektrárnách v kontrolovaném pásmu za hygienickou smyčkou a při obsluze cyklotronu a výzkumného reaktoru;
18. s prokázanými chemickými karcinogeny a při pracovních procesech s rizikem chemické karcinogenity;
19. pod spodní úrovní nadloží a na skrývce v povrchových dolech (lomech) na uhlí, radioaktivní nerosty a nerosty, z nichž lze průmyslově vyrábět kovy, na magnezit, osinek, tuhu, kaolín, žáruvzdorné jíly, keramické lupky, sádrovec, živec a na křemen a křemenec k chemickotechnologickému zpracování nebo ke zpracování tavením;
20. v těžbě a při opracování kamene, při mletí a drcení křemene, křemence a živce, při formování žáruvzdorných výrobků, při úpravě keramických surovin v prostředí vysoké koncentrace agresivního fibroplastického prachu, nadměrně ohrožujícím pracující silikózou;
21. skláři dutého skla;
22. ve stokové síti v podzemních prostorách.
ČÁST 2
1. v prostředí škodlivého záření, zejména
– s izotopy a radioaktivními zářiči,
– se silným vysokofrekvenčním elektromagnetickým polem,
– v jaderné fyzice a v jaderných elektrárnách, konané pod vlivem ionizujícího záření, pokud nejde o práce uvedené v části I č. 17,
– s radioaktivními surovinami, pokud nejde o práce uvedené v části I č. 16,
– na pracovištích radiologických a radiochemických,
– na rtg pracovištích zdravotnických zařízení; při přípravě a podávání radioaktivních koupelí,
– při praní oděvů kontaminovaných radioaktivním prachem,
– při mytí a dekontaminaci laboratorního skla;
– s izotopy a radioaktivními zářiči,
– se silným vysokofrekvenčním elektromagnetickým polem,
– v jaderné fyzice a v jaderných elektrárnách, konané pod vlivem ionizujícího záření, pokud nejde o práce uvedené v části I č. 17,
– s radioaktivními surovinami, pokud nejde o práce uvedené v části I č. 16,
– na pracovištích radiologických a radiochemických,
– na rtg pracovištích zdravotnických zařízení; při přípravě a podávání radioaktivních koupelí,
– při praní oděvů kontaminovaných radioaktivním prachem,
– při mytí a dekontaminaci laboratorního skla;
2. se rtutí, olovem, kadmiem, beryliem, arsenem a jinými neželeznými kovy, které působí nepříznivě na lidské zdraví, zejména
– v hutní výrobě olova a jiných neželezných kovů, nejde-li o práce uvedené v části I č. 6,
– práce při opracování olova a pokovování olovem a jeho slitinami nástřikem nebo máčením v tekutém kovu,
– při výrobě a opravách olověných, alkalických akumulátorů a suchých baterií,
– při výrobě kabelů s olověným pláštěm,
– se slinutými karbidy a tvrdokovy; práce v práškové metalurgii,
– nástřiky kovem,
– při výrobě olovnatých barev,
– při lití, přetavování a regeneraci písmoviny hutním způsobem,
– s tekutým olovem při výrobě hudebních nástrojů,
– při natírání olovnatými barvami a jejich nanášení v uzavřených prostorách,
– ve výrobě, opravách a údržbě (plnění) rtuťových ventilů, vývěv a měřících přístrojů; při výrobě a opravách neonů a jiných zářivkových svítidel a práce ve rtuťových měnírnách, včetně obsluhy a údržby,
– v ručních a strojních sazárnách a ve stereotypii;
– v hutní výrobě olova a jiných neželezných kovů, nejde-li o práce uvedené v části I č. 6,
– práce při opracování olova a pokovování olovem a jeho slitinami nástřikem nebo máčením v tekutém kovu,
– při výrobě a opravách olověných, alkalických akumulátorů a suchých baterií,
– při výrobě kabelů s olověným pláštěm,
– se slinutými karbidy a tvrdokovy; práce v práškové metalurgii,
– nástřiky kovem,
– při výrobě olovnatých barev,
– při lití, přetavování a regeneraci písmoviny hutním způsobem,
– s tekutým olovem při výrobě hudebních nástrojů,
– při natírání olovnatými barvami a jejich nanášení v uzavřených prostorách,
– ve výrobě, opravách a údržbě (plnění) rtuťových ventilů, vývěv a měřících přístrojů; při výrobě a opravách neonů a jiných zářivkových svítidel a práce ve rtuťových měnírnách, včetně obsluhy a údržby,
– v ručních a strojních sazárnách a ve stereotypii;
3. v infekčním prostředí, zejména
– s vysoce patogenními zárodky a s toxickým biologickým materiálem; práce ve zdravotnických ústavech a zařízeních pro léčení infekčních chorob,
– na prosektuře a v pitevnách veterinárních zařízení,
– ve veterinárních asanačních ústavech,
– ve sběrných surovinách,
– v sušárnách krve a při výrobě krmiv,
– v odpadních kanálech, kanalizacích, kalojemech, žumpách a stokách, pokud nejde o práce uvedené v části I č. 22,
– v čistících stanicích splaškových odpadních vod a ve spalovnách odpadků,
– s infikovanými zvířaty v infikovaném stavu,
– při zpracování peří,
– s látkami neznámých vlastností ve výzkumu jejich patogenity,
– v krematoriích za nejobtížnějších podmínek;
– s vysoce patogenními zárodky a s toxickým biologickým materiálem; práce ve zdravotnických ústavech a zařízeních pro léčení infekčních chorob,
– na prosektuře a v pitevnách veterinárních zařízení,
– ve veterinárních asanačních ústavech,
– ve sběrných surovinách,
– v sušárnách krve a při výrobě krmiv,
– v odpadních kanálech, kanalizacích, kalojemech, žumpách a stokách, pokud nejde o práce uvedené v části I č. 22,
– v čistících stanicích splaškových odpadních vod a ve spalovnách odpadků,
– s infikovanými zvířaty v infikovaném stavu,
– při zpracování peří,
– s látkami neznámých vlastností ve výzkumu jejich patogenity,
– v krematoriích za nejobtížnějších podmínek;
4. v prostředí agresivního, fibroplastického a leptajícího prachu, zejména
– při zpracování materiálů, nerostů a surovin s vysokým obsahem volného kysličníku křemičitého, pokud nejde o práce uvedené v části I č. 20,
– při výrobě pískových a skořepinových forem a jader pro odlévání kovů (formování); při čištění a vytloukání kovových odlitků z pískových forem, při tryskání neočištěných odlitků ocelovou drtí uvnitř tryskacích komor, při přípravě slévárenských hmot a keramických směsí,
– při výrobě brusných prostředků,
– s dinasem, šamotem, dolomitem a osinkem, pokud nejde o práce uvedené v části I č. 18 a 20,
– při výrobě lupků, pokud nejde o práce uvedené v části I č. 20,
– při výrobě vápna, struskových cementů a Thomasovy moučky,
– při mletí vysokopecní strusky a manipulaci s ní,
– při čištění odlitků, tryskání sklářských výrobků a čedičových výrobků a sklářských forem křemičitým pískem,
– při obsluze vytřásacích strojů v tírnách lnu a při třídění východních vln;
– při zpracování materiálů, nerostů a surovin s vysokým obsahem volného kysličníku křemičitého, pokud nejde o práce uvedené v části I č. 20,
– při výrobě pískových a skořepinových forem a jader pro odlévání kovů (formování); při čištění a vytloukání kovových odlitků z pískových forem, při tryskání neočištěných odlitků ocelovou drtí uvnitř tryskacích komor, při přípravě slévárenských hmot a keramických směsí,
– při výrobě brusných prostředků,
– s dinasem, šamotem, dolomitem a osinkem, pokud nejde o práce uvedené v části I č. 18 a 20,
– při výrobě lupků, pokud nejde o práce uvedené v části I č. 20,
– při výrobě vápna, struskových cementů a Thomasovy moučky,
– při mletí vysokopecní strusky a manipulaci s ní,
– při čištění odlitků, tryskání sklářských výrobků a čedičových výrobků a sklářských forem křemičitým pískem,
– při obsluze vytřásacích strojů v tírnách lnu a při třídění východních vln;
5. se škodlivinami působícími jedovatě nebo leptavě, zejména
– při výrobě anorganických a organických lučebnin, kyseliny sírové a sirných sloučenin, alkálií, elektrochemických sloučenin, kyseliny dusičné a sloučenin dusíku, čistých chemikálií a farmaceutických lučebnin, syntetických paliv, pigmentů a glazur, nátěrových hmot, fotografických materiálů a umělých vláken,
– při zpracování a výrobě aktivního a dřevěného uhlí, karborafinu, lisovaného a impregnovaného uhlí, ostakolu, kostního klihu, spodia, kyseliny citrónové a ricínového oleje,
– při výrobě hnojiv a zemědělských přípravků, včetně prací s chemickými přípravky při čištění osiv a při ochraně rostlin,
– při výrobě plastických hmot a jejich zpracování včetně prací s epoxydovými pryskyřicemi,
– při výrobě dehtových barviv a jejich polotovarů, včetně prací se zdraví škodlivými barvivy, a při výrobě barevných snímacích tuh,
– s bílým fosforem,
– vybrané výzkumné chemické práce, zejména práce charakteru poloprovozního výzkumu,
– při lepení podlahových krytin,
– při nanášení nátěrových hmot v uzavřených prostorách apod.,
– s kyselinou fluorovodíkovou v leštírnách a matovnách skla,
– v gumárenské výrobě,
– při výrobě celulózy a papíru, včetně výroby střešních a izolačních lepenek,
– při výrobě léčiv a léků a některé práce při zpracování léčivých rostlin,
– při povrchové úpravě v galvanizovnách, mořírnách a kalírnách, včetně prací při zneškodňování lázní pro povrchovou úpravu,
– v koželužnách a jirchárnách (mokré dílny),
– při čištění oděvů trichloretylénem a perchloretylénem,
– při výrobě čistících prostředků, stearenu a technických olejů,
– některé práce v polygrafii, zejména v hlubotisku;
– při výrobě anorganických a organických lučebnin, kyseliny sírové a sirných sloučenin, alkálií, elektrochemických sloučenin, kyseliny dusičné a sloučenin dusíku, čistých chemikálií a farmaceutických lučebnin, syntetických paliv, pigmentů a glazur, nátěrových hmot, fotografických materiálů a umělých vláken,
– při zpracování a výrobě aktivního a dřevěného uhlí, karborafinu, lisovaného a impregnovaného uhlí, ostakolu, kostního klihu, spodia, kyseliny citrónové a ricínového oleje,
– při výrobě hnojiv a zemědělských přípravků, včetně prací s chemickými přípravky při čištění osiv a při ochraně rostlin,
– při výrobě plastických hmot a jejich zpracování včetně prací s epoxydovými pryskyřicemi,
– při výrobě dehtových barviv a jejich polotovarů, včetně prací se zdraví škodlivými barvivy, a při výrobě barevných snímacích tuh,
– s bílým fosforem,
– vybrané výzkumné chemické práce, zejména práce charakteru poloprovozního výzkumu,
– při lepení podlahových krytin,
– při nanášení nátěrových hmot v uzavřených prostorách apod.,
– s kyselinou fluorovodíkovou v leštírnách a matovnách skla,
– v gumárenské výrobě,
– při výrobě celulózy a papíru, včetně výroby střešních a izolačních lepenek,
– při výrobě léčiv a léků a některé práce při zpracování léčivých rostlin,
– při povrchové úpravě v galvanizovnách, mořírnách a kalírnách, včetně prací při zneškodňování lázní pro povrchovou úpravu,
– v koželužnách a jirchárnách (mokré dílny),
– při čištění oděvů trichloretylénem a perchloretylénem,
– při výrobě čistících prostředků, stearenu a technických olejů,
– některé práce v polygrafii, zejména v hlubotisku;
6. v prostředí zdraví škodlivých plynů, zejména
– při výrobě technických plynů, včetně prací při obsluze generátorů, retort, redukčních stanic, vyvíjecích acetylénových stanic, při čištění plynů a v debenzolizačních stanicích, nejde-li o práce uvedené v části I č. 18,
– při výrobě svítiplynu v plynárnách, nejde-li o práce uvedené v části I č. 18,
– při výrobě, opravách a plnění hasicích přístrojů tetrachlormetanem,
– při opravách chladících zařízení na metylchlorid,
– v bělírnách a úpravnách textilu za použití plynného chlóru,
– v kotelnách průmyslových podniků a obdobných energetických zařízeních, zejména při vyvážení žhavé strusky, popelu a škváry a při čištění uvnitř kotlů,
– svařování v uzavřených nádobách,
– svařování plazmatem;
– při výrobě technických plynů, včetně prací při obsluze generátorů, retort, redukčních stanic, vyvíjecích acetylénových stanic, při čištění plynů a v debenzolizačních stanicích, nejde-li o práce uvedené v části I č. 18,
– při výrobě svítiplynu v plynárnách, nejde-li o práce uvedené v části I č. 18,
– při výrobě, opravách a plnění hasicích přístrojů tetrachlormetanem,
– při opravách chladících zařízení na metylchlorid,
– v bělírnách a úpravnách textilu za použití plynného chlóru,
– v kotelnách průmyslových podniků a obdobných energetických zařízeních, zejména při vyvážení žhavé strusky, popelu a škváry a při čištění uvnitř kotlů,
– svařování v uzavřených nádobách,
– svařování plazmatem;
7. s karcinogenními a dráždivými látkami, zejména
– s chemickými karcinogeny, nejde-li o práce uvedené v části I č. 18,
– při zpracování ropy,
– při zpracování zemního vosku ve voskárnách,
– při výrobě a zpracování asfaltu a při výrobě impregnačních a izolačních hmot,
– při izolaci a impregnaci s asfaltem v uzavřených nebo polouzavřených prostorách,
– při asfaltování komunikací, práce u autodistributorů, finišerů a obalovacích souprav,
– při výrobě izolací s asfaltovými pojidly v uzavřených nebo polouzavřených prostorách,
– při impregnaci dřeva impregnačními oleji a vodorozpustnými látkami s obsahem chromových solí,
– při obsluze tavicích kotlů a přečerpávání kamenouhelných destilátů,
– při výrobě asfaltodehtových zalévacích směsí a při manipulaci s nimi,
– při zpracování zvlášť dráždivých druhů koření;
– s chemickými karcinogeny, nejde-li o práce uvedené v části I č. 18,
– při zpracování ropy,
– při zpracování zemního vosku ve voskárnách,
– při výrobě a zpracování asfaltu a při výrobě impregnačních a izolačních hmot,
– při izolaci a impregnaci s asfaltem v uzavřených nebo polouzavřených prostorách,
– při asfaltování komunikací, práce u autodistributorů, finišerů a obalovacích souprav,
– při výrobě izolací s asfaltovými pojidly v uzavřených nebo polouzavřených prostorách,
– při impregnaci dřeva impregnačními oleji a vodorozpustnými látkami s obsahem chromových solí,
– při obsluze tavicích kotlů a přečerpávání kamenouhelných destilátů,
– při výrobě asfaltodehtových zalévacích směsí a při manipulaci s nimi,
– při zpracování zvlášť dráždivých druhů koření;
8. v extrémních teplotách (sálavý žár, mrazírenské prostředí) a práce v mokru, zejména
– u pecí v hutích, slévárnách, kovárnách, sklárnách, výrobnách porcelánu apod., včetně údržby těchto pecí za horka,
– se žhavým kovem a sklem; při výrobě skleněných čedičových a křemenných vláken,
– v mrazírnách a mrazících komorách,
– při mokrém zpracování konopí a lnu;
– u pecí v hutích, slévárnách, kovárnách, sklárnách, výrobnách porcelánu apod., včetně údržby těchto pecí za horka,
– se žhavým kovem a sklem; při výrobě skleněných čedičových a křemenných vláken,
– v mrazírnách a mrazících komorách,
– při mokrém zpracování konopí a lnu;
9. v prostředí nadměrně zatěžujícím cévní a svalový aparát otřesy (vibracemi) a nadměrným hlukem, zejména
– s vibrátory a vibračními nástroji, zejména práce výkopové, demoliční, dlaždičské a na vrchní stavbě železničních kolejí a městských drah, kde se pracuje s ručními pneumatickými a elektrickými kladivy, podbíječkami, dusadly a vibrátory,
– při obsluze vibračních zařízení při zhutňování směsí; temování a nýtování; pěchování pískových forem ve slévárnách pneumatickými pěchy,
– v hřebíkárnách,
– při cídění a vytloukání odlitků pneumatickými nástroji,
– při zkoušení leteckých proudových a turbovrtulových motorů a naftových motorů těžké řady,
– při broušení šatonů, tvarových kamenů a perel na válcových pískovcových brusech typu Jägger a podobných, pokud tyto práce vykonávají ženy,
– při řízení těžkých pracovních strojů pro provádění stavebních zemních prací a při řízení speciálních vozidel mimo silniční dopravu;
– s vibrátory a vibračními nástroji, zejména práce výkopové, demoliční, dlaždičské a na vrchní stavbě železničních kolejí a městských drah, kde se pracuje s ručními pneumatickými a elektrickými kladivy, podbíječkami, dusadly a vibrátory,
– při obsluze vibračních zařízení při zhutňování směsí; temování a nýtování; pěchování pískových forem ve slévárnách pneumatickými pěchy,
– v hřebíkárnách,
– při cídění a vytloukání odlitků pneumatickými nástroji,
– při zkoušení leteckých proudových a turbovrtulových motorů a naftových motorů těžké řady,
– při broušení šatonů, tvarových kamenů a perel na válcových pískovcových brusech typu Jägger a podobných, pokud tyto práce vykonávají ženy,
– při řízení těžkých pracovních strojů pro provádění stavebních zemních prací a při řízení speciálních vozidel mimo silniční dopravu;
10. v prostředí nadměrně zatěžujícím nervový systém, zejména
– při přihlašování a spojování mezinárodních a meziměstských telefonních hovorů ve vybraných ústřednách,
– při vytváření zvukových snímků,
– při udržování stálého radiotelegrafního (radiotelefonního) spojení s letadly i s pozemními řídícími stanicemi,
– se zaměřovačem na letištích,
– při zpracování zeměměřičských fotogrammetrických snímků,
– při nadzvukovém proudění plynů,
– při obsluze těžního stroje,
– při ošetřování a léčení duševně chorých v psychiatrických lůžkových zařízeních na určených zvlášť obtížných pracovištích,
– při péči o občany těžce mentálně postižené, občany s duševními poruchami, občany s poruchami v chování a občany imobilní v ústavech sociální péče;
– při přihlašování a spojování mezinárodních a meziměstských telefonních hovorů ve vybraných ústřednách,
– při vytváření zvukových snímků,
– při udržování stálého radiotelegrafního (radiotelefonního) spojení s letadly i s pozemními řídícími stanicemi,
– se zaměřovačem na letištích,
– při zpracování zeměměřičských fotogrammetrických snímků,
– při nadzvukovém proudění plynů,
– při obsluze těžního stroje,
– při ošetřování a léčení duševně chorých v psychiatrických lůžkových zařízeních na určených zvlášť obtížných pracovištích,
– při péči o občany těžce mentálně postižené, občany s duševními poruchami, občany s poruchami v chování a občany imobilní v ústavech sociální péče;
11. v prostředí s trvalým a mimořádným nebezpečím úrazu, které zpravidla nelze ovlivnit technickými opatřeními, nebo trvale a nadměrně namáhavé práce, zejména
– na povrchu hlubinných dolů na vyhrazené nerosty,10)
– v úpravnách a třídírnách povrchových dolů (lomů) na vyhrazené nerosty, pokud práce vykonávané při jejich těžbě pod spodní úrovní nadloží a na skrývce odůvodňují zařazení do I. pracovní kategorie, v prádlech uhlí, v závodech na zpracování uhlí, v koksovnách a v briketárnách,
– pod spodní úrovní nadloží a na skrývce v lomech na vápenec a dolomit,
– při výrobě třaskavin, výbušnin a trhavin a manipulaci s nimi, zejména při výrobě zápalek, munice, roznětek, rozbušek, bleskovic a zbraní, pokud nejde o práce patřící do I. pracovní kategorie,
– při válcování plechů a pasů a při tažení tyčí, trubek, profilů a drátu za studena v hutních válcovnách a tažírnách,
– ve výškách nad 10 m v závěsu za ztížených podmínek při pracích stavebních a montážních,
– při ražení tunelů, včetně zazdívání a vyzdívání, pokud nejde o práce patřící do I. pracovní kategorie; hloubení studní,
– při výzkumu a zpřístupňování jeskynních prostorů,
– při obsluze a údržbě vrtných souprav geologického průzkumu konaného na externích pracovištích za účelem zjištění uložení nerostů,
– při kladení náloží a odstřelech; ruční a mechanické lámání kamene v lomu, práce u drtičů a třídičů kamene; štípání, vrtání, broušení, leštění a osekávání kamene,
– v železniční dopravě, zejména při posunu, a ve vodní dopravě,
– při těžbě a přibližování dřeva,
– vykonávané akrobaty a krotiteli zvířat; varietní a cirkusové produkce, krocení a drezúra divokých zvířat, práce ošetřovatelů dravé zvěře v zoologických zahradách,
– při ošetřování plemenných býků a koní a při vykládání hovězího dobytka a koní na jatkách,
– požárníků veřejných požárních útvarů a pracovníků vybraných závodních jednotek požární ochrany,
– členů Horské služby z povolání, kteří se zúčastňují záchranných akcí a zajišťují v terénu bezpečnost návštěvníků hor,
– řidičů autocisteren přepravujících propan-butan;
– na povrchu hlubinných dolů na vyhrazené nerosty,10)
– v úpravnách a třídírnách povrchových dolů (lomů) na vyhrazené nerosty, pokud práce vykonávané při jejich těžbě pod spodní úrovní nadloží a na skrývce odůvodňují zařazení do I. pracovní kategorie, v prádlech uhlí, v závodech na zpracování uhlí, v koksovnách a v briketárnách,
– pod spodní úrovní nadloží a na skrývce v lomech na vápenec a dolomit,
– při výrobě třaskavin, výbušnin a trhavin a manipulaci s nimi, zejména při výrobě zápalek, munice, roznětek, rozbušek, bleskovic a zbraní, pokud nejde o práce patřící do I. pracovní kategorie,
– při válcování plechů a pasů a při tažení tyčí, trubek, profilů a drátu za studena v hutních válcovnách a tažírnách,
– ve výškách nad 10 m v závěsu za ztížených podmínek při pracích stavebních a montážních,
– při ražení tunelů, včetně zazdívání a vyzdívání, pokud nejde o práce patřící do I. pracovní kategorie; hloubení studní,
– při výzkumu a zpřístupňování jeskynních prostorů,
– při obsluze a údržbě vrtných souprav geologického průzkumu konaného na externích pracovištích za účelem zjištění uložení nerostů,
– při kladení náloží a odstřelech; ruční a mechanické lámání kamene v lomu, práce u drtičů a třídičů kamene; štípání, vrtání, broušení, leštění a osekávání kamene,
– v železniční dopravě, zejména při posunu, a ve vodní dopravě,
– při těžbě a přibližování dřeva,
– vykonávané akrobaty a krotiteli zvířat; varietní a cirkusové produkce, krocení a drezúra divokých zvířat, práce ošetřovatelů dravé zvěře v zoologických zahradách,
– při ošetřování plemenných býků a koní a při vykládání hovězího dobytka a koní na jatkách,
– požárníků veřejných požárních útvarů a pracovníků vybraných závodních jednotek požární ochrany,
– členů Horské služby z povolání, kteří se zúčastňují záchranných akcí a zajišťují v terénu bezpečnost návštěvníků hor,
– řidičů autocisteren přepravujících propan-butan;
12. pracujících pověřených činností v zahraničí, pokud pracují v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech
– Afriky, s výjimkou Alžírské republiky, Jihoafrické republiky, Tunisu a Maroka,
– Střední Ameriky, včetně Karibské oblasti, s výjimkou Mexika a Kuby,
– Jižní Ameriky, až po 30 stupňů jižní šířky, s výjimkou měst Sao Paolo a Rio de Janeiro,
– Asie, s výjimkou Japonska, Izraele, Čínské lidové republiky, Korejské lidově demokratické republiky a asijské části Svazu sovětských socialistických republik a s výjimkou města Ankary,
– Arktidy a Antarktidy,
– Oceánie.
– Afriky, s výjimkou Alžírské republiky, Jihoafrické republiky, Tunisu a Maroka,
– Střední Ameriky, včetně Karibské oblasti, s výjimkou Mexika a Kuby,
– Jižní Ameriky, až po 30 stupňů jižní šířky, s výjimkou měst Sao Paolo a Rio de Janeiro,
– Asie, s výjimkou Japonska, Izraele, Čínské lidové republiky, Korejské lidově demokratické republiky a asijské části Svazu sovětských socialistických republik a s výjimkou města Ankary,
– Arktidy a Antarktidy,
– Oceánie.
nařízení vlády ČSSR č. 117/1988 Sb.
Seznam zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech
Seznam zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech
| Č. | Popis pracovní činnosti | Resort11) | |
|---|---|---|---|
| 1. | Důlní elektromontér | Řízení a provádění montáží rozvodů a zařízení rozvodu vysokonapěťové (nízkonapěťové) sítě slaboproudých rozvodů, elektrických spotřebičů, periodických a kontrolních měření, signalizačního zařízení, telefonní a dispečerské sítě, včetně oprav a údržby prováděné v dole | A B C D E F G |
| 2. | Důlní zámečník | Řízení a provádění montáží, demontáží a oprav důlních mechanismů v rámci opravářských cyklů, preventivních prohlídek, běžných a středních oprav a odstraňování provozních poruch, včetně obráběcích a svářečských prací v dole. Montáže a demontáže strojních zařízení pro jejich dopravu | A B C D E F G |
| 3. | Horník-dělník, vrtný dělník, vzorkař, dělník v geologickém průzkumu, karotážník | Provádění a spolupráce u prací v údržbě důlních děl, výztuže, výstroje větrních a protiprašných objektů a zařízení, protipožárních a protivýbuchových uzávěr a preventivní protipožární ochrany. Jednoduché práce, obsluha a údržba důlních zařízení, práce v oboru důlního měřictví, větrání a geologie, vrtací práce, karotážní měření a perforační práce na vrtech, pomocné střelmistrovské práce, výdej výbušnin, odběr a měření vzorků a ovzduší, obsluha a zabezpečování vertikální a horizontální dopravy, plenění výztuže a výstroje, obsluha seismických automatických stanic v dole | A B C D E F G |
| 4. | Horník, vrtač, střelmistr, strojník báňského zařízení (s obsluhou v podzemí) | Provádění prací a spolupráce při dobývání rud, uhlí a ostatních nerudných surovin při ražení překopů, chodeb a prorážek, dopravě těživa a materiálu, báňské údržbě důlních děl, střelmistrovských prací, prací při vrtném procesu, karotážní měření a perforační práce na vrtech, plenění výztuže a výstroje. Provádění speciálních prací a práce s dobývací a razící technikou v dole. Ověřování a zavádění nových racionalizačních postupů v dole. Řízení, obsluha a kontrola kompresorů, dmychadel a těžních strojů | A B C D E F G |
| 5. | Báňský záchranář | Veškeré záchranářské práce v báňském průmyslu, související jak s přípravou likvidací důlních nehod a odstraňování jejich následků, tak i jejich prevencí | A |
| 6. | Žák středního odborného učiliště hornického | Pravidelné provádění veškerých prací podle učebního plánu v období odborného rozvoje na vybraných pracovištích v dole | A B |
| 7. | Revírník, mistr důlní, vrtmistr, směnový technik, mechanik-elektromechanik úseku, mistr strojní a elektroúdržby v dole | Organizace a řízení výroby a údržby na svěřených těžebních a přípravných pracovištích v dole. Řízení a odpovědnost za udržování strojního zařízení v provozuschopném stavu v dole | A B C D E F |
| 8. | Směnový technik hlavní a obvodní báňské záchranné stanice (samostatný odborný provozně technický pracovník) | Řízení činnosti pohotovostního záchranného sboru a při zásazích výkon zpravidla funkce směnového velitele akce | A |
| 9. | Vedoucí úseku (pole), vrchní mistr (naddůlní) | Komplexní řízení báňského úseku v dole a přímé řízení práce revírníků a mechaniků úseku v dole | A B C D E F |
| 10. | Mistr odborné výchovy pro důl | Organizace a bezprostřední řízení praktického výcviku žáků středního odborného učiliště hornického na pracovištích v dole | A B |
| 11. | Skladník výbušnin v dole | Zajišťování správné a bezpečné manipulace s výbušninami a jejich bezpečné uložení v dole | A |
| 12. | Provozní inženýr (úseku) | Komplexní zajišťování a provádění provozního a technického dozoru, včetně inspekce v uranovém dole | A |
nařízení vlády ČSSR č. 177/1988 Sb.
Seznam zaměstnání vybraných vedoucích technickohospodářských pracovníků hlubinných dolů a geologického průzkumu prováděného hornickým způsobem a vedoucích technických pracovníků státní báňské správy
Seznam zaměstnání vybraných vedoucích technickohospodářských pracovníků hlubinných dolů a geologického průzkumu prováděného hornickým způsobem a vedoucích technických pracovníků státní báňské správy
| Č. | Popis pracovní činnosti | Resort12) | |
|---|---|---|---|
| 1. | Ředitel podniku, ředitel – vedoucí závodu, vedoucí provozu | Organizace, řízení a odpovědnost za činnost organizace nebo organizační jednotky s převažujícím rozsahem důlních prací | A B C D E F |
| 2. | Náměstek – zástupce ředitele pro výrobu, hlavní inženýr, vedoucí útvaru řízení výroby, vedoucí výroby a techniky závodu | Organizace, řízení, koordinace a zabezpečení plynulého chodu výroby s cílem optimálního využití základních prostředků i pracovníků organizace nebo organizační jednotky s převažujícím rozsahem důlních prací | A B C D E F |
| 3. | Vedoucí útvaru (vedoucí referent) důlních investic | Organizace, řízení a odpovědnost za veškerou investiční činnost a za kvalitní plnění investičních úkolů | A B E F |
| 4. | Vedoucí útvaru důlního měřiče a geologa, geologicko-geofyzikálního a důlního měřiče, hlavní měřič, hlavní geofyzik, hlavní hydrogeolog, hlavní geolog | Organizace, řízení a kontrola důlně měřických, geologických, geofyzikálních a hydrogeologických prací | A B E F |
| 5. | Vedoucí (samostatný) důlní měřič | Koordinace, řízení a kontrola důlně geologických prací | A B C D E F |
| 6. | Vedoucí (samostatný) důlní geolog | Koordinace, řízení a kontrola důlně geologických prací | A B C D E F |
| 7. | Vedoucí větrání a degazace | Řízení a kontrola důlního větrání, degazace a klimatizace | A B F |
| 8. | Vedoucí útvaru (vedoucí referent) péče o základní fondy | Zajišťování a odpovědnost za využívání a provozuschopnost základních prostředků | A B C D E F |
| 9. | Vedoucí útvaru energetiky (vedoucí energetik) | Zabezpečování plynulého chodu energetického provozu a zařízení včetně kontroly jejich hospodárného využívání | A B C D |
| 10. | Vedoucí útvaru (vedoucí referent) bezpečnosti a hygieny práce | Kontrola pracovního prostředí, pracovních podmínek a dodržování bezpečnostních a hygienických předpisů | A B C D E F |
| 11. | Vedoucí útvaru řízení a kontroly jakosti | Zabezpečování práce v oblasti řízení a kontroly jakosti a organizace kontroly dodržování technologické kázně | A B |
| 12. | Vedoucí technolog pro důl | Organizace, řízení a kontrola přípravy a technologie báňské výroby | A B F |
| 13. | Vedoucí normovač | Koncepce řízení a kontrola v oblasti normování a racionalizace práce | A B C D E F |
| 14. | Vrchní mistr odborné výchovy pro důl | Organizace, řízení a kontrola praktického výcviku žáků středního odborného učiliště v podzemí | A B |
| 15. | Vedoucí oblasti řízení báňské výroby, vedoucí výrobní inspektor | Řízení oblasti výroby a přípravy výroby | A B C D E F |
| 16. | Ředitel (vedoucí) a zástupce ředitele (vedoucího) hlavní (obvodní, závodní) báňské záchranné stanice | Řízení, organizace a dozor na výkon báňské záchranné služby v působnosti báňské záchranné stanice | A B |
| 17. | Hlavní mechanik a zástupce hlavního mechanika hlavní a obvodní báňské záchranné stanice | Zajišťování pohotovostního stavu báňské záchranářské techniky v působnosti báňské záchranné stanice | A B |
| 18. | Náměstek předsedy, ředitel a zástupce ředitele odboru, vedoucí oddělení a ústřední báňský inspektor | Výkon řídící, kontrolní, dozorčí, rozhodovací a schvalovací činnosti v působnosti státní báňské správy | G H |