nařízení vlády ČSSR č. 117/1988 Sb.
ČÁST I
Seznam druhů prací odůvodňujících zařazení zaměstnání, v nichž se tyto práce vykonávají, do I. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení
Zařazení zaměstnání do I. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení odůvodňují práce vykonávané
1. v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných uhelných, uranových a ostatních rudných a nerudných dolech, včetně jejich výstavby a rekonstrukce a geologického průzkumu (příloha č. 2);
2. v ostatních zaměstnáních v hornictví pod zemí v hlubinných uhelných, uranových a ostatních rudných a nerudných dolech, včetně jejich výstavby a rekonstrukce a geologického průzkumu;
3. při podzemních stavbách prováděných hornickým způsobem pro účely dopravní, vodohospodářské, energetické, telekomunikační a speciálních charakterů, včetně geologického průzkumu;
4. členy leteckých posádek a pracovníky soustavně činnými v letadle za letu;
5. členy posádek námořních lodí;
6. s tekoucím kovem při vysokopecní výrobě surového železa a při výrobě surové ocele a ferroslitin v základní hutní prvovýrobě a v hutní výrobě neželezných kovů, antimonu, hliníku, mědi, olova a rtuti;
7. při vytloukání žhavých odlitků z pískových forem pneumatickými kladivy nebo jinými nástroji;
8. v hutním zednictví (bílí zedníci) při horkých pracích při opravách hutnických pecí;
9. v chemické výrobě umělých vláken a celofánu při zvlákňování v prostředí sirouhlíku;
10. při výrobě výbušnin, kde se ve velké míře používá nitroesterů, zejména dinitroglykolu a nitroglycerinu; v pyrotechnických provozech, zejména při výrobě třaskavin a při některých manipulacích s nimi;
11. při výrobě fenylmetylpyrazolonu;
12. při výrobě antiparazitních přípravků na bázi organických sloučenin fosforu;
13. při výrobě smolného koksu;
14. při výrobě anodové hmoty;
15. kesonáři a potápěči ve stlačeném vzduchu v kesonech a potápěčských skafandrech;
16. při úpravě a konečném zpracování radioaktivních surovin v prostředí ohrožujícím ve významné míře ionizujícím zářením, jimiž jsou
– manipulace při skladování uranové rudy spojená s fyzikálními úpravami (drcením, mletím, tříděním, rozdružováním apod.),
– chemické zpracování uranových rud na chemický uranový koncentrát (dávkováním, rozkladem, loužením, promýváním, separací, sedimentací, filtrací, srážením, elucí, sorpcí, zahušťováním a sušením), plnění kontejnerů, vzorkování a expedice včetně čištění a údržby výrobních aparatur;
17. v jaderných elektrárnách v kontrolovaném pásmu za hygienickou smyčkou a při obsluze cyklotronu a výzkumného reaktoru;
18. s prokázanými chemickými karcinogeny a při pracovních procesech s rizikem chemické karcinogenity;
19. pod spodní úrovní nadloží a na skrývce v povrchových dolech (lomech) na uhlí, radioaktivní nerosty a nerosty, z nichž lze průmyslově vyrábět kovy, na magnezit, osinek, tuhu, kaolín, žáruvzdorné jíly, keramické lupky, sádrovec, živec a na křemen a křemenec k chemickotechnologickému zpracování nebo ke zpracování tavením;
20. v těžbě a při opracování kamene, při mletí a drcení křemene, křemence a živce, při formování žáruvzdorných výrobků, při úpravě keramických surovin v prostředí vysoké koncentrace agresivního fibroplastického prachu, nadměrně ohrožujícím pracující silikózou;
21. skláři dutého skla;
22. ve stokové síti v podzemních prostorách.
ČÁST II
Seznam druhů prací odůvodňujících zařazení zaměstnání, v nichž se tyto práce vykonávají, do II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení
Zařazení zaměstnání do II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení odůvodňují práce vykonávané
1. v prostředí škodlivého záření, zejména
– s izotopy a radioaktivními zářiči,
– se silným vysokofrekvenčním elektromagnetickým polem,
– v jaderné fyzice a v jaderných elektrárnách, konané pod vlivem ionizujícího záření, pokud nejde o práce uvedené v části I č. 17,
– s radioaktivními surovinami, pokud nejde o práce uvedené v části I č. 16,
– na pracovištích radiologických a radiochemických,
– na rtg pracovištích zdravotnických zařízení; při přípravě a podávání radioaktivních koupelí,
– při praní oděvů kontaminovaných radioaktivním prachem,
– při mytí a dekontaminaci laboratorního skla;
2. se rtutí, olovem, kadmiem, beryliem, arsenem a jinými neželeznými kovy, které působí nepříznivě na lidské zdraví, zejména
– v hutní výrobě olova a jiných neželezných kovů, nejde-li o práce uvedené v části I č. 6,
– práce při opracování olova a pokovování olovem a jeho slitinami nástřikem nebo máčením v tekutém kovu,
– při výrobě a opravách olověných, alkalických akumulátorů a suchých baterií,
– při výrobě kabelů s olověným pláštěm,
– se slinutými karbidy a tvrdokovy; práce v práškové metalurgii,
– nástřiky kovem,
– při výrobě olovnatých barev,
– při lití, přetavování a regeneraci písmoviny hutním způsobem,
– s tekutým olovem při výrobě hudebních nástrojů,
– při natírání olovnatými barvami a jejich nanášení v uzavřených prostorách,
– ve výrobě, opravách a údržbě (plnění) rtuťových ventilů, vývěv a měřících přístrojů; při výrobě a opravách neonů a jiných zářivkových svítidel a práce ve rtuťových měnírnách, včetně obsluhy a údržby,
– v ručních a strojních sazárnách a ve stereotypii;
3. v infekčním prostředí, zejména
– s vysoce patogenními zárodky a s toxickým biologickým materiálem; práce ve zdravotnických ústavech a zařízeních pro léčení infekčních chorob,
– na prosektuře a v pitevnách veterinárních zařízení,
– ve veterinárních asanačních ústavech,
– ve sběrných surovinách,
– v sušárnách krve a při výrobě krmiv,
– v odpadních kanálech, kanalizacích, kalojemech, žumpách a stokách, pokud nejde o práce uvedené v části I č. 22,
– v čistících stanicích splaškových odpadních vod a ve spalovnách odpadků,
– s infikovanými zvířaty v infikovaném stavu,
– při zpracování peří,
– s látkami neznámých vlastností ve výzkumu jejich patogenity,
– v krematoriích za nejobtížnějších podmínek;
4. v prostředí agresivního, fibroplastického a leptajícího prachu, zejména
– při zpracování materiálů, nerostů a surovin s vysokým obsahem volného kysličníku křemičitého, pokud nejde o práce uvedené v části I č. 20,
– při výrobě pískových a skořepinových forem a jader pro odlévání kovů (formování); při čištění a vytloukání kovových odlitků z pískových forem, při tryskání neočištěných odlitků ocelovou drtí uvnitř tryskacích komor, při přípravě slévárenských hmot a keramických směsí,
– při výrobě brusných prostředků,
– s dinasem, šamotem, dolomitem a osinkem, pokud nejde o práce uvedené v části I č. 18 a 20,
– při výrobě lupků, pokud nejde o práce uvedené v části I č. 20,
– při výrobě vápna, struskových cementů a Thomasovy moučky,
– při mletí vysokopecní strusky a manipulaci s ní,
– při čištění odlitků, tryskání sklářských výrobků a čedičových výrobků a sklářských forem křemičitým pískem,
– při obsluze vytřásacích strojů v tírnách lnu a při třídění východních vln;
5. se škodlivinami působícími jedovatě nebo leptavě, zejména
– při výrobě anorganických a organických lučebnin, kyseliny sírové a sirných sloučenin, alkálií, elektrochemických sloučenin, kyseliny dusičné a sloučenin dusíku, čistých chemikálií a farmaceutických lučebnin, syntetických paliv, pigmentů a glazur, nátěrových hmot, fotografických materiálů a umělých vláken,
– při zpracování a výrobě aktivního a dřevěného uhlí, karborafinu, lisovaného a impregnovaného uhlí, ostakolu, kostního klihu, spodia, kyseliny citrónové a ricínového oleje,
– při výrobě hnojiv a zemědělských přípravků, včetně prací s chemickými přípravky při čištění osiv a při ochraně rostlin,
– při výrobě plastických hmot a jejich zpracování včetně prací s epoxydovými pryskyřicemi,
– při výrobě dehtových barviv a jejich polotovarů, včetně prací se zdraví škodlivými barvivy, a při výrobě barevných snímacích tuh,
– s bílým fosforem,
– vybrané výzkumné chemické práce, zejména práce charakteru poloprovozního výzkumu,
– při lepení podlahových krytin,
– při nanášení nátěrových hmot v uzavřených prostorách apod.,
– s kyselinou fluorovodíkovou v leštírnách a matovnách skla,
– v gumárenské výrobě,
– při výrobě celulózy a papíru, včetně výroby střešních a izolačních lepenek,
– při výrobě léčiv a léků a některé práce při zpracování léčivých rostlin,
– při povrchové úpravě v galvanizovnách, mořírnách a kalírnách, včetně prací při zneškodňování lázní pro povrchovou úpravu,
– v koželužnách a jirchárnách (mokré dílny),
– při čištění oděvů trichloretylénem a perchloretylénem,
– při výrobě čistících prostředků, stearenu a technických olejů,
– některé práce v polygrafii, zejména v hlubotisku;
6. v prostředí zdraví škodlivých plynů, zejména
– při výrobě technických plynů, včetně prací při obsluze generátorů, retort, redukčních stanic, vyvíjecích acetylénových stanic, při čištění plynů a v debenzolizačních stanicích, nejde-li o práce uvedené v části I č. 18,
– při výrobě svítiplynu v plynárnách, nejde-li o práce uvedené v části I č. 18,
– při výrobě, opravách a plnění hasicích přístrojů tetrachlormetanem,
– při opravách chladících zařízení na metylchlorid,
– v bělírnách a úpravnách textilu za použití plynného chlóru,
– v kotelnách průmyslových podniků a obdobných energetických zařízeních, zejména při vyvážení žhavé strusky, popelu a škváry a při čištění uvnitř kotlů,
– svařování v uzavřených nádobách,
– svařování plazmatem;
7. s karcinogenními a dráždivými látkami, zejména
– s chemickými karcinogeny, nejde-li o práce uvedené v části I č. 18,
– při zpracování ropy,
– při zpracování zemního vosku ve voskárnách,
– při výrobě a zpracování asfaltu a při výrobě impregnačních a izolačních hmot,
– při izolaci a impregnaci s asfaltem v uzavřených nebo polouzavřených prostorách,
– při asfaltování komunikací, práce u autodistributorů, finišerů a obalovacích souprav,
– při výrobě izolací s asfaltovými pojidly v uzavřených nebo polouzavřených prostorách,
– při impregnaci dřeva impregnačními oleji a vodorozpustnými látkami s obsahem chromových solí,
– při obsluze tavicích kotlů a přečerpávání kamenouhelných destilátů,
– při výrobě asfaltodehtových zalévacích směsí a při manipulaci s nimi,
– při zpracování zvlášť dráždivých druhů koření;
8. v extrémních teplotách (sálavý žár, mrazírenské prostředí) a práce v mokru, zejména
– u pecí v hutích, slévárnách, kovárnách, sklárnách, výrobnách porcelánu apod., včetně údržby těchto pecí za horka,
– se žhavým kovem a sklem; při výrobě skleněných čedičových a křemenných vláken,
– v mrazírnách a mrazících komorách,
– při mokrém zpracování konopí a lnu;
9. v prostředí nadměrně zatěžujícím cévní a svalový aparát otřesy (vibracemi) a nadměrným hlukem, zejména
– s vibrátory a vibračními nástroji, zejména práce výkopové, demoliční, dlaždičské a na vrchní stavbě železničních kolejí a městských drah, kde se pracuje s ručními pneumatickými a elektrickými kladivy, podbíječkami, dusadly a vibrátory,
– při obsluze vibračních zařízení při zhutňování směsí; temování a nýtování; pěchování pískových forem ve slévárnách pneumatickými pěchy,
– v hřebíkárnách,
– při cídění a vytloukání odlitků pneumatickými nástroji,
– při zkoušení leteckých proudových a turbovrtulových motorů a naftových motorů těžké řady,
– při broušení šatonů, tvarových kamenů a perel na válcových pískovcových brusech typu Jägger a podobných, pokud tyto práce vykonávají ženy,
– při řízení těžkých pracovních strojů pro provádění stavebních zemních prací a při řízení speciálních vozidel mimo silniční dopravu;
10. v prostředí nadměrně zatěžujícím nervový systém, zejména
– při přihlašování a spojování mezinárodních a meziměstských telefonních hovorů ve vybraných ústřednách,
– při vytváření zvukových snímků,
– při udržování stálého radiotelegrafního (radiotelefonního) spojení s letadly i s pozemními řídícími stanicemi,
– se zaměřovačem na letištích,
– při zpracování zeměměřičských fotogrammetrických snímků,
– při nadzvukovém proudění plynů,
– při obsluze těžního stroje,
– při ošetřování a léčení duševně chorých v psychiatrických lůžkových zařízeních na určených zvlášť obtížných pracovištích,
– při péči o občany těžce mentálně postižené, občany s duševními poruchami, občany s poruchami v chování a občany imobilní v ústavech sociální péče;
11. v prostředí s trvalým a mimořádným nebezpečím úrazu, které zpravidla nelze ovlivnit technickými opatřeními, nebo trvale a nadměrně namáhavé práce, zejména
– na povrchu hlubinných dolů na vyhrazené nerosty,10)
– v úpravnách a třídírnách povrchových dolů (lomů) na vyhrazené nerosty, pokud práce vykonávané při jejich těžbě pod spodní úrovní nadloží a na skrývce odůvodňují zařazení do I. pracovní kategorie, v prádlech uhlí, v závodech na zpracování uhlí, v koksovnách a v briketárnách,
– pod spodní úrovní nadloží a na skrývce v lomech na vápenec a dolomit,
– při výrobě třaskavin, výbušnin a trhavin a manipulaci s nimi, zejména při výrobě zápalek, munice, roznětek, rozbušek, bleskovic a zbraní, pokud nejde o práce patřící do I. pracovní kategorie,
– při válcování plechů a pasů a při tažení tyčí, trubek, profilů a drátu za studena v hutních válcovnách a tažírnách,
– ve výškách nad 10 m v závěsu za ztížených podmínek při pracích stavebních a montážních,
– při ražení tunelů, včetně zazdívání a vyzdívání, pokud nejde o práce patřící do I. pracovní kategorie; hloubení studní,
– při výzkumu a zpřístupňování jeskynních prostorů,
– při obsluze a údržbě vrtných souprav geologického průzkumu konaného na externích pracovištích za účelem zjištění uložení nerostů,
– při kladení náloží a odstřelech; ruční a mechanické lámání kamene v lomu, práce u drtičů a třídičů kamene; štípání, vrtání, broušení, leštění a osekávání kamene,
– v železniční dopravě, zejména při posunu, a ve vodní dopravě,
– při těžbě a přibližování dřeva,
– vykonávané akrobaty a krotiteli zvířat; varietní a cirkusové produkce, krocení a drezúra divokých zvířat, práce ošetřovatelů dravé zvěře v zoologických zahradách,
– při ošetřování plemenných býků a koní a při vykládání hovězího dobytka a koní na jatkách,
– požárníků veřejných požárních útvarů a pracovníků vybraných závodních jednotek požární ochrany,
– členů Horské služby z povolání, kteří se zúčastňují záchranných akcí a zajišťují v terénu bezpečnost návštěvníků hor,
– řidičů autocisteren přepravujících propan-butan;
12. pracujících pověřených činností v zahraničí, pokud pracují v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech
– Afriky, s výjimkou Alžírské republiky, Jihoafrické republiky, Tunisu a Maroka,
– Střední Ameriky, včetně Karibské oblasti, s výjimkou Mexika a Kuby,
– Jižní Ameriky, až po 30 stupňů jižní šířky, s výjimkou měst Sao Paolo a Rio de Janeiro,
– Asie, s výjimkou Japonska, Izraele, Čínské lidové republiky, Korejské lidově demokratické republiky a asijské části Svazu sovětských socialistických republik a s výjimkou města Ankary,
– Arktidy a Antarktidy,
– Oceánie.