PRÁVA A POVINNOSTI DEVIZOVÉHO TUZEMCE A DEVIZOVÉHO CIZOZEMCE

Ohlašovací povinnost

Péče o pohledávky a jiné hodnoty a soustředění pohledávek v tuzemsku

Nabídková povinnost a právo na koupi devizových prostředků

Obchod s devizovými hodnotami a platební styk se zahraničím

Smluvní převzetí peněžních závazků

Placení ve prospěch devizových cizozemců v tuzemsku a placení do zahraničí

Nakládání s některými hodnotami

Převod dědictví do zahraničí

Dovoz a vývoz devizových a jiných hodnot

Vývoz a dovoz peněžních prostředků v československé měně a vkladních knížek znějících na československou měnu

Majetková účast na podnikání v zahraničí

(1) Devizový tuzemec je povinen ohlásit příslušnému devizovému orgánu do evidence:
a to do 30 dnů od vzniku peněžité pohledávky nebo závazku nebo nabytí uvedených hodnot nebo ode dne, kdy se o tom devizový tuzemec dověděl. U peněžité pohledávky a závazku souvisejícího se zahraničním pobytem devizového tuzemce - fyzické osoby se počítá tato lhůta od jejího návratu do tuzemska a devizové evidenci podléhají tyto pohledávky a závazky pouze v případě, že v době návratu ještě trvají.

a) své peněžité pohledávky a závazky vůči devizovému cizozemci,

b) své dědické nároky vůči devizovému cizozemci,

c) své nemovitosti v zahraničí a majetkové účasti na podnikání v zahraničí,

g) změny týkající se hodnot uvedených pod písmeny a) až f), jakož i jejich zánik,

d) své zahraniční cenné papíry,

e) cenné papíry devizového cizozemce, které má ve své úschově nebo správě,

f) tuzemské nemovitosti devizového cizozemce, které spravuje,

(2) Bylo-li zahájeno z podnětu devizového cizozemce proti devizovému tuzemci soudní nebo jiné právní řízení, týkající se závazků nebo hodnot uvedených v odstavci 1, podá o tom devizový tuzemec hlášení devizovému orgánu do 30 dnů ode dne, kdy se o zahájení tohoto řízení dověděl. Má-li být zahájeno soudní nebo jiné právní řízení, týkající se pohledávek nebo jiných hodnot uvedených v odstavci 1, z podnětu devizového tuzemce, ohlásí tuto skutečnost devizový tuzemec do devizové evidence ještě před zahájením tohoto řízení.

(3) Povinnost podle písmen a) a g) a odstavce 2 se nevztahuje na pohledávky a závazky právnické osoby a fyzické osoby – podnikatelé (dále jen „podnikatel“)^6a), oprávněné podle zvláštních předpisů⁷) k zahraničně hospodářské činnosti, pokud se vztahují k této činnosti a jsou stanoveným způsobem zahrnuty v jejich účetnictví.⁸)

(4) Hlášení podle odstavce 1 nepodléhají pohledávky a závazky nepřevyšující 2000 Kčs, jestliže jejich předmětem není opakované plnění. Zní-li pohledávka nebo závazek na cizí měnu, určí se rozhodná devizová protihodnota pohledávky nebo závazku podle příslušného kursu stanoveného pro nákup deviz devizovým peněžním ústavem v kursovním lístku Státní banky československé v den, kdy začíná běžet lhůta stanovená pro hlášení.

(5) Jestliže se týká pohledávka fyzické osoby opakovaného plnění (jako výživného nebo autorského honoráře) a toto plnění se má uskutečnit prostřednictvím k tomu určené právnické osoby, ohlásí pohledávku k devizové evidenci tato právnická osoba.

(6) Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy devizový tuzemec nemá povinnost podle odstavce 1, určit formu požadovaného hlášení a prodloužit lhůtu, v níž se má hlášení uskutečnit, nebo stanovit její pozdější začátek.

(1) Devizový tuzemec je povinen pečovat o ochranu svých pohledávek vůči devizovým cizozemcům, svých nemovitostí v zahraničí a ostatních hodnot, s nimiž je dovoleno nakládat jen s devizovým povolením (§ 26). Zejména je devizový tuzemec povinen domáhat se splnění svých pohledávek vůči devizovým cizozemcům v době splatnosti ve měně, na kterou zní pohledávka. Je-li splatnost pohledávky podmíněna právním úkonem devizového tuzemce, je devizový tuzemec povinen bez odkladu potřebný právní úkon učinit nebo požádat o povolení podle odstavce 3.

(2) Devizový tuzemec je povinen učinit bez odkladu všechny úkony potřebné k tomu, aby částka zaplacená v zahraničí na úhradu jeho pohledávky byla převedena do tuzemska prostřednictvím devizového peněžního ústavu nebo dovezena do tuzemska a soustředěna u devizového peněžního ústavu v souladu s § 12 a 14.

(3) Prováděcí předpis může stanovit, kdy devizový tuzemec nemá povinnost uvedenou v odstavcích 1 a 2. V odůvodněných případech může být devizový tuzemec této povinnosti zproštěn udělením devizového povolení.

(1) Devizový tuzemec je povinen ve lhůtě stanovené v odstavci 4 nabídnout devizovému peněžnímu ústavu ke koupi získané devizové prostředky za československou měnu, a to

c) jiná fyzická osoba než uvedená v písmenu b) devizové prostředky, které přesahují celkovou protihodnotu 2000 Kčs podle kursu stanoveného pro nákup valut v kursovním lístku Státní banky československé v den, kdy začíná bežet lhůta stanovená v odstavci 4. Devizový peněžní ústav je povinen sdělit devizovému tuzemci - fyzické osobě na požádání, jaká částka v příslušné cizí měně odpovídá částce 2000 Kčs.

b) podnikatel v rozsahu, který mu může být určen v prováděcím předpisu,

a) právnická osoba v rozsahu vyplývajícím pro ni ze závazných výstupů státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje a devizového plánu (dále jen „plán“) a právnická osoba, která nemá stanoven závazný výstup plánu, v rozsahu, který může být určen v prováděcím předpisu,

(2) Nabídkové povinnosti podle odstavce 1 nepodléhají

c) devizové prostředky koupené od devizového peněžního ústavu do jejich použití ke stanovenému účelu.

b) devizové prostředky darované devizovému tuzemci - právnické osobě nebo podnikateli,

a) devizové prostředky uložené na devizovém účtě (§ 35 a § 36), nebo ohledně kterých požádal devizový tuzemec v souladu s tímto zákonem devizový peněžní ústav o jejich uložení na devizový účet,

(3) Devizový tuzemec je povinen ve lhůtě stanovené v odstavci 4 nabídnout devizovému peněžnímu ústavu ke koupi zlato [§ 3 odst. 1 písm. b)] s výjimkou zlatých mincí.

(4) Nabídkovou povinnost podle odstavců 1 a 3 je devizový tuzemec povinen splnit do 30 dnů po nabytí devizových prostředků nebo zlata nebo poté, kdy se o jejich nabytí dověděl nebo kdy se stal devizovým tuzemcem. Devizový tuzemec - fyzická osoba je povinna splnit nabídkovou povinnost týkající se devizových prostředků a zlata, jež nabyla během svého pobytu v zahraničí a dovezla je do tuzemska, do 30 dnů po svém návratu ze zahraničí.

(5) Koupě devizových prostředků v rámci nabídkové povinnosti i mimo ni se uskutečňuje podle příslušného kursu stanoveného v kursovním lístku Státní banky československé pro nákup valut nebo deviz devizovým peněžním ústavem v den, kdy byla doručena devizovému peněžnímu ústavu nabídka ke koupi. Rozhodující pro přepočet je však kurs platný v den, kdy devizový peněžní ústav devizové prostředky obdržel nebo kdy devizové prostředky byly zúčtovány ve prospěch devizového peněžního ústavu zahraničním peněžním ústavem, jestliže k tomu dojde až po obdržení nabídky ke koupi.

(6) Devizový tuzemec - fyzická osoba může od devizového peněžního ústavu požadovat, aby cena zlata, volně směnitelných devizových prostředků, jakož i jiných devizových prostředků v případech stanovených v prováděcím předpisu jí byla uhrazena v odběrních poukazech, které upravují zvláštní předpisy.⁹) Pro přepočet devizových prostředků je rozhodný příslušný kurs stanovený v kursovním lístku Státní banky československé pro nákup valut nebo deviz devizovým peněžním ústavem v den, kdy devizový peněžní ústav devizové prostředky obdržel nebo kdy byly devizové prostředky zúčtovány zahraničním peněžním ústavem v jeho prospěch. Při koupi odběrních poukazů za devizové prostředky uložené na devizovém účtu [§ 3 odst. 1 písm. f)] je rozhodující kurs stanovený pro nákup deviz v den, kdy devizovému peněžnímu ústavu došla žádost devizového tuzemce o koupi odběrních poukazů. Při prodeji zlata může devizový tuzemec požadovat, aby jeho cena mu byla uhrazena v devizových prostředcích k uložení na devizový účet.

(7) Devizový peněžní ústav je povinen nabídnout Státní bance československé ke koupi za československou měnu devizové prostředky a zlato, jež koupil od devizových tuzemců a devizových cizozemců za československou měnu, a to v rozsahu a způsobem, který stanoví Státní banka československá v prováděcím předpisu. Devizové prostředky, jejichž protihodnotu zaplatil devizový peněžní ústav předáním odběrních poukazů, které upravují zvláštní předpisy,¹⁰) uhradí právnické osobě, jejímž jménem jsou odběrní poukazy vydány, a to způsobem smluvně sjednaným s touto právnickou osobou.

(8) Odmítne-li devizový peněžní ústav devizové prostředky od devizového tuzemce koupit, vydá mu o tom potvrzení. Devizový tuzemec může s těmito devizovými prostředky nakládat v tuzemsku i v zahraničí bez omezení.

(1) Nabídne-li devizový tuzemec - právnická osoba nebo podnikatel devizovému peněžnímu ústavu devizové prostředky, jež přesahují jeho nabídkovou povinnost podle § 12 odst. 1 písm. a), a devizový peněžní ústav tyto prostředky koupí, má devizový tuzemec - právnická osoba nebo podnikatel právo na zpětnou koupi těchto devizových prostředků. Devizový peněžní ústav je povinen písemně potvrdit devizovému tuzemci - právnické osobě nebo podnikateli vznik práva na zpětnou koupi a vést o něm evidenci. Toto právo nelze vymáhat v arbitrážním řízení po uplynutí 10 let ode dne prodeje devizových prostředků, jestliže devizový peněžní ústav odmítne plnit svůj závazek a odvolá se na uplynutí této lhůty.

(2) Právo na zpětnou koupi devizových prostředků může devizový tuzemec postoupit jinému devizovému tuzemci uvedenému v odstavci 1.

(3) Devizové prostředky získané zpětnou koupí může devizový tuzemec převést na devizový účet svůj nebo jiné osoby uvedené v odstavci 1 nebo je použít k účelům, ke kterým lze použít devizové prostředky na devizovém účtu.

(4) Devizový peněžní ústav, který koupil devizové prostředky uvedené v odstavci 1 a prodal je Státní bance československé při plnění nabídkové povinnosti podle § 12 odst. 7, má právo na koupi těchto devizových prostředků od Státní banky československé v rozsahu, v jakém devizový tuzemec využil svého práva na zpětnou koupi.

(5) Prodej devizových prostředků podle odstavce 1 se uskutečňuje podle kursu stanoveného pro nákup deviz devizovým peněžním ústavem v kursovním lístku Státní banky československé v den tohoto prodeje a zpětná koupě podle kursu stanoveného pro prodej deviz devizovým peněžním ústavem v den zpětné koupě. Devizový tuzemec uvedený v odstavci 1 může dohodnout s devizovým peněžním ústavem, že rozsah jeho práva na zpětnou koupi devizových prostředků se určuje v československé měně.

(1) Prováděcí předpis může omezit nabídkovou povinnost, kterou má devizový tuzemec podle § 12, nebo umožnit další způsoby, jimiž ji lze splnit, jakož i prodloužit lhůtu k jejímu splnění.

(2) Udělením devizového povolení může být devizový tuzemec zproštěn nabídkové povinnosti stanovené v § 12 nebo mu může být prodloužena lhůta k jejímu splnění.

(1) Devizový peněžní ústav je povinen prodat za československou měnu devizovému tuzemci - právnické osobě devizové prostředky, na něž má tato právnická osoba právo na základě závazného výstupu plánu. O tomto právu vede devizový peněžní ústav evidenci.

(2) Prodej devizových prostředků podle odstavce 1 se uskutečňuje podle kursu stanoveného v kursovním lístku Státní banky československé pro prodej deviz devizovým peněžním ústavem v den, kdy devizovému peněžnímu ústavu byl doručen požadavek devizového tuzemce - právnické osoby, aby jí byly devizové prostředky prodány.

(3) Devizový tuzemec může použít devizové prostředky koupené podle odstavce 1 pouze k účelu stanovenému v závazném výstupu plánu. Úspory dosažené při použití těchto prostředků ke stanovenému účelu však může devizový tuzemec převést na svůj devizový účet (§ 35) nebo je prodat devizovému peněžnímu ústavu s právem na jejich zpětnou koupi (§ 13).

(1) Devizový peněžní ústav je povinen prodat devizovému tuzemci za československou měnu devizové prostředky, které je oprávněn devizový tuzemec použít podle tohoto zákona, prováděcího předpisu k němu nebo devizového povolení k placení devizovému cizozemci nebo do zahraničí.

(2) Právo uvedené v odstavci 1 má i devizový cizozemec, jestliže je na základě tohoto zákona, prováděcího předpisu k němu nebo devizového povolení oprávněn převést do zahraničí devizovou protihodnotu peněžních prostředků v československé měně.

(3) Prodej devizových prostředků podle odstavců 1 a 2 se uskutečňuje podle příslušného kursu stanoveného v kursovním lístku Státní banky československé pro prodej valut nebo deviz devizovým peněžním ústavem v den, kdy mu byl doručen požadavek týkající se tohoto prodeje.

(1) Devizový peněžní ústav je povinen prodat za československou měnu devizovému tuzemci - fyzické osobě devizové prostředky za účelem placení výloh spojených se zahraniční cestou v rozsahu, v jakém Státní banka československá stanovila devizovému peněžnímu ústavu uskutečňovat tyto prodeje.

(2) Prodej devizových prostředků podle odstavce 1 se uskutečňuje podle příslušného kursu stanoveného v kursovním lístku Státní banky československé pro prodej valut nebo deviz devizovým peněžním ústavem v den, kdy devizový tuzemec složí protihodnotu kupovaných devizových prostředků v československé měně u devizového peněžního ústavu.

(1) S devizovými hodnotami obchoduje a platební styk se zahraničím provádí Státní banka československá¹¹) a na základě a v rozsahu jejího povolení uděleného podle zvláštního předpisu¹²) devizové peněžní ústavy a jiné právnické osoby.

(2) Povolení podle odstavce 1 není třeba k poskytování peněžních služeb pošty v mezinárodním styku.¹³)

(1) Devizoví tuzemci mohou navzájem kupovat, prodávat a směňovat bez devizového povolení devizové hodnoty jen za účasti devizového peněžního ústavu. Státní banka československá upraví v prováděcím předpise postup devizových peněžních ústavů při uskutečňování těchto obchodů a může stanovit, za jakých podmínek mohou devizoví tuzemci uskutečňovat tyto obchody za účasti devizových cizozemců.

(2) Bez účasti devizového peněžního ústavu mohou bez devizového povolení

b) devizoví tuzemci vzájemně kupovat, prodávat a směňovat zlaté mince.

a) devizoví tuzemci kupovat, prodávat a směňovat devizové hodnoty, které devizový peněžní ústav odmítl koupit (§ 12 odst. 8),

(3) Devizový tuzemec, který není devizovým peněžním ústavem, může koupit, prodat nebo směnit devizové hodnoty v případech, na něž se nevztahují odstavce 1 a 2 pouze na základě devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se toto povolení nevyžaduje.

(1) Devizový tuzemec se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci, jestliže ke splnění tohoto závazku může použít v souladu s tímto zákonem:

a) devizové prostředky uložené na devizovém účtu u devizového peněžního ústavu (§ 35 a 36),

b) devizové prostředky, ohledně nichž má devizový tuzemec - právnická osoba nebo podnikatel právo na zpětnou koupi od devizového peněžního ústavu (§ 13),

c) devizové prostředky, které je devizový peněžní ústav povinen prodat devizovému tuzemci - právnické osobě v rozsahu závazného výstupu plánu (§ 17),

d) devizový úvěr sjednaný mezi devizovým tuzemcem - právnickou osobou nebo podnikatelem a devizovým peněžním ústavem,

e) devizové prostředky, které je devizovému tuzemci - fyzické osobě devizový peněžní ústav povinen prodat podle § 18 odst. 1 nebo § 19 odst. 1,

f) devizové prostředky, které devizový peněžní ústav odmítl koupit od devizového tuzemce a vydal mu o tom potvrzení (§ 12 odst. 8),

g) devizové prostředky, které devizový tuzemec - fyzická osoba získá darem během svého pobytu v zahraničí.

(2) Devizový tuzemec, který má na základě smlouvy dovézt zboží nebo poskytnout služby ze zahraničí pro jiného devizového tuzemce nebo je obstarat, se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci odpovídajícímu této smlouvě, jestliže devizový tuzemec, jemuž má být dovezené zboží dodáno nebo služby poskytnuty nebo obstarány, se ve smlouvě zaváže, že tento svůj závazek uhradí v devizových prostředcích. Při převzetí tohoto závazku platí pro jiného devizového tuzemce úprava podle odstavce 1.

(3) Devizový tuzemec se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci, jestliže ke splnění tohoto závazku lze použít československou měnu v souladu s mezinárodní smlouvou o vzájemném zúčtování v národních měnách, kterou je Československá socialistická republika vázána.

(4) Devizový tuzemec - fyzická osoba zdržující se se souhlasem československých úřadů v zahraničí, jakož i její rodinní příslušníci se mohou během tohoto pobytu bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci, jestliže mohou splnit tento závazek z prostředků, které byly získány jí nebo jejími rodinnými příslušníky při výkonu pracovní činnosti nebo povolání během tohoto zahraničního pobytu.

(5) V případech, na které se nevztahují odstavce 1 až 4, se může devizový tuzemec smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci pouze po udělení devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, k nimž se toto povolení nevyžaduje.

(1) Devizový tuzemec může bez devizového povolení platit devizovému cizozemci nebo komukoliv v jeho prospěch nebo platit do zahraničí při plnění závazku:

a) který byl smluvně převzat v souladu s § 23 tohoto zákona,

c) k němuž je devizový tuzemec povinen podle soudního rozhodnutí nebo rozhodčího nálezu vykonatelného v tuzemsku.

b) který vznikl mimosmluvně v mezinárodním obchodním styku,¹⁴) pokud k placení může použít devizové prostředky, které má na svém devizovém účtě nebo k jejichž zpětné koupi je oprávněn podle § 13,

(2) Devizový tuzemec může dále bez devizového povolení

a) hradit náklady pobytu devizového cizozemce v tuzemsku v československé měně,

b) plnit zákonnou vyživovací povinnost vůči devizovému cizozemci v tuzemsku v československé měně nebo do státu, který je smluvní stranou mezinárodní smlouvy upravující vymáhání a převody výživného nebo v němž se neuplatňují devizová omezení na tyto převody do tuzemska nebo v němž se připouštějí za podmínky vzájemnosti,

c) platit důchody a jiné dávky sociálního zabezpečení do státu, mezi nímž a Československou socialistickou republikou platí mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení,

d) vrátit plnění uskutečněné devizovým cizozemcem devizovému tuzemci bez právního důvodu,

f) platit výlohy související se soudním nebo jiným právním řízením v zahraničí, jež bylo zahájeno proti devizovému tuzemci nebo devizovým tuzemcem při plnění povinnosti podle tohoto zákona včetně výloh souvisejících s právním zastoupením.

e) zaplatit devizovému cizozemci nebo v jeho prospěch v československé měně kupní cenu tuzemské nemovitosti nebo movité věci zděděné devizovým cizozemcem, jestliže movitou věc devizový cizozemec prodal před skončením dědického řízení,

(3) Povinnost podle odstavce 2 písm. b) lze plnit do zahraničí v rozsahu stanoveném rozhodnutím soudu, soudním smírem nebo dohodou stran. Výši vyživovací povinnosti, do které lze plnit do zahraničí na základě dohody stran a způsob tohoto plnění stanoví prováděcí předpis. Devizový tuzemec musí prokázat, že zákonná vyživovací povinnost trvá.

(4) V případech, na něž se nevztahují odstavce 1 až 3, může devizový tuzemec platit devizovému cizozemci nebo platit komukoliv v jeho prospěch nebo platit do zahraničí jen po udělení devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se toto povolení nevyžaduje.

(1) Devizový tuzemec může jen s devizovým povolením

c) nakládat se svými nároky k dědictví, jež se projednává v právním řízení vedeném v zahraničí,

a) nakládat se svými pohledávkami vůči devizovému cizozemci,

b) písemně uznávat své peněžité závazky vůči devizovému cizozemci,

e) převádět vlastnické právo k cenným papírům na devizového cizozemce,

f) nakládat se svými nemovitostmi v zahraničí.

d) nakládat se svými zahraničními cennými papíry a cennými papíry uloženými v zahraničí,

a) k nakládání s hodnotami uvedenými v odstavci 1 pro případ smrti,

(2) Devizové povolení podle odstavce 1 se nevyžaduje

b) k převodu pohledávek nebo zahraničních cenných papírů na devizový peněžní ústav,

c) k nakládání s pohledávkami právnické osoby oprávněné k zahraničně hospodářské činnosti podle zvláštních předpisů¹⁵) s výjimkou pohledávek, které vznikly použitím devizových prostředků koupených na základě závazného výstupu plánu,

e) k uznávání peněžitých závazků, které lze platit podle § 24 bez devizového povolení.

d) k písemnému uznávání závazků právnickou osobou oprávněnou k zahraničně hospodářské činnosti podle zvláštního předpisu,¹⁶)

(3) Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se devizové povolení nevyžaduje.

(4) Devizový cizozemec nemůže nabývat vlastnické právo k nemovitostem devizového tuzemce na území Československé federativní republiky s výjimkou dědění a nabytí nemovitosti jejím vydáním podle zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd nebo vydražením podle zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby. Vláda Československé federativní republiky může po dohodě s vládou České republiky a vládou Slovenské republiky nařízením stanovit podmínky, za kterých devizový tuzemec může výjimečně převést vlastnické právo k těmto nemovitostem na devizového cizozemce.

a) nabytí dědictví bylo státním notářstvím potvrzeno, schváleno nebo vypořádáno a veškeré poplatky týkající se dědictví byly uhrazeny a

(1) Devizový cizozemec může převést do zahraničí devizové prostředky, které zdědil, nebo devizovou protihodnotu peněžních prostředků v československé měně, které zdědil nebo nabyl prodejem zděděných nemovitostí nebo movitostí do skončení dědického řízení, jestliže

b) převod se má uskutečnit do státu, v němž tyto převody do tuzemska nepodléhají devizovému omezení nebo jsou podmíněny vzájemností.

b) převést nebo vyvézt do zahraničí zděděné zlaté mince, pokud předložil vyjádření právnické osoby uvedené v prováděcím předpise, že se nejedná o historické mince.

(2) Při splnění podmínek uvedených v odstavci 1 si devizový cizozemec může bez devizového povolení rovněž

a) převést do zahraničí v cizí měně úroky a výhry náležející ke zděděným vkladům,

(3) K převodu nebo vývozu zděděných peněžních prostředků a peněžních prostředků získaných prodejem zděděných movitých a nemovitých věcí devizovým cizozemcem do zahraničí a k vývozu zlatých mincí, na něž se nevztahují odstavce 1 a 2, a k vývozu zahraničních cenných papírů se vyžaduje devizové povolení vydané ministerstvem financí, cen a mezd republiky, na jejímž území se konalo dědické řízení. Není-li státní notářství v tuzemsku příslušné k projednání dědictví, vyžaduje se devizové povolení ministerstva financí, cen a mezd republiky, na jehož území se nacházejí zděděné peněžní prostředky nebo peněžní prostředky získané prodejem zděděných věcí v tuzemsku.

(4) Vývoz zděděného zlata s výjimkou zděděných zlatých mincí upravuje § 32.

(1) Devizový cizozemec může vyvážet nebo převádět do zahraničí bez devizového povolení devizové prostředky, zahraniční platební dokumenty a vkladní knížky znějící na cizí měnu s výjimkou případu, kdy je získal v tuzemsku v rozporu s tímto zákonem.

(2) Devizový cizozemec může bez devizového povolení vyvézt zlato [§ 3 odst. 1 písm. b)], které do tuzemska dovezl a nechal si jeho dovoz potvrdit orgány celní správy, a zlaté mince rovněž v případě, že prokáže, že je v tuzemsku nabyl nákupem od právnické osoby, jež je oprávněna k jejich prodeji. Vývoz zděděných zlatých mincí upravuje § 28 odst. 2 písm. b) a § 28 odst. 3.

(3) Cenné papíry může devizový tuzemec vyvézt do zahraničí v cestovním styku jen s povolením Státní banky československé.

(4) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení při své cestě do zahraničí vyvézt valuty a zahraniční platební dokumenty uvedené v potvrzení devizového peněžního ústavu o tom, že mu je prodal, vydal nebo odmítl koupit a dále valuty nepřevyšující protihodnotu 2000 Kčs podle kursu stanoveného v kursovním lístku Státní banky československé pro nákup valut devizovým peněžním ústavem v den, kdy se tyto valuty vyvážejí.

(1) K vývozu devizových hodnot, na něž se nevztahují ustanovení § 30 nebo § 31, se vyžaduje devizové povolení Státní banky československé.

(2) Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se devizové povolení podle odstavce 1 nevyžaduje.

(1) Vývoz a dovoz platných československých bankovek a mincí, jejich převod do zahraničí a ze zahraničí, jakož i vývoz a dovoz vkladních knížek znějících na československou měnu je dovolen jen s devizovým povolením Státní banky československé.

(2) Bez devizového povolení lze dovézt hodnoty uvedené v odstavci 1, jež byly v souladu s tímto zákonem z tuzemska vyvezeny.

(3) K vývozu a dovozu vkladních knížek na jméno znějících na československou měnu se devizové povolení nevyžaduje.

(4) Bez devizového povolení může devizový tuzemec - fyzická osoba a devizový cizozemec - fyzická osoba vyvézt v cestovním styku do zahraničí peněžní prostředky v československé měně v částkách stanovených v prováděcím předpisu a za podmínky, že je doveze zpět do tuzemska.

(5) Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy k vývozu a dovozu hodnot uvedených v předchozích odstavcích se nevyžaduje devizové povolení.

(1) Devizový tuzemec se může majetkově účastnit na podnikání v zahraničí nebo převádět svůj majetkový podíl na zahraniční právnické osobě s podnikatelskou činností na devizové cizozemce jen s devizovým povolením Státní banky československé vydaným v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničního obchodu.

(2) Majetkovou účastí na podnikání v zahraničí se rozumí pro účel tohoto zákona majetkový podíl devizového tuzemce na právnické osobě s podnikatelskou činností, která je devizovým cizozemcem, nebo majetková účast devizového tuzemce na podnikání devizového cizozemce, jestliže s touto účastí je spojeno právo devizového tuzemce podílet se na zisku a jeho povinnost podílet se na ztrátě vyplývající z tohoto podnikání.

(3) Prováděcí předpis, který vydá federální ministerstvo financí, Státní banka československá a federální ministerstvo zahraničního obchodu, může stanovit, kdy se povolení podle odstavce 1 nevyžaduje, a stanovit náležitosti žádosti o povolení podle odstavce 1.