(1) Nabídne-li devizový tuzemec - právnická osoba nebo podnikatel devizovému peněžnímu ústavu devizové prostředky, jež přesahují jeho nabídkovou povinnost podle § 12 odst. 1 písm. a), a devizový peněžní ústav tyto prostředky koupí, má devizový tuzemec - právnická osoba nebo podnikatel právo na zpětnou koupi těchto devizových prostředků. Devizový peněžní ústav je povinen písemně potvrdit devizovému tuzemci - právnické osobě nebo podnikateli vznik práva na zpětnou koupi a vést o něm evidenci. Toto právo nelze vymáhat v arbitrážním řízení po uplynutí 10 let ode dne prodeje devizových prostředků, jestliže devizový peněžní ústav odmítne plnit svůj závazek a odvolá se na uplynutí této lhůty.

(2) Právo na zpětnou koupi devizových prostředků může devizový tuzemec postoupit jinému devizovému tuzemci uvedenému v odstavci 1.

(3) Devizové prostředky získané zpětnou koupí může devizový tuzemec převést na devizový účet svůj nebo jiné osoby uvedené v odstavci 1 nebo je použít k účelům, ke kterým lze použít devizové prostředky na devizovém účtu.

(4) Devizový peněžní ústav, který koupil devizové prostředky uvedené v odstavci 1 a prodal je Státní bance československé při plnění nabídkové povinnosti podle § 12 odst. 7, má právo na koupi těchto devizových prostředků od Státní banky československé v rozsahu, v jakém devizový tuzemec využil svého práva na zpětnou koupi.

(5) Prodej devizových prostředků podle odstavce 1 se uskutečňuje podle kursu stanoveného pro nákup deviz devizovým peněžním ústavem v kursovním lístku Státní banky československé v den tohoto prodeje a zpětná koupě podle kursu stanoveného pro prodej deviz devizovým peněžním ústavem v den zpětné koupě. Devizový tuzemec uvedený v odstavci 1 může dohodnout s devizovým peněžním ústavem, že rozsah jeho práva na zpětnou koupi devizových prostředků se určuje v československé měně.