(2) Devizový tuzemec může dále bez devizového povolení

a) hradit náklady pobytu devizového cizozemce v tuzemsku v československé měně,

b) plnit zákonnou vyživovací povinnost vůči devizovému cizozemci v tuzemsku v československé měně nebo do státu, který je smluvní stranou mezinárodní smlouvy upravující vymáhání a převody výživného nebo v němž se neuplatňují devizová omezení na tyto převody do tuzemska nebo v němž se připouštějí za podmínky vzájemnosti,

c) platit důchody a jiné dávky sociálního zabezpečení do státu, mezi nímž a Československou socialistickou republikou platí mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení,

d) vrátit plnění uskutečněné devizovým cizozemcem devizovému tuzemci bez právního důvodu,

e) zaplatit devizovému cizozemci nebo v jeho prospěch v československé měně kupní cenu tuzemské nemovitosti nebo movité věci zděděné devizovým cizozemcem, jestliže movitou věc devizový cizozemec prodal před skončením dědického řízení,

f) platit výlohy související se soudním nebo jiným právním řízením v zahraničí, jež bylo zahájeno proti devizovému tuzemci nebo devizovým tuzemcem při plnění povinnosti podle tohoto zákona včetně výloh souvisejících s právním zastoupením.