Strojní zařízení

DŮLNÍ STROJE

(1) Dobývací kombajny, pluhovací zařízení a razicí stroje musí být vybaveny protiprašným zařízením a na plynujících dolech II. třídy nebezpečí také zařízením snižujícím možnost zapálení metanu od řezného orgánu stroje. Jejich provoz bez těchto zařízení je zakázán.

(2) Dobývací kombajn, který se pohybuje smykem po hřeblovém dopravníku s úklonem větším než 9° nebo smykem po počvě s úklonem větším než 18°, musí být zabezpečen samostatným zajišťovacím zařízením, které zamezí jeho ujetí. Ostatní dobývací kombajny musí být zabezpečeny samostatným zajišťovacím zařízením v úklonu nad 3°, není-li jiným způsobem zabráněno jejich ujetí. Dobývací kombajn vybavený dvěma tažnými vrátky nebo samostatnou brzdou nemusí být zabezpečován samostatným zajišťovacím zařízením. Dobývací kombajn se může pohybovat smykem po hřeblovém dopravníku, jen pokud je vybaven mechanizmem zamezujícím jeho vypadnutí z tratě dopravníku.

(3) Řetěz nebo lano a jejich úchytná zařízení pro pojezd dobývacího kombajnu musí mít trojnásobnou bezpečnost, tažné prvky pro pojezd ostatních dobývacích a razicích strojů dvojnásobnou bezpečnost vzhledem k největší síle vyvozené tažným zařízením.

(4) Prvky zajišťovacího zařízení musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost vzhledem k tíhové složce potřebné k zadržení dobývacího kombajnu. Vrátky, kladky a záchytné části zajišťovacího zařízení musí být konstruovány s ohledem na jmenovitou nosnost tažného prvku. Kotvení zajišťovacího zařízení musí odpovídat jmenovité nosnosti tažného prvku. Musí mít 3 kotevní prvky samostatně upevněné k zajišťovacímu zařízení. V případě poruchy některého prvku musí být provoz zastaven.

(5) Při použití zajišťovacího zařízení s plynulým brzděním musí brzdná síla trvale vykazovat hodnotu vyšší než dvojnásobek tíhové složky, která by mohla způsobit ujetí dobývacího kombajnu. Přípustná brzdná dráha však může být nejvíce 0,4 m.

(6) Při provozu dobývacích a razicích strojů se nesmí pracovníci zdržovat v nebezpečné blízkosti řezného orgánu stroje ani v prostoru ohroženém nebezpečným rozkmitem tažného prvku. Při spouštění těchto strojů musí nejdříve automaticky zaznít výstražné znamení výrazně odlišené od provozních signálů a provozního hluku a teprve po uplynutí nejméně 5, nejvýše však 15 sekund může dojít ke spuštění stroje.

(7) Při provozu dobývacího kombajnu musí být tažný prvek zajišťovacího zařízení stále napjat a zajištěn proti nebezpečnému rozkmitu.

(8) Při provozu dobývacího kombajnu s místním ovládáním ve strmě uložených slojích je obsluha povinna se zdržovat v určeném prostoru, kde není ohrožena dobývacím kombajnem ani pádem horniny a ze kterého může bezpečně sledovat a ovládat dobývací kombajn. Tento prostor určí technologický postup.

(9) Při provozu dobývacích zařízení s dálkovým ovládáním je obsluha povinna zdržovat se v místě, ze kterého může bezpečně sledovat a ovládat dobývací zařízení. Toto místo určí technologický postup.

(10) Kromě povinností uvedených v § 226 je obsluha povinna prohlédnout tažné prvky, jejich úchytná zařízení a kotvení v každé polovině směny.

(11) Tažné prvky dobývacích kombajnů a zajišťovacích zařízení je povinen kontrolovat určený pracovník zejména s ohledem na stanovenou bezpečnost nejméně jednou za 2 týdny.

(1) Mechanizovaná výztuž musí zajišťovat ochranu před pádem horniny a bezpečný průchod pod stropnicemi sekcí, jakož i přístup obsluhující osádky k ovládacím prvkům výztuže, dobývacího stroje i k dalším zařízením. Tento průchod musí mít při dobývané mocnosti do 1,5 m minimální šířku 0,7 m a minimální výšku 0,5 m, u mocnosti nad 1,5 m minimální šířku 0,6 m.

(2) Páky hydraulických ovladačů sekce mechanizované výztuže musí být mimo dobu ovládání nastaveny do nulové polohy. Sekce mechanizované výztuže se mohou ovládat jen ze zajištěného prostoru, a to ze společného ovládacího bloku nebo z bloků umístěných na sekcích sousedících se sekcí, která se přesouvá.

(3) Sekce mechanizované výztuže ve strmých slojích musí být vybaveny zařízením zamezujícím příčnému a podélnému pohybu stropnice. Jako spojovací prvek nesmí být použito lano.

(4) Mechanizované výztuže pro strmé sloje musí být vybaveny průchodními ochrannými povaly, jejichž vzdálenost nesmí být větší než 10 m.

(5) U porubů vybavených mechanizovanou výztuží musí být nejméně jeden provozuschopný náhradní zdroj tlakové kapaliny nebo dvě samostatná provozuschopná čerpadla hydraulického agregátu.

(6) Mechanizovaná výztuž pro poruby s nebezpečím důlních otřesů musí být vybavena zařízením pro pasivní zabezpečení pracovního prostoru před účinky důlního otřesu.

(7) Mechanizovaná výztuž používaná pro zajištění vyrubaného prostoru stěnového porubu o mocnosti nad 2,5 m musí být vybavena pilířovými opěrkami, které musí být používány proti vyjíždění pilíře.

(1) Důlní bezkolejový stroj musí být vybaven dvěma na sobě nezávislými brzdovými systémy, z nichž alespoň jeden je nezávislý na chodu motoru. Oba brzdové systémy musí mít na sobě nezávislá ovládací zařízení a musí být ovladatelné ze stanoviště řidiče.

(2) Důlní bezkolejový stroj musí být vybaven dvěma podkládacími klíny proti ujetí.

(3) Při provozu důlního bezkolejového stroje se pracovníci nesmí zdržovat v dosahu nakládacího nebo jiného pracovního orgánu stroje.

(4) Přívěs důlního bezkolejového stroje musí mít vlastní brzdový systém. Přívěs pro dopravu osob nesmí mít náběhový brzdový systém.

STROJE PRO ZEMNÍ A STAVEBNÍ PRÁCE

(1) Řidič je povinen při rýpání pozorovat řez i pracovní plošinu a sledovat, zda se neprojevují příznaky případného sesuvu hmot.

(2) Při zjištění nebezpečí sesuvu je řidič povinen zastavit rýpání, odjet se strojem na bezpečné místo, upozornit ohrožené pracovníky a vzniklou situaci ohlásit.

(3) Manipulovat s lopatou nad kabinou řidiče dopravního prostředku je zakázáno.

(4) Lopata může být čištěna jen při vypnutém motoru stroje a na místě, kde nehrozí nebezpečí sesuvu hmot. Lopata při tom musí být položena a mít uzavřenou klapku. Řidič je povinen po vyčištění lopaty se přesvědčit, zda pracovník, který čistil lopatu, je v bezpečné vzdálenosti.

(5) Zavěšení břemene a manipulace s ním musí být prováděna podle podmínek výrobce stroje.

(6) Při provozu rypadla nebo nakladače se nikdo nesmí zdržovat v dosahu pracovního orgánu stroje. Pomocník řidiče (mazač) se může zdržovat jen v místech a za podmínek určených řidičem nebo provozní dokumentací. Z určeného místa se může vzdálit jen se souhlasem řidiče. Začátek a konec své práce je povinen vždy sdělit řidiči.

(7) Stroje musí být vybaveny dvěma podkládacími klíny proti ujetí.

STROJE A ZAŘÍZENÍ PRO DŮLNÍ DOPRAVU

(1) Těžní stroje a dopravní zařízení pro svislou dopravu v podzemí musí vyhovovat také požadavkům zvláštního předpisu.²¹)

(2) Požadavky na vrátky nebo pohonné stanice, lana, spojovací zařízení, úvazky, lanovnice, dojezdové dráhy a návěštní zařízení pro dopravu pracovníků lanem na úklonných dopravních cestách určí organizace.

(1) Vrátek nebo pohonná stanice pro dopravu na úklonných dopravních cestách musí mít odlehčovací brzdu.

(2) Hlavní ovládač (vypínač) nesmí být umístěn mezi dopravovaným vozidlem a vrátkem nebo pohonnou stanicí.

(3) Vrátek a pohonná stanice musí mít ochranný kryt zamezující vtažení končetiny mezi lano a buben nebo lano a kotouč.

(1) Lano a spojovací zařízení používané pro dopravu hmot musí vykazovat

a) u vlečných a plenicích vrátků nejméně čtyřnásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku,

b) u těžních vrátků nejméně šestinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku,

c) u pohonných stanic při dopravě nekonečným lanem nejméně šestinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu pohonné stanice zvětšenému o předpětí v laně.

(2) Lano musí být odloženo, je-li podle vnějších známek zjevné, že se jeho nosnost podstatně snížila, zejména

a) jsou-li dráty vnější vrstvy zeslabeny o více než polovinu svého průměru,

b) přibývá-li nápadně počet zlomených drátů,

c) dosáhne-li celkový jmenovitý průřez viditelných zlomených drátů na desetinásobku výšky vinutí pramenů v kterémkoliv úseku lana hodnoty více než 20 % z celkového nosného průřezu lana,

d) při poškození lana (smyčka, uzel, vytlačená vložka apod.), které nelze odstranit (zkrácením lana apod.).

(3) Spojovací zařízení se nesmí samovolně odpojit a musí být k lanu připojeno úvazkem.

(1) Dokumentace visuté lanové dráhy vypracovaná podle § 217 určí

a) rozmístění podpěrných kladek a jejich kotvení,

b) druh pohonu a jeho umístění,

c) provedení vratné a křivkové stanice,

d) průměr a druh lana,

e) bezpečnostní a návěštní zařízení.

(2) Zámek mezi nosičem sedačky nebo kontejneru a tažným lanem nesmí dovolovat při přepravě prokluz.

(3) Pokud není tažné lano současně nosným, musí mít nosič sedačky nebo kontejneru zachycovač zabraňující ujetí nosiče po nosném laně.

(4) Pohonná stanice visuté lanové dráhy musí mít automatickou brzdu, která zastaví její pohyb i při nejnepříznivějším zatížení.

(5) V místech určených k obsluze lanové dráhy musí být kotouč, je-li umístěn níže než 2 m nad počvou, zajištěn proti nahodilému dotyku. V místě náběhu lana na kladku nebo kotouč musí být ochranný kryt a podle potřeby naváděcí zařízení.

(6) Zavěšený lanový kotouč na obsluhovací stanici musí být zajištěn tak, aby nespadl ani v případě poškození jeho ložisek nebo čepu.

(7) Lanový kotouč napínacího zařízení musí být v krajních polohách zajištěn proti vyjetí ze svého vedení.

(1) Důlní kolejová a závěsná lokomotiva musí mít nejméně 2 nezávislé brzdové systémy, z nichž alespoň jeden musí být nezávislý na chodu motoru.

(2) Závěsná lokomotiva musí mít omezovač rychlosti, který uvede v činnost bezpečnostní brzdu při překročení nejvyšší povolené rychlosti.

(3) Účinnost bezpečnostní brzdy závěsné lokomotivy musí být taková, aby brzdná dráha nebyla delší než 15 m a zpoždění nebylo větší než 9,81 m.s^-2.

(4) Účinnost provozní brzdy důlní kolejové lokomotivy musí být taková, aby brzdná dráha nebyla při přepravě hmot delší než 40 m a při přepravě osob delší než 20 m.

(1) Spojovací táhlo musí mít nejméně čtyřnásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení v průřezu namáhaném na tah a vzpěr. Oko a místo spojení oka s nosným vozíkem nebo spojovacím táhlem musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost.

(2) Spojovací táhlo pro přepravu osob nesmí mít přestavitelnou délku, musí být barevně odlišeno od spojovacího táhla pro přepravu hmot a nesmí se používat při přepravě hmot.

(3) Spojení táhla s vozíkem nebo závěsnou lokomotivou musí být zajištěno proti samovolnému rozpojení.

(1) Konstrukce brzdného vozíku musí zajišťovat jeho samočinné brzdění při překročení nejvyšší povolené rychlosti v obou směrech jízdy. Brzdný vozík se musí dát ovládat i ručně.

(2) Účinnost brzdění musí být taková, aby brzdná dráha nebyla delší než 11 m a zpoždění při přepravě osob nebylo větší než 9,81 m.s^-2.

a) umístění tratě v důlním díle se zřetelem na dodržení stanovených mezer a průchodů,

b) druh a rozmístění nosných závěsů tratě a způsob jejich upevnění v důlním díle,

c) zabezpečení tratě proti příčnému a podélnému posunutí,

d) rozmístění pohyblivých zarážek,

e) typ a umístění vrátku nebo pohonné stanice,

f) způsob a druh návěští a umístění návěštních a dorozumívacích zařízení.

(1) Spojka nebo jiné spojovací zařízení důlního vozu pro přepravu hmot musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost a pro přepravu osob nejméně desetinásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení v tahu.

(2) Spojovací zařízení se nesmí samovolně rozpojit. Pro přepravu osob musí být použito pevných táhel zajištěných proti samovolnému rozpojení.

(3) Vůz s čelními stěnami, který se může používat i k ruční dopravě, musí mít na obou čelních stěnách chráněná držadla.

(4) Deformované nebo opotřebované spojovací zařízení musí být vyměněno.

(5) Během strojní dopravy nesmí být nádržkový vůz tlačen ani otevírán.

(1) Dopravní pás používaný v podzemí musí být z materiálu, který nepodporuje šíření požáru.

(2) Před náběhem dopravního pásu na výsypný, pohonný a vratný válec musí být stěrače, boční kryty a zábrany proti vtažení končetin.

(3) Spoj dopravního pásu musí být upraven tak, aby neohrožoval pracovníky a omezoval propadávání drtě.

(4) Závěs pro zavěšení dopravníkové tratě musí mít nejméně čtyřnásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení.

(5) Automaticky ovládaná souprava důlních pásových dopravníků musí kromě § 219 splňovat také tyto požadavky:

a) před uvedením dopravníku do chodu musí být dáno návěští znějící nejméně 5 sekund, které je slyšitelné po celé délce dopravníku,

b) zastavení dopravníku musí být možné z kteréhokoliv místa podél dopravníku; blokovací lanko musí být dosažitelné od konstrukce dopravníku a musí být označeno,

c) musí být zajištěno samočinné zastavení dopravníku při poruše, zejména při přetržení a prokluzování pásu, přeplnění přesypných míst a přehřátí elektrického motoru,

d) musí být signalizována nebezpečná teplota pohonné a vratné stanice.

(6) Důlní pásový dopravník pro přepravu osob musí splňovat dále tyto požadavky:

a) dopravní pás musí mít šířku nejméně 0,8 m pro rychlost přepravy do 2,1 m.s^-1 a nejméně 1,2 m pro rychlost přepravy větší; rychlost přepravy nesmí překročit 2,5 m.s^-1,

b) při úklonu větším než 6° musí mít pohon dopravníku brzdu, která zabrání samovolnému pohybu dopravního pásu,

c) dopravní pás musí mít nejméně desetinásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu tahu v pásu,

d) závěs pro zavěšení dopravníkové tratě musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení,

e) dopravník, který nemá zařízení pro přepravu osob přes přesyp, musí být ve vzdálenosti nejméně 10 m od přesypu vybaven zajišťovací uzávěrou, která zastaví dopravník při najetí osoby do uzávěry. Při obousměrné přepravě musí být uzávěry před i za přesypem. Mezi dopravním pásem a spodním okrajem zajišťovací uzávěry může být mezera nejvíce 0,2 m,

f) podél dopravníku musí být v dosahu jedoucích osob blokovací lanko,

g) po dobu přepravy osob na důlním pasovém dopravníku nesmí být navazující dopravníky v provozu, pokud nejsou určeny pro přepravu osob.

(7) Dopravníky musí být upraveny tak, aby nedocházelo ke spadávání přepravovaného materiálu a k nežádoucímu tření. V místech, kde dopravní větev je výše než 1,4 m nad podlahou nebo počvou důlního díla, musí mít boční hrazení.

(8) Přesypy a plnicí stanice musí být zhotoveny tak, aby sypná výška byla co nejmenší. Přesypy hřeblových dopravníků musí být upraveny tak, aby drť nebyla hrnuta pod dopravník. Místa s vývinem prachu musí být vybavena protiprašným zařízením, které musí být v činnosti při přepravě rubaniny.

(9) Hrozí-li nebezpečí stržení dopravního pásu větrem, musí být na konstrukci dopravníků zabudovány ochranné oblouky nebo jiné vhodné zařízení.

(10) Při natahování dopravního pásu lanem musí mít lano a spoj pásu s lanem nejméně dvojnásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu tahu tažného zařízení.

(1) Návěštním zařízením musí být vybaveny hřeblové dopravníky, které nejsou z místa ovládání přehlédnutelné. Návěští musí znít nejméně 5 sekund před spuštěním dopravníku na ovládacích místech, u pohonné, vratné a napínací stanice dopravníku, u přesypu a na dalších nebezpečných místech. Nežádoucímu spuštění dopravníku musí být zabráněno blokováním.

(2) Zastavení dopravníku musí být možné z kteréhokoliv místa podél dopravníku.

ENERGETICKÁ A OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ

(1) Organizace je povinna určit technika odpovědného za stav a řízení provozu kompresorů.

(2) Podmínky pro umístění a provoz kompresoru v podzemí určí organizace v projektu a v provozní dokumentaci.

(3) Mezi kompresorem a vzdušníkem nebo tlakovzdušným rozvodem musí být uzavírací armatura.

(4) Mezi uzavírací armaturou a pístovým nebo šroubovým kompresorem musí být pojistný ventil a u turbokompresoru nebo rotačního kompresoru zpětná klapka a přepouštěcí ventil.

(5) Turbokompresor musí mít zařízení, které upozorní obsluhu na nedovolené zvýšení teploty stlačeného vzduchu za strojem a teploty oleje a na pokles tlaku oleje. Ke sledování teploty stlačeného vzduchu musí být na vhodných místech teploměry.

(6) U vícestupňového pístového kompresoru musí být na výtlačné straně každého stupně tlakoměr a pojistný ventil.

(7) Pojistný ventil musí být nastaven tak, aby po jeho otevření nemohlo nastat překročení přípustného provozního tlaku při jmenovitém výkonu kompresoru o více než 10 %. Funkci pojistného ventilu je obsluha kompresoru povinna kontrolovat nadlehčením nejméně jednou za týden, technik odpovědný za stav a řízení provozu kompresorů přetlakem nejméně jednou za rok při použití kontrolního tlakoměru.

(8) Na výtlačné straně kompresoru musí být tlakoměr a teploměr.

(9) Vzduch nasávaný kompresorem musí být filtrován. Filtry musí být z nehořlavého materiálu.

(10) Nejvyšší teplota stlačeného vzduchu měřená v prostoru výtlačné příruby kompresoru nesmí překročit 180 °C. U kompresorů s příkonem do 75 kW může organizace povolit zvýšení teploty do 220 °C.

(11) Voda používaná ke chlazení kompresoru, v mezistupňovém chladiči a dochlazovači nesmí obsahovat hořlavé a toxické látky ani mechanické nečistoty. Při vyšším obsahu látek způsobujících tvrdost vody musí být voda chemicky upravena. Nejvyšší dovolená teplota chemicky neupravené vody je 40 °C.

(12) Průtok chladící vody kompresorem musí být kontrolován.

(13) Obsluha je povinna vypouštět kondenzovanou vodu a olej z mezistupňového chladiče, odlučovače, dochlazovače a vzdušníku ve lhůtách určených provozní dokumentací.

(14) U kompresoru o výkonu nad 1000 m³.h^-1 musí být sledován tlak na každém stupni, teplota vystupujícího stlačeného vzduchu, tlak oleje, teplota chladící vody na vstupu a výstupu a provozní údaje hnacího zařízení. Zjišťované údaje musí být zaznamenávány nejméně jednou za 2 hodiny, pokud nejsou měřeny a zaznamenávány automaticky. U ostatních kompresorů určí provozní dokumentace druh sledovaných údajů, lhůty zjišťování a způsob jejich záznamů. Sledované údaje nemusí být zaznamenávány, pokud kompresor splňuje požadavky § 219.

(15) U kompresoru, který splňuje požadavky § 219, je určený pracovník povinen kontrolovat funkci automatiky a provozně zabezpečovacího systému ve lhůtách a způsobem určeným provozní dokumentací.

(16) Jednotlivé části kompresoru a jeho příslušenství mohou být demontovány jen tehdy, není-li v nich přetlak.

(1) Za objemovým kompresorem nebo skupinou propojených objemových kompresorů musí být zabudován odlučovač kondenzované vody a oleje a vzdušník, případně i dochlazovač. Odlučovač, vzdušník a dochlazovač musí mít v nejnižším místě výpust.

(2) Odlučovač a dochlazovač musí být nejméně jednou za rok vyčištěn. Vzdušník a příslušná spojovací potrubí musí být čištěny nejméně jednou za 3 roky.

(3) Pokud je mezi objemovým kompresorem a vzdušníkem potrubí o průměru větším než 200 mm, musí být kontrolováno nejméně jednou za rok; při tloušťce usazeniny nad 2 mm musí být potrubí vyčištěno.

(1) Je-li teplota stlačeného vzduchu před vstupem do dolu vyšší než 60 °C, je organizace povinna určit opatření na ochranu pracovníků před popálením.

(2) Těsnění potrubí mezi kompresorem a vzdušníkem a tam, kde je teplota stlačeného vzduchu vyšší než 60 °C, musí být z nehořlavého materiálu. Porušené těsnění musí být neprodleně vyměněno.

(3) Na nejnižších místech hlavního vzduchovodu a podle potřeby i u odboček ke spotřebičům musí být vestavěny odlučovače, ze kterých musí být kondenzovaná voda a olej vypouštěn. Odlučovače musí být také na jednotlivých odbočkách z hlavního vzduchovodu u jámy.

(4) Hadice a její spoje s potrubím a zařízením musí odpovídat nejvyššímu dovolenému pracovnímu přetlaku a musí být kladena tak, aby netvořila ostré ohyby. Před připojením k zařízení musí být hadice profouknuta stlačeným vzduchem.

(5) Hadice pro přívod stlačeného vzduchu do pohyblivého stroje musí být zajištěna proti vytržení ze spoje.

(6) Práce na tlakovzdušném rozvodu pod tlakem je zakázána. Při práci na tlakovzdušném rozvodu musí být příslušné uzavírací armatury zabezpečeny proti nežádoucímu otevření.

(7) Profukují-li se stlačeným vzduchem trubky, hadice, nástavce nebo jiné součásti, musí se postupovat tak, aby nikdo nebyl ohrožen.

(8) Na mapě tlakovzdušného rozvodu⁷) musí být vyznačeny délky a světlosti potrubí a rozmístění tlakových nádob a armatur. V kompresorovně musí být schéma tlakovzdušného rozvodu mezi kompresorem a vzdušníkem.

a) automatikou, která zamezí překročení nejvyššího provozního tlaku na výtlačné straně a poklesu provozního tlaku na vstupní straně pod určenou mez,

b) kryty z nehořlavého materiálu,

c) automatickým hasicím zařízením.

(1) Kotle na plynná a kapalná paliva musí být zajištěny tak, aby došlo k samočinnému přerušení přívodu paliva do hořáku při nedovolené změně provozního tlaku paliva a spalovacího vzduchu.

(2) Kotel s umělým tahem vytápěný plynem, kapalným palivem nebo uhelným práškem musí být vybaven bezpečnostním zařízením, které při nedovolené změně v dodávce paliva nebo při přerušení tahu spalin samočinně zastaví i přívod paliva do hořáků.

(3) Hořák kotle pro spalování plynu nebo kapalného paliva musí být vybaven hlídačem plamene a kotel s hořákem pro spalování uhelného prášku zařízením pro zabezpečení stabilního hoření.

(4) Dvířka topeniště a nahlížecího otvoru do topeniště musí být za provozu kotle zajištěna proti otevření způsobenému přetlakem ve spalovacím prostoru.

(5) Přívod napájecí vody musí být proveden tak, aby nezpůsoboval rychlé ochlazování stěn tlakového celku.

(6) Kotel s mechanickým roštem nebo s práškovým topením musí být vybaven bezprašným odpopelňovacím zařízením.

(7) Odpopelňovací zařízení může být opravováno, jen je-li zařízení mimo provoz a jen za stálého dozoru.

(8) Kontrolní dvířka u odpopílkovačů se nesmějí otevřít, pokud není uzavřen uzávěr ve svodkách.

(9) Kotel umístěný mimo kotelnu musí být zabezpečen proti manipulaci nepovolanými osobami.

(1) Parní kotel musí být vybaven

a) alespoň jedním tlakoměrem s vyznačením nejvyššího dovoleného přetlaku, vodní smyčkou a trojcestným kohoutem nebo ventilem,

b) nejméně jedním přímým vodoznakem s označením nejnižší přípustné hladiny vody v kotli (mimo průtočný kotel),

c) přetlakovým pojistným zařízením,

d) plnicí a vypouštěcí armaturou,

e) napájecím zařízením,

f) odvzdušňovací armaturou.

(2) Zařízením uvedeným v odstavci 1 písm. b) a d) nemusí být vybaveny kotle na plynná a kapalná paliva, která mají trvalou kapalinovou náplň vzduchotěsně uzavřenou v kotlovém tělese.

(1) Kapalinový kotel musí být vybaven

a) otevřenou expanzní nádobou nebo jiným pojistným zařízením,

b) plnicí a vypouštěcí armaturou,

c) u kotlů se jmenovitým výkonem nad 50 kW i teploměrem a tlakoměrem.

(2) Kotel musí být vybaven zařízením, které samočinně vyloučí překročení nejvyšší přípustné teploty kapaliny; kotel s ručním přikládáním musí být pro tento účel vybaven signalizací nebo musí mít stálou obsluhu.

(3) Odvzdušňovací a přepadové potrubí expanzní nádoby nesmí vyúsťovat do venkovního prostoru.

(1) Před vstupem pracovníků do kotle musí být kotel bezpečně odpojen od sousedních kotlů a odběrného potrubí; ostatní potrubí ústící do kotle musí být uzavřena a zajištěna.

(2) Prohlídky a práce v kotli nebo topeništi musí být prováděny za stálého dozoru pracovníkem vně kotle. Před uzavřením vík, dvířek apod. a před uvedením do činnosti je nutno se přesvědčit, zda v kotli nebo topeništi nikdo není.

(3) Před vstupem do tlakového celku kotle nebo topeniště musí být prověřeno, zda jsou tyto prostory dobře vyvětrány a vyprázdněny a zda v topeništi nehrozí pád struskových nebo popelových nánosů, případně zdiva.

(4) Na části kotelního zařízení, ve kterém se pracuje, musí být umístěny bezpečnostní tabulky.

(1) V kotelně musí být provozní řád a schéma napájecího a parního potrubí, případně potrubí na přívod paliva s vyznačenými délkami a světlostmi potrubí.

(2) Do kotelny musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalování a větrání.

(3) Na dveřích do kotelny musí být bezpečnostní tabulky.

(4) Kotelny s půdorysnou plochou větší než 150 m² musí mít 2 únikové cesty, z nichž jedna musí vést přímo do volného prostoru.

(5) Popelna musí být vybavena přívodem vody ke škvárovým a popelovým výsypkám a těsnými uzávěry na škvárových a popelových výsypkách s bezpečným ovládáním a musí být dostatečně větrána.

(1) Pro potrubí na horkou vodu a páru platí § 222 s těmito doplňky:

a) potrubí musí být uloženo a vedeno tak, aby se mohlo přizpůsobovat změnám teploty,

b) musí být zabráněno popálení osob o potrubí.

(2) Práce na potrubí, v němž je horká voda nebo pára, je zakázána. Při práci na potrubí musí být příslušné uzavírací armatury zabezpečeny proti nežádoucímu otevření.

(3) Užívá-li se páry nižšího tlaku než je v parním kotli, musí být do potrubí zabudován redukční ventil a do části potrubí s nižším tlakem pojistný ventil, který odpovídá nejvyššímu pracovnímu tlaku v této části potrubí. Způsob a lhůty kontrol redukčního a pojistného ventilu určí provozní dokumentace.

(4) Na vhodných místech parního potrubí musí být zabudován odlučovač vody.

(1) Organizace je povinna určit technika odpovědného za stav a řízení provozu chladicího zařízení důlních větrů.

(2) Dokumentace chladicího zařízení vypracovaná podle § 217 určí také umístění chladicího zařízení s ohledem na vedení důlních děl, větrání dolu a napojení na energetické a vodní zdroje.

(3) V chladicím zařízení v podzemí může být použito pouze nejedovaté, nehořlavé a nevýbušné chladivo.

(4) Výfukové potrubí pojistného ventilu musí být těsné, chráněné proti zamrznutí a vyvedeno do prostoru tak, aby pracovníci nebyli vyfukovaným chladivem ohroženi.

(5) Chladicí zařízení důlních větrů musí být provedeno a udržováno tak, aby nedocházelo k úniku chladiva. V provozním řádu chladicího zařízení musí být určeny lhůty a způsob kontrol pojistného ventilu a chladicího zařízení na případný únik chladiva.

(6) Skladovat chladivo v podzemí je zakázáno.

(7) U chladicího zařízení musí být lékárnička, dvoje pryžové rukavice a dvoje přiléhavé brýle. Provozní řád určí jejich použití.

(8) Chladicí zařízení je povinen prohlédnout určený pracovník nejméně jednou za den a zkontrolovat určený technik nejméně jednou za týden.

(1) Automatický provoz chladicího zařízení je dovolen, pokud zařízení splňuje požadavky § 219 a pokud

a) automatika vypne zařízení při překročení nastavených hodnot

1. výtlačného tlaku chladicího kompresoru,

2. sacího tlaku chladicího kompresoru,

3. tlaku oleje pro mazání kompresoru,

4. teploty chlazené vody na výstupu z výparníku u nepřímého způsobu chlazení,

b) chladicí zařízení je vybaveno termostatickým expanzním ventilem,

c) signalizace chodu je vyvedena do dispečinku nebo místa se stálou obsluhou.

(2) Na chladicím zařízení musí být vyznačen druh použitého chladiva.

(1) Stacionární chladicí zařízení důlních větrů s nepřímým způsobem chlazení musí být umístěno v provozovně, která se nesmí používat k jinému účelu.

(2) Výfukové potrubí pojistného ventilu musí být vyvedeno do průchodního větrního proudu. Intenzita průchodního větrního proudu musí být taková, aby největší množství chladiva vypouštěného pojistným ventilem nesnížilo koncentraci kyslíku v důlním ovzduší pod 19 %.

(3) Při nadměrném úniku chladiva nebo havárii musí být umožněno vypnutí chladicího zařízení z místa ve vtažných větrech mimo provozovnu a v příslušné elektrické stanici.

(4) Na vstupu do provozovny chladicího zařízení musí být vyznačen druh použitého chladiva.

a) usměrňovat rukou vrták nebo vrtnou tyč,

b) používat elektrický pohon k otáčení vrtáku, který uvízl ve vývrtu,

c) vrtání s vyfukováním vrtné drtě a měli bez zneškodňování prachu,

d) odpojovat protiprašné zařízení.