JÍZDA VOZIDLY
Jízda v jízdních pruzích
Jízda ve zvláštních případech
Zastavení a stání
Železniční přejezdy
Osvětlení vozidel

(1) Na silnici se jezdí vpravo, a pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, při pravém okraji vozovky.

(2) Na krajnici smí řidič motorového vozidla vjet jen při zastavení a stání, nebo jestliže je to nutné, při objíždění a vyhýbání; přitom musí dbát zvýšené opatrnosti.

(1) Mimo obec se na silnici o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém jízdním pruhu. V ostatních jízdních pruzích se smí jet, jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.

(2) V obci na silnici o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič motorového vozidla užívat k jízdě kteréhokoliv jízdního pruhu; přitom se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu. Pokud by vozidla jedoucí současně ve všech jízdních pruzích bránila v jízdě rychleji jedoucímu vozidlu, musí řidič jedoucí v levém krajním jízdním pruhu tento pruh co nejdříve uvolnit, to neplatí, užívá-li řidič levého krajního jízdního pruhu k odbočování, otáčení nebo při souběžné jízdě podle odstavce 3.

(3) Je-li na silnici o dvou nebo více jízdních pruzích v jednom směru jízdy taková hustota provozu, že se vytvoří souvislé proudy vozidel, v nichž řidič motorového vozidla může jet jen takovou rychlostí, která závisí na rychlosti vozidel jedoucích před ním, mohou jet vozidla souběžně; přitom se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu (dále jen „souběžná jízda“).

(4) Na silnici o třech nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3500 kg, jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, zvláštního motorového vozidla a motocyklu užít k jízdě výhradně dvou jízdních pruhů nejbližších k pravému okraji vozovky; v ostatních jízdních pruzích smí jet, jestliže je to nutné k objíždění, otáčení nebo odbočování.

(5) Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy. Tam, kde se dva jízdní pruhy sbíhají v jeden, aniž by bylo zřejmé, který z nich je průběžný, nesmí řidič jedoucí v levém jízdním pruhu ohrozit řidiče jedoucího v pravém jízdním pruhu.

(6) Nejsou-li jízdní pruhy na vozovce vyznačeny, rozumí se pro účely ustanovení odstavců 3 a 5 jízdním pruhem část vozovky dovolující jízdu vozidel o třech a více kolech v jízdním proudu za sebou.

(1) Podél nástupního nebo ochranného ostrůvku se jezdí vpravo; vlevo se smí jet jen tehdy, brání-li jízdě vpravo překážka nebo jestliže je to bezpečnější s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu. Při jízdě podél nástupního nebo ochranného ostrůvku je nutno dbát zvýšené opatrnosti. Podél tramvaje se jezdí vpravo, pokud není dopravní značkou č. D 47 povolena jízda vlevo.

(2) Na tramvajový pás v úrovni vozovky se smí v podélném směru vjet jen při objíždění, předjíždění, odbočování, otáčení, vjíždění na silnici nebo vyžadují-li to zvláštní okolnosti, např. není-li mezi tramvajovým pásem a okrajem vozovky dostatek místa; tramvajový pás zvýšený nad nebo snížený pod úroveň vozovky nebo od vozovky jinak oddělený (obrubníkem apod.) se smí jen příčně přejíždět, a to na místě k tomu přizpůsobeném. Přitom řidič nesmí ohrozit ani omezit v jízdě tramvaj.

(1) Je-li vyznačen vyhrazený jízdní pruh pro autobusy městské hromadné dopravy osob nebo trolejbusy, platí pro řidiče ostatních vozidel přiměřeně ustanovení § 11 odst. 2, § 19 odst. 4, a je-li vyhrazený jízdní pruh vyznačen na tramvajovém pásu, též ustanovení § 19 odst. 5.

(2) Přejíždí-li řidič autobusu městské hromadné dopravy osob nebo trolejbusu z vyhrazeného jízdního pruhu do přilehlého jízdního pruhu, řidič jedoucí v tomto pruhu mu to musí umožnit snížením rychlosti jízdy, popřípadě i zastavením vozidla. Řidič autobusu nebo trolejbusu přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit řidiče ostatních vozidel.

(3) Jede-li autobus městské hromadné dopravy osob nebo trolejbus ve vyhrazeném jízdním pruhu nebo tramvaj jinou rychlostí než ostatní vozidla jedoucí stejným směrem, nejde o vzájemné předjíždění.

(4) Je-li provoz ve vyhrazeném jízdním pruhu řízen světelnými signály č. S 9a až č. S 9g, řídí se jimi jen řidič jedoucí v tomto pruhu.

(1) Řidič, který při objíždění vozidla, jež zastavilo nebo stojí, nebo při objíždění překážky silničního provozu anebo chodce vybočuje ze směru své jízdy, nesmí ohrozit ani omezit protijedoucí řidiče; řidiče jedoucí za ním ani jiné účastníky silničního provozu nesmí ohrozit. Přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy.

(2) Při objíždění stojícího autobusu s označením č. O 5 musí řidič přihlédnout k možnosti vběhnutí dětí do vozovky a jízdu přizpůsobit tak, aby nebyly ohroženy; to platí i pro protijedoucího řidiče.

(1) Předjíždí se vlevo. Vpravo se předjíždí vozidlo, které mění směr jízdy vlevo a není-li již pochybnosti o dalším směru jeho jízdy. Při jízdě v připojovacím nebo odbočovacím pruhu se smí vpravo předjíždět též vozidlo jedoucí v průběžném pruhu.

(2) Řidič, který při předjíždění vybočuje ze směru své jízdy, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním.

(3) Řidič nesmí ohrozit ani omezit řidiče vozidel, před která se po předjetí zařazuje; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy.

(4) Řidič předjížděného vozidla nesmí zvyšovat rychlost jízdy ani jinak bránit předjíždění.

(5) Řidič nesmí předjíždět

(1) Rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat; smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled.

(2) Řidič autobusu a motorového vozidla o celkové hmotnosti nepřevyšující 3500 kg smí jet rychlostí nejvýše 90 km.h^-1; na dálnici a silnici pro motorová vozidla smí jet rychlostí nejvýše 130 km.h^-1. Řidič jiného motorového vozidla smí jet rychlostí nejvýše 80 km.h^-1.

(3) V obci smí jet řidič rychlostí nejvýše 50 km.h^-1, a jde-li o dálnici nebo silnici pro motorová vozidla, nejvýše 80 km.h^-1, pokud není dopravní značkou č. B 20a dovolena rychlost vyšší.

(4) Nejvyšší dovolené rychlosti stanovené v odstavci 2 nesmí řidič překročit ani v místě, kde je dopravní značkou č. B 20a dovolena rychlost vyšší.

(5) Řidič nesmí překročit nejvyšší povolenou rychlost vozidla,⁵) a jde-li o jízdní soupravu, nejvyšší povolenou rychlost žádného z vozidel soupravy.

(6) Nejvyšší dovolené rychlosti stanovené v odstavci 2 neplatí pro řidiče vozidel ozbrojených sil a ozbrojených sborů.

(1) Řidič musí zachovávat za vozidlem jedoucím před ním takovou vzdálenost, aby mohl včas snížit rychlost jízdy, popřípadě zastavit vozidlo, jestliže řidič tohoto vozidla sníží rychlost jízdy nebo zastaví.

(2) Řidič motorového vozidla o celkové hmotnosti převyšující 3500 kg, jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, a zvláštního motorového vozidla musí mimo obec zachovávat za vozidlem jedoucím před ním takovou vzdálenost, aby se předjíždějící vozidlo mohlo před něj bezpečně zařadit; to neplatí, připravuje-li se k předjíždění, při předjíždění, při souběžné jízdě a na silnici o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy.

(3) Řidič, který nehodlá nebo nemůže projet podél tramvaje vpravo, musí za ní jet v takové vzdálenosti, aby umožnil projetí podél tramvaje ostatním řidičům.

(1) Při odbočování na křižovatce nebo na polní nebo lesní cestu anebo na místo ležící mimo silnici musí řidič dávat znamení o změně směru jízdy; při odbočování nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním; zvýšené opatrnosti musí dbát zejména při odbočování na polní nebo lesní cestu anebo na místo ležící mimo silnici.

(2) Vyžadují-li to okolnosti (při přepravě dlouhého nákladu apod.), musí řidič zajistit bezpečné odbočení pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.

(3) Před odbočováním vpravo se musí řidič zařadit co nejblíže k pravému okraji vozovky; musí-li přitom s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu vybočit ze směru své jízdy vlevo, dává vždy jen znamení o změně směru jízdy vpravo. Před odbočováním vlevo se musí zařadit co nejdále vlevo v části vozovky určené pro jeho směr jízdy s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu a šířku vozovky. Odbočují-li řidiči protijedoucích vozidel vlevo, vyhýbají se vlevo.

(4) Řidič odbočující vlevo musí dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým i nemotorovým vozidlům a tramvajím jedoucím v obou směrech. Řidič motorového i nemotorového vozidla odbočující vpravo musí dát přednost v jízdě cyklistům jedoucím po stezce pro cyklisty vyznačené na téže silnici a tam, kde je povolena jízda podél tramvaje vlevo, i tramvaji.

(5) Tramvaj, která při odbočování nebo jiné změně směru jízdy křižuje směr jízdy vozidla jedoucího po její pravé nebo levé straně a dává znamení o změně směru jízdy, má přednost v jízdě.

a) nemá-li před sebe rozhled na takovou vzdálenost, která je nutná k bezpečnému předjetí,

b) jestliže by se nemohl bezpečně zařadit před vozidlo nebo vozidla, která hodlá předjet,

c) jestliže by ohrozil nebo omezil protijedoucí řidiče nebo ohrozil jiné účastníky silničního provozu,

d) dává-li řidič vpředu jedoucího vozidla znamení o změně směru jízdy vlevo a není-li možné předjetí vpravo podle ustanovení odstavce 1, popřípadě nelze-li předjet v dalším volném jízdním pruhu v témže směru jízdy vyznačeném na vozovce,

e) na křižovatce a v těsné blízkosti před ní; tento zákaz neplatí pro řidiče jedoucího po hlavní silnici, nebo jde-li o předjíždění vpravo podle ustanovení odstavce 1; na křižovatce s řízeným provozem smí předjíždět jen při světelném signálu nebo pokynu „Volno“,

f) na železničním přejezdu a v těsné blízkosti před ním.

(1) Řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší silnici musí dát přednost v jízdě vozidlům přijíždějícím po hlavní silnici.

(2) Nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení odstavce 1, musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům přijíždějícím zprava.

(3) Řidič nesmí vjet do křižovatky, nedovoluje-li mu situace pokračovat za křižovatkou v jízdě, takže by byl nucen zastavit vozidlo v křižovatce.

(4) Na příkaz dopravní značky „Stůj, dej přednost v jízdě!“ (č. C 2) musí řidič zastavit vozidlo na takovém místě, odkud má do křižovatky náležitý rozhled.

(1) Při vjíždění z místa ležícího mimo silnici na silnici musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům jedoucím po silnici. To platí i při vjíždění z polní nebo lesní cesty, ze stezky pro cyklisty anebo z obytné nebo pěší zóny na jinou silnici.

(2) Vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled, musí řidič zajistit bezpečné vjetí na silnici pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.

(3) Vozidla vjíždějící na silnici musí být předem očištěna, aby neznečišťovala silnici.

(1) Při otáčení platí obdobně ustanovení o odbočování (§ 19) a při otáčení na křižovatce též ustanovení o jízdě křižovatkou (§ 20).

(2) Při couvání řidič nesmí ohrozit ostatní účastníky silničního provozu.

(3) Vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled, musí řidič zajistit bezpečné otáčení nebo couvání pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.

d) na železničním přejezdu a v jeho těsné blízkosti,

f) na jednosměrné silnici; smí však couvat, jestliže je to nezbytně nutné (k zajetí do řady stojících vozidel nebo vyjetí z ní apod.).

e) v tunelu a v jeho těsné blízkosti,

(4) Řidič nesmí otáčet a couvat

c) na přechodu pro chodce,

b) na křižovatce s řízeným provozem a v její těsné blízkosti,

a) na nepřehledných nebo jinak nebezpečných místech (v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti, před nepřehledným vrcholem stoupání silnice, na něm, za ním apod.),

a) vpravo ve směru jízdy co nejblíže k okraji silnice a na jednosměrné silnici vpravo i vlevo,

b) v jedné řadě a rovnoběžně s okrajem silnice; nedojde-li k ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, smí v obci zastavit a stát kolmo, popřípadě šikmo k okraji silnice nebo zastavit v druhé řadě. Při stání musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro každý směr jízdy; při zastavení musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro oba směry jízdy.

(1) Řidič smí zastavit a stát jen

(2) Při zastavení a stání musí řidič co nejlépe využít místa a nesmí znemožnit ostatním řidičům vyjetí z řady stojících vozidel. Při zastavení a stání vedle vozidla s označením č. 0 2 musí ponechat boční odstup nejméně 1,2 m.

(3) Zajíždí-li řidič za účelem zastavení nebo stání k okraji silnice nebo k chodníku, musí dávat znamení o změně směru jízdy.

(4) Řidič vozidla, které zastavilo nebo stálo a opět vyjíždí od okraje silnice nebo od chodníku, nesmí ohrozit ostatní účastníky silničního provozu. Přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy. Řidiči autobusu veřejné hromadné dopravy osob nebo trolejbusu musí v obci řidiči ostatních vozidel umožnit vyjetí ze zastávky nebo ze zastávkového pruhu, a to snížením rychlosti jízdy, popřípadě i zastavením vozidla; řidič autobusu nebo trolejbusu přitom nesmí ohrozit zejména řidiče vozidel jedoucích stejným směrem.

(1) Otevírat dveře nebo boční stěny vozidla, jakož i nastupovat do vozidla nebo vystupovat z něho se smí jen tehdy, není-li tím ohrožena bezpečnost nastupujících nebo vystupujících osob ani jiných účastníků silničního provozu.

(2) Řidič, který se hodlá vzdálit od vozidla tak, že nemůže v případě potřeby okamžitě zasáhnout, musí učinit taková opatření, aby vozidlo nemohlo ohrozit bezpečnost a plynulost silničního provozu a nemohla je neoprávněně užít jiná osoba. Je-li vozidlo povinně vybaveno zařízením proti neoprávněnému použití⁷), musí je řidič užít. Řidič motorového vozidla nebo jízdní soupravy povinně vybavených zakládacími klíny⁸) jich musí užít, je-li třeba zajistit vozidlo nebo soupravu proti pohybu.

(3) Řidič motorového vozidla, které je povinně vybaveno přenosným výstražným trojúhelníkem⁹), musí tohoto trojúhelníku užít po dobu nouzového stání (přerušení jízdy pro závadu na vozidle nebo nákladu, v důsledku dopravní nehody, pro náhlou nevolnost apod.), jestliže takové vozidlo tvoří překážku silničního provozu. Trojúhelník musí umístit na okraji vozovky tak, aby byl pro přijíždějící řidiče včas a zřetelně viditelný, a to ve vzdálenosti nejméně 50 m za vozidlem. V obci může být tato vzdálenost, vyžadují-li to okolnosti, kratší. Je-li motorové vozidlo vybaveno zvláštním zařízením umožňujícím výstražnou funkci směrových světel¹⁰), musí ho řidič užít nejméně po dobu, než trojúhelník umístí na vozovce.

a) v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti,

c) na přechodu pro chodce a ve vzdálenosti kratší než 5 m před ním,

(1) Řidič nesmí zastavit a stát

b) před nepřehledným vrcholem stoupání silnice, na něm a za ním,

h) v místě, kde by vozidlo zakrývalo svislou dopravní značku, vodorovnou dopravní značku č. V 9a nebo č. V 14 anebo světelné signály,

d) na křižovatce a ve vzdálenosti kratší než 5 m před hranicí křižovatky a 5 m za ní; tento zákaz neplatí v obci na křižovatce tvaru „T“ na protější straně vyúsťující silnice,

e) na připojovacím nebo odbočovacím pruhu,

f) u zastávky tramvaje, autobusu nebo trolejbusu bez nástupního ostrůvku v úseku, který začíná dopravní značkou pro zastávku (č. D 29a, č. D 29b a č. D 29c) a končí ve vzdálenosti 5 m za označníkem zastávky, a tam, kde taková dopravní značka není, ve vzdálenosti kratší než 30 m před a 5 m za označníkem zastávky; je-li prostor zastávky vyznačen vodorovnou dopravní značkou č. V 11, platí tento zákaz jen pro vyznačený prostor,

g) na železničním přejezdu, v podjezdu a v tunelu a ve vzdálenosti kratší než 15 m před nimi a za nimi,

i) na vnitřních jízdních pruzích vyznačených na vozovce a na vyhrazených jízdních pruzích,

j) ve vzdálenosti kratší než 5 m od začátku a konce podélné čáry souvislé (č. V 1a a č. V 1b) nebo nástupního ostrůvku tam, kde by mezi touto čarou nebo nástupním ostrůvkem a vozidlem nezůstal volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m,

k) na mostě,

l) před vjezdem na silnici z polní nebo lesní cesty nebo z místa ležícího mimo silnici anebo na vyhrazeném parkovišti, nejde-li o vozidlo, pro které je parkoviště vyhrazeno; to neplatí, jde-li o zastavení a stání, jež nepřekročí dobu tří minut a které neohrozí ani neomezí ostatní účastníky silničního provozu, popřípadě neomezí řidiče vozidel, pro něž je parkoviště vyhrazeno,

m) na tramvajovém pásu,

n) na jiných místech, kde by tím byla ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu, zejména jízda ostatních vozidel.

(2) V době od 5 do 19 hodin je zakázáno stání tam, kde by nezůstal mezi vozidlem a nejbližší tramvajovou kolejnicí volný jízdní pruh široký nejméně 3,5 m.

(3) Na silnicích I. třídy a za snížené viditelnosti i na ostatních silnicích, s výjimkou účelových komunikací, je mimo obec zakázáno zastavení a stání jinde než na místech označených jako parkoviště. Na vyznačeném okruhu (č. D 2 a č. D 3) je zakázáno stání.

(1) Před železničním přejezdem si musí řidič počínat zvlášť opatrně, zejména se přesvědčit, zda může železniční přejezd bezpečně přejet.

(2) Vozidla se před železničním přejezdem řadí za sebou v pořadí, ve kterém přijela. Nejde-li o souběžnou jízdu nebo o jízdu podle ustanovení § 9 odst. 2, smějí vozidla přejíždět přes železniční přejezd jen v jednom jízdním proudu.

(3) Ve vzdálenosti 30 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění smí řidič jet rychlostí nejvýše 30 km.h^-1. Svítí-li přerušované bílé světlo,¹¹) smí 50 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění jet rychlostí nejvýše 50 km.h^-1. Přitom nesmí zbytečně prodlužovat dobu jeho přejíždění.

(4) Před železničním přejezdem, u kterého je umístěna dopravní značka „Stůj, dej přednost v jízdě!“ (č. C 2), musí řidič zastavit vozidlo na takovém místě, odkud má náležitý rozhled na trať.

a) je-li dávána výstraha dvěma červenými střídavě přerušovanými světly přejezdového zabezpečovacího zařízení,

b) je-li dávána výstraha přerušovaným zvukem houkačky nebo zvonku přejezdového zabezpečovacího zařízení,

c) sklápějí-li se, jsou-li sklopeny nebo zdvihají-li se závory,

d) je-li již vidět nebo slyšet přijíždějící vlak nebo jiné drážní vozidlo nebo je-li slyšet jeho houkání, pískání apod.; to však neplatí, pokud svítí přerušované bílé světlo,¹¹)

e) dává-li znamení k zastavení vozidla pracovník dráhy kroužením červeným nebo žlutým praporkem a za snížené viditelnosti kroužením červeným světlem,

f) nedovoluje-li situace za železničním přejezdem jeho bezpečné přejetí a pokračování v jízdě.

(1) Znamení o změně směru jízdy musí řidič dávat kromě případů uvedených v jednotlivých ustanoveních také vždy při změně směru jízdy, vybočování z něho nebo jestliže to vyžaduje bezpečnost anebo plynulost silničního provozu.

(2) Znamení musí řidič dávat včas před započetím jízdního úkonu s ohledem na okolnosti silničního provozu, zejména na vozidla jedoucí za ním a na povahu jízdního úkonu.

(3) Znamení se dává směrovými světly. Není-li jimi vozidlo vybaveno nebo při jejich poruše, dává se znamení upažením. Paží ohnutou v lokti nahoru se dává znamení o změně směru jízdy na opačnou stranu. Vyžadují-li to okolnosti, zejména není-li znamení dávané směrovými světly nebo paží dostatečně viditelné (pro šířku nákladu, za snížené viditelnosti apod.), musí se dávat znamení jiným zřetelným způsobem (způsobilou a náležitě poučenou osobou apod.). Jinak smí řidič provést zamýšlený jízdní úkon jen tehdy a takovým způsobem, aby nebyli ohroženi ani omezeni jiní účastníci silničního provozu.

(4) Znamení dávané směrovými světly ponechá řidič jen po dobu, po kterou mění směr jízdy, vybočuje z něho nebo pokud vozidlo nezaujme místo v jízdním pruhu, do kterého přejíždí. Znamení paží se dává jen před započetím jízdního úkonu.

(1) Zvukové výstražné znamení smí řidič dávat jen tehdy, jestliže je to nutné k odvrácení hrozícího nebezpečí, a mimo obec i k upozornění řidiče předjížděného vozidla.

(2) Místo zvukového výstražného znamení smí řidič dávat světelné výstražné znamení; k upozornění řidiče předjížděného vozidla je smí dávat i v obci.

(3) Světelné výstražné znamení se dává zapínáním potkávacích nebo dálkových světel.

(4) Výstražné znamení se smí užít jen po dobu nezbytně nutnou.

(1) Jedoucí vozidlo musí mít za snížené viditelnosti rozsvíceno stanovené osvětlení. Řidič nesmí jet s obrysovými světly, nejsou-li současně rozsvícena potkávací nebo dálková světla anebo přední světla do mlhy, je-li jimi vozidlo vybaveno. Činná plocha světel nesmí být zakryta nebo nadměrně znečištěna, s výjimkou světel, která nejsou předepsána.

(2) Řidič nesmí užít dálková světla, je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena nebo mohl-li by být oslněn řidič protijedoucího vozidla, řidič vozidla jedoucího před ním nebo jiný účastník silničního provozu, strojvedoucí vlaku nebo řidič jiného drážního vozidla anebo řidič plavidla. Při zastavení vozidla před železničním přejezdem nesmí řidič užít ani potkávací světla, pokud by jimi mohl oslnit řidiče vozidla v protisměru.

(3) Přední a zadní světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště.

(1) Řidič motorového vozidla nebo jízdní soupravy, jejichž rozměry nebo rozměry nákladu přesahují stanovené míry,¹²) a řidič motocyklu musí za nesnížené viditelnosti jet s rozsvícenými potkávacími světly.

(2) Vozidlo stojící za snížené viditelnosti v obci na místě, kde tvoří překážku silničního provozu, nebo na silnici mimo obec musí mít rozsvícena alespoň na straně přivrácené ke středu silnice obrysová nebo parkovací světla, popřípadě musí být osvětleno na straně přivrácené ke středu silnice alespoň jedním světlem viditelným zpředu i zezadu; toto světlo nesmí být umístěno dále než 400 mm od bočního obrysu vozidla. To neplatí na účelové komunikaci a parkovišti.

(1) Při vlečení motorového vozidla se smí jet rychlostí nejvýše 60 km.h^-1.

(2) Při vlečení motorového vozidla musí být délka spojnice taková, aby vzdálenost mezi vozidly nebyla větší než 6 m; užije-li se lana, nesmí být vzdálenost mezi vozidly menší než 2,5 m, a užije-li se tyče, nesmí být menší než 1 m. Spojnice musí být zřetelně označena (tyč příčnými červenými a bílými pruhy o šířce 75 mm, lano červeným praporkem nebo štítkem o rozměru nejméně 200 X 200 mm).

(3) Motorové vozidlo se smí vléci jen tehdy, má-li bez závad řízení a je-li řízeno řidičem, který splňuje podmínky ustanovení § 4, není pod vlivem alkoholu a jeho schopnost k řízení není ani jinak snížena. U motorového vozidla vlečeného na laně musí být kromě toho účinné brzdy. Řidiči vlečeného a vlečného vozidla jsou povinni si předem dohodnout způsob dorozumívání během jízdy. Ustanovení tohoto odstavce neplatí, je-li motorové vozidlo vlečeno pomocí zvláštního zařízení (vyprošťovací podvozek, jeřáb apod.).

(4) Za snížené viditelnosti musí být u vlečeného vozidla rozsvícena obrysová nebo potkávací světla. Při jejich poruše musí být vozidlo osvětleno na straně ke středu vozovky vpředu bílým neoslňujícím světlem a vzadu alespoň jedním červeným světlem; tato světla musí být dobře viditelná a nesmějí být umístěna dále než 400 mm od bočního obrysu vozidla. U vlečného vozidla musí být za nesnížené viditelnosti rozsvícena potkávací světla.

(5) Vlečení více než jednoho motorového vozidla nebo motorového vozidla s přívěsem je zakázáno. Smí se však vléci motorové vozidlo s návěsem. Za motorovým vozidlem s přívěsem se nesmí vléci jiné motorové vozidlo. Motorové vozidlo vlečené pomocí zvláštního zařízení a autobus se smějí vléci jen bez přepravovaných osob, nákladní automobil bez osob přepravovaných v jeho ložném prostoru. Motocykl bez postranního vozíku se nesmí vléci nebo užít jako vlečné vozidlo.

a) v neděli a ostatních dnech pracovního klidu^12a) v době od 0.00 do 22.00 hodin,

(1) Na dálnici, silnici pro motorová vozidla, silnici I. třídy a silnici pro mezinárodní provoz je zakázána jízda motorovým vozidlům o celkové hmotnosti převyšující 7500 kg a nákladním automobilům s přípojným vozidlem

b) v sobotu v období od 1. července do 31. srpna v době od 7.00 do 20.00 hodin.

c) v poslední den pracovního klidu v době od 15.00 do 21.00 hodin.

(2) Na silnici I. třídy a silnici pro mezinárodní provoz mimo obec je v období od 15. dubna do 30. září zakázána jízda zvláštním motorovým vozidlům, potahovým vozidlům a ručním vozíkům o celkové šířce větší než 600 mm

a) v poslední pracovní den před sobotou nebo dnem pracovního klidu v době od 15.00 do 21.00 hodin,

b) v první den pracovního klidu a v sobotu, pokud následuje po pracovním dnu, v době od 7.00 do 11.00 hodin,

(3) Zákaz jízdy podle ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí pro autobusy, obytné automobily, vozidla ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů a jednotek požární ochrany a pro vozidla užitá k nezbytné zemědělské sezónní přepravě, k přepravě zboží podléhajícího rychlé zkáze, k přepravě hospodářských zvířat, k nakládce a vykládce lodí nebo železničních vagónů, jakož i při živelní pohromě.

(4) K užívání traktorů, které nejsou povinně opatřeny státní poznávací značkou, jednonápravových kultivačních traktorů, motorových dopravních vozíků a motorových ručních vozíků v silničním provozu, s výjimkou účelových komunikací, je nutné povolení okresního dopravního inspektorátu Veřejné bezpečnosti, který stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu (trasu, dobu apod.).

(5) Příslušník může zakázat řidiči jízdu na nezbytně nutnou dobu nebo mu přikázat směr jízdy, vyžaduje-li to plynulost silničního provozu.

(1) Řidiči vozidel, kteří při plnění zvláštních úkolů užívají typického zvukového znamení¹³) doplněného zvláštním výstražným modrým, popřípadě červeným světlem¹⁴) (dále jen „vozidla s právem přednostní jízdy“), nejsou povinni dodržovat ustanovení části druhé, čtvrté, šesté a sedmé; tím nejsou zproštěni povinnosti dbát potřebné opatrnosti.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i pro řidiče vozidel doprovázených vpředu, a jde-li o více než tři vozidla, i vzadu vozidly ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů s právem přednostní jízdy. U doprovázených vozidel musí být vždy rozsvícena potkávací světla.

(3) Řidiči ostatních vozidel musí vozidlům s právem přednostní jízdy a vozidlům jimi doprovázeným umožnit bezpečný a plynulý průjezd, a jestliže je to nutné, i zastavit vozidlo na takovém místě, aby jim nepřekáželo. Do skupiny tvořené vozidly s právem přednostní jízdy a vozidly jimi doprovázenými se řidiči ostatních vozidel nesmějí zařazovat.

(4) Svítí-li zvláštní výstražné modré nebo červené světlo na stojícím vozidle, musí řidiči ostatních vozidel podle okolností snížit rychlost jízdy a popřípadě i zastavit vozidlo.

(5) Řidiči vozidel vybavených zvláštním výstražným světlem oranžové barvy¹⁴) smějí tohoto světla užívat jen tehdy, mohla-li by být jejich jízdou nebo pracovní činností ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu. Jestliže to vyžaduje pracovní činnost těchto vozidel, nejsou jejich řidiči povinni dodržovat ustanovení části druhé, čtvrté, šesté a sedmé; tím nejsou zproštěni povinnosti dbát potřebné opatrnosti. Řidiči ostatních vozidel musí v takovém případě podle okolností snížit rychlost jízdy a popřípadě i zastavit vozidlo.

(6) Ustanovení odstavce 5 platí obdobně pro skupiny (kolony) vozidel ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů doprovázené vpředu i vzadu vozidly užívajícími zvláštního výstražného světla oranžové barvy.¹⁴)

(1) Zůstane-li motorové vozidlo při čerpání pohonných hmot na silnici, nesmí řidič zajíždět k čerpací stanici z protisměru.

(2) U čerpací stanice je řidiči i přepravovaným osobám zakázáno kouřit, zacházet s otevřeným ohněm a seřizovat nebo opravovat motor vozidla. Řidič se nesmí od vozidla vzdalovat mimo prostor čerpací stanice. Před čerpáním pohonných hmot musí řidič zastavit motor a vypnout zapalování. Pokud je k vytápění vozidla použito nezávislého topení, musí je vypnout již před příjezdem k čerpací stanici.

(3) Řidiči vozidel s právem přednostní jízdy mají při čerpání pohonných hmot přednost. Přitom nepoužívají zvláštních výstražných znamení.

(1) Kdo způsobil překážku silničního provozu, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad správce komunikace.

(2) Není-li možno překážku silničního provozu neprodleně odstranit, musí ji její původce označit a ohlásit příslušníkovi. Překážka se označí tak, aby ji účastníci silničního provozu mohli včas zpozorovat (červeným praporkem, zábranou pro označení uzavírky č. Z 2a nebo č. Z 2b, výstražným světelným majákem apod.), za snížené viditelnosti též červeným světlem. Pro označení motorového vozidla, které je povinně vybaveno přenosným výstražným trojúhelníkem,⁹) platí ustanovení § 24 odst. 3 a pro označení vozidla za snížené viditelnosti též ustanovení § 32 odst. 2.

(3) Tvoří-li překážku silničního provozu vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění příslušník; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

(1) Řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen

b) zdržet se požití alkoholického nápoje po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj.

a) neprodleně zastavit vozidlo,

b) poskytnout podle svých schopností a možností první pomoc zraněné osobě a neprodleně přivolat odbornou zdravotnickou pomoc,

(2) Účastníci dopravní nehody jsou povinni

c) umožnit obnovení silničního provozu, zejména provoz vozidel veřejné hromadné dopravy osob,

a) učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost silničního provozu na místě nehody; vyžadují-li to okolnosti, jsou oprávněni zastavovat jiná vozidla,

e) prokázat si na požádání navzájem svou totožnost.

d) neprodleně ohlásit příslušníkovi poškození silnice nebo obecně prospěšného zařízení, pokud k němu při nehodě došlo,

b) zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření nehody, zejména přemístění vozidel. Musí-li se však situace vzniklá nehodou změnit, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo ošetření zraněné osoby anebo k obnovení provozu především vozidel veřejné hromadné dopravy osob, vyznačí se situace a stopy,

a) neprodleně ohlásit nehodu příslušníkovi,

(3) Dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby anebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí nebo na jiných věcech částku 1000 Kčs, jsou účastníci dopravní nehody povinni

c) setrvat na místě až do příchodu příslušníka nebo se na místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci anebo ohlášení nehody.