Účetní zápisy a účetní knihy

(1) Odvození účetních zápisů programem zpracování dat prostředky výpočetní a jiné techniky z dat zaznamenaných na technických nosičích či z dat při jejich dálkovém přenosu se prokazuje projekčně programovou dokumentací.

(2) Při vedení účetnictví prostředky výpočetní a jiné techniky se nemusí samostatně zachycovat v hlavní knize, popřípadě v knihách analytické evidence a dokládat účetními doklady účetní zápisy související s uzávěrkovými účetními operacemi (§ 29 odst. 1 této vyhlášky). Účetní písemností (například sestavou) se přitom zajistí přehled o údajích vznikajících při uzávěrkových účetních operacích (například o tvorbě a rozdělení hospodářského výsledku, nerozděleném nebo překročeném rozdělení hospodářského výsledku, zúčtovaných rozpočtových příjmech a výdajích); uvedená účetní písemnost je součástí účetních knih a uschovává se po stejnou dobu jako účetní knihy. V účetních knihách je vždy nutné zachytit výsledek uzávěrkových účetních operací a promítnout jej do stavu aktiv nebo pasív organizace.

(1) Účetní zápisy na syntetických, popřípadě i analytických účtech jsou buď jednoduché nebo složité.

(2) Při jednoduchém účetním zápisu má zápis na straně Má dáti jednoho účtu souvztažný zápis na straně Dal druhého účtu.

(3) Při složitém účetním zápisu

(4) Pokud se k vyjádření spojitosti účetního dokladu s účetním zápisem [§ 9 písm. a) této vyhlášky] používá účtovací předpis, uvádějí se v něm syntetické, popřípadě i analytické účty a jejich strany podle odstavce 2 nebo 3 a jde-li o složitý účetní zápis, uvede se v účtovacím předpisu též rozpis příslušných peněžních částek.

(1) Účetní případy se při zachycování v účetních knihách třídí a seskupují především podle věcného hlediska. Účetní zápisy je nutné uspořádat tak, aby umožňovaly přezkoušení zaúčtování všech účetních případů správnými částkami do příslušného účetního období a na správné účty a jejich strany. Účetní případy je nutné zachytit alespoň v jedné účetní knize podle jednotlivých, popřípadě sběrných účetních dokladů.

(2) Zaúčtování všech účetních případů správnými částkami do příslušného účetního období lze též prokázat účetní knihou (deníkem), v níž se účetní případy zachycují v časovém uspořádání.

(3) Při vedení účetnictví prostředky výpočetní a jiné techniky obsahuje alespoň jedna účetní kniha údaje umožňující kontrolu návaznosti jednotlivých účetních zápisů na údaje účetních dokladů zaznamenané na technické nosiče dat (dále jen „vstupní data“). Zaúčtování všech účetních případů správnými částkami do příslušného účetního období lze v tomto případě prokazovat i zhotovováním opisu vstupních dat, který je účetní knihou.

(1) Účetní případy se podle věcného hlediska zachycují:

(2) Hlavní kniha zahrnuje syntetické účty podle účtového rozvrhu (§ 27 této vyhlášky), které obsahují alespoň tyto údaje:

(3) Knihy analytické evidence si vytváří a jejich obsah určuje organizace v souladu se svými potřebami řízení, s požadavky účetních výkazů a s ustanovením směrnic k účtové osnově.

(4) Jestliže se v hospodářských organizacích organizuje vnitropodnikové účetnictví odděleně od základního účetnictví, jsou účty vnitropodnikového účetnictví součástí samostatné účetní knihy a nezahrnují se do hlavní knihy.

(1) Syntetická evidence se vede v peněžních jednotkách.

(2) Analytická evidence se podle povahy hospodářských operací a v souladu s potřebami řízení organizace vede v peněžních jednotkách nebo v jednotkách množství, popřípadě v obojích těchto jednotkách. Vede-li se analytická evidence jen v jednotkách množství, lze zajistit vazbu v peněžních jednotkách jen v souhrnu na zůstatek syntetického účtu, popřípadě jeho obraty strany Má dáti a Dal.

(3) Peněžní částky v analytické evidenci odpovídají příslušným souhrnným peněžním částkám na syntetickém účtu (účtech), k němuž (k nimž) se analytická evidence vede.

(1) Syntetické účty se označí číslem a názvem podle účtového rozvrhu. Analytické účty lze označit jen číslem, přičemž z jejich označení musí být zřejmé, ke kterému syntetickému účtu (účtům) se vedou.

(2) Při vedení účetnictví prostředky výpočetní a jiné techniky postačí označovat syntetické i analytické účty jen číslem, popřípadě zvolenými číselnými znaky.

(1) Každá organizace založí a průběžně aktualizuje seznam účetních knih; v seznamu se uvede u každé účetní knihy název odpovídající jejímu obsahu, popřípadě též vymezení její funkce v účetnictví.

(2) Každá organizace založí a průběžně aktualizuje též seznam (seznamy) číselných znaků nebo jiných symbolů a zkratek užívaných při vedení účetnictví s uvedením jejich významu, popřípadě stanoví způsob jejich utajení a ochrany.

(3) Seznam účetních knih a seznam číselných znaků nebo jiných symbolů a zkratek mohou být spojeny s písemnostmi sloužícími v účetnictví k jiným účelům.

(1) Organizace si sestaví pro každý rok účtový rozvrh, v němž podle stanovené účtové osnovy a směrnic k ní uvede číselná označení, popřípadě i zvolené číselné znaky a názvy syntetických účtů potřebných k zachycení účetních případů, které se mohou v organizaci během roku vyskytnout. Vznikne-li v průběhu roku potřeba dalších syntetických účtů, účtový rozvrh se doplní.

(2) Pokud nedochází k 1. lednu běžného roku ke změně účtového rozvrhu platného v minulém roce, vyhlásí se v organizaci písemně prodloužení jeho platnosti.

(3) Účtový rozvrh může obsahovat i analytické účty, popřípadě účty vnitropodnikového účetnictví, jestliže se organizuje odděleně od základního účetnictví.

(1) Stavy aktiv a pasív se zachycují na příslušných syntetických, popřípadě i analytických účtech:

(2) Stavy aktiv a pasív, jimiž se při pokračující činnosti organizace účty hlavní knihy otevírají, navazují na stavy aktiv a pasív, jimiž byly tyto účty uzavřeny k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období, popřípadě upravené o prokázané důsledky celostátně vyhlášených změn v ocenění hospodářských prostředků.

(3) Syntetické účty se nově otevírají pro každý rok. Pokračuje-li se při zápisech na analytických účtech v příštím roce na témže účtovém listě, je třeba nové zápisy zřetelně oddělit od zápisů předchozího roku.

(1) Na syntetických účtech a zpravidla i na analytických účtech se vyúčtují k 31. prosinci každého roku (roční rozvahový den) po zachycení všech účetních případů roku uzávěrkové účetní operace podle metodiky pro účtování na konci roku.

(2) Účetní uzávěrka se v organizaci provádí také ke dni jejího sloučení nebo splynutí s jinou organizací, ke dni jejího rozdělení, ke dni jejího zrušení, ke dni skončení její likvidace.

a) účetní zápis na straně Má dáti (Dal) jednoho účtu má souvztažné zápisy na straně Dal (Má dáti) více účtů nebo

b) účetní zápisy na straně Má dáti (Dal) několika účtů mají souvztažné zápisy na straně Dal (Má dáti) více účtů.

a) v hlavní knize (knize syntetické evidence),

b) v knihách analytické evidence.

a) zůstatek k začátku prvního dne roku,

b) souhrnné obraty strany Má dáti a Dal podle jednotlivých měsíců od začátku roku,

c) zůstatek ke konci posledního dne sledovaného měsíce.

a) ke dni zřízení organizace, k němuž se otevírají účty,

b) k 1. lednu každého roku, pokračuje-li organizace ve své činnosti,

c) ke dni sloučení nebo splynutí organizace s jinou organizací, ke dni jejího rozdělení a ke dni jejího zrušení (ke dni zahájení její likvidace).