(1) Předmětem práv rozhlasové nebo televizní organizace jsou jejich vlastní vysílané pořady.

(2) Rozhlasový nebo televizní pořad lze dále vysílat, zhotovit jeho záznam pro jinou než vlastní osobní potřebu a takový záznam dále rozmnožovat nebo jinak veřejně šířit jen se svolením organizace, která pořad uskutečnila; za svolení má organizace právo na náhradu, jejíž výši může upravit ministerstvo kultury obecně závazným právním předpisem; přitom může stanovit i výjimky z povinnosti náhradu poskytnout.

(3) Ustanovení § 13 odst. 2 a 3 se vztahují obdobně na rozhlasové a televizní organizace.

(4) Právo rozhlasových a televizních organizací trvá 50 let od konce roku, v němž se vysílání poprvé uskutečnilo.