VYDÁNÍ VĚCI

(1) Vydání podle § 2 a 3 se týká věcí, které držely ke dni účinnosti tohoto zákona právnické osoby (dále jen „povinná osoba“), s výjimkou cizích států, podniků se zahraniční majetkovou účastí²) a obchodních společností,³) jejichž společníky jsou výhradně fyzické osoby. Tato výjimka však neplatí, jde-li o věci nabyté od právnických osob po 1. říjnu 1990.

(2) Povinnými osobami jsou též fyzické osoby, jež nabyly věc od státu, který získal oprávnění s ní nakládat za okolností uvedených v § 1 zákona, a to v případech, kdy tyto osoby nabyly věc buď v rozporu s tehdy platnými předpisy nebo na základě protiprávního zvýhodnění osoby nabyvatele, dále i osoby blízké těchto osob, pokud na ně věc byla těmito osobami převedena.

(1) Povinná osoba je povinna neodkladně vydat věc oprávněné osobě na její písemnou výzvu.

(2) Povinná osoba a oprávněná osoba sepíší dohodu o vydání věci a o vzájemném vypořádání nároků podle tohoto zákona.

(3) Je-li předmětem dohody o vydání věci nemovitost, použije se § 133 odst. 2 občanského zákoníku.

(4) Pokud povinná osoba své povinnosti nesplní, oprávněná osoba může uplatnit své nároky u soudu.

(1) Vlastník připojí k písemné výzvě o vydání věci potvrzení krajského úřadu, v jehož správním obvodu se nemovitost nachází, o odnětí věci podle zákona č. 71/1959 Sb. nebo potvrzení odvětvového ministerstva o znárodnění po roce 1955 anebo výměr tohoto ministerstva o znárodnění a jeho rozsahu a o tom, komu byla věc odňata. Tyto doklady lze nahradit výpisem z pozemkové knihy nebo jiným věrohodným dokladem, obsahují-li právní důvod odnětí a jméno osoby (osob), které byla věc odňata.

(2) V případě převodu nemovitosti podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. se k výzvě připojí potvrzení krajského úřadu o odnětí věci a o tom, komu byla odňata. Tyto doklady lze nahradit stejným způsobem jako doklady podle odstavce 1. K výzvě se dále připojí potvrzení

(3) Další oprávněné osoby k výzvě rovněž připojí doklad osvědčující jejich vztah k vlastníku (§ 3).⁶)

(4) Je-li oprávněnou osobou devizový cizozemec, přiloží k výzvě potvrzení příslušné Správy pro věci majetkové a devizové, že nemovitost nebyla vypořádána mezistátními dohodami.

(1) Je-li více oprávněných osob, vyplývá jejich, podíl z § 3 tohoto zákona, pokud se písemně nedohodly jinak. Jestliže ve lhůtě podle § 19 uplatní nárok na vydání věci jen některé z nich, vydá se jim věc celá.

(2) Osoby, které uplatní nárok ve lhůtě uvedené v § 19 a jejichž nároky nebudou uspokojeny, mohou vůči osobám, kterým byla věc vydána, uplatnit své nároky u soudu ve lhůtě jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona.

(1) Věc se vydá oprávněné osobě ve stavu, v němž se nachází ke dni uzavření dohody. Sjednala-li povinná osoba před tímto dnem smlouvu o dodávce stavebních prací, o rekonstrukci nebo o modernizaci vydávané nemovitosti, popřípadě jinou smlouvu týkající se vydávané věci, musí dohoda obsahovat ujednání o tom, zda a v jakém rozsahu přejímá oprávněná osoba práva a závazky z této smlouvy.

(2) Je-li vydávaná stavba oproti svému stavu v době odnětí znehodnocena do té míry, že ji nelze užívat pro potřeby bydlení, výroby, obchodu nebo jiných služeb bez okamžité stavební úpravy, přísluší oprávněné osobě i peněžní náhrada (§ 14).

(3) Jde-li o stavbu, která byla podstatně zhodnocena tak, že její cena určená ke dni uzavření dohody a stanovená postupem uvedeným v § 19a převyšuje náhradu podle § 14 odst. 1, je na vůli oprávněné osoby, zda se rozhodne pro tuto náhradu, nebo zda vyzve povinnou osobu k vydání nemovitosti a uhradí Ministerstvu financí rozdíl mezi takto stanovenou cenou a náhradou podle § 14 odst. 1. Povinná osoba je povinna vydat věc do 30 dnů po oznámení výše jejího zhodnocení Ministerstvem financí v případě, že se oprávněná osoba rozhodne pro její vydání.

(4) Pozemek, na němž je umístěna stavba, která byla zřízena až po převzetí pozemku státem, se nevydává; oprávněné osobě přísluší peněžní náhrada (§ 14).

(5) Povinná osoba je povinna vydat pozemek, na němž byla umístěna zaniklá stavba, pokud nejde o případ podle odstavce 4.

(6) Pozemek, k němuž bylo zřízeno právo osobního užívání, se nevydává; oprávněné osobě přísluší peněžní náhrada (§ 14).

(1) Dnem převzetí nemovitosti oprávněná osoba vstupuje do práv a závazků pronajimatele, který uzavřel dohodu o odevzdání a převzetí bytu nebo smlouvu o nájmu nebytového prostoru v převzaté nemovitosti.

(2) Dosavadním uživatelům bytů a nebytových prostor ve vydávaných nemovitostech, které slouží pro
vzniká nárok vůči oprávněné osobě, které byla nemovitost vydána, na uzavření dohody o užívání bytů a nájmu nebytových prostor, které se řídí ustanoveními občanského zákoníku, zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor a předpisy souvisejícími. Oprávněná osoba může dohodu vypovědět nejdříve po uplynutí 10 let ode dne účinnosti tohoto zákona. Tento závazek oprávněné osoby přechází na všechny další vlastníky v uvedené době.

(3) Nedohodne-li se o výši nájemného a podmínkách jeho placení oprávněná osoba s uživatelem bytu nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 2, rozhodne o výši nájemného příslušný orgán státní správy podle obecně platných cenových předpisů.

(4) Uživatel bytu nebo nebytových prostor, který v souladu se stavebními předpisy provedl vlastním nákladem úpravy, jimiž se byt nebo nebytové prostory zhodnotily, má nárok na náhradu zhodnocení, stanovenou podle platných cenových předpisů, od oprávněné osoby, skončí-li mu právo jejich užívání z důvodu výpovědi ze strany vlastníka nemovitosti. Povinná osoba nahradí oprávněné osobě náklady za znehodnocení nemovitosti nad běžné opotřebení.

(1) Nárok na vydání movitých věcí má oprávněná osoba, prokáže-li, že byly odňaty na základě předpisů uvedených v § 1 a kde se nacházejí ke dni účinnosti tohoto zákona.

(2) Movité věci, které slouží k provozu činnosti umístěné ve vydávané nemovitosti, je povinná osoba povinna nabídnout ke koupi nejprve oprávněným osobám za zůstatkovou cenu, a to nejpozději ve lhůtě uvedené v § 19 odst. 2.

a) krajského úřadu o výši částky, která byla za odňatou věc vlastníku vyplacena⁵) (dále jen „vyplacená částka“), s uvedením organizace, která ji zaplatila;

b) Ministerstva financí o tom, zda bylo příslušným Ministerstvem financí nebo příslušnou Správou pro věci majetkové a devizové za odňaté věci vyplaceno mimořádné odškodnění ze státního rozpočtu (dále jen „odškodnění“), komu bylo vyplaceno a v jaké výši.

a) vyplacenou částku, a to povinné osobě, která ji vyplatila, nebo jejímu právnímu nástupci;

b) poskytnuté odškodnění Ministerstvu financí, kterému odvede i vyplacenou částku, zanikla-li povinná osoba bez právního nástupce.

a) činnost diplomatických a konzulárních misí,

b) poskytování zdravotnických a sociálních služeb,

c) potřeby školství,

d) provoz kulturních a tělovýchovných zařízení,

e) pracovní rehabilitaci a zaměstnání zdravotně postižených osob,