(1) Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí
které obce vlastnily ke dni 31. prosince 1949, pokud jsou ve vlastnictví České republiky a nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 1.

(2) Pro účely tohoto zákona se za zastavěné pozemky považují též

(3) Je-li právním nástupcem obce zaniklé po 31. prosinci 1949 jediná obec, přechází věc do jejího vlastnictví. Je-li právních nástupců více, přechází věc do jejich podílového spoluvlastnictví rovným dílem.

(4) Pokud nemovitosti, které obce vlastnily k 31. prosinci 1949, nepřecházejí do vlastnictví žádné obce podle odstavce 1, neboť tato obec zanikla, pak tyto přecházejí, a to spolu se stavbami uvedenými v odstavci 5, do vlastnictví té obce, jejíž území ke dni 1. července 2000 tyto nemovitosti tvoří.^3a) Nachází-li se v příslušném katastrálním území tvořícím území obce jen část původní nemovitosti, přechází do vlastnictví obce jen tato část.

(5) Spolu s nemovitostmi podle odstavce 1 přecházejí do vlastnictví obce dnem 1. července 2000 stavby účelových komunikací, drobné stavby sloužící k plnění funkcí lesa, k výkonu práva myslivosti nebo k ochraně trvalých porostů, drobné stavby melioračních zařízení a drobné stavby lesotechnických meliorací, pokud byly v období od 1. ledna 1950 do 24. května 1991 vybudovány na pozemcích, které obce vlastnily ke dni 31. prosince 1949, nebo přecházejí na obce podle § 2a tohoto zákona, pokud jsou ke dni 1. července 2000 ve vlastnictví České republiky.

a) nezastavěné pozemky,

b) pozemky zastavěné stavbami ve vlastnictví fyzických osob,

c) stavby s pozemky tvořícími se stavbou jeden funkční celek,

d) pozemky zastavěné stavbami přecházejícími do vlastnictví obcí podle odstavců 4 a 5,

a) pozemky tvořící se stavbou jeden funkční celek,

b) pozemky, na nichž bylo na základě pravomocného stavebního povolení započato se stavbou.