HLAVA VIII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(1) Každý stát, který je členem Mezinárodní unie na ochranu průmyslového vlastnictví, se může stát členem této Smlouvy:

(i) jejím podpisem a dodatečným uložením ratifikační listiny nebo,

(ii) uložením listiny o přístupu ke Smlouvě.

(2) Listiny o ratifikaci nebo o přístupu se uloží u generálního ředitele.

(3) Ustanovení článku 24 Stockholmského znění Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví platí i pro tuto Smlouvu.

(4) Odstavec (3) nelze v žádném případě vykládat tak, že obsahuje uznání nebo tichý souhlas smluvního státu s faktickou situací na území, na němž Smlouvu aplikuje jiný smluvní stát v důsledku uvedeného článku.

(1) (a) S výhradou ustanovení odstavce (3) nabývá tato Smlouva účinnosti tři měsíce poté, co osm států uložilo své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu za předpokladu, že alespoň čtyři z těchto států splňují jednu z následujících podmínek:

(b) Pro účely tohoto odstavce výraz „přihlášky“ nezahrnuje přihlášky užitných vzorů.

(i) počet přihlášek podaných v tomto státě přesáhl podle posledních ročních statistik zveřejněných Mezinárodním úřadem 40 000;

(ii) občané tohoto státu nebo osoby, které tam mají pobyt, podle posledních ročních statistik zveřejněných Mezinárodním úřadem podali alespoň 1000 přihlášek v jedné cizí zemi;

(iii) národní úřad tohoto státu obdržel podle posledních ročních statistik uveřejněných Mezinárodním úřadem alespoň 10 000 přihlášek od občanů cizích zemí nebo osob, které v nich mají pobyt.

(2) S výhradou odstavce (3) je pro každý stát, který se nestal členem Smlouvy v okamžiku, kdy nabyla účinnosti ve smyslu ustanovení odstavce (1), tato Smlouva závazná tři měsíce poté, co uložil svou ratifikační listinu nebo listinu o přístupu.

(3) Ustanovení hlavy II a odpovídající pravidla Prováděcího předpisu připojeného k Smlouvě se však použijí až po datu, kdy tři státy, z nichž každý splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v odstavci (1), se stanou členy této Smlouvy, aniž by ve smyslu ustanovení článku 64 (1) prohlásily, že nechtějí být vázány ustanoveními hlavy II. Toto datum však nemůže předcházet prvotní nabytí účinnosti podle odstavce (1).

(1) (a) Každý stát může prohlásit, že není vázán ustanoveními hlavy II.

(b) Státy, které učiní prohlášení podle ustanovení pododstavce (a), nejsou vázány ustanoveními hlavy II ani odpovídajícími ustanoveními Prováděcího předpisu.

(2) (a) Každý stát, který neučinil prohlášení podle odstavce (1) (a), může prohlásit, že:

(b) Státy, které učiní takové prohlášení, budou jím vázány.

(i) není vázán ustanoveními článku 39 (1), pokud jde o předložení vyhotovení mezinárodní přihlášky a jejího případného překladu;

(ii) závazek týkající se odkladu národního řízení, jak je stanoven v článku 40, nebude na překážku zveřejnění mezinárodní přihlášky nebo jejímu překladu národním úřadem nebo jeho prostřednictvím, přičemž se však rozumí, že tento stát není osvobozen od povinností stanovených v článcích 30 a 38.

(3) (a) Každý stát může prohlásit, že pokud jde o něj, nevyžaduje mezinárodní zveřejnění mezinárodní přihlášky.

(b) V případech, kdy při uplynutí 18 měsíců od data priority obsahuje mezinárodní přihláška určení pouze takových států, které učinily prohlášení ve smyslu ustanovení pododstavce (a), nebude mezinárodní přihláška podle článku 21 (2) zveřejněna.

(c) I v případech, kde platí ustanovení pododstavce (b), zveřejní Mezinárodní úřad mezinárodní přihlášku:

(i) na žádost přihlašovatele, jak je stanoveno Prováděcím předpisem;

(ii) v případě; že národní přihláška nebo patent založený na mezinárodní přihlášce byl zveřejněn tím národním úřadem některého určeného státu nebo jeho jménem, který učinil prohlášení podle ustanovení pododstavce (a), a to ihned po takovém zveřejnění, ne však dříve, než po uplynutí 18 měsíců od data priority.

(4) (a) Každý stát, jehož národní zákonodárství přiznává jeho patentům účinek na známý stav techniky od doby před zveřejněním, avšak nezrovnoprávňuje pro účely známého stavu techniky datum priority uplatňované podle Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví s datem skutečného podání v tomto státě, může prohlásit, že podání mezinárodní přihlášky, v níž je tento stát určen, mimo jeho území, není pro účely známého stavu techniky rovnoprávné s přihláškou skutečně podanou na jeho území.

(b) Každý stát, který učiní prohlášení podle pododstavce (a), nebude v tomto rozsahu vázán článkem 11 (3).

(c) Každý stát, který učiní prohlášení uvedené v pododstavci (a), udá zároveň písemně datum a podmínky, od něhož a podle nichž na jeho území nastává účinek na známý stav techniky těch mezinárodních přihlášek, ve kterých byl označen. Toto prohlášení lze kdykoliv změnit oznámením zaslaným generálnímu řediteli.

(5) Každý stát může prohlásit, že není vázán článkem 59. Pokud se týče sporů mezi smluvním státem, který učinil takové prohlášení, s ostatními smluvními státy, neplatí ustanovení článku 59.

(6) (a) Každé prohlášení podle tohoto článku musí být učiněno písemně. Může být učiněno při podpisu Smlouvy, při uložení ratifikační listiny nebo listiny o přístupu a nebo, s výjimkou případu uvedeného v odstavci (5), kdykoliv později oznámením zaslaným generálnímu řediteli. V případě takového oznámení nabývá prohlášení účinnosti šest měsíců poté, kdy došlo generálnímu řediteli, a nebude mít vliv na mezinárodní přihlášky podané před uplynutím uvedené šestiměsíční lhůty.

(b) Každé prohlášení podle tohoto článku lze kdykoliv vzít zpět oznámením zaslaným generálnímu řediteli. Takové vzetí zpět nabývá účinnosti tři měsíce poté, kdy došlo generálnímu řediteli a v případě vzetí zpět prohlášení podle odstavce (3) to nebude mít vliv na mezinárodní přihlášky podané před uplynutím uvedené tříměsíční lhůty.

(7) Jiné výhrady k Smlouvě kromě těch, které jsou uvedeny v odstavcích (1) až (5), jsou nepřípustné.

(1) Jestliže dohoda s orgánem pro mezinárodní rešerši nebo pro mezinárodní předběžný průzkum stanoví přechodné omezení počtu nebo druhu mezinárodních přihlášek, které se tyto orgány zavazují vyřídit, Shromáždění přijme nutná opatření k postupnému uplatňování Smlouvy a Prováděcího předpisu, pokud jde o dané kategorie mezinárodních přihlášek. Toto opatření platí i pro žádosti o rešerši mezinárodního typu podle článku 15 (5).

(2) Shromáždění stanoví lhůty, od nichž s výhradou ustanovení odstavce (1) lze podávat mezinárodní přihlášky a předkládat návrhy na mezinárodní předběžný průzkum. Tyto lhůty nesmí být delší než 6 měsíců od data, kdy Smlouva nabyla účinnosti podle ustanovení článku 63 (1), případně kdy hlava II se začala používat podle článku 63 (3).

(1) Každý smluvní stát může vypovědět Smlouvu oznámením zaslaným generálnímu řediteli.

(2) Výpověď nabývá účinnosti šest měsíců poté, kdy oznámení došlo generálnímu řediteli. Nebudou tím dotčeny účinky mezinárodní přihlášky ve vypovídajícím státě, pokud byla mezinárodní přihláška podána před uplynutím této šestiměsíční lhůty nebo pokud byla před jejím uplynutím učiněna volba vypovídajícího státu.

(1) (a) Smlouva se podepisuje v jednom vyhotovení v anglickém a francouzském jazyce, přičemž oba texty jsou stejně autentické.

(b) Úřední texty vyhotoví generální ředitel po konzultaci s příslušnými vládami v jazyce německém, japonském, portugalském, ruském a španělském a v dalších jazycích, které určí Shromáždění.

(2) Smlouva je přístupná k podpisu ve Washingtonu do 31. prosince 1970.

(1) Originál Smlouvy se uloží u generálního ředitele poté, kdy již nebude přístupná k podpisu.

(2) Generální ředitel předá dvě jím ověřená vyhotovení Smlouvy a k ní připojeného Prováděcího předpisu vládám všech států, které jsou členy Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, a na požádání vládám jiných států.

(3) Generální ředitel provede registraci Smlouvy u sekretariátu Spojených národů.

(4) Generální ředitel předá dvě jím ověřená vyhotovení každé změny Smlouvy a Prováděcího předpisu vládám všech smluvních států a na požádání i vládám jiných států.

(i) podpisy podle článku 62;

(ii) uložení ratifikačních listin nebo listin o přístupu podle článku 62;

(iii) datum, kdy Smlouva nabyla účinnosti, a datum, od kterého se použije hlava II podle článku 63 (3);

(iv) prohlášení učiněná podle článku 64 (1) až (5);

(v) vzetí zpět prohlášení učiněná podle článku 64 (6) (b);

(vi) výpovědi došlé podle článku 66;

(vii) prohlášení učiněná podle článku 31 (4)