(2) (a) Každý stát, který neučinil prohlášení podle odstavce (1) (a), může prohlásit, že:

(b) Státy, které učiní takové prohlášení, budou jím vázány.

(i) není vázán ustanoveními článku 39 (1), pokud jde o předložení vyhotovení mezinárodní přihlášky a jejího případného překladu;

(ii) závazek týkající se odkladu národního řízení, jak je stanoven v článku 40, nebude na překážku zveřejnění mezinárodní přihlášky nebo jejímu překladu národním úřadem nebo jeho prostřednictvím, přičemž se však rozumí, že tento stát není osvobozen od povinností stanovených v článcích 30 a 38.