Srážky z pracovní odměny odsouzeného
Další srážky

(1) Z pracovní odměny odsouzeného se provede srážka k úhradě běžného výživného pro děti odsouzeného, které nejsou schopny se samy živit (dále jen „nezaopatřené děti“), a to v rozsahu 30 % pracovní odměny odsouzeného. Na každé nezaopatřené dítě se srazí stejná částka, nejvýše však 600 Kčs, nevyplývá-li z odstavce 3 jinak.

(2) Srážky se provádějí na základě rozhodnutí soudu, jímž byl k vydobytí běžného výživného nezaopatřených dětí nařízen výkon rozhodnutí srážkami z pracovní odměny odsouzeného (dále jen „výkon rozhodnutí“), nebo, není-li výkon rozhodnutí nařízen, provádějí se na žádost odsouzeného nebo osoby, v jejímž zaopatření dítě je, na žádost zletilého nezaopatřeného dítěte, popřípadě na žádost zařízení pro mládež, v němž je nezaopatřené dítě umístěno.

(3) Je-li výkonem rozhodnutí vymáháno běžné výživné vyšší než činí srážka podle odstavce 1, posuzuje se neuhrazený rozdíl jako pohledávka, pro kterou se provádějí další srážky podle § 5 odst. 1; je-li takto vymáhané výživné nižší, převede se zbývající rozdíl k částce určené pro další srážky (§ 5 odst. 2).

(1) Z pracovní odměny odsouzeného se provede srážka v rozsahu 10 %, a jde-li o odsouzeného s vyživovací povinností k nezaopatřeným dětem, ve výši 3 % pracovní odměny odsouzeného k úhradě pohledávek vzniklých uložením povinnosti k náhradě nákladů vazby, nákladů výkonu trestu podle § 65 zákona a k náhradě škody způsobené na majetku Sboru nápravné výchovy. Na vyjmenované pohledávky nelze provádět srážky podle § 5.

(2) Srážka podle odstavce 1 se zvyšuje o nevyčerpanou částku určenou pro srážky podle § 5 odst. 1.

(3) Srážky k úhradě pohledávek podle odstavce 1 se provádějí na základě

(4) Pořadí srážek k úhradě pohledávek podle odstavce 1 se řídí dnem, kdy bylo ústavu doručeno rozhodnutí příslušného orgánu nebo dohoda, popřípadě dnem uzavření dohody, jde-li o dohodu mezi ústavem a odsouzeným. Má-li několik pohledávek stejné pořadí a nestačí-li srážka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. Pořadí, které pohledávka získala u předcházejícího plátce mzdy, zůstává v ústavu zachováno.

(1) Z pracovní odměny odsouzeného se provede srážka v rozsahu 18 %, a jde-li o odsouzeného s vyživovací povinností k nezaopatřeným dětem, v rozsahu 5 % pracovní odměny odsouzeného, k úhradě

(2) Srážka podle odstavce 1 se zvyšuje o nevyčerpanou částku určenou pro srážky podle § 2 odst. 1 a 3, jakož i pro srážky určené k úhradě pohledávek uvedených v § 4 odst. 1.

(3) Pro pořadí srážek k úhradě pohledávek podle odstavce 1 platí ustanovení § 4 odst. 4.

(4) Jsou-li prováděny srážky k úhradě přednostních pohledávek uvedených v § 279 občanského soudního řádu, provedou se z částky určené podle odstavců 1 a 2 tím způsobem, že z první poloviny této částky se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve poté podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li tato polovina k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a teprve poté dlužné výživné, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li však takto uspokojeno ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně určená částka poměrně podle výše běžného výživného. Přednostní pohledávky, které nebyly uspokojeny z první poloviny částky určené podle odstavců 1 a 2, a ostatní pohledávky se uspokojují i druhé poloviny této částky. Pokud není k úhradě přednostních pohledávek první polovina částky určené podle odstavců 1 a 2 plně vyčerpána, zvyšuje se o její nevyčerpanou část polovina druhá.

(1) Kapesné činí 12 % pracovní odměny odsouzeného.

(2) Odsouzeným, kteří nejsou zařazeni do práce vzhledem k věku, zdravotnímu stavu nebo pro nedostatek pracovní příležitosti, se poskytuje sociální kapesné, nemají-li jiný příjem.

(3) Sociální kapesné činí 60 Kčs měsíčně, a jsou-li dány podmínky pro jeho poskytování jen po část měsíce, činí 2 Kčs denně. V závislosti na chování odsouzeného lze sociální kapesné zvýšit až na 180 Kčs měsíčně, popřípadě až na 6 Kčs denně.

(1) Úložné činí z měsíční pracovní odměny odsouzeného do 5000 Kčs 5 % a z částky převyšující 5000 Kčs 35 %; zvyšuje se o nevyčerpanou částku určenou pro další srážky a o veškeré částky vzniklé zaokrouhlováním (§ 14).

(2) S částí úložného nad 2000 Kčs může odsouzený nakládat bez omezení. Nemá-li odsouzený při propuštění z výkonu trestu úložné postačující k úhradě nezbytných potřeb, lze mu poskytnout příspěvek až do částky 2000 Kčs.

a) z měsíční pracovní odměny odsouzeného do 5000 Kčs ve výši 55 % a z částky převyšující 5000 Kčs ve výši 25 %, nebo

b) z měsíční pracovní odměny odsouzeného s vyživovací povinností k nezaopatřeným dětem do 5000 Kčs ve výši 45 % a z částky převyšující 5000 Kčs ve výši 15 %.

a) výkonu rozhodnutí nařízeného soudem nebo orgánem státní správy,¹)

b) vykonatelného rozhodnutí orgánu státní správy o uložení povinnosti hradit náklady výkonu trestu podle § 65 zákona, o stanovení výše nákladů výkonu vazby nebo o uložení povinnosti náhrady škody podle § 32 zákona,

c) dohody o srážkách ze mzdy (pracovní odměny odsouzeného) podle § 57 občanského zákoníku.

a) částek postižených výkonem rozhodnutí nařízeným soudem nebo orgánem státní správy,

b) částek propadajících státu v důsledku pravomocně uloženého peněžitého trestu (pokuty), jakož i náhrady,²) uložené odsouzenému vykonatelným rozhodnutím příslušných orgánů,

c) přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, pokud je odsouzený povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle právních předpisů o nemocenském pojištění,

d) neprávem přijaté části dávek sociálního zabezpečení, pokud je odsouzený povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle právních předpisů o sociálním zabezpečení,

e) částky rodičovského příspěvku, které je odsouzený povinen vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zákona o rodičovském příspěvku,

f) pohledávek zajištěných dohodou o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů podle § 57 občanského zákoníku nebo § 246 zákoníku práce.