Řízení ve věcech podle čl. 2 ústavního zákona
§ 34
Při rozhodování posuzuje Ústavní soud obsah právního předpisu a zkoumá, zda byl právní předpis státním orgánem přijat a vydán v mezích jeho kompetence a způsobem zákonem předepsaným.
§ 35
Pokud se v čl. 2 písm. d) a e) ústavního zákona mluví o zákonech Federálního shromáždění, rozumí se tím též mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jež mají přednost před zákonem ve smyslu § 2 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 36
Podává-li soud v souvislosti se svou rozhodovací činností návrh na zahájení řízení podle čl. 2 ústavního zákona, přeruší řízení až do vyhlášení nálezu podle čl. 3 odst. 3 ústavního zákona nebo do doručení nálezu, kterým byl podaný návrh zamítnut.
(1) Návrh je nepřípustný, jestliže právní předpis, který má být přezkoumáván, pozbyl před doručením návrhu Ústavnímu soudu platnosti anebo dosud nebyl vyhlášen v úřední sbírce určené k vyhlašování zákonů Federálního shromáždění nebo jiným zákonem stanoveným způsobem. Má-li být přezkoumáno zákonné opatření předsednictva zákonodárného orgánu, nelze řízení zahájit, dokud takové opatření nebylo schváleno příslušným zákonodárným orgánem.
(2) Návrh je nepřípustný, jestliže ústavní a jiné zákony Federálního shromáždění nebo mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, s nimiž podle návrhu nejsou přezkoumávané právní předpisy v souladu, pozbyly před doručením návrhu Ústavnímu soudu platnosti anebo dosud nebyly vyhlášeny v úřední sbírce určené k vyhlašování zákonů Federálního shromáždění.
(3) Jestliže přezkoumávané právní předpisy uvedené v čl. 2 ústavního zákona pozbudou platnosti před vyhlášením nálezu Ústavního soudu, řízení se zastaví.
§ 38
Návrh skupiny poslanců podle čl. 8 odst. 2 ústavního zákona musí být podepsán požadovaným počtem poslanců a má v něm být uvedeno, kdo bude skupinu poslanců v řízení zastupovat; není-li to v návrhu uvedeno, považuje se za zástupce poslanec podepsaný na návrhu jako první.
(2) Podal-li návrh soud v souvislosti se svou rozhodovací činností, jsou vedlejšími účastníky řízení účastníci řízení před soudem, který návrh podal, a jde-li o trestní řízení, osoba, proti níž se trestní řízení vede, a prokurátor.
(1) Účastníkem řízení je též státní orgán, který přezkoumávaný právní předpis vydal.
§ 40
Soudce zpravodaj zajistí, aby návrh byl neprodleně zaslán státnímu orgánu, který přezkoumávaný právní předpis vydal, s tím, aby se k návrhu ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení písemně vyjádřil.
§ 41
Ztrátou účinnosti, popřípadě platnosti právních předpisů podle čl. 3 odst. 1 ústavního zákona se neobnovuje platnost právních předpisů jimi zrušených; šlo-li však jen o jejich změnu nebo doplnění, platí dřívější právní předpis ve znění platném před touto změnou nebo doplněním.
(2) Orgán, který je povinen uvést dotčený právní předpis do souladu ve smyslu čl. 3 odst. 1 ústavního zákona, je vázán právním názorem, vysloveným v nálezu Ústavního soudu.
(1) Právní předpis, jeho části nebo některá jeho ustanovení pozbývají účinnosti ve smyslu čl. 3 odst. 1 ústavního zákona dnem vyhlášení nálezu Ústavního soudu podle čl. 3 odst. 3 ústavního zákona.
(3) Zánik platnosti právního předpisu, jeho části, popřípadě některých jeho ustanovení, které pozbyly účinnosti podle odstavce 1, nastává po uplynutí šesti měsíců od vyhlášení nálezu Ústavního soudu podle čl. 3 ústavního zákona, pokud v této lhůtě nenabyl účinnosti právní předpis, kterým se dotčený právní předpis, jeho část nebo některá jeho ustanovení mění nebo ruší.
§ 43
Jestliže byl na základě právního předpisu, který není podle rozhodnutí Ústavního soudu v souladu s ústavním nebo jiným zákonem Federálního shromáždění nebo s mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách Českou a Slovenskou Federativní Republikou ratifikovanými a vyhlášenými, vydán jiný právní předpis, postupuje Ústavní soud ohledně tohoto právního předpisu obdobně jako u právního předpisu uvedeného v návrhu.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i v případech, kdy pozbyly účinnosti části právních předpisů, popřípadě některá jejich ustanovení.
(1) Byl-li na základě právního předpisu, který pozbyl účinnosti ve smyslu čl. 3 ústavního zákona, vydán soudem v trestním řízení rozsudek, který nabyl právní moci, nebyl však dosud vykonán, je pozbytí účinnosti takového právního předpisu důvodem obnovy řízení podle ustanovení trestního řádu.
(2) Ostatní pravomocná rozhodnutí vydaná na základě právního předpisu, který pozbyl účinnosti, zůstávají nedotčena; práva a povinnosti podle takových rozhodnutí však nelze vykonávat.
(4) Jinak práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých dříve, než právní předpis pozbyl podle čl. 3 ústavního zákona účinnosti, zůstávají nedotčena.