(1) Nikdo nesmí být nikým přerušován, když mluví, s výjimkou oprávnění předsedajícího podle § 22 odst. 4 a § 23 odst. 2 a 4.

(2) Hodlá-li předsedající vystoupit v rozpravě, předá řízení jednání jinému k tomu oprávněnému poslanci (§ 16 odst. 1 a 6) a ujme se jej opět teprve po ukončení rozpravy a hlasování.

(3) Řečník mluví z řečnického místa nebo z místa, kde je zabudován sálový mikrofon. Ujme se slova, když mu je předsedající udělil.

(4) Sněmovna se může usnést na řečnické době, nikoli však kratší než 10 minut.

(5) Zpravodaji se během rozpravy udělí slovo, kdykoli o to požádá.