Výbory sněmovny a postup při jejich jednání

(1) Sněmovna zřizuje ze svých poslanců výbory, jejichž zřízení je stanoveno ústavním zákonem nebo tímto zákonem; další výbory může sněmovna zřídit usnesením.

(2) Výbory jsou odpovědny sněmovně, která je zřídila. Předseda a ostatní členové výboru jsou odpovědni sněmovně, která je zvolila.

(1) Výbory ve Sněmovně národů mají být složeny ze stejného počtu poslanců zvolených v České republice a zvolených ve Slovenské republice.

(2) Členy výborů sněmoven nemohou být předseda Federálního shromáždění, první místopředseda Federálního shromáždění, předsedové sněmoven a členové federální vlády.

(1) Výbory projednávají v přiměřené lhůtě věci, které jim byly přikázány, a věci, na jejichž projednávání se usnesou.

(2) Výbory předkládají své návrhy, podněty a stanoviska sněmovně, popřípadě jejímu předsednictvu.

(1) Své návrhy, podněty a stanoviska mohou výbory rovněž zasílat příslušným členům federální vlády, popřípadě vedoucím ostatních federálních ústředních orgánů; podle povahy věci o tom informují předsednictvo Federálního shromáždění.

(2) Členové federální vlády a vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů jsou povinni výborům do 30 dnů, nestanoví-li výbor jinou lhůtu, sdělit, jaká opatření přijali k doporučením výborů.

(3) Neobdržel-li výbor ve stanovené lhůtě odpověď nebo nesouhlasí-li s ní, může předložit své doporučení předsednictvu sněmovny, popřípadě předsednictvu Federálního shromáždění k dalšímu opatření; může též sám informovat o svém stanovisku příslušného člena federální vlády, popřípadě jiného vedoucího federálního ústředního orgánu a požádat ho, aby svoji odpověď přezkoumal.

(1) Schůze výboru svolává a zpravidla řídí předseda nebo místopředseda výboru.

(2) Předseda je povinen svolat schůzi výboru, usnese-li se na tom sněmovna, předsednictvo sněmovny, předsednictvo Federálního shromáždění nebo požádá-li o to alespoň jedna třetina členů výboru. Pokud není v usnesení určeno nebo v žádosti požadováno, kdy se má schůze výboru konat, je předseda povinen svolat schůzi výboru nejpozději do 7 dnů od přijetí usnesení nebo doručení žádosti členů výboru.

(3) Návrh pořadu jednání a způsobu projednávání předkládá výboru zpravidla jeho předseda. Každý člen výboru může navrhnout změnu nebo doplnění pořadu jednání.

(1) Schůze výboru jsou zpravidla veřejné. Účast zástupců veřejnosti je zaručena do naplnění kapacity míst v sálu, ve kterém výbor jedná. Ustanovení § 18 odst. 2 a 3 o neveřejném jednání platí pro výbor obdobně. Schůze výboru mandátového a imunitního jsou vždy neveřejné.

(3) Poslanci, kteří nejsou členy výboru, jsou oprávněni se účastnit jednání tohoto výboru a vyjádřit se k projednávané věci.

(2) Poslanci těch výborů, kterým nebyl určitý návrh přikázán k projednání, mohou písemně sdělit těm výborům, kterým návrh byl přikázán k projednání, své stanovisko.

(4) Na neveřejných schůzích výboru mohou být přítomni poslanci obou sněmoven, členové federální vlády a se souhlasem výboru jiné osoby.

(1) Výbor může jednat, jestliže je přítomna nadpoloviční většina jeho členů.

(2) Před začátkem jednání výboru předseda sdělí, kteří poslanci požádali o omluvení neúčasti a kteří se dosud neomluvili.

(3) K platnosti usnesení výboru je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů výboru, pokud tento zákon nestanoví něco jiného.

(5) Jestliže alespoň jedna třetina přítomných členů výboru nevyslovila souhlas s usnesením výboru, ve stanovisku výboru se jejich mínění konstatuje, požádá-li o to kdokoli z přítomných členů výboru.

(4) Na závěr projednávaného bodu pořadu výbor zpravidla zvolí sněmovního zpravodaje výboru.

(1) Členové federální vlády mají právo účastnit se všech schůzí výboru sněmovny; udělí se jim slovo, pokud o to požádají.

(2) Výbory sněmovny mají právo zvát na schůze členy federální vlády, generálního prokurátora České a Slovenské Federativní Republiky a vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů a vyžadovat od nich vysvětlení a potřebné podklady; tito jsou povinni se dostavit na schůze výboru sněmovny a požadovaná vysvětlení podat a požadované poklady předložit. Výjimečně se mohou dát zastupovat jinými členy federální vlády, popřípadě pověřenými zástupci, pokud s tím výbor vyslovil souhlas.

(3) Členové federální vlády, popřípadě ti, kdo je zastupují, si mohou na schůze výborů sněmoven přibrat odborníky a požádat předsedajícího, aby jim bylo uděleno slovo.

(1) Výbory mohou, vyžaduje-li to povaha projednávané věci, též zvát na své schůze představitele ústředních orgánů České republiky a Slovenské republiky; požádají-li o to, udělí se jim slovo.

(2) Výbory mohou také přizvat k projednávání jednotlivých otázek odborníky a další občany a požádat je o stanovisko.

(3) K důležitým otázkám mohou pověřit odborníky, popřípadě vědecké ústavy a jiné instituce, aby vypracovali znalecké posudky, jiné potřebné expertizy a stanoviska pro jednání výborů. K vyjasnění obsahu podaného posudku může výbor požadovat, aby ten, kdo jej vypracoval, podal ústní vysvětlení před výborem.

(1) Výbory sněmovny i výbory obou sněmoven mohou konat společné schůze a předkládat společné návrhy.

(2) Pro jednání společné schůze výborů sněmoven platí ustanovení o jednání na schůzích výborů sněmovny obdobně. V jejím řízení se však předsedové výborů střídají a výbory hlasují vždy odděleně.

a) ověřuje, zda poslanci splnili podmínky stanovené v § 2 odst. 2,

b) zkoumá, zda poslanci byli platně zvoleni a předkládá své návrhy sněmovně (čl. 47 odst. 2 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.),

c) jedná ve věcech zániku mandátu poslance a předkládá své návrhy sněmovně,

d) předkládá sněmovně svá stanoviska k žádostem podle § 6,

e) provádí šetření v disciplinárním řízení.