POSTUP PŘI PROJEDNÁVÁNÍ A URČOVÁNÍ NÁHRADY ŠKODY A DALŠÍ PODROBNOSTI O POSKYTOVÁNÍ NÁHRAD
K § 89 odst. 2 zákona

(1) Řízení o náhradě škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání je povinen zahájit příslušný služební orgán bez zbytečného odkladu, jakmile se o vzniku škody na zdraví dozví.

(2) Škodu na zdraví a její náhradu projednává s policistou, popřípadě s pozůstalými po něm (dále jen „poškozený“) na základě výsledků vyšetřování příslušný služební orgán, který je povinen poučit poškozeného o všech jeho nárocích.

b) stručný popis okolností, za nichž ke škodě na zdraví došlo,

(3) O projednání škody na zdraví způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání sepisuje služební orgán zprávu. Zpráva musí obsahovat

c) ve kterém zdravotnickém zařízení byl policista ošetřen nebo léčen a opis lékařského nálezu,

a) osobní údaje o policistovi,

h) zda a proti komu má být zahájeno řízení o náhradě škody a regresní řízení.

d) zjištění, zda jde o škodu na zdraví způsobenou služebním úrazem nebo nemocí z povolání,

e) závěr o tom, zda policejní sbor odpovídá za škodu na zdraví a v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se odpovědnosti zprošťuje,

f) kdy byl poškozený poučen o nárocích na náhradu škody,

g) zjištění, které náhrady a v jaké výši mají být podle příslušných předpisů poškozenému přiznány, a případný návrh na poskytnutí zálohy na náhradu škody,

(4) Při projednávání náhrady škody způsobené policistovi na zdraví jinak než služebním úrazem nebo nemocí z povolání se postupuje obdobně.

(1) Výkonem služby se rozumí činnost vyplývající ze služebního poměru, jiná činnost vykonávaná na rozkaz služebního orgánu a činnost, která je předmětem služební cesty. Výkonem služby je též činnost konaná pro policejní sbor na podnět zájmového sdružení policistů, popřípadě činnost konaná pro policejní sbor z vlastní iniciativy, pokud k ní policista nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu služebního orgánu.

(2) V přímé souvislosti s výkonem služby jsou úkony potřebné k výkonu služby a úkony během služby obvyklé nebo nutné před počátkem a po skončení služby. Takovými úkony však nejsou cesta do služby a zpět, stravování, ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení, ani cesta k nim a zpět, pokud není konána v objektu policejního sboru. Vyšetření ve zdravotnickém zařízení, prováděné na rozkaz služebního orgánu, nebo ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět jsou úkony v přímé souvislosti s výkonem služby.

(3) V přímé souvislosti s výkonem služby je též činnost, která napomáhá k plnění úkolů policejního sboru. Za takovou činnost se považuje školení policistů organizované služebními orgány.

(1) Cestou do služby a zpět se rozumí cesta z místa policistova bydliště (ubytování) do místa vstupu do objektu policejního sboru nebo na jiné místo určené k plnění služebních úkolů a cesta zpět.

(2) Cesta z obce policistova bydliště (ubytování) na místo určené k výkonu služby nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem služební cesty, pokud není současně obcí jeho pravidelného místa výkonu služby, se posuzuje jako nutný úkon před počátkem služby nebo po jejím skončení.

(1) Čistým služebním příjmem před vznikem škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání se pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu po dobu neschopnosti policisty ke službě (§ 86 odst. 1 zákona) rozumí hrubý měsíční služební příjem vypočtený podle § 79 odst. 1, a to po odečtení daně ze mzdy.

(2) Čistým služebním příjmem před vznikem škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání se pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti policisty ke službě (§ 86 odst. 2 zákona) rozumí hrubý měsíční služební příjem vypočtený podle § 79 odst. 1, zvýšený o průměr proměnlivých příplatků a odměn podléhajících dani ze mzdy vyplacených policistovi v kalendářním roce předcházejícím dni rozhodné skutečnosti, a to po odečtení daně ze mzdy. Konal-li policista službu po dobu kratší, zjišťuje se průměr proměnlivých příplatků a odměn za celou dobu trvání služebního poměru.

(3) U policisty, u něhož dojde k přechodné změně ve výši čistého služebního příjmu v důsledku pravomocně uloženého kázeňského trestu, trestu nápravného opatření nebo zproštění výkonu služby, je rozhodný čistý služební příjem před vznikem škody dosahovaný před touto změnou.

(4) U policisty, který byl pro ohrožení nemocí z povolání přemístěn nebo přeložen a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna teprve po tomto přemístění nebo přeložení, se vychází při výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu ze služebního příjmu, který mu byl vyplacen naposledy přede dnem přemístění nebo přeložení, pokud je to pro policistu výhodnější. Totéž platí, byla-li policistka z důvodu těhotenství nebo mateřství přemístěna.

(1) Občanovi, jehož služební poměr skončil a který nepožádal příslušný státní orgán o zajištění zaměstnání a nepobírá invalidní důchod, náhrada za ztrátu na služebním příjmu nenáleží. V případě, že pobírá hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání, považuje se za výdělek rozhodný pro stanovení náhrady za ztrátu na služebním příjmu výdělek, z něhož bylo hmotné zabezpečení stanoveno. Je-li samostatně výdělečně činný, určí se náhrada podle výše očekávaného příjmu rozhodného pro stanovení zálohy na daň z příjmu obyvatelstva. Pokud záloha stanovena nebyla, určí se výše náhrady podle vyměřovacího základu rozhodného pro stanovení výše pojistného, nemocenského a důchodového zabezpečení. Vyúčtování se provádí na základě daňového přiznání.

(2) Ke snížení nebo zvýšení výdělku (služebního příjmu) v důsledku změny výše daně ze mzdy, k níž došlo z důvodů, které nesouvisejí s následky služebního úrazu, popřípadě nemoci z povolání policisty, se při určení výše náhrady za ztrátu na služebním příjmu nepřihlíží.

(3) U policisty, který byl v době služebního úrazu nebo nemoci z povolání současně v pracovním nebo obdobném poměru, se při určení výše náhrady za ztrátu na služebním příjmu vychází ze služebního příjmu a průměrného výdělku dosahovaného v pracovním nebo obdobném poměru, a to po dobu, po kterou mohl trvat, a jen tehdy, jestliže výdělečnou činnost vykonával se souhlasem služebního orgánu.

(4) Pro účely náhrady za ztrátu na služebním příjmu se za výdělek považuje též platové vyrovnání a příspěvek za službu.

(1) Bylo-li policistovi pří služebním zákroku způsobeno poškození na zdraví osobou, jejíž jednání směřovalo proti tomuto zákroku, náleží mu náhrada za bolest ve dvojnásobné výši.

(2) Ve stejném rozsahu náleží náhrada za bolest i policistovi, jemuž bylo způsobeno poškození na zdraví pro výkon služby.

(1) Náklady spojenými s pohřbem se rozumějí zejména náklady účtované pohřebním ústavem, hřbitovní poplatky, náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravu hrobu, cestovní výlohy a jedna třetina přiměřených nákladů na smuteční ošacení.

(2) Náhrada nákladů na zřízení pomníku nebo desky nesmí přesáhnout částku 8000 Kčs. Náklady na smuteční ošacení a cestovní výlohy se hradí jen pozůstalým uvedeným v § 102 odst. 2 zákona.