SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Osvobození od daně

(1) Tento zákon stanoví podmínky zdaňování uhlovodíkových paliv a maziv, lihu a lihovin, piva, vína a tabákových výrobků (dále jen „vybrané výrobky“) spotřebními daněmi (dále jen „daň“).

(2) Vybrané výrobky se zdaňují podle tohoto zákona jednorázově.

(1) Plátci daně (dále jen „plátci“) jsou všechny právnické a fyzické osoby, které v tuzemsku vybrané výrobky vyrábějí nebo kterým mají být vyvážené nebo dovážené vybrané výrobky propuštěny.

(2) Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, které vyskladní vybrané výrobky osvobozené od daňové povinnosti podle § 8 odst. 1 písm. b) a odst. 2 pro jiné účely než uvedené v § 8 odst. 1 písm. b) a odst. 2.

(3) Další zvláštní ustanovení týkající se plátců jsou uvedena v § 18, 24 a 34.

(1) Předmětem daně jsou v tuzemsku vyrobené nebo do tuzemska dovezené vybrané výrobky vymezené v druhé části tohoto zákona.

(2) Dani nepodléhají vybrané výrobky, které byly daní již jednou zdaněny, pokud u nich nebylo uplatněno vrácení daně podle § 12.

(1) Daňová povinnost vzniká

(2) Další zvláštní ustanovení týkající se vzniku daňové povinnosti jsou uvedena v § 20 a 26.

(1) Základem daně je množství vybraných výrobků, které je uvedeno na daňovém dokladu podle § 10 vyjádřené v měrných jednotkách.

(2) Měrné jednotky vybraných výrobků jsou uvedeny v části druhé.

(1) Sazby daně jsou stanoveny jednotně pro celé území České a Slovenské Federativní Republiky.

(2) Sazby daně jsou uvedeny v části druhé.

(1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky

(2) Další zvláštní ustanovení týkající se osvobození od daně jsou uvedena v § 23 a 29.

(1) Při tuzemské výrobě jsou plátci povinni nejpozději následující pracovní den po dni vyskladnění vybraných výrobků vystavit daňový doklad, který musí obsahovat:

(2) Správce daně uzná pro účely správného zatřídění vybraných výrobků do číselného kódu podle odstavce 1 písm. c) zatřídění vybraných výrobků provedené orgány celní správy.

(3) V případě podle § 5 odst. 1 písm. e) jsou plátci při tuzemské výrobě vybraných výrobků povinni v den vzniku daňové povinnosti vystavit daňový doklad podle odstavce 1; místo údaje o odběrateli uvedou slovo „škoda“ a místo data vyskladnění datum vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e).

(4) Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně musí být na dokladu vystaveném podle odstavce 1 uvedeno, že se jedná o vyskladnění bez daně provedené v souladu s § 8 odst. 1 písm. b) nebo § 8 odst. 2.

(5) Při dovozu vybraných výrobků plní pro účely tohoto zákona návrh na celní řízení nebo jiný doklad potvrzující propuštění vybraných výrobků funkci daňového dokladu podle odstavců 1 a 2 a daňového přiznání podle § 13; při vývozu funkci dokladu prokazujícího nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a).

(6) Při vyskladnění vybraných výrobků uvedených v § 35 podle § 2 písm. f) bodu 4 plátce není povinen vystavit daňový doklad podle odstavce 1. Daňovým dokladem je v tomto případě evidence, která musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 1 písm. c), d) a e).

(7) Kromě uvedených daňových dokladů jsou plátci povinni vést doklady k prokázání nároků na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. b) až d).

(8) Plátci jsou povinni uchovávat všechny doklady rozhodné pro stanovení daně po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.

(1) Daň z vyskladněných vybraných výrobků jsou plátci povinni si sami vypočítat. Daň z dovezených vybraných výrobků vypočítá správce daně.

(2) Daň se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek.

(1) Plátci mají nárok na vrácení daně v případě

(2) Nárok na vrácené daně podle odstavce 1 uplatní plátci u vybraných výrobků vyskladněných v tuzemsku v daňovém přiznání podle § 13, nejpozději však do šesti měsíců ode dne předložení daňového přiznání za měsíc, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. V případě uplatnění nároku na vrácení daně podle odstavce 1 písm. a) je nedílnou součástí daňového přiznání daňový doklad podle § 10 odst. 6 potvrzující, že vybrané výrobky byly vyvezeny.

(3) Federální ministerstvo financí po dohodě s federálním ministerstvem zahraničních věcí upraví vyhláškou podmínky pro vrácení daně při dodávkách vybraných výrobků osobám jiných států, které požívají výsad podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána a které byly zveřejněny ve Sbírce zákonů.19)

(4) Federální ministerstvo financí upraví vyhláškou zvláštní způsob uplatňování nároku na vrácení daně z vybraných výrobků poskytovaných osobám při přechodu státní hranice České a Slovenské Federativní Republiky.

(5) Nárok na vrácení daně mohou plátci uplatnit pouze u finančního orgánu bez ohledu na to, zda jde o vybrané výrobky vyskladněné v tuzemsku nebo dovezené.

(1) Plátci, kterým vznikla daňová povinnost nebo nárok na vrácení daně, jsou povinni předložit daňové přiznání správci daně.

(2) Daňové přiznání předkládají plátci měsíčně, a to 15. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla daňová povinnost. Pokud nevznikne ve zdaňovacím období daňová povinnost nebo nárok na vrácení daně, daňové přiznání se nepředkládá.

(3) Při dovozu plní funkci daňového přiznání návrh na celní řízení nebo jiný doklad potvrzující propuštění vybraných výrobků.

(4) Pokud plátci zjistí, že daňové přiznání, které předložili, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení daňové povinnosti, jsou povinni neprodleně předložit správci daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká.

(5) Pokud plátci zjistí, že daňové přiznání, které předložili, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení daňové povinnosti, mohou předložit správci daně nejpozději do 6 měsíců ode dne splatnosti daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká.

(6) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.

(1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.

(2) Daň u tuzemské výroby se odvádí

(3) Jednou částkou za měsíc odvádějí daň plátci, jejichž měsíční daňová povinnost nepřesáhne částku 100 000 Kčs, nejpozději do 15. dne po skončení zdaňovacího období. Měsíční daňovou povinností se rozumí daňová povinnost za předcházející zdaňovací období.

(4) Zálohové částky odvádějí plátci

(5) Zálohové částky odvádí plátce ve výši skutečné daňové povinnosti.

(6) Splátkové období začíná u plátců, kteří odvádějí zálohové částky denně, 16. dnem měsíce, ve kterém vzniká daňová povinnost, a končí 15. dnem měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla. Plátci jsou povinni v poslední den splátkového období vyrovnat daňovou povinnost za měsíc, ve kterém daňová povinnost vznikla.

(7) Plátci, kteří odvádějí zálohové částky dvakrát za měsíc, jsou povinni odvést zálohu podle skutečné daňové povinnosti, která vznikla do 15. dne měsíce, do posledního dne měsíce, ve kterém daňová povinnost vznikla, a vyrovnat daňovou povinnost za tento měsíc do 15. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla.

(8) První měsíc ode dne vzniku první daňové povinnosti odvádějí plátci daň dvakrát za měsíc ve lhůtách podle odstavce 7. Ustanovení § 13 odst. 2 zůstává nedotčeno.

(9) Při dovozu vybraných výrobků se daň odvádí najednou. Plátci jsou povinni vyrovnat daň ve lhůtě, kterou stanoví zvláštní předpis.²⁰)

a) tuzemskem státní území České a Slovenské Federativní Republiky;

b) zahraničím to území, které není tuzemskem;

c) vývozem vybraných výrobků jejich propuštění do volného oběhu¹) v zahraničí nebo do záznamního oběhu²) za účelem přepracování nebo úpravy a potvrzení o jejich konečném nebo dočasném dopravení do zahraničí;

d) dovozem vybraných výrobků propuštění do volného oběhu¹) v tuzemsku nebo do záznamního oběhu²) v tuzemsku za účelem přepracování nebo úpravy;

e) správcem daně příslušný finanční úřad³) nebo daňový úřad⁴) (dále jen „finanční orgán“); při dovozu vybraných výrobků celnice;⁵)

f) vyskladněním

2. fyzické vydání vybraných výrobků plátcem daně (§ 3) své organizační složce nebo provozovně,^6a) ve kterých se uskutečňuje prodej těchto výrobků;

3. použití vybraných výrobků pro výrobu výrobků, které nejsou předmětem daně;

1. fyzické vydání vybraných výrobků plátcem daně (§ 3) za účelem splnění smluvního závazku;⁶)

5. použití vybraných výrobků pro účely reklamy;

6. použití vybraných výrobků pro účely, které přímo nesouvisejí s podnikatelskou činností.⁸)

4. použití vybraných výrobků pro vlastní potřebu plátce daně, příslušníků domácnosti⁷) a osob blízkých,⁷) jeho zaměstnanců, členů a společníků, dále použití vybraných výrobků uvedených v § 35 pro přímou spotřebu nebo fyzické vydání v prostorách, kde jsou tyto vybrané výrobky uskladněny, s výjimkou vyskladnění podle bodů 1 a 6;

a) při tuzemské výrobě dnem vyskladnění vybraných výrobků od výrobce,

b) při dovozu vybraných výrobků dnem vzniku nároku státu na clo,⁹)

c) u vybraných výrobků osvobozených podle § 8 odst. 1 písm. b) a odst. 2 dnem vyskladnění pro jiné účely než stanovené v § 8 odst. 1 písm. b) a odst. 2,

d) u vybraných výrobků vyrobených v tuzemsku nebo do tuzemska dovezených, u kterých bylo uplatněno vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. b), dnem vyskladnění pro jiné účely, než stanoví § 12 odst. 1 písm. b); ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) a odst. 2 zůstává nedotčeno,

e) dnem zúčtování ztrát na majetku na vrub účtu mank a škod v systému podvojného účetnictví nebo dnem zapsání snížení zásob ve skladové evidenci v systému jednoduchého účetnictví v případě, že škoda vznikla nebo manko vzniklo před vznikem daňové povinnosti podle písmen a) až d).

a) dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození od cla¹⁰) s výjimkou

1. vybraných výrobků určených k vědeckým, výzkumným, vyučovacím, výchovným, kulturně výchovným, vyšetřovacím, léčebným, služebním a náboženským účelům a pro zabezpečení obranyschopnosti a bezpečnosti,

2. vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci všeobecného systému celních preferencí,¹¹)

3. vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci mezinárodních dohod o celní unii nebo oblasti volného obchodu,¹²)

b) určené k použití jako vzorky pro povinné zkoušky,¹³) pro hygienický dozor,¹⁴) pro opatření proti vzniku a šíření přenosných nemocí a nemocí z povolání,¹⁴) pro mimořádná opatření při epidemii¹⁴) a pro výzkumné účely týkající se výhradně předmětu daně.

5. vybraných výrobků, které jsou dovezeny pro potřeby osob a orgánů požívajících výsad a imunit;

4. vybraných výrobků osvobozených od cla podle zvláštních předpisů,^12a)

a) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, a daňové identifikační číslo plátce,

b) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, a daňové identifikační číslo odběratele,

c) množství vybraných výrobků v měrných jednotkách, jejich obchodní označení a číselný kód nomenklatury celního sazebníku,

d) částku daně,

e) datum vyskladnění.

a) vývozu zdaněných vybraných výrobků v rámci podnikatelské činnosti,⁸)

b) převzetí na sklad zdaněných vybraných výrobků určených pro výrobu nových vybraných výrobků, jež jsou předmětem daně,

c) vrácení vybraných výrobků nepřevzatých odběratelem zpět výrobci,

d) vypořádání nároků z vad vybraných výrobků, pokud plátci úplatu za tyto vybrané výrobky neobdrželi nebo pokud úplatu odběrateli vrátili.

a) jednou částkou za měsíc nebo

b) zálohovými částkami.

a) dvakrát za měsíc, pokud jejich měsíční daňová povinnost překročí částku 100 000 Kčs a nepřesáhne částku 2 000 000 Kčs;

b) denně, pokud jejich měsíční daňová povinnost přesáhne částku 2 000 000 Kčs.

(1) Plátci, kteří v tuzemsku vybrané výrobky vyrábějí nebo kteří v rámci podnikatelské činnosti⁸) vybrané výrobky vyvážejí, jsou povinni se registrovat u příslušného finančního orgánu nejpozději do vzniku první daňové povinnosti nebo do vzniku prvního nároku na vrácení daně.

(2) Další zvláštní ustanovení týkající se registrace a oznamovací povinnosti je uvedeno v § 30.

(1) Z rozdílu mezi daňovou povinností plátce uvedenou v daňovém přiznání a skutečnou daňovou povinností plátce stanoví zvýšení daně ve výši 100 % z dlužné daně finanční orgán; pokud plátce daňové přiznání nepředloží, ačkoliv byl tak povinen učinit, pohlíží se na tuto skutečnost stejně, jako kdyby byla na daňovém přiznání uvedena nulová daňová povinnost. Pokud tuto skutečnost zjistí plátce sám a uvědomí-li o tom neprodleně finanční orgán způsobem uvedeným v § 13 odst. 4, stanoví finanční orgán zvýšení daně ve výši 20 % z dlužné daně.

(2) Nebyla-li daň nebo záloha na daň zaplacena včas a ve správné výši, jsou plátci povinni zaplatit nedoplatek daně a penále ve výši 0,1 % z dlužné daně za každý den prodlení. To platí i v případě, že plátci nezaplatí včas penále podle odstavce 1.

(3) Pokud plátci nepředloží daňové přiznání včas, finanční orgán jim uloží pokutu až do výše 10 % z daňové povinnosti za zdaňovací období, jehož se toto daňové přiznání týká, nejméně však 5000 Kčs.

(4) Pokud plátci nesplní řádně a včas povinnost registrace nebo oznamovací povinnost podle § 15, finanční orgán jim uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kčs, nejméně však 5000 Kčs.

(5) Zvýšení daně, penále a pokuta jsou splatné do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí finančního orgánu.

(6) Způsob vyměřování penále a pokut a jejich vymáhání stanoví předpisy o správě daní.

(7) Při dovozu vybraných výrobků výši pokut a penále, způsob jejich ukládání a vymáhání stanoví zvláštní předpisy.^20a)