Uskutečnění zdanitelného plnění, vznik daňové povinnosti a vystavování daňových dokladů

(1) Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné:

b) při převodu nemovitostí dnem nabytí vlastnictví nebo převodu práva hospodaření,

c) při poskytování služeb dnem jejich poskytnutí nebo zaplacení, a to tím dnem, který nastane dříve,

a) při prodeji zboží podle kupní smlouvy⁴) dnem dodání, v ostatních případech dnem převzetí nebo zaplacení zboží, a to tím dnem, který nastane dříve,

f) při zdanitelném plnění uskutečněném pro účely nesouvisející s podnikáním dnem uvedeným na dokladu o použití,

g) v ostatních případech neuvedených v písmenech a) až f) dnem zaplacení.

e) při zdanitelném plnění uskutečněném bez úplaty dnem uvedeným ve smlouvě, převzetím nebo poskytnutím, a to tím dnem, který nastane dříve,

d) při převodu a využití práv dnem účinnosti smlouvy,

(2) Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo známky z přístroje nebo zjistí jiným způsobem výši obratu.

(3) V případě nájemních smluv⁵), smluv o koupi najaté věci a smluv o dílo⁶) a v ostatních případech, kdy se úhrada provádí pravidelně formou opakovaného plnění nebo dílčího plnění během doby trvání smlouvy, se každé opakované plnění nebo dílčí plnění považuje za samostatné zdanitelné plnění. V tomto případě se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě nebo zaplacením každého opakovaného plnění nebo dílčího plnění, a to tím dnem, který nastane dříve.

(1) Daňová povinnost vzniká dnem vystavení daňového dokladu za zdanitelné plnění, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) Při uskutečnění zdanitelného plnění podle § 9 odst. 1 písm. f) vzniká daňová povinnost dnem vystavení dokladu o použití.

(3) Při uskutečnění zdanitelného plnění bez úplaty podle § 9 odst. 1 písm. e) vzniká daňová povinnost dnem jeho uskutečnění.

(4) Při dodání zboží, poskytování služeb, převodu nemovitostí nebo převodu a využití práv osobám, které nejsou plátci, vzniká daňová povinnost dnem uskutečnění zdanitelného plnění.

(1) Plátce je povinen vést záznamy, ve kterých jsou uvedeny údaje rozhodné pro stanovení daně.

(2) Plátce je povinen vést evidenci tržeb za zdanitelná plnění.

(1) Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění ve prospěch jiného plátce daňový doklad, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jeho uskutečnění, a v případě uskutečnění plnění pro účely nesouvisející s podnikáním doklad o použití.

(2) Daňový doklad musí obsahovat:

a) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, místo podnikání, daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

b) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, místo podnikání, daňové identifikační číslo plátce, v jehož prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění,

c) pořadové číslo dokladu,

e) datum vystavení dokladu,

h) výši daně zaokrouhlenou na celé haléře nahoru.

d) název, množství zboží nebo rozsah zdanitelného plnění,

g) sazbu daně,

f) výši ceny bez daně,

(3) Jsou-li součástí zdanitelného plnění zboží nebo služby s různými sazbami daně, popřípadě osvobozené od daňové povinnosti, musí být v daňovém dokladu nebo v dokladu o použití uvedeny výše ceny a výše daně odděleně podle stanovených sazeb, popřípadě osvobození od daně.

(4) Plátci jsou povinni uchovávat všechny daňové doklady a doklady o použití rozhodné pro stanovení daně po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.

a) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, místo podnikání, daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

(5) Doklad o použití musí obsahovat:

b) název (jméno) a sídlo (bydliště) osoby, v jejíž prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění, popřípadě účel použití,

c) pořadové číslo dokladu,

d) název, množství zboží nebo rozsah zdanitelného plnění,

e) datum vystavení dokladu,

f) výši ceny bez daně,

g) sazbu daně,

h) výši daně zaokrouhlenou na celé haléře nahoru.

(6) Vystaví-li osoba podléhající dani, která není plátcem, daňový doklad, je povinna oznámit a zaplatit daň zaúčtovanou na výstupu finančnímu orgánu nejpozději do 15 dnů od konce měsíce, ve kterém doklad vystavila.

(7) Pro účely uplatnění odpočtu podle § 18 plní funkci daňového dokladu u zdanitelných plnění při přepravě osob doklad o zaplacení.

(1) Dojde-li k opravě základu daně podle § 15, plátce uskutečňující zdanitelné plnění vyhotoví pro plátce, v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje, daňový dobropis nebo vrubopis, a to nejpozději do 15 dnů po provedení opravy.

(2) Daňovým dobropisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při snížení ceny za zdanitelné plnění.

(3) Daňovým vrubopisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při zvýšení ceny za zdanitelné plnění.

a) jde-li o dobropis, rozdíl mezi původní a sníženou cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na celé haléře nahoru,

(4) Daňový dobropis a vrubopis obsahují údaje stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), g) a dále;

b) jde-li o vrubopis, rozdíl mezi původní a zvýšenou cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na celé haléře nahoru.