ÚČAST ORGÁNŮ A ORGANIZACÍ NA VÝKONU TRESTU
Účast církví a náboženských společností

a) účastí na přednáškách a besedách v rámci právní výchovy odsouzených,

b) spoluprací, popřípadě metodickou pomocí při provádění sociálně právního poradenství pro odsouzené,

c) přípravou odsouzených pro život na svobodě (besedami před propuštěním z výkonu trestu, informacemi o právech a povinnostech po propuštění z výkonu trestu) a pomocí při řešení individuálních právních problémů odsouzených, jejichž vyřešení by mohlo přispět k úspěšnému vstupu do života na svobodě,

d) účastí v poradním sboru ředitele ústavu.

a) konáním bohoslužeb pro zájemce z řad odsouzených,

b) individuálními rozhovory, pastoračními návštěvami a umožněním individuálního přístupu k náboženským úkonům,

c) vedením studijních skupin k výkladu náboženských textů (biblické hodiny),

d) zajišťováním duchovní a náboženské literatury,

e) prováděním přednášek a besed, zejména s etickou tématikou, popřípadě koncertů hudebních skupin a jednotlivců,

f) podílem na uplatňování speciálních výchovných postupů (§ 4 odst. 1),

g) podílem na přípravě odsouzených k propuštění na svobodu a na sociální práci s odsouzenými,

h) dalšími vhodnými formami přispívajícími k dosažení účelu výkonu trestu, a to po dohodě s ředitelem Sboru nebo ředitelem ústavu.

(1) Duchovní službu v ústavu vykonávají osoby pověřené vedením příslušné církve nebo náboženské společnosti. Ústav vytváří pro duchovní péči o odsouzené co nejpříznivější podmínky. Odsouzený nesmí být k účasti na bohoslužbách a k rozhovorům s duchovním nijak nucen, v účasti mu nesmí být přímo ani nepřímo žádným způsobem bráněno.

(2) Duchovní služba v ústavu je prováděna zásadně v mimopracovní době odsouzených, v souladu s ústavním řádem, a to zpravidla v čase vymezeném časovým rozvrhem dne.

(1) Ústav zabezpečí po dohodě s duchovními vhodné prostory pro bohoslužby, vhodné místnosti pro poskytnutí individuální duchovní služby. Ústav je povinen zabezpečit vhodné podmínky pro soukromí při poskytování individuální duchovní služby. Není přípustné, aby odsouzený byl dotazován, čeho se jeho rozhovor s duchovním týkal.

(2) Duchovní je oprávněn navštěvovat odsouzené umístěné na lůžkových částech zdravotnických zařízení Sboru jen se souhlasem příslušného lékaře.

(3) Odsouzenému, který vykonává kázeňský trest umístění do uzavřeného oddělení nebo samovazby, se na jeho žádost umožní individuální duchovní služba.

(4) Duchovní je povinen dodržovat právní předpisy platné pro výkon trestu a respektovat ústavní řád.

(5) Odsouzení jsou vhodným způsobem informováni o možnosti návštěvy bohoslužeb a o možnostech poskytnutí individuální duchovní služby.

(6) Požádá-li odsouzený o poskytnutí duchovní služby, informuje ústav o této žádosti neprodleně zástupce příslušné církve nebo náboženské společnosti.

(7) Odsouzený má právo mít u sebe duchovní a náboženskou literaturu podle vlastní volby.

(1) Duchovní je oprávněn požádat ústav o podání zprávy o chování a zdravotním stavu odsouzeného a o umožnění nahlédnout do jeho osobního spisu; této žádosti ústav vyhoví, pokud s tím odsouzený souhlasí.

(2) Orgány církve nebo náboženské společnosti z místa bydliště odsouzeného nebo mající vztah k odsouzenému jsou oprávněny požádat o podání zprávy o chování a zdravotním stavu odsouzeného; této žádosti ústav vyhoví, pokud odsouzený s podáním takové zprávy souhlasí. Na požádání zašle ústav orgánu církve nebo náboženské společnosti též „Oznámení o nadcházejícím propuštění osoby z výkonu trestu odnětí svobody“.

(1) Zájmové sdružení občanů působící v souladu s obecně závaznými právními předpisy, které má vztah k odsouzenému, může pověřit své zástupce návštěvami odsouzeného. Návštěvy se uskuteční v mimopracovní době v termínu stanoveném ředitelem ústavu a nejsou započítávány do návštěv blízkých osob.

(2) Zájmová sdružení občanů z místa bydliště odsouzeného nebo mající vztah k odsouzenému jsou oprávněna požádat o podání zprávy o chování a zdravotním stavu odsouzeného; této žádosti ústav vyhoví, pokud odsouzený s podáním takové zprávy souhlasí. Na požádání zašle ústav zájmovému sdružení občanů též „Oznámení o nadcházejícím propuštění osoby z výkonu trestu odnětí svobody“.

(3) Zájmové sdružení občanů se může ve spolupráci s ústavem podílet na řešení sociálních problémů odsouzených a vytváření příznivých sociálních podmínek pro jejich život po propuštění z výkonu trestu.