VÝKON TRESTU V JEDNOTLIVÝCH NÁPRAVNĚ VÝCHOVNÝCH SKUPINÁCH A U SPECIFICKÝCH KATEGORIÍ ODSOUZENÝCH

OBECNÉ USTANOVENÍ

VÝKON TRESTU V PRVNÍ NÁPRAVNĚ VÝCHOVNÉ SKUPINĚ
Výkon trestu v ústavech první nápravně výchovné skupiny

VÝKON TRESTU VE DRUHÉ NÁPRAVNĚ VÝCHOVNÉ SKUPINĚ
Výkon trestu v ústavech druhé nápravně výchovné skupiny

VÝKON TRESTU VE TŘETÍ NÁPRAVNĚ VÝCHOVNÉ SKUPINĚ
Výkon trestu v ústavech třetí nápravně výchovné skupiny

VÝKON TRESTU U ŽEN

VÝKON TRESTU U MLADISTVÝCH

VÝKON TRESTU U ODSOUZENÝCH VYŽADUJÍCÍCH SPECIFICKÉ VÝCHOVNÉ METODY
Výkon trestu u odsouzených s psychopatickými poruchami
Zvláštní dohled

VÝKON TRESTU U ODSOUZENÝCH SE SNÍŽENOU PRACOVNÍ SCHOPNOSTÍ A POSTIŽENÝCH VADAMI

VÝKON VÝJIMEČNÉHO TRESTU

(1) Pokud se v této části nestanoví jinak, použijí se pro výkon trestu v jednotlivých nápravně výchovných skupinách předchozí ustanovení této vyhlášky.

(2) V rámci vnitřní diferenciace se mohou zřizovat při jednotlivých ústavech otevřená nebo polootevřená oddělení.

(3) Otevřeným oddělením se rozumí penitenciární zařízení, ve kterém nejsou instalovány materiální (ženijně technické) ani personální (ozbrojené stráže) prostředky k zabránění útěku odsouzených.

(4) V polootevřeném oddělení nejsou instalovány materiální (ženijně technické) ani personální (ozbrojené stráže) prostředky k zabránění útěku odsouzených, ale kontrolou a dohledem nad jejich činností jsou pověřeni vychovatelé.

(5) Pokud odsouzený, který byl umístěn do otevřeného nebo polootevřeného oddělení, porušuje stanovený pořádek a kázeň nebo neplní své povinnosti, může být rozhodnutím vedoucího tohoto oddělení přeřazen, popřípadě přemístěn do uzavřeného ústavu.

(1) Odsouzení zpravidla nejsou uzamykáni v celách nebo ložnicích, ani v ubytovnách a v denní době (od budíčku do večerky) mají povolen pohyb v prostorách ústavu.

(2) Odsouzení pracují převážně na pracovištích mimo ústav, a to i neoplocených.

(3) Odsouzeným v ústavech první nápravně výchovné skupiny lze povolit volný pohyb mimo ústav při plnění pracovních úkolů.

(1) Odsouzení mohou přijímat návštěvy blízkých osob jednou za dva týdny. Návštěva se uskutečňuje zpravidla bez přímého dozoru příslušníka Sboru ve vymezeném prostoru ústavu a umožní se v rozsahu nejméně dvou hodin v mimopracovní době. Odsouzeným se může povolit použít při návštěvě občanský oděv.

(2) Odsouzený má právo na přijetí balíčku do hmotnosti 5 kg jednou za dva týdny.

(1) Do polootevřeného oddělení lze umísťovat odsouzené zařazené do první nápravně výchovné skupiny, a to buď přímo na návrh diagnostického střediska, nebo pokud je toto umístění doporučeno ve vstupním psychologickém vyšetření osobnosti odsouzeného, zejména v případě odsouzených, kteří jsou ve výkonu trestu poprvé.

(2) Nápravně výchovná činnost v polootevřeném oddělení je zaměřena na rozvoj pozitivních vlastností osobnosti odsouzených.

(3) Samospráva odsouzených projednává všechny otázky organizace života odsouzených a svěřuje se jí realizace některých kulturně osvětových akcí. V polootevřeném oddělení se zřizuje jen jedna samospráva.

a) odsouzení pracují na pracovištích bez přímého střežení,

(4) Omezení odsouzených umístěných v polootevřeném oddělení se zmírňují takto:

b) pohyb odsouzených v prostorách oddělení není omezen, ložnice ani ubytovny se nezamykají, ložnice si mohou odsouzení v době své nepřítomnosti zamykat podle svého uvážení,

c) odsouzení jsou ubytování na ložnicích, jejichž kapacita je jedno až čtyři místa, ve skříňkách mají uloženy všechny osobní věci včetně občanského oděvu. Zařízení ložnic se neliší od běžného internátního ubytování,

d) v mimopracovní době je možno organizovat i akce mimo oddělení, přičemž se vyžaduje účast příslušníka Sboru zařazeného k výkonu služby (práce) na oddělení výkonu trestu,

e) v mimopracovní době mohou odsouzení nosit občanský oděv v době návštěv a při účasti na akcích mimo oddělení pořádaných v rámci kulturně výchovné práce,

f) návštěvy odsouzených se uskutečňují jednou za 14 dní. Vedoucí oddělení může jednou za měsíc povolit odsouzenému z výchovných důvodů v souvislosti s návštěvou volný pohyb mimo oddělení nejdéle na dobu 48 hodin; o povolení volného pohybu se odsouzenému vydá potvrzení, ze kterého je zřejmé, kde a po jakou dobu se bude zdržovat. Návštěvy na oddělení se uskutečňují ve vymezeném prostoru ústavu. V době návštěv mohou být odsouzení podle svého rozhodnutí ustrojeni v občanském oděvu.

(1) Do otevřeného oddělení lze umístit odsouzené zařazené do první nápravně výchovné skupiny, a to přímo na základě výsledků vyšetření v diagnostickém středisku, jestliže byli odsouzeni:

b) za úmyslné trestné činy, pokud umístění do tohoto oddělení je odůvodněné s ohledem na výsledky psychologického vyšetření.

a) za trestné činy spáchané z nedbalosti,

(2) Nápravně výchovná činnost v otevřeném oddělení je zaměřena na rozvoj pozitivních vlastností osobnosti odsouzených.

(3) Samospráva odsouzených projednává všechny otázky organizace života odsouzených a svěřuje se jí realizace některých kulturně osvětových akcí. V otevřeném oddělení se zřizuje jen jedna samospráva.

c) odsouzení jsou ubytování na ložnicích, jejichž kapacita je jedno až čtyři místa, ve skříňkách mají uloženy všechny osobní věci včetně občanského oděvu. Zařízení ložnic se neliší od běžného internátního ubytování,

(4) Omezení odsouzených umístěných v otevřeném oddělení první nápravně výchovné skupiny se zmírňují takto:

b) pohyb odsouzených v prostorách oddělení není omezen, ložnice ani ubytovny se nezamykají; ložnice si mohou odsouzení v době své nepřítomnosti zamykat podle svého uvážení,

a) odsouzení pracují převážně na pracovištích mimo toto oddělení bez dozoru příslušníka Sboru, vydávají se jim individuální nebo hromadné propustky s vyznačením prostoru, ve kterém se mohou pohybovat,

e) návštěvy odsouzených se uskutečňují jednou za týden. Vedoucí oddělení může jednou za měsíc povolit odsouzenému z výchovných důvodů v souvislosti s návštěvou volný pohyb mimo oddělení nejdéle na dobu 48 hodin; o povolení volného pohybu se odsouzenému vydá potvrzení, ze kterého je zřejmé, kde a po jakou dobu se bude zdržovat. Návštěvy na oddělení se uskutečňují bez přímého dozoru příslušníka Sboru ve vymezeném prostoru ústavu. V době návštěv jsou všichni odsouzení ustrojeni v občanském oděvu.

d) odsouzeným se v mimopracovní době umožňuje volný pohyb mimo toto oddělení za účelem účasti na akcích kulturně výchovných a osvětových, sportovních nebo na zájezdech na základě povolení vedoucího tohoto oddělení, který rozhodne, zda se akce spolu s odsouzenými zúčastní i samostatný vychovatel; k tomu účelu se vydá hromadná propustka,

(1) Odsouzení jsou uzamykáni na ubytovnách nebo v jejich oddělených částech. Pohyb odsouzených v ústavu se koná zásadně pod dohledem příslušníka Sboru.

(2) Odsouzení pracují na pracovištích uvnitř ústavu nebo mimo ústav; pracoviště mimo ústav mohou být také neoplocená.

(3) Volný pohyb mimo ústav při plnění pracovních úkolů se vybraným odsouzeným povoluje jen výjimečně.

(1) Odsouzení mohou přijímat návštěvy blízkých osob jednou za měsíc. Návštěva se uskutečňuje zpravidla za přítomnosti příslušníka Sboru a umožní se v rozsahu nejméně dvou hodin v mimopracovní době.

(3) Odsouzený má právo na přijetí balíčku do hmotnosti 5 kg jednou za měsíc.

(1) Do polootevřeného oddělení lze umísťovat odsouzené zařazené do druhé nápravně výchovné skupiny přímo, pokud to nevylučuje vstupní psychologické vyšetření jejich osobnosti a jde-li o odsouzené, kteří jsou ve výkonu trestu poprvé.

(2) Do polootevřeného oddělení lze přemístit z podnětu samostatného vychovatele na základě rozhodnutí ředitele ústavu odsouzené zařazené do druhé nápravně výchovné skupiny, u kterých lze předpokládat, že by toto přemístění bylo žádoucí z hlediska dosažení účelu výkonu trestu a že není potřebné uplatnění bezpečnostních opatření k zabránění útěku takových odsouzených.

(3) Nápravně výchovná činnost v polootevřeném oddělení je zaměřena na rozvoj pozitivních vlastností osobnosti odsouzených.

(4) V polootevřeném oddělení se zřizuje jedna samospráva odsouzených, která se podílí na organizaci života odsouzených a může i samostatně realizovat některé akce z programu kulturně výchovné práce.

c) v mimopracovní době je možno organizovat i akce mimo oddělení, přičemž se vyžaduje účast příslušníka Sboru zařazeného k výkonu služby (práce) na oddělení výkonu trestu,

b) pohyb odsouzených v prostorách oddělení je volný, ubytovny odsouzených se zamykají pouze v době nočního odpočinku,

a) odsouzení pracují zpravidla na pracovištích bez přímého střežení,

f) návštěvy odsouzených se uskutečňují jednou za měsíc. Vedoucí oddělení může jednou za dva měsíce povolit odsouzenému z výchovných důvodů v souvislosti s návštěvou volný pohyb mimo oddělení nejdéle na dobu 24 hodin; o povolení volného pohybu se odsouzenému vydá potvrzení, ze kterého je zřejmé, kde a po jakou dobu se bude zdržovat. Návštěvy na oddělení se uskutečňují ve vymezeném prostoru ústavu. V době návštěv mohou být odsouzení podle svého rozhodnutí ustrojeni v občanském oděvu.

e) odsouzení jsou ubytováni v ložnicích, jejichž zařízení se neliší od běžného internátního ubytování,

d) v mimopracovní době mohou odsouzení při hromadných kulturně společenských akcích a návštěvách nosit občanský oděv,

(5) Omezení odsouzených umístěných v polootevřeném oddělení se zmírňují takto:

(1) Ložnice odsouzených mohou být na základě rozhodnutí ředitele ústavu uzamykány. Pohyb odsouzených mimo oddělení se koná pod dohledem příslušníka Sboru.

(2) Odsouzení pracují na pracovištích uvnitř ústavu, výjimečně mohou pracovat i mimo ústav.

(3) Volný pohyb odsouzených mimo ústav se nepovoluje ani při plnění pracovních úkolů.

(1) Odsouzení mohou přijímat návštěvy blízkých osob jednou za 6 týdnů. Návštěva se uskutečňuje pod dohledem příslušníka Sboru a umožní se v rozsahu nejméně dvou hodin v mimopracovní době.

(2) Odsouzený má právo na přijetí balíčku do hmotnosti 5 kg jednou za 6 týdnů.

(1) Pokud se v této hlavě nestanoví jinak, použijí se pro výkon trestu u odsouzených žen ustanovení této vyhlášky.

(2) Při výkonu trestu u odsouzených žen se přihlíží k fyziologickým a psychologickým zvláštnostem žen, jakož i k jejich věku (§ 9a zákona).

(1) Ložnice, ve kterých jsou ubytovány odsouzené ženy, jsou vybaveny stejně jako ložnice v polootevřených odděleních, v ubytovně odsouzených žen se vytvoří podmínky pro praní osobního prádla, vykonávání drobných oprav osobních věcí a pro denní koupání.

(2) Při úpravě zevnějšku odsouzených žen se umožňuje používání vlastních kosmetických přípravků. Úprava vlasů se neomezuje, k tomu účelu mohou odsouzené ženy mít u sebe vlastní vysoušeč vlasů a natáčky.

(1) Pokud se v této hlavě nestanoví jinak, použijí se pro výkon trestu u mladistvých odsouzených ustanovení této vyhlášky vztahující se na výkon trestu v první nápravně výchovné skupině.

(2) Při výkonu trestu u mladistvých se uplatňují způsoby zacházení, které minimalizují negativní účinky jejich izolace od společnosti. V této souvislosti se výchovné působní na mladistvé orientuje zejména na zvyšování vědomí odpovědnosti a samostatnosti, na získávání kvalifikace a pozitivního vztahu k práci, vzdělávání a rozvíjení společensky prospěšné zájmové činnosti.

(1) Za účelem prohloubení nápravně výchovné činnosti se mladiství rozdělují v ústavu do diferenciačních skupin.

(2) Do první diferenciační skupiny se zařazují mladiství mentálně vyspělejší, kteří se dále rozdělují na podskupinu s příznivou prognózou vychovatelnosti a na podskupinu nesnadněji vychovatelných.

(3) Do druhé diferenciační skupiny se zařazují mladiství mentálně podprůměrní až defektní, kteří se dále rozdělují na podskupinu s příznivou prognózou vychovatelnosti a na podskupinu nesnadněji vychovatelných.

(4) V obou základních diferenciačních skupinách se vytvářejí výchovné družiny mladistvých, které nesmějí mít víc než 10 osob, pouze ve výjimečných případech může být tento počet dočasně až dvojnásobný. Při vytváření těchto skupin se bere zřetel zejména na vzdělání, úroveň pracovních schopností a psychologickou charakteristiku mladistvého. Každá výchovná družina je přidělena do péče jednoho samostatného vychovatele.

(1) Trvání návštěvy blízkých osob je vymezeno dobou návštěvních hodin stanovených v ústavu. Mladiství, kteří mají návštěvu, mohou být ustrojeni do občanského oděvu. Návštěva se uskutečňuje zpravidla bez přímého dozoru příslušníka Sboru ve vymezeném prostoru ústavu.

(2) Návštěvníkům se umožní účast na kulturních a sportovních vystoupeních mladistvých, jakož i prohlídka zařízení ústavu, školy a pracoviště pro mladistvé.

(3) Na návrh samostatného vychovatele může ředitel ústavu povolit mladistvému v souvislosti s návštěvou volný pohyb mimo ústav, a to nejdéle na dobu 12 hodin.

(1) Posláním kulturně výchovné práce je zvyšovat kulturní úroveň mladistvých, jejich právní vědomí, umožnit jim osvojování si mravních norem a pozitivně formovat jejich občanské postoje a morálku. K dosažení těchto cílů se využívají všechny formy kulturně výchovného a osvětového působení.

(2) Pro mladistvé přijaté nebo zařazené do některé z forem vzdělávání je toto vzdělávání povinné; po dobu jeho trvání se mladiství nezařazují do práce a jejich výuka probíhá formou denního studia.

(3) Mladistvému lze povolit denní vycházku do školy mimo ústav.

(1) Zájmová činnost se u mladistvých organizuje a provádí podle jejich individuálních předpokladů, zájmů a potřeb. Uskutečňuje se individuální formou nebo účastí na činnosti zájmových kroužků, jejichž počet a obsahové zaměření jsou určovány aktuálním složením mladistvých a strukturou jejich zájmů.

(2) Každý mladistvý má právo se rozhodnout, ve kterém zájmovém kroužku bude pracovat, přičemž může pracovat souběžně i ve více zájmových kroužcích.

(1) Zvláštní pozornost se věnuje přípravě mladistvých na propuštění z výkonu trestu, a to zejména obsahovým zaměřením skupinových výchovných postupů a individuálního poradenství, jakož i účastí na společenských, kulturních, popřípadě jiných akcích mimo ústav v doprovodu samostatného vychovatele.

(2) Na základě analýzy sociální situace mladistvého po propuštění projedná ústav s příslušným státním orgánem umístění mladistvého do učebního nebo pracovního poměru, popřípadě i poskytnutí vhodného ubytování.

c) propadnutí věci,

b) snížení kapesného až o jednu třetinu, a to až na dobu dvou měsíců,

a) důtku,

d) umístění do uzavřeného oddělení v mimopracovní době až do 10 dnů.

(1) Samostatný vychovatel má právo uložit mladistvému tyto kázeňské tresty:

(2) Vedoucí oddělení výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu), ředitel ústavu a ředitel Sboru mají právo ukládat mladistvým kázeňské tresty v plném rozsahu vyplývajícím ze zákona.

(1) Je-li odsouzenému současně s výkonem trestu uloženo ochranné léčení, může být zařazen k výkonu trestu do ústavu, ve kterém lze takové léčení vykonat.

(2) Způsob výkonu ochranného léčení ve výkonu trestu a součinnost s orgány státní zdravotní správy stanoví zvláštní předpis.

(1) Odsouzení, u nichž byly na základě psychiatrického nebo psychologického vyšetření diagnostikovány méně výrazné psychopatické poruchy vyžadující specifický výchovný přístup, jsou v ústavu za tímto účelem zpravidla zařazováni do samostatných výchovných kolektivů odsouzených.

(2) Odsouzení se zvláště výraznými psychopatickými poruchami, kteří nejsou způsobilí pro své specifické odchylnosti vyhovět požadavkům běžného výkonu trestu, jsou zpravidla zařazováni do specializovaného oddělení v určeném ústavu. U těchto odsouzených jsou uplatňovány specifické léčebné a výchovné postupy založené na principech skupinového ovlivňováni a sociálního učení. Tyto postupy zabezpečuje tým výchovných pracovníků pod vedením psychologa společně s týmem zdravotnických pracovníků pod vedením psychiatra.

(3) Odsouzení uvedení v odstavci 2, s nimiž nelze pracovat na bázi skupinových metod a u nichž je psychopatie doprovázena defektem inteligence, organickým poškozením centrální nervové soustavy nebo jinými změnami způsobenými dlouhodobou závislostí na alkoholu, toxických látkách apod., jsou zařazováni do specializovaného oddělení v určeném ústavu. Uplatňuje se u nich individuální přístup a preference psychoterapeutických prvků.

(4) S ohledem na stav nápravně výchovné činnosti a potřebu prohloubení specializovaného působení lze odsouzené s psychopatickými poruchami přemístit na doporučení komise zdravotnických a výchovných pracovníků do jiného ústavu, ve kterém je zřízeno oddělení s příslušným typem specializovaného zacházení.

(1) U odsouzených, u nichž je na základě dosavadního chování ve výkonu trestu zjevné, že zvláště negativně působí na ostatní odsouzené, rozhodne ředitelství Sboru na návrh ředitele ústavu, že se takový odsouzený umístí do oddělení pro odsouzené vyžadující zvláštní dohled (dále jen „oddělení se zvláštním dohledem“), která se mohou zřizovat v ústavech druhé a třetí nápravně výchovné skupiny.

(2) Návrh ředitele ústavu musí být doložen psychologickým vyšetřením, z něhož vyplývá, že u odsouzeného nelze toto opatření nahradit jiným způsobem.

h) pracují na zvlášť k tomu účelu zřízeném pracovišti, popřípadě mohou přidělenou práci vykonávat na ložnicích,

(1) Odsouzení umístění na oddělení se zvláštním dohledem:

a) jsou ubytováni odděleně od ostatních odsouzených, a to i ve zdravotnickém zařízení Sboru, jsou-li k tomu podmínky,

c) jsou zpravidla pod přímým dohledem příslušníka Sboru,

d) jsou na ložnicích uzamykáni,

e) nemají povoleno pořádat vlastní kulturní a zábavné pořady, zájmovou činnost mohou vykonávat na základě povolení příslušného funkcionáře ústavu, a to pouze na ložnicích,

f) nejsou zařazováni do vyučovacích kursů,

g) mohou sledovat televizní pořady a filmová představení pouze na základě povolení příslušného funkcionáře ústavu.

(2) Kázeňské tresty umístění do uzavřeného oddělení a umístění do samovazby se u odsouzených umístěných do oddělení se zvláštním dohledem vykonávají odděleně od ostatních odsouzených.

(1) Důvodnost setrvání v oddělení se zvláštním dohledem přezkoumává ředitel ústavu nejméně jednou za tři měsíce, a to na základě hodnocení chování odsouzeného a psychologického nebo psychiatrického vyšetření.

(2) Rozhodnutí o vynětí odsouzeného z oddělení se zvláštním dohledem vydává ředitelství Sboru na základě návrhu ředitele ústavu nebo i bez tohoto návrhu.

(1) Do ústavů zvlášť k tomu určených nebo do zvláštního oddělení ústavu se umísťují odsouzení, kteří podle posudku příslušného lékaře jsou trvale neschopni jakékoliv soustavné práce nebo trpí dlouhodobě závažnou chorobou, která podstatně snižuje jejich pracovní schopnost nebo vyžaduje soustavná léčebně preventivní opatření, jakož i odsouzení muži starší 65 let a odsouzené ženy starší 60 let.

(2) Odsouzeným uvedeným v odstavci 1 je poskytováno sociální kapesné.

(1) Práva a omezení stanovená pro nápravně výchovnou skupinu, do které byli odsouzení uvedení v § 118 umístěni, zůstávají nedotčena.

a) odsouzení se umísťují do ložnic s přihlédnutím k jejich zdravotnímu stavu a k nápravně výchovné skupině, do níž jsou zařazeni,

b) na návrh ústavního lékaře nebo na vlastní žádost a se souhlasem tohoto lékaře mohou vykonávat vhodnou činnost uvnitř ústavu, výjimečně i mimo ústav,

c) nelze jim uložit kázeňský trest umístění do uzavřeného oddělení a samovazby,

(2) Při výkonu trestu se u odsouzených uvedených v § 118 uplatňují tyto zásady:

f) mohou se účastnit vycházek, umožňuje-li jim to jejich zdravotní stav,

d) prověrka početního stavu se provádí přímo na ložnicích,

e) zájmová tělovýchova se neorganizuje, podle rozhodnutí a pokynů lékaře se provádí léčebně preventivní a rehabilitační péče,

g) podle zájmu se jim nabídnou vhodné kulturně výchovné a zájmové akce.

(1) Odsouzení, kterým byl uložen výjimečný trest,⁴) jsou umísťováni do určeného ústavu nebo oddělení.

(2) V rámci určeného ústavu se tito odsouzení rozdělují do skupin, ve kterých zpravidla společně pracují a jsou společně ubytováni. Umísťování odsouzených do jednotlivých skupin se provádí podle kritérií stanovených zákonem tak, aby byli odděleni od ostatních odsouzených zejména silně narušení odsouzení se sklonem k násilnému jednání, popřípadě odsouzení s výraznými psychopatickými rysy.

(3) V ústavním řádu se stanoví podrobnější podmínky vnitřní diferenciace odsouzených tak, aby během výkonu výjimečného trestu měl odsouzený možnost být na základě slušného chování a úspěšného průběhu nápravně výchovné činnosti přeřazen do skupiny s větším rozsahem práv a mírnějším režimem.

(1) Odsouzení uvedení v § 120 odst. 1 jsou zpravidla umístěni v ložnici samostatně a v době stanovené ústavním řádem a časovým rozvrhem dne je jim umožněno navštěvovat kulturní a společenské místnosti společně s ostatními odsouzenými zařazenými v příslušné skupině.

(2) V ložnicích jsou odsouzení v noční době vždy uzamykáni. O uzamykání ložnic v denní době rozhoduje ředitel ústavu.

(3) Ložnice jsou vybaveny odděleným WC, umyvadlem, popřípadě sprchou, dále lůžkem, skříní a dalším potřebným nábytkem (židle, stůl), rozhlasovým, popřípadě i televizním přijímačem. Prostory ložnic musí vyhovovat příslušným hygienickým předpisům, podrobnosti stanoví zvláštní předpis.