ČÁST D
Postup při výpočtu odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu
Zpracovatel výpočtů odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 9 a 11) postupuje při této činnosti takto:
1. Zjistí zařazení pozemku nebo jeho částí do bonitovaných půdně ekologických jednotek a jeho základní cenu podle oceňovací vyhlášky27).
2. Zjistí, bude-li odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu negativně ovlivněn některý z faktorů životního prostředí, vyjmenovaných v části B, a v návaznosti na to určí odpovídající ekologickou váhu tohoto ovlivnění. V případech, že bude ovlivněno více faktorů životního prostředí, uplatní se nejvyšší určená ekologická váha vlivu. Ekologická váha vlivu se nepoužije při výpočtu odvodů za zemědělskou půdu odňatou ze zemědělského půdního fondu na plochách
Věta třetí se nepoužije pro plochy potřebné pro umístění staveb pro skladování věcně nesouvisející se záměrem investiční akce ve výrobě.
3. Základní cenu zemědělské půdy dotčené odnětím ze zemědělského půdního fondu (bod 1.) vynásobí ekologickou vahou ovlivnění příslušného faktoru životního prostředí. Tím je stanovena základní sazba odvodů za odnětí.
a) průmyslových zón určených k podpoře vyváženého a dynamického hospodářského rozvoje státu, které podle zákona o investičních pobídkách schvaluje na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu vláda39); Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá na žádost orgánu ochrany zemědělského půdního fondu vyjádření, ve kterém posoudí, zda se jedná o takovou průmyslovou zónu a zda je stanovení výše odvodu podle tohoto ustanovení v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými přímo použitelnými předpisy Evropské unie46), 47), nebo
b) rodinných domů včetně souvisejících staveb umisťovaných na jednom stavebním pozemku, pokud je stavebníkem fyzická osoba a rodinný dům má sloužit vlastní bytové potřebě stavebníka.
7. Je-li zemědělská půda odňata ze zemědělského půdního fondu pro těžební účely na pozemcích nalézajících se ve schváleném dobývacím prostoru nebo na chráněném ložiskovém území, ekologická váha vlivu skupiny faktorů D „Chráněná ložisková území“ v části B se nepoužije.
8. Došlo-li k nezemědělskému využití zemědělské půdy pro záměr podle stavebního zákona6), který byl realizován na zemědělské půdě bez příslušného povolení podle stavebního zákona, celková výše odvodů se násobí hodnotou dvacet.
Celková výsledná částka odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu je součtem výsledných sazeb podle výměr jednotlivých bonitovaných půdně ekologických jednotek a jejich zařazení do tříd ochrany zastoupených na odnímaném pozemku.
| Třída ochrany | koeficient |
|---|---|
| I. třída | 11 |
| II. třída | 8 |
| III. třída | 5 |
| IV. třída | 4 |
| V. třída | 4 |
4. Výslednou sazbu odvodů zjistí tak, že základní sazbu odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu zjištěnou podle bodů 2 a 3 vynásobí koeficientem třídy ochrany.
5. Jde-li o trvalé odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, při kterém se odvody platí jednorázově, je stanovená částka skutečné výše odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (bod 4.) konečná.
6. Při dočasném odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu nebo při trvalém odnětí této půdy, za které mají být odvody placeny každoročně, stanoví výši odvodů za každý kalendářní rok trvání uvedeného odnětí půdy jako stý díl částky skutečné výše odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu na dotčeném pozemku, vypočtené podle bodu 4. V případě, že uvedené odnětí se uskuteční nebo bude ukončeno v průběhu kalendářního roku, stanoví odvody ve výši jedné dvanáctiny stého dílu částky skutečné výše odvodů, a to za každý i započatý měsíc.