(1) Legalizací notář ověřuje, že fyzická osoba před ním v jeho přítomnosti listinu vlastnoručně podepsala nebo podpis na listině se již nacházející před ním uznala za vlastní; tím není dotčen postup podle § 74a. Pro postup při prokazování totožnosti této osoby platí § 64 odst. 1 a 3 obdobně.

a) pořadové číslo přidělené Evidencí ověřených podpisů,

(2) Legalizace se provede ověřovací doložkou neodkladně poté, kdy před notářem v jeho přítomnosti byla listina podepsána nebo byl podpis na listině se již nacházející uznán za vlastní, a to neodkladně po podepsání nebo uznání; ověřovací doložka obsahuje:

c) údaj o tom, že totožnost osoby uvedené v písmenu b) byla prokázána,

b) jméno, příjmení, datum narození a pobyt osoby, u níž je prováděna legalizace,

f) podpis ověřujícího a otisk úředního razítka notáře.

d) konstatování, že osoba uvedená v písmenu b) listinu vlastnoručně před notářem podepsala nebo že uznala podpis na listině za vlastní,

e) místo a datum vyhotovení doložky o ověření; ustanovení § 59 odst. 2 věty první se nepoužije,

(3) Na žádost osoby, jejíž podpis je legalizován, ověřovací doložka obsahuje také údaj o tom, že tato osoba je ke dni vyhotovení ověřovací doložky zapsána ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob podle zvláštního právního předpisu¹³) jako člen statutárního orgánu právnické osoby oprávněný právnickou osobu zastupovat, a také způsob jeho jednání za právnickou osobu zapsaný v takovém veřejném rejstříku. O právnické osobě se uvedou údaje podle § 63 odst. 1 písm. c).

(4) Notář provedením legalizace neodpovídá za obsah listiny.

(5) Neovládá-li notář nebo jeho pracovník jazyk, v němž je listina pořízena, vyzve žadatele, aby předložil překlad listiny tlumočníkem. Nestane-li se tak, notář úkon odmítne.

(6) Na žádost osoby, jejíž podpis je legalizován, notář vyhotoví ověřovací doložku také v některém z úředních jazyků členského státu Evropské unie, pokud takový jazyk notář nebo jeho pracovník ovládá.