VÝKON NĚKTERÝCH ROZHODNUTÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ

(1) K zabezpečení povinnosti soudce (předsedy senátu) a k dodržení lhůt uvedených v § 69, 77 a 83 tr. ř. zajistí předseda vojenského obvodového nebo vyššího vojenského soudu v mimopracovní době a ve dnech pracovního volna a pracovního klidu dosažitelnost vždy jednoho soudce (předsedy senátu), kterému umožní přístup do budovy soudu, k přímé telefonní stanici (telefaxu) a do kanceláře, kde jsou uloženy spisy v neskončených trestních věcech, a použití kulatého úředního razítka. Předseda vojenského soudu rovněž oznámí příslušné vojenské prokuratuře, stálé službě příslušného orgánu Policie České republiky a Policejního sboru Slovenské republiky v obvodu vojenského soudu adresu nebo číslo telefonní stanice, kde se určený soudce (předseda senátu) bude během trvání dosažitelnosti zdržovat. Na tuto adresu doručuje v době trvání dosažitelnosti policie a jejím prostřednictvím i prokurátor, všechny písemnosti určené soudu, pokud se s nimi určený soudce v průběhu dosažitelnosti nedohodne jinak. Předseda vojenského obvodového nebo vyššího vojenského soudu také zabezpečí, aby v této době mohl příslušný vojenský prokurátor podat soudu návrh na vzetí obviněného do vazby a návrh na vydání příkazu k domovní prohlídce (§ 68 a 83 tr. ř.).

(2) Je-li třeba v této době vyslechnout obviněného a rozhodnout o vazbě, ustanovit obhájce nebo vydat příkaz k domovní prohlídce, příslušné orgány policie nebo příslušná vojenská prokuratura o tom vyrozumí soudce (předsedu senátu) uvedeného v odstavci 1 a dohodnou s ním místo a dobu potřebného úkonu.

(3) Soudce jemuž byl obviněný dodán, musí obviněného neprodleně vyslechnout, rozhodnout o vazbě a rozhodnutí oznámit obviněnému do 24 hodin od doby, kdy mu byl obviněný dodán. Provádí-li výslech obviněného jiný věcně příslušný soudce, informuje o jeho výslechu soudce věcně příslušného soudu, který příkaz k zatčení vydal. Tento soudce po získání informace o výslechu rozhodne o vazbě a své rozhodnutí oznámí prostřednictvím soudce provádějícího výslech obviněnému. Není-li obviněnému oznámeno rozhodnutí do 24 hodin od doby, kdy byl dodán soudu nebo soudci provádějícímu jeho výslech, musí být obviněný propuštěn na svobodu.

(4) Jestliže bylo rozhodnuto, že se obviněný bere do vazby, je třeba o tom doručit příslušné spádové věznici usnesení a příkaz k přijetí do vazby. Nařizuje-li vazbu jiný soud než ten, který vydal příkaz k zatčení a rozhodl o vazbě, doručí věznici pouze příkaz k přijetí do vazby. Soud, který příkaz k zatčení vydal a rozhodl o vazbě, doručí usnesení přímo své spádové věznici.

(1) Přijme-li soud nabídku peněžité záruky (§ 73a tr. ř.), stanoví současně podle povahy věci způsob jejího složení a lhůtu, do které musí být peněžitá záruka složena. To platí i pro případ peněžité záruky v cizí měně. V nutných případech umožní obviněnému nebo jiné osobě, aby peněžitou záruku složili do pokladny soudu. Jinak těmto osobám uloží, aby peněžitou záruku zaslaly přímo na depozitní účet soudu.

(2) Je-li obviněný ve vazbě a soud přijme nabídku peněžité záruky, propustí jej z vazby ihned poté, kdy byla peněžitá záruka na účet soudu složena. Částku složenou na peněžitou záruku lze vyplatit pouze na základě písemného příkazu soudce.

(1) Jestliže odsouzený bez dostatečné omluvy nenastoupí ve stanovené lhůtě výkon trestu odnětí svobody nebo je-li obava, že uprchne, nařídí předseda senátu (samosoudce), aby byl odsouzený dodán k výkonu trestu do příslušné spádové věznice (§ 321 odst. 3 věta první tr. ř.). Jestliže pobyt odsouzeného není znám, soud to na příkazu k dodání do výkonu trestu výslovně uvede s tím, že je nutno vypátrat pobyt odsouzeného (§ 321 odst. 3 věta druhá tr. ř.). Příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody se zašle okresnímu ředitelství policie, okresnímu velitelství Policejního sboru Slovenské republiky nebo městskému velitelství Policejního sboru Slovenské republiky v Bratislavě a Košicích v obvodu soudu.

(2) Byl-li pobyt odsouzeného vypátrán jinak než orgány policie nebo jestliže se odsouzený dobrovolně přihlásil k výkonu trestu, je třeba příkaz k dodání do výkonu trestu odvolat, a to u toho orgánu policie, kterému byl zaslán.

(3) Je-li odsouzený ve vazbě, je nutno výkon trestu nařídit po právní moci co nejrychleji. Nabyl-li ve skupinové věci rozsudek právní moci jen u některého z obžalovaných, je nutno nařídit u tohoto odsouzeného ihned výkon trestu, aniž by se vyčkalo právní moci rozsudku u ostatních. Není-li odsouzený ve vazbě, je třeba výkon trestu nařídit v nejkratší době. Byl-li odsouzenému povolen odklad výkonu trestu poté, co bylo vydáno nařízení výkonu trestu, je třeba o odkladu vyrozumět nápravně výchovný ústav, jemuž bylo nařízení výkonu trestu již zasláno, s uvedením dne, kdy povolený odklad končí.

(4) U odsouzeného, který se zdržuje v cizině, se při nařízení výkonu trestu odnětí svobody postupuje podle zvláštního předpisu.¹⁰)

(1) Je-li odsouzený na svobodě, vyzve ho předseda senátu (samosoudce) písemně, aby nastoupil trest. Ve výzvě odsouzenému sdělí, do kterého dne a ve které věznici (nápravně výchovném ústavu) má trest nastoupit, a upozorní ho na následky, kdyby trest ve lhůtě nenastoupil.

(2) Vykonává-li odsouzený vojenskou činnou službu (rozumí se jí i služba u vojensky organizovaných a jiných sborů), vyzve ho předseda senátu (samosoudce) k nastoupení trestu písemně prostřednictvím velitele (náčelníka) útvaru, kde odsouzený koná takovou službu. Příslušného velitele (náčelníka) zároveň předseda senátu (samosoudce) požádá, aby odsouzeného odeslal k výkonu trestu a učinil další potřebná opatření podle příslušných služebních předpisů.

(1) Byl-li povolen podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody za současného přijetí záruky zájmového sdružení občanů za nápravu obviněného, soud v žádosti o výchovné spolupůsobení podle § 329 odst. 1 tr. ř. uvedenému sdružení také sdělí, zda a jaká omezení podle § 59 odst. 2 tr. zák. byla obviněnému uložena. Zároveň je požádá, aby podle obsahu těchto omezení zaměřilo své výchovné působení, sledovalo, zda obviněný omezení dodržuje, a podalo soudu ihned zprávu o jejich případném porušování. Rovněž požádá o sdělení změny zaměstnání nebo bydliště obviněného.

(2) Stejně soud postupuje i v případě, požádá-li uvedené sdružení o výchovné spolupůsobení podle § 329 odst. 2 tr. ř.

(1) Byl-li pravomocným rozsudkem vysloven trest ztráty vojenské hodnosti předseda senátu (samosoudce) vyrozumí o tom zasláním opisu rozsudku velitelské orgány, personální správu federálního ministerstva obrany, jde-li o vojáka z povolání, a personální orgány federálního ministerstva vnitra, jde-li o příslušníka Federálního policejního sboru nebo Sboru hradní policie, ministerstvo vnitra České republiky, jde-li o příslušníka Policie České republiky a Správu Sboru nápravné výchovy České republiky, jde-li o příslušníka Sboru nápravné výchovy České republiky.

(2) V trestních věcech osob, kterým byl uložen trest ztráty vojenské hodnosti a toto rozhodnutí má vliv na výplatu služebních požitků, je předseda senátu (samosoudce) povinen uvědomit ihned po právní moci rozsudku příslušný útvar, u něhož odsouzený naposled konal službu, o tom, že byla vyslovena ztráta vojenské hodnosti, aby mohla být včas učiněna potřebná finanční opatření.

(1) Předseda senátu (samosoudce) po právní moci rozsudku, nedošlo-li k odložení výkonu peněžitého trestu nebo k povolení splátek, vyzve odsouzeného, aby tento zaplatil do 15 dnů. K výzvě připojí vyplněnou poštovní poukázku.

(2) Nařídí-li předseda senátu (samosoudce), aby peněžitý trest byl vymáhán podle předpisů občanskoprávních, postupuje pověřený pracovník podle předpisů o vymáhání pohledávek.

(3) O odkladu výkonu peněžitého trestu a o povolení splátek rozhoduje předseda senátu (samosoudce); o upuštění od výkonu trestu podle § 344 tr. ř. rozhoduje senát (samosoudce). O těchto opatřeních se vyrozumí pracovník, který je pověřen vymáháním pohledávek.

(1) Výkon ochranného ústavního léčení nařídí předseda senátu (samosoudce) po pravomocném rozhodnutí soudu zdravotnickému zařízení příslušnému podle bydliště nebo pobytu osoby, na níž má být ochranné léčení vykonáno, doručením dvou vyhotovení nařízení výkonu a jednoho opisu rozhodnutí, jímž bylo ochranné léčení uloženo. Přitom stanoví po dohodě s vedením příslušného zdravotnického zařízení den nástupu ochranného léčení a požádá je o sdělení, kdy bylo s ochranným léčením započato. Současně vedení zdravotnického zařízení upozorní, že ke změně ústavního léčení v ambulantní nebo k propuštění z ochranného léčení může dojít jen na podkladě pravomocného rozhodnutí vojenského obvodového soudu. Uvedenému soudu je třeba podat neprodleně zprávu, jestliže nastanou důvody pro některé z těchto opatření.

(2) Osobu, které ochranné léčení bylo uloženo, vyzve předseda senátu (samosoudce) k nástupu ochranného léčení; u vojáků tak učiní prostřednictvím příslušného velitele (náčelníka). Není-li tato osoba způsobilá k právním úkonům, provede to prostřednictvím jejího zákonného zástupce. Není-li osoba, o jejíž ochranné léčení jde, nebezpečná pro svoje okolí, může jí poskytnout potřebnou lhůtu k obstarání jejích záležitostí. Nenastoupí-li vyzvaná osoba ochranné léčení ve stanovené době nebo je-li nebezpečná pro svoje okolí, požádá předseda senátu (samosoudce) o její dodání do zdravotnického zařízení okresní ředitelství policie nebo okresní velitelství Policejního sboru Slovenské republiky podle místa bydliště (pobytu) této osoby; jde-li o příslušníka ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě, požádá o vykonání takového opatření příslušného velitele.

(1) Jestliže v průběhu výkonu trestu odnětí svobody nebylo rozhodnuto o upuštění od výkonu ochranného léčení, které mělo být vykonáno, nebo odsouzený nebyl z výkonu tohoto ochranného léčení propuštěn, podá nápravně výchovný ústav dva měsíce před předpokládaným ukončením výkonu trestu odnětí svobody soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává, zprávu o dosaženém výsledku ochranného léčení. Jestliže účelu ochranného léčení vzhledem k délce výkonu trestu odnětí svobody nebylo dosaženo, rozhodne soud o jeho pokračování ve zdravotnickém zařízení ještě před ukončením výkonu trestu.

(2) Jestliže má být odsouzený po výkonu trestu odnětí svobody předán do zdravotnického zařízení k dalšímu výkonu ochranného léčení, soud, který o pokračování v ochranném léčení rozhodl, dohodne s příslušným zdravotnickým zařízením datum nástupu ochranného léčení tak, aby bylo totožné s datem ukončení výkonu trestu odnětí svobody.