SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Osvobození od daně

(1) Tento zákon stanoví podmínky zdaňování uhlovodíkových paliv a maziv, lihu, piva, vína a tabákových výrobků (dále jen „vybrané výrobky“) spotřebními daněmi (dále jen „daň“) a způsob značení některých tabákových výrobků.

(2) Vybrané výrobky se zdaňují podle tohoto zákona jednorázově.

(1) Plátci daně (dále jen „plátci“) jsou všechny právnické a fyzické osoby, které v tuzemsku vybrané výrobky vyrábějí nebo kterým mají být vyvážené nebo dovážené vybrané výrobky propuštěny.

(2) Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, které vyskladní nebo použijí vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a 29 pro jiné účely než tam stanovené.

(3) Plátci jsou též právnické nebo fyzické osoby, které skladují nebo vyskladňují vybrané výrobky s výjimkou lihu, cigaret, doutníků a cigarillos, vína za podmínek stanovených v § 34 odst. 1, piva a vína za podmínek stanovených v § 10 odst. 8, pokud neprokáží, že se jedná o výrobky zdaněné nebo pokud neprokáží způsob nabytí vybraných výrobků oprávněně bez daně. Průkazem uvedených skutečností je daňový doklad podle § 10 odst. 1 a 5 nebo odst. 6, nebo písemný doklad osvědčující skutečnost, že subjekt, od něhož plátce vybrané výrobky získal, nabyl tyto vybrané výrobky již zdaněné nebo oprávněně bez daně. Pro nezdaněné vybrané výrobky vyrobené plátcem platí, že se povinnost prokázat uvedené skutečnosti týká pouze těch vybraných výrobků, které plátce získal a použil jako materiál vstupující do nezdaněných vybraných výrobků vyrobených plátcem.

(4) Další zvláštní ustanovení týkající se plátců daně jsou uvedena v § 18, 24 a 34.

(1) Předmětem daně jsou v tuzemsku vyrobené nebo do tuzemska dovezené vybrané výrobky, jakož i vybrané výrobky, které se podle celního zákona považují za české zboží a které jsou

(2) Dani nepodléhají vybrané výrobky, které byly daní již jednou zdaněny, pokud u nich nebylo uplatněno vrácení daně podle § 12. Toto ustanovení se nepoužije v případech podle § 3 odst. 3, § 8 odst. 3, § 12 odst. 5 a § 24 písm. d).

(1) Daňová povinnost vzniká

(2) Další zvláštní ustanovení týkající se vzniku daňové povinnosti jsou uvedena v § 20, 26 a 34a.

(1) Základem daně je množství vybraných výrobků, s výjimkou tabákových výrobků, které je uvedeno na daňovém dokladu podle § 10 vyjádřené v měřicích jednotkách.

(2) Měřicí jednotky vybraných výrobků jsou uvedeny v části druhé.

(3) Základ daně u tabákových výrobků je uveden v § 39.

(1) Sazby daně jsou stanoveny jednotně pro celé území České republiky.

(2) Sazby daně jsou uvedeny v části druhé.

(1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky

(2) Další zvláštní ustanovení týkající se osvobození od daně jsou uvedena v § 23 a 29.

(3) Pokud právnická nebo fyzická osoba nakoupí vybrané výrobky osvobozené od daně podle odstavců 1 a 2 za ceny včetně daně, pohlíží se na tyto vybrané výrobky, jako by byly pořízeny za ceny bez daně. Totéž platí pro líh, u něhož došlo k doměření daně na základě daňové povinnosti vzniklé podle § 26 písm. e).

(1) Při tuzemské výrobě s výjimkou výroby cigaret, doutníků a cigarillos podléhajících povinnosti značení podle § 40c jsou plátci povinni nejpozději následující pracovní den po dni vzniku daňové povinnosti u vybraných výrobků nebo po dni vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně vystavit daňový doklad, který musí obsahovat

(2) Správce daně uzná pro účely správného zatřídění vybraných výrobků do číselného označení podle odstavce 1 písm. c) zatřídění vybraných výrobků celními orgány. Při styku s celními orgány je plátce povinen užívat kód sazebníku^8a) vybraných výrobků stanovený zvláštním předpisem.

(3) V případě podle § 5 odst. 1 písm. i) jsou plátci při tuzemské výrobě vybraných výrobků povinni v den vzniku daňové povinnosti vystavit daňový doklad podle odstavce 1; místo údaje o osobě podle odstavce 1 písm. b) uvedou slovo „škoda“ a místo data vyskladnění datum vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. i).

(4) V případech podle § 26 písm. a) až c) a při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f) a podle § 29 odst. 2 se daňový doklad nevystavuje.

(5) Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně musí být na dokladu vystaveném podle odstavce 1 uvedeno, že se jedná o vyskladnění bez daně s odvolávkou na ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 nebo § 29.

(6) Při dovozu vybraných výrobků plní funkci daňového dokladu rozhodnutí celního orgánu o propuštění vybraných výrobků do volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení nebo při propuštění vybraných výrobků do tuzemska podle § 4 odst. 1 písm. a) a b) vydané na tiskopisu celního prohlášení^16a) nebo jiné rozhodnutí celního orgánu o vyměření daně. Při vývozu vybraných výrobků plní funkci daňového dokladu, prokazujícího nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a) a e), rozhodnutí celního orgánu o propuštění vybraných výrobků do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku, vydané na tiskopisu celního prohlášení, s potvrzením celního orgánu o výstupu vybraných výrobků z tuzemska, na kterém je uveden údaj o datu přechodu vybraných výrobků přes státní hranice, nebo rozhodnutí o propuštění vybraných výrobků do režimu vývozu vydané na tiskopisu celního prohlášení s celně schváleným určením umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, na kterém je celním orgánem potvrzeno umístění vybraných výrobků do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma.

(7) Při výrobě cigaret, doutníků a cigarillos podléhajících povinnosti značení podle § 40c plní funkci daňového dokladu podle odstavců 1 a 2 pro účely tohoto zákona evidence podle zvláštního předpisu.^17c)

(8) Daňový doklad se nevystavuje při použití lihovin a ostatních alkoholických nápojů,^17d) piva (§ 31) a vína (§ 35) pro přímou spotřebu v prostorách, kde jsou tyto vybrané výrobky uskladněny, nebo při fyzickém vydání těchto vybraných výrobků z uvedených prostor v množství nepřesahujícím 5 litrů pro jednu osobu za jeden kalendářní den u lihovin a ostatních alkoholických nápojů celkem a vybraných výrobků uvedených v § 35 a 20 litrů pro jednu osobu za jeden kalendářní den u vybraných výrobků uvedených v § 31. Daňovým dokladem je v tomto případě evidence, která musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 1 písm. c), d) a e).

(9) Kromě uvedených daňových dokladů jsou plátci povinni vést doklady k prokázání nároků na vrácení daně podle § 12 odst. 1.

(10) Plátci jsou povinni vystavit daňový doklad, s výjimkou daňových dokladů podle odstavce 6, ve dvojím vyhotovení. První vyhotovení jsou plátci povinni vydat osobě uvedené v odstavci 1 písm. b). Druhé vyhotovení a všechny další doklady rozhodné pro určení výše daně jsou plátci povinni uchovávat po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.

(1) Daň z vybraných výrobků, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. a), c), d), f), g), h) a i) a podle § 20, 26 a 34a, jsou plátci povinni si sami vypočítat. Daň z vybraných výrobků, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. b) a e), vypočítá správce daně.

(2) Daň se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek.

(1) Plátci vzniká nárok na vrácení daně dnem

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. b) až d) se nevztahují na cigarety, doutníky a cigarillos. Zvláštní ustanovení týkající se vracení daně u cigaret, doutníků a cigarillos jsou uvedena v § 40f odst. 4, 5 a 7.

(3) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 uplatní plátce v daňovém přiznání podle § 13 nejpozději do šesti měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Po uplynutí této lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Jestliže před uplynutím této lhůty dojde k vyskladnění vybraného výrobku plátcem, aniž by byl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně dnem vyskladnění vybraného výrobku zaniká. Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 může plátce uplatnit pouze do výše daně vypočtené sazbou daně platné v den dovozu nebo vyskladnění vybraného výrobku, pokud v tento den současně vznikla daňová povinnost.

(4) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit pouze u finančního orgánu bez ohledu na to, zda jde o vybrané výrobky vyskladněné v tuzemsku nebo dovezené.

(5) Pokud plátce neuplatní nárok na vrácení daně, ačkoliv tak podle odstavce 1 mohl učinit, pohlíží se při vzniku daňové povinnosti podle § 5 na vybrané výrobky, u kterých podle odstavce 1 mohl být uplatněn nárok na vrácení daně, tak, jako by tento nárok byl uplatněn.

(1) Osobě požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,¹⁸) (dále jen „osoba požívající výsad a imunit“) se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků (dále jen „zaplacená daň“). Pro účely tohoto zákona je osobou požívající výsad a imunit

(2) Zaplacená daň se vrací

(1) Plátci, kterým vznikla daňová povinnost nebo nárok na vrácení daně, jsou povinni předložit daňové přiznání správci daně.

(2) Daňové přiznání předkládají plátci měsíčně, a to do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla daňová povinnost. Pokud nevznikne ve zdaňovacím období daňová povinnost ani nárok na vrácení daně, daňové přiznání se nepředkládá. Daňové přiznání se předkládá za každý druh daně na samostatném formuláři.

(3) Osoba požívající výsad a imunit, které vzniká nárok na vrácení zaplacené daně, má pro tento účel postavení daňového poplatníka bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt.

(4) Nárok na vrácení zaplacené daně vzniká dnem nákupu vybraných výrobků a zaniká uplynutím posledního dne prvního měsíce kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Nárok na vrácení zaplacené daně se prokazuje dokladem o nákupu, který byl vystaven plátcem daně z přidané hodnoty. Prodávající je povinen na dokladu o nákupu uvést:

(3) Při dovozu s výjimkou dovozu cigaret, doutníků a cigarillos plní funkci daňového přiznání rozhodnutí o propuštění vybraných výrobků do příslušného režimu vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení,^16a) nebo jiné rozhodnutí celního orgánu o vyměření daně.

(4) Při vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e) plní funkci daňového přiznání doklad o zaplacení daně.

(5) Nárok na vrácení zaplacené daně může osoba požívající výsad a imunit uplatnit v daňovém přiznání, které se podává finančnímu orgánu na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává pouze jednou za zdaňovací období, a to nejdříve první den po skončení zdaňovacího období a nejpozději poslední den prvního měsíce kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém nárok na vrácení zaplacené daně vznikl. Pokud osoba požívající výsad a imunit neuplatňuje ve zdaňovacím období nárok na vrácení daně, daňové přiznání za toto zdaňovací období nepodává. Zdaňovacím obdobím je u osob požívajících výsad a imunit uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a c) kalendářní měsíc a u osob používajících výsad a imunit uvedených v odstavci 1 písm. d), e) a f) kalendářní čtvrtletí.

(5) Pokud plátce zjistí, že daňové přiznání, které předložil, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení daňové povinnosti nebo snížení nároku na vrácení daně, je povinen předložit správci daně dodatečné daňové přiznání podle zvláštního předpisu.^18a)

(6) Pro účely tohoto zákona se místní příslušnost finančního orgánu pro podání daňového přiznání osoby požívající výsad a imunit stanoví takto:

(6) Pokud plátci zjistí, že daňové přiznání, které předložili, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení daňové povinnosti nebo zvýšení nároku na vrácení daně, mohou předložit správci daně nejpozději do 6 měsíců ode dne splatnosti daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(7) Osobě požívající výsad a imunit se vrátí daň do 30 dnů ode dne následujícího po jejím vyměření. Je-li podané daňové přiznání neúplné nebo vzniknou-li pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti daňového přiznání, správce daně vyzve osobu požívající výsad a imunit, aby je ve lhůtě, kterou správce daně stanoví, odstranila. Správce daně daň nevrátí, dokud nebudou odstraněny vady a pochybnosti týkající se podaného daňového přiznání vytýkané správcem daně.

(8) Pokud cizí stát českým diplomatickým misím, konzulárním úřadům a českým státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů akreditovaných v cizím státě, nepřiznává nárok na vrácení zaplacené daně v rozsahu, který podle odstavce 2 přiznává Česká republika, vzniká nárok na vrácení zaplacené daně diplomatickým misím a konzulárním úřadům cizího státu a jeho státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů, pouze v rozsahu, v jakém je vracena daň českým osobám v tomto cizím státě. Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí splnění principu vzájemnosti a jeho věcný a osobní rozsah ve vyplněném daňovém přiznání. Pokud cizí stát českým diplomatickým misím, konzulárním úřadům a českým státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů akreditovaných v tomto cizím státě, nevrací daň, protože neuplatňuje daně jako součást ceny zboží nebo poskytovaných služeb, vrátí Česká republika diplomatickým misím, konzulárním úřadům a jejich státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických a konzulárních misí, daň v rozsahu podle odstavce 2. Princip vzájemnosti se nevztahuje na osoby požívající výsad a imunit, uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a d) včetně jejich rodinných příslušníků, kterým je vracena daň podle odstavce 2.

(7) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.

a) tuzemskem území České republiky kromě svobodných celních pásem a svobodných celních skladů,

b) zahraničím to území, které není tuzemskem,

c) vývozem výstup vybraných výrobků z tuzemska propuštěných do režimu vývozu¹) nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku^1a) anebo umístění českých vybraných výrobků do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma,

d) dovozem vybraných výrobků vstup vybraných výrobků do tuzemska,

e) výrobou vybraných výrobků proces, při kterém vybraný výrobek vznikne nebo dozná změn ve své podstatě či ve vnější úpravě, s výjimkou uvedenou v § 19 odst. 5 a 6,

f) správcem daně příslušný územní finanční orgán (dále jen „finanční orgán“);³) při dovozu vybraných výrobků a při vracení českých vybraných výrobků podle § 4 odst. 1 písm. a) a b) a u cigaret, doutníků a cigarillos podléhajících povinnosti značení podle § 40c celní orgán,⁴)

g) daňovou povinností daňová povinnost za zdaňovací období podle § 14 odst. 1 nesnížená o nárok na vrácení daně uplatněný podle § 12 za stejné zdaňovací období, nebo částka, o kterou byl neoprávněně zvýšen nárok na vrácení daně podle § 12,

3. použití vybraných výrobků pro vlastní potřebu plátce daně, příslušníků jeho domácnosti a osob jemu blízkých,⁷) jeho zaměstnanců, členů a společníků a příslušníků jejich domácností a osob jim blízkých,

h) vyskladněním

2. použití vybraných výrobků pro výrobu výrobků, které nejsou předmětem daně,

1. fyzické vydání vybraných výrobků plátcem daně (§ 3) z prostor, kde jsou vyráběny nebo skladovány, pro splnění smluvního závazku s výjimkou smlouvy o uložení věci a smlouvy o úschově,⁵) smlouvy o skladování,^5a) smlouvy zasílatelské^5b) a smlouvy o přepravě věci nebo smlouvy o přepravě nákladu,^5c)

5. použití vybraných výrobků pro účely, které přímo nesouvisejí s podnikatelskou činností,⁸)

4. použití vybraných výrobků pro účely reklamy,

i) malým nezávislým pivovarem taková právnická osoba nebo fyzická osoba, jejíž roční výstav piva (dále jen „výstav“) není větší než 200 000 hl a která splňuje podmínky stanovené v § 31a,

j) ročním výstavem piva veškeré vyrobené pivo v tomto roce vyskladněné,

k) číselným kódem nomenklatury celního sazebníku (dále jen „kód sazebníku“) se rozumí číselný kód popisu vybraných výrobků podle zvláštního právního předpisu,^8a)

l) cenou pro konečného spotřebitele pevná cena stanovená podle zvláštního právního předpisu.^8b)

a) umístěny ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu, nejsou vyvezeny do zahraničí a jsou původním nebo novým vlastníkem v nezměněném stavu vráceny zpět do tuzemska,

b) umístěny ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu, prošly zpracovatelskými operacemi,^7a) nejsou vyvezeny do zahraničí a jsou původním nebo novým vlastníkem ve změněném stavu vráceny zpět do tuzemska.

a) při tuzemské výrobě s výjimkou výroby cigaret, doutníků a cigarillos dnem vyskladnění vybraných výrobků od výrobce,

b) při dovozu vybraných výrobků, s výjimkou dovozu cigaret, doutníků a cigarillos, dnem vzniku celního dluhu;⁹) nebo dnem propuštění českých vybraných výrobků, které byly umístěny ve svobodném celním pásmu nebo ve svobodném celním skladu podle § 4 odst. 1 písm. a) a b), zpět do tuzemska nebo porušením podmínek stanovených pro příslušný režim, do kterého jsou vybrané výrobky pod celním dohledem propuštěny,

c) u vybraných výrobků osvobozených od daně podle § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a 29 dnem vyskladnění nebo dnem použití pro jiné účely než tam stanovené,

d) u vybraných výrobků vyrobených v tuzemsku nebo do tuzemska dovezených, u kterých bylo uplatněno vrácení daně podle § 12 odst. 1, dnem vyskladnění nebo dnem použití pro jiné účely než stanovené v § 12 odst. 1; ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a 29 zůstávají nedotčena,

e) při tuzemské výrobě a při dovozu cigaret, doutníků a cigarillos dnem odebrání tabákových nálepek od Celního úřadu Kutná Hora, s výjimkou cigaret, doutníků a cigarillos určených pro vývoz, které podle § 40c nesmějí být značeny a u nichž vzniká daňová povinnost podle písmene a),

f) u cigaret, doutníků a cigarillos, u kterých nebyla splněna povinnost značení podle § 40c, dnem vyskladnění v případě tuzemské výroby a dnem vzniku celního dluhu v případě dovozu,⁹)

g) dnem podání žádosti o vydání písemného souhlasu správce daně s výmazem z obchodního rejstříku nebo jiných evidencí^9b) při ukončení činnosti nebo dnem oznámení správci daně o ukončení činnosti;^9c) daňová povinnost se týká všech nezdaněných vybraných výrobků, jež jsou k tomuto dni ve vlastnictví plátce, který uvedené výrobky vyrobil, nakoupil či dovezl, s výjimkou nezdaněného lihu osvobozeného od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f),

h) dnem nabytí nebo prodeje vybraných výrobků právnickými nebo fyzickými osobami uvedenými v § 3 odst. 3 nebo dnem zjištění vybraných výrobků u těchto právnických nebo fyzických osob, a to tím dnem, který nastal dříve,

i) dnem zúčtování manka nebo škody na majetku,^9a) nejpozději však do jednoho měsíce po zjištění manka nebo škody, pokud manko nebo škoda vznikly před vznikem daňové povinnosti podle písmen a) až d); do mank a škod se nezahrnují manka a škody do normy přirozených úbytků,

j) dnem přechodu vlastnického práva k nezdaněnému lihu, který tvoří obchodní majetek,^9d) při prodeji podniku^9e) nebo jeho vložení jako vkladu do obchodní společnosti nebo družstva;^9f) ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 9 a 29 zůstávají nedotčena.

1. vybraných výrobků dovážených ve prospěch postižených osob,^10c)

a) dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození od cla,¹⁰) s výjimkou

2. českých vybraných výrobků, které se po vývozu z tuzemska vracejí zpět do tuzemska a jsou propuštěny do volného oběhu,^10e)

3. vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci všeobecného systému celních preferencí,¹¹)

4. vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci mezinárodních dohod o celní unii nebo o oblasti volného obchodu,¹²)

b) určené k použití jako vzorky pro povinné zkoušky,¹⁴) pro hygienický dozor,¹⁵) pro opatření proti vzniku a šíření přenosných nemocí a nemocí z povolání,¹⁵) pro mimořádná opatření při epidemii¹⁵) a pro výzkumné účely týkající se téhož vybraného výrobku,

c) prokazatelně zničené nepředvídatelnou a neodvratitelnou událostí.

a) obchodní firmu nebo název,^16b) sídlo a daňové identifikační číslo¹⁷) plátce u právnických osob, obchodní firmu nebo jméno a příjmení,^16c) bydliště a daňové identifikační číslo plátce u fyzických osob,

b) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo u právnických osob, obchodní firmu nebo jméno a příjmení, bydliště a daňové identifikační číslo (bylo-li přiděleno) u fyzických osob, kterým byly vybrané výrobky vyskladněny podle § 2 písm. h),

c) množství vybraných výrobků v měřicích jednotkách, jejich obchodní označení a číselné označení uvedené v tiskopisu daňového přiznání,^17a)

d) částku daně,

e) datum vyskladnění,

f) datum vystavení daňového dokladu,

g) pořadové číslo daňového dokladu,

h) podpis plátce.

a) vydání rozhodnutí o propuštění zdaněných vybraných výrobků do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku vydaném na tiskopisu písemného celního prohlášení,^16a) je-li na tomto rozhodnutí příslušným celním úřadem potvrzeno datum výstupu vybraných výrobků do zahraničí nebo jejich umístění do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu v rámci podnikatelské činnosti;⁸) toto ustanovení neplatí pro vybrané výrobky, na které se podle § 8 odst. 3 pohlíží jako na výrobky pořízené za ceny bez daně,

b) převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků, s výjimkou výrobků, které jsou předmětem daně z lihu, vstupujících jako materiál do vyráběných vybraných výrobků,

c) převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků vrácených zpět plátci subjekty, pro které byly tyto vybrané výrobky vyskladněny podle § 2 písm. h) bodu 1,

d) vypořádání nároků z vad vybraných výrobků, nároků za nedodané vybrané výrobky nebo nároků z nesprávně účtované daně, pokud plátce úplatu za tyto vybrané výrobky neobdržel nebo pokud úplatu kupujícímu vrátil; pro uplatnění nároku za nedodané vybrané výrobky je zároveň podmínkou převzetí nedodaných vybraných výrobků zpět na sklad plátce,

e) prodeje zdaněných vybraných výrobků podle § 12b odst. 1,

f) vzniku skutečnosti podle § 42a,

g) zamítnutí žádosti o souhlas s výmazem z obchodního rejstříku nebo jiných evidencí při ukončení činnosti v případě, že daňová povinnost vznikla podle § 5 odst. 1 písm. g),

h) vyskladnění uhlovodíkových paliv a maziv obsahujících líh podle § 19 odst. 2 písm. f); daň se vrací ve výši odpovídající množství lihu obsaženém v uhlovodíkovém palivu a mazivu,

i) vyskladnění uhlovodíkových paliv a maziv obsahujících etyl-terciál-butyl-éter podle § 19 odst. 2 písm. g); daň se vrací ve výši odpovídající 45 % množství etyl-terciál-butyl-éter obsaženém v uhlovodíkovém palivu a mazivu.

a) diplomatická mise a konzulární úřad s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky (dále jen „konzulární úřad“), akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států,

b) zvláštní mise,

c) mezinárodní organizace, která požívá výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,

d) úředník mezinárodní organizace, který nemá v tuzemsku trvalý pobyt a není občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých funkcí v České republice a státní příslušník cizího státu, který je členem zvláštní mise akreditované pro Českou republiku a který nemá v tuzemsku trvalý pobyt,

e) státní příslušník cizího státu, který je členem diplomatické mise nebo konzulárního úřadu akreditovaných pro Českou republiku a nemá v tuzemsku trvalý pobyt,

f) rodinný příslušník osoby uvedené v písmenech d) nebo e), pokud dosáhl věku 15 let, není občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.

a) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) maximálně do výše 200 000 Kč za kalendářní rok,

b) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. b) a c) maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok,

c) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. d), e) a f) maximálně do výše 50 000 Kč za kalendářní rok.

a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹⁷) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou,

b) jméno a příjmení nebo obchodní firmu, bydliště a daňové identifikační číslo prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,

c) množství vybraných výrobků v měřicích jednotkách,

d) výši ceny,

e) datum uskutečnění nákupu.

a) diplomatická mise, zvláštní mise a konzulární úřady, které mají sídlo v České republice, podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejich sídla,

b) státní příslušníci cizího státu, kteří jsou členy osob uvedených v písmenu a), včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle sídla osob uvedených v písmenu a),

c) mezinárodní organizace podle odstavce 1 písm. c) podává daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejího sídla v České republice,

d) úředníci mezinárodní organizace podle odstavce 1 písm. d) včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejich bydliště v České republice,

e) diplomatická mise, zvláštní mise a konzulární úřady, které nemají sídlo v České republice, podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro Prahu 1,

f) státní příslušníci cizího státu, kteří jsou členy osob uvedených v písmenu e), včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro Prahu 1.

(1) Ministerstvo financí udělí právnické nebo fyzické osobě na její žádost povolení k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně v prodejnách DUTY/TAX FREE fyzickým osobám v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel zahraničních linek a povolení k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky. Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně lze uskutečňovat jen na základě tohoto povolení.

(1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.

b) daňové identifikační číslo žadatele,

a) obchodní firmu nebo název nebo jméno a příjmení, sídlo nebo bydliště žadatele,

c) osvědčení o registraci ke spotřební dani,

(2) Žádost o povolení musí obsahovat:

d) označení místa, kde se prodejna nachází,

g) souhlas provozovatele letiště s prodejem vybraných výrobků na palubách letadel zahraničních linek.

f) souhlas provozovatele letiště s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť,

e) souhlas příslušného celního úřadu s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť s uvedením podmínek o kontrole výstupu vybraných výrobků do zahraničí,

(2) Daň se odvádí

a) jednou částkou za měsíc podle odstavce 4, nebo

c) je vydán souhlas provozovatele letiště s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť nebo s prodejem zboží na palubách letadel zahraničních linek.

b) zálohovými pevnými částkami podle odstavců 5 až 7.

b) je vydán souhlas příslušného celního úřadu s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť,

a) žadatel je registrován jako plátce daně,

(3) Ministerstvo financí udělí povolení, jestliže

(3) Měsíční daňovou povinností se rozumí daňová povinnost za zdaňovací období, které bezprostředně předchází nejbližšímu uplynulému zdaňovacímu období.

(4) Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně v prodejnách DUTY/TAX FREE, který byl Ministerstvem financí povolen, se uskutečňuje pouze osobám, které přestupují státní hranici a předloží platné letenky s cílovou stanicí v zahraničí a palubní vstupenky; prodej se uskutečňuje v množství přiměřeném pro jejich osobní spotřebu. Držitel povolení je povinen zajistit, aby při tomto prodeji bylo na prodejním dokladu vyznačeno číslo letu, druh vybraných výrobků včetně ceny a na palubní vstupence otisk razítka, ze kterého je zřejmé, že prodej byl uskutečněn v prodejně DUTY/TAX FREE.

(4) Jednou částkou za měsíc odvádějí daň plátci, jejichž měsíční daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b) a e), nepřesáhne částku 10 000 000 Kč, nejpozději do 55. dne po skončení zdaňovacího období.

(5) Ministerstvo financí v povolení stanoví druhy vybraných výrobků, které mohou být prodávány za ceny bez daně.

(5) Zálohové pevné částky odvádějí plátci denně, pokud jejich měsíční daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b) a e), přesáhne 10 000 000 Kč.

(6) Ministerstvo financí povolení odejme,

a) pokud povolení bylo uděleno na základě nepravdivých údajů,

b) v případě, že právnická nebo fyzická osoba nedodržuje podmínky stanovené tímto zákonem a podmínky uvedené v povolení, nebo

c) dojde-li ke změně podmínek, za nichž bylo povolení uděleno.

(7) Na vybrané výrobky umístěné v prodejnách DUTY/TAX FREE se pohlíží jako na vybrané výrobky vyvezené. Jestliže jsou vybrané výrobky nakoupené v prodejně DUTY/TAX FREE dováženy zpět do tuzemska, podléhají dani při dovozu, pokud se na ně nevztahuje osvobození od daně.

(6) Výši zálohových pevných částek podle odstavce 5 stanoví finanční orgán. Přihlíží přitom k výši a časovému rozložení vzniku daňové povinnosti a k výši nároku na vrácení daně uplatněného podle § 12 odst. 1 písm. a) a b) za zdaňovací období, které bezprostředně předchází nejbližšímu uplynulému zdaňovacímu období.

(7) Splátkové období začíná u plátců, kteří odvádějí zálohové pevné částky denně, 56. dnem od začátku měsíce, ve kterém daňová povinnost vznikla, a končí 55. dnem od začátku měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla. Plátci jsou povinni v poslední den splátkového období místo odvodu zálohové pevné částky vyrovnat daňovou povinnost za měsíc, ve kterém daňová povinnost vznikla.

(8) Daň za zdaňovací období, v němž byl plátce zaregistrován, odvede plátce nejpozději do 55. dne po skončení tohoto zdaňovacího období. Byl-li plátce zaregistrován v jiný než první pracovní den zdaňovacího období, odvede daň za první dvě zdaňovací období vždy do 55. dne po skončení příslušného zdaňovacího období.

(9) Při dovozu vybraných výrobků se daň odvádí ve lhůtě, kterou stanoví celní zákon.¹⁹)

(10) Přesáhne-li ve zdaňovacím období částka nároku na vrácení daně částku daňové povinnosti, postupuje se při vypořádání rozdílu mezi těmito částkami obdobně jako při vypořádání daňového přeplatku.^19a)

(11) Plátce, jemuž v průběhu zdaňovacího období nevznikne daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), a který za stejné zdaňovací období bude uplatňovat nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a), může požádat finanční orgán o zálohu na vrácení daně. Žádost plátce předkládá do 11. dne zdaňovacího období, do 21. dne zdaňovacího období a do 1. dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího, pokud prokázaný nárok na vrácení daně přesáhne ke dni podání žádosti 50 000 Kč. Do každé lhůty uvedené v tomto odstavci může plátce požádat o zálohu na vrácení daně jen jednou. V žádosti předložené do 11. dne zdaňovacího období lze uplatnit i nároky vzniklé po 21. dnu bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období. Záloha na vrácení daně se v tomto případě uvede na daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém plátce o zálohu na vrácení daně požádal.

(12) Žádost o zálohu na vrácení daně musí být podána písemně a musí být doložena dokladem prokazujícím nárok na vrácení daně podle § 10 odst. 6. Žádost o zálohu na vrácení daně je osvobozena od správních poplatků.

(13) Požádá-li plátce o zálohu na vrácení daně způsobem uvedeným v odstavcích 11 a 12, finanční orgán požadovanou částku vrátí do 30 dnů od posledního dne lhůty uvedené v odstavci 11.

(14) Poukáže-li finanční orgán zálohu na vrácení daně po lhůtě stanovené v odstavci 13, je povinen zaplatit plátci úrok z této částky ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí.

(15) Ustanovení odstavců 1 až 9 se nevztahují na odvody a splatnost daně v případě, že daňová povinnost vznikla podle § 5 odst. 1 písm. e). Lhůty odvodu a splatnosti daně jsou pro tento případ stanoveny v § 40a.

(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily uhlovodíková paliva a maziva uvedená v § 19 odst. 1 písm. e) a v § 19 odst. 2 písm. a), d) a e), (dále jen „topné oleje“), která jsou barvena a značkována podle zvláštního právního předpisu,^18b) za cenu obsahující daň a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla. Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby topných olejů pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla. Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o nákupu a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou poplatníkem. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro výrobu tepla topné oleje, které samy vyrobily, prokazuje se, bez ohledu na způsob spotřeby tepla, nárok na vrácení daně interním dokladem.

c) množství topných olejů včetně jejich obchodního označení a číselného označení uvedeného v tiskopisu daňového přiznání v objemových jednotkách,

b) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou; jméno a příjmení nebo obchodní firma, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou,

(2) Na dokladu o nákupu, který je na požádání prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni vyžádání, musí být uvedeny tyto náležitosti:

(1) Plátci, kterým vznikne daňová povinnost podle § 5, 20, § 26 písm. d) a e) a § 34a, s výjimkou § 5 odst. 1 písm. b), jsou povinni se registrovat jako plátci spotřební daně u příslušného finančního orgánu nejpozději do vzniku první daňové povinnosti. Plátci, kterým vznikne nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1, jsou povinni se registrovat jako plátci spotřební daně u příslušného finančního orgánu nejpozději do dne podání první žádosti o vrácení daně, pokud již nejsou jako plátci spotřební daně registrováni. Plátci jsou povinni se registrovat za každou daň samostatně. Způsob registrace stanoví zvláštní předpis.¹⁷)

a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹⁷) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení nebo obchodní firma, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,

d) sazba spotřební daně platná v den vyskladnění topných olejů plátcem daně,

e) výše celkové ceny topných olejů včetně spotřební daně,

f) výše spotřební daně celkem,

g) datum vystavení dokladu o nákupu,

h) číslo dokladu o nákupu,

i) podpis prodávajícího.

(3) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

(2) Plátce daně, který požádá o zrušení registrace, je povinen svoji žádost doložit dokladem potvrzujícím vypořádání daně ke dni podání této žádosti.

c) sazba spotřební daně platná v den vyskladnění topných olejů podle § 2 písm. h) bodu 3,

b) množství topných olejů včetně jejich obchodního označení a číselného označení uvedeného v tiskopisu daňového přiznání v objemových jednotkách,

a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení nebo obchodní firma, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,

e) datum vystavení interního dokladu,

d) výše spotřební daně celkem,

g) podpis výrobce.

f) číslo interního dokladu,

(3) Finanční orgán je oprávněn zrušit registraci plátce, kterému nevznikne daňová povinnost nebo který bez udání důvodu neuplatnil nárok na vrácení daně po dobu 12 po sobě následujících měsíců.

(4) Nárok na vrácení daně lze přiznat pouze do výše daně, která byla zahrnuta do cen nakoupených topných olejů ve výši platné v den jejich vyskladnění od plátce daně. Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových poplatníků bez povinnosti se registrovat.

(5) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 uplatní poplatníci v daňovém přiznání podaném u finančního orgánu³) na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Nárok se uplatní za zdaňovací období, ve kterém vznikl. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. Nárok lze uplatnit nejpozději do 6 měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Po uplynutí této lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Daňové přiznání předkládají poplatníci nejpozději do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se poplatníkovi bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jeho vzniku.

(6) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 5, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení nároku na vrácení daně, jsou povinni předložit správci daně dodatečné daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu.^18a)

(7) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 5, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení nároku na vrácení daně, mohou předložit správci daně nejpozději do šesti měsíců od posledního dne lhůty pro předložení daňového přiznání (odstavec 5) dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(8) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.

(1) Výši a způsob vyměření příslušenství daně a jeho vymáhání, s výjimkou příslušenství daně z dovážených vybraných výrobků podle odstavce 2 a s výjimkou penále za nezaplacení splatné daně, u které vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e), ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 2, stanoví zvláštní předpis.^19b) U penále za nezaplacení splatné daně, u které vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e), ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 2, stanoví zvláštní předpis^19b) jen způsob jeho vyměření a jeho vymáhání.

(2) Při dovozu vybraných výrobků, s výjimkou dovozu cigaret, doutníků a cigarillos, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e), výši pokut a penále a způsob jejich ukládání a vymáhání stanoví celní zákon.²⁰)

(3) Výše penále za nezaplacení splatné daně, u které vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e) ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 2, se stanoví v § 40b.

(1) V rozsahu, v jakém vojenský a civilní personál vysílajícího státu^18c) nakoupí vybrané výrobky podle § 19 odst. 1 písm. a), c) a g) a podle § 19 odst. 2 písm. c) pro služební vozidla, letadla a lodě na území České republiky, vzniká ozbrojeným silám vysílajícího státu nárok na vrácení daně, jestliže tak stanoví mezinárodní smlouva, s níž Parlament vyslovil souhlas, která je vyhlášena a jíž je Česká republika vázána.

(2) Vojenské orgány ozbrojených sil^18c) vysílajícího státu uplatní nárok na vrácení daně podle odstavce 1 za vojenský a civilní personál vysílajícího státu prostřednictvím Ministerstva obrany České republiky u Finančního úřadu pro Prahu 1, a to na tiskopise vydaném Ministerstvem financí České republiky. Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu mají pro tento účel postavení poplatníka daně bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt. Žádost o vrácení daně musí být doložena dokladem o nákupu, který je vystaven plátcem daně z přidané hodnoty.

(1) Pokud plátce zahrnul daňovou povinnost nesprávně do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období podle § 14, než ve kterém mu skutečně vznikla daňová povinnost, správce daně daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří.

(2) Pokud plátce nebo poplatník uplatnil nárok na vrácení daně a zahrnul jej do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, než mohl tento nárok uplatnit podle § 12 a 12c, nebo pokud plátce zahrnul daň do daňového přiznání za pozdější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikla daňová povinnost, správce daně daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří, ale stanoví mu penále podle zvláštního předpisu,^20b) a to za dobu, po kterou nebyla vyrovnána jeho daňová povinnost vůči státnímu rozpočtu.

(3) Finanční úřad pro Prahu 1 daň vrátí prostřednictvím Ministerstva obrany České republiky do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti. Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn u Finančního úřadu pro Prahu 1 nejpozději posledního dne šestého kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém se nákup podle odstavce 1 uskutečnil.

(4) Pro odstranění vad žádosti o vrácení daně a pochybností o její správnosti platí obdobně ustanovení tohoto zákona o vadách a pochybnostech týkající se daňového přiznání (§ 12a odst. 7). Finanční úřad pro Prahu 1 daň nevrátí, pokud nebudou odstraněny vady a pochybnosti týkající se žádosti; lhůty stanovené Finančním úřadem pro Prahu 1 k odstranění vad a pochybností se nezapočítávají do běhu lhůt podle odstavce 3.

(5) Z vybraných výrobků, u kterých byl uplatněn nárok na vrácení daně a které byly zapůjčeny, zastaveny nebo postoupeny za úplatu nebo bezúplatně, je vojenský orgán, který nárok na vrácení daně uplatnil, povinen odvést daň prostřednictvím Ministerstva obrany České republiky Finančnímu úřadu pro Prahu 1 ve výši daně na tyto výrobky připadající, a to ve lhůtě do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala.

(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám,⁸) provozujícím zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa,^18d) které nakoupily výrobky uvedené v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) za cenu obsahující daň, nebo tyto výrobky samy vyrobily, a prokazatelně je použily pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa. Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby uvedených výrobků pro stanovený účel.

(2) Zemědělskou prvovýrobou se pro účely tohoto zákona rozumí rostlinná výroba, včetně chmelařství, ovocnářství, vinařství, pěstování zeleniny, hub, okrasných květin, dřevin, léčivých a aromatických rostlin na pozemcích vlastních nebo pronajatých.

(3) Nárok na vrácení daně je ve výši 60 % daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených výrobků uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) ve výši platné v den jejich vyskladnění od plátce daně, maximálně však do výše odpovídající spotřebě podle normativů stanovených právním předpisem. Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových poplatníků bez povinnosti se registrovat.

(4) Nárok na vrácení daně poplatník prokazuje dokladem o nákupu výrobků uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c), evidencí o skutečné spotřebě těchto výrobků, dokladem o výměře zemědělských a lesních pozemků, na nichž hospodaří na základě vlastnického práva, písemné nájemní smlouvy nebo jiného právního důvodu, a jde-li o fyzickou osobu, dokladem o zapsání do evidence podle zvláštního právního předpisu, případně výpisem z obchodního rejstříku, jde-li o právnickou osobu, výpisem z obchodního rejstříku, případně jiným dokladem, podle kterého tato právnická osoba vznikla. V případě, že poplatník spotřebuje pro účely uvedené v odstavci 1 výrobky uvedené v odstavci 1, které sám vyrobil, nahrazuje se doklad o nákupu interním dokladem podle odstavce 7.

a) ke změně nebo výmazu skutečností týkajících se poplatníků podle odstavce 1 v obchodním rejstříku nebo v evidenci podle zvláštního právního předpisu,^18g) nebo

předloží poplatník v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období doklad o této změně, popř. výmazu.
(5) Skutečnosti podle odstavce 4 s výjimkou dokladů o nákupu a s výjimkou evidence o skutečné spotřebě výrobků podle § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) prokazuje poplatník při prvém uplatnění nároku na vrácení daně. Dojde-li

b) ke změně v obhospodařování celkové výměry zemědělských pozemků,

g) datum vystavení dokladu o nákupu,

a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹⁷) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou, jméno a příjmení nebo obchodní firma, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,

b) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou, jméno a příjmení nebo obchodní firma, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou,

c) množství výrobků uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) včetně jejich obchodního označení a číselného označení uvedeného v tiskopisu daňového přiznání v objemových jednotkách,

d) sazba spotřební daně platná v den vyskladnění výrobků uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) plátcem daně,

e) výše celkové ceny výrobků uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) včetně spotřební daně,

f) výše spotřební daně celkem,

h) číslo dokladu o nákupu,

i) podpis prodávajícího.

(6) Na dokladu o nákupu, který je povinen vydat prodávající, musí být uvedeny tyto náležitosti:

c) sazba spotřební daně platná v den vyskladnění výrobků uvedených v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c) podle § 2 písm. h) bodu 3,

d) výše spotřební daně celkem,

g) podpis výrobce.

f) číslo interního dokladu,

(7) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení nebo obchodní firma, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,

e) datum vystavení interního dokladu,

b) množství v objemových jednotkách,

(8) Správnost dokladů podle odstavců 4 a 5 kontroluje správce daně.

(9) Nárok na vrácení daně mohou uplatnit poplatníci podle odstavce 1 v daňovém přiznání podaném u finančního orgánu³) na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Nárok se uplatní za zdaňovací období, ve kterém vznikl. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. Nárok lze uplatnit nejpozději do 6 měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Po uplynutí této lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Daňové přiznání předkládají poplatníci nejpozději do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, kdy nárok na vrácení daně vznikl. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se poplatníkovi bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jeho vzniku.

(10) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 8, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení nároku na vrácení daně, jsou povinni předložit správci daně dodatečné daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu.^18a)

(11) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 8, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení nároku na vrácení daně, mohou předložit správci daně nejpozději do 6 měsíců od posledního dne lhůty pro předložení daňového přiznání dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(12) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.

(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily nebo dovezly technický benzin uvedený v § 19 odst. 1 písm. b) (dále jen „technický benzin“) nebo mazací a ostatní oleje a automobilová plastická maziva podle § 19 odst. 1 písm. h) (dále jen „mazací oleje“) za cenu obsahující daň a prokazatelně tento technický benzin nebo tyto mazací oleje použily v rámci podnikatelské činnosti,⁸) a to jinak než pro prodej, pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí podle § 19 odst. 2 písm. b). Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby technických benzinů nebo mazacích olejů pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů nebo výroba směsí podle § 19 odst. 2 písm. b). Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o nákupu a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou poplatníkem. V případě dovozu plní funkci dokladu o nákupu rozhodnutí celního orgánu o propuštění technického benzinu do volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení.^16a) V případě, že právnické a fyzické osoby použijí jinak než pro prodej, pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí podle § 19 odst. 2 písm. b) technický benzin, který samy vyrobily, nebo mazací oleje, které samy vyrobily, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem.

c) množství technického benzinu včetně jeho obchodního označení a číselného označení uvedeného v tiskopisu daňového přiznání v objemových jednotkách nebo množství mazacích olejů včetně jejich označení a číselného označení uvedeného v tiskopisu daňového přiznání v objemových jednotkách,

b) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou; jméno a příjmení nebo obchodní firma, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou,

a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹⁷) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení nebo obchodní firma, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,

(2) Na dokladu o nákupu, který je na požádání prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni vyžádání, musí být uvedeny tyto náležitosti:

f) výše spotřební daně celkem,

d) sazba spotřební daně platná v den vyskladnění technického benzinu nebo mazacích olejů plátcem daně,

i) podpis prodávajícího.

h) číslo dokladu o nákupu,

g) datum vystavení dokladu o nákupu,

e) výše celkové ceny technického benzinu nebo mazacích olejů včetně spotřební daně,

(3) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

c) sazba spotřební daně platná v den vyskladnění technického benzinu nebo mazacích olejů plátcem daně,

b) množství technického benzinu včetně jeho obchodního označení a číselného označení uvedeného v tiskopisu daňového přiznání v objemových jednotkách nebo množství mazacích olejů, včetně jejich obchodního označení a číselného označí uvedeného v tiskopisu daňového přiznání v objemových jednotkách,

a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹⁷) výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení nebo obchodní firma, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,

e) datum vystavení interního dokladu,

g) podpis výrobce.

f) číslo interního dokladu,

d) výše spotřební daně celkem,

(4) Nárok na vrácení daně lze přiznat pouze do výše daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupeného technického benzinu ve výši platné v den jeho vyskladnění od plátce daně nebo v den jeho dovozu nebo do ceny nakoupených mazacích olejů ve výši platné v den jejich vyskladnění od plátce daně nebo v den jejich dovozu. Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových poplatníků bez povinnosti se registrovat.

(5) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 uplatní poplatníci v daňovém přiznání podaném u finančního orgánu³) na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí. Nárok se uplatní za zdaňovací období, ve kterém vznikl. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. Nárok lze uplatnit nejpozději do šesti měsíců od 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Daňové přiznání předkládají poplatníci nejpozději do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se poplatníkovi bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jeho vzniku.

(6) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 5, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení nároku na vrácení daně, jsou povinni předložit správci daně dodatečné daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu.^18a)

(7) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 5, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení nároku na vrácení daně, mohou předložit správci daně nejpozději do 6 měsíců od posledního dne lhůty pro předložení daňového přiznání (odstavec 5) dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(8) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.

(8) V průběhu konkursu až do jeho skončení předkládá daňové přiznání správce konkursní podstaty jednající za plátce v termínu stanoveném v odstavci 2. To se týká i daňového přiznání za část zdaňovacího období uplynulou do dne prohlášení konkursu.

(4) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 3 má odkladný účinek a účinnost zrušení registrace nastává dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace.