(1) U přijatých zdanitelných plnění podle § 19a odst. 3 je plátce povinen zkracovat nárok na odpočet daně, pokud zákon nestanoví jinak. Plátce stanoví poměrnou část daně na vstupu u těchto přijatých zdanitelných plnění jako součin daně na vstupu u těchto přijatých zdanitelných plnění a koeficientu. Koeficient se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je součet cen bez daně za uskutečněná zdanitelná plnění podléhající dani na výstupu a zdanitelná plnění osvobozená od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 45, 46 a 47 a ve jmenovateli celkový součet cen bez daně za všechna uskutečněná zdanitelná plnění upravený podle odstavců 2, 3 a 4. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa. Jestliže součet cen za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25, s výjimkou zdanitelných plnění osvobozených od daně uvedených v odstavci 2, je kladný a celkový součet cen bez daně za uskutečněná zdanitelná plnění podléhající dani na výstupu, zdanitelná plnění osvobozená od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 45, 46 a 47 je nulový nebo záporný, potom je koeficientem nula.
⚠ Zákon 588/1992 byl zrušen ke dni 2004-04-30.
Níže je poslední platné znění před zrušením — pro orientaci nebo studium historie. Pro aktuální právní úpravu hledej nahrazující předpis.