Nástavbové studium

(1) Střední policejní škola zabezpečuje teoretické vyučování a praktické vyučování, která se uskutečňují podle učebních plánů a učebních osnov schválených ministerstvem.

(2) V teoretickém vyučování získávají žáci vědomosti, které aplikují v praktických činnostech. Teoretické vyučování probíhá souběžně s praktickým vyučováním.

(3) Praktické vyučování se uskutečňuje ve formě praktického cvičení a odborné praxe.

(1) Žáku lze povolit na jeho žádost přestup do jiné střední policejní školy připravující žáky ve stejné specializaci.

(2) O žádosti žáka podle předchozího odstavce rozhoduje ředitel školy, do níž chce žák přestoupit.

(1) Ze závažných, zejména zdravotních důvodů může žák studium ve střední policejní škole přerušit.

(2) O přerušení studia rozhoduje na základě žádosti žáka nebo z vlastního podnětu ředitel školy. Současně určí délku doby přerušení studia. Délka přerušení studia nesmí překročit dva roky.

(3) Po uplynutí přerušení studia pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo studium přerušeno, a ředitel školy umožní v případě potřeby žáku dodatečně vykonat zkoušky potřebné pro klasifikaci žáka za příslušné období. Jestliže bylo studium přerušeno po ukončení ročníku, nastoupí žák po uplynutí přerušení studia do následujícího ročníku.

(4) Pominou-li důvody přerušení studia, může na základě žádosti žáka ředitel školy rozhodnout o ukončení přerušení studia i před uplynutím doby stanovené podle odstavce 2.

(5) K žádosti žáka o přerušení studia nebo o ukončení přerušení studia před uplynutím doby stanovené podle odstavce 2 si ředitel školy vyžádá vyjádření příslušného služebního orgánu.

(6) Po dobu přerušení studia nemá žák práva a povinnosti žáka střední policejní školy.

(1) Jestliže žák hodlá zanechat studia, sdělí to písemně řediteli školy.

(2) O zanechání studia žákem informuje ředitel školy příslušný služební orgán.

(1) Pro studium ve střední policejní škole se započítává státní zkouška po časově neomezenou dobu. Započtení státní zkoušky opravňuje k uvolnění z vyučovacího předmětu.

(2) Předchozí studium započtené podle odstavce 1 nenahrazuje maturitní zkoušku z příslušných vyučovacích předmětů.

(3) O započtení předchozího studia rozhoduje ředitel střední školy na základě předložení příslušných dokladů.³)

5 - nedostatečný.
2 - chvalitebný,
(1) Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech se klasifikuje těmito stupni:
3 - dobrý,
4 - dostatečný,
1 - výborný,

(2) Nelze-li žáka pro závažné příčiny vyzkoušet a klasifikovat v řádném termínu některého pololetí, určí ředitel školy pro jeho vyzkoušení a klasifikaci náhradní termín, a to zpravidla tak, aby klasifikace mohla být ukončena do 30 dnů od konce příslušného pololetí.

(3) Jestliže má žák pochybnosti o správnosti klasifikace na konci pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy se dozvěděl o jejím výsledku, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení do osmi dnů ode dne doručení žádosti. Přezkoušet žáka nelze, byl-li žák v klasifikačním období z vyučovacího předmětu, jehož klasifikace je napadána, komisionálně zkoušen. Ředitel školy zařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení a klasifikace.

(1) Celkové hodnocení prospěchu žáka na konci pololetí vyjadřuje výsledky jeho klasifikace v povinných předmětech. Klasifikace v nepovinných předmětech se do celkového hodnocení nezahrnuje.

c) prospěl,

b) prospěl velmi dobře,

a) prospěl s vyznamenáním,

(2) Celkové hodnocení prospěchu žáka na konci pololetí se vyjadřuje takto:

d) neprospěl.

(3) Žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném předmětu prospěch horší než chvalitebný a průměrný prospěch nemá horší než 1,5.

(4) Žák prospěl velmi dobře, nemá-li v žádném předmětu prospěch horší než dobrý a průměrný prospěch nemá horší než 2,0.

(5) Žák prospěl, nemá-li v žádném předmětu prospěch nedostatečný.

(6) Žák neprospěl, má-li z některého předmětu i po opravné zkoušce prospěch nedostatečný.

(1) Žák, který je na konci pololetí klasifikován nejvýše ze dvou povinných předmětů stupněm prospěchu nedostatečný, může z těchto předmětů konat opravnou zkoušku. Je-li žák i při opravné zkoušce klasifikován stupněm prospěchu nedostatečný, může konat další opravnou zkoušku.

(2) Termíny pro konání opravných zkoušek a dalších opravných zkoušek stanoví na konci pololetí ředitel školy tak, aby konání opravných zkoušek a dalších opravných zkoušek bylo ukončeno nejpozději do 30 dnů od konce pololetí.

b) koná opravné zkoušky (§ 16),

c) koná zkoušky v externím nebo dálkovém studiu.

(1) Žák se klasifikuje na základě výsledku komisionální zkoušky, jestliže

a) požádá o přezkoušení nebo koná-li se přezkoušení z podnětu ředitele školy (§ 14 odst. 3),

(2) Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Tvoří ji předseda, kterým je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, a přísedící. Přísedící jmenuje ředitel školy z učitelů, kteří komisionálně zkoušený předmět vyučují. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda komise veřejně v den konání zkoušky.